ATEROM NA AORTE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Aterom je kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy mazem. Aterom může dosáhnout velikosti i několika centimetrů. Komplikací může být jeho hnisání. Odstraňuje se chirurgicky, a to exstirpací. Charakteristické jsou tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které zužují průsvit cévy, může dojít k jejich zvředovatění, které je provázeno vznikem trombózy.
Aterom v podpaží
Aterom v podpaží je cysta vyplněna kožním mazem a epiteliemi, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález a jeho přítomnost je daná geneticky (určitá vývojová odchylka při tvorbě kůže). Aterom je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud dojde k chirurgickému zákroku, je třeba provést vyjmutí celého útvaru i s pouzdrem, jinak dochází k recidivám. Když aterom zůstane v místě vzniku, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří pacienti mají aterom řadu let a žádné komplikace nejsou.
V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY NA NOHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda dzurkova.
muj manzel ma ucpavani cev na nohou takze nemuze vubec chodit tak jenom lezi v posteli tak by me zajimalo co se protitomu da delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Onemocnění periferních tepen je velmi časté, hlavně u lidí starších 50 let. Onemocnění je způsobeno zúženými nebo zablokovanými tepnami v nohách nebo v hlavní tepně těla (aortě). To může snížit průtok krve do svalů v lýtku, stehně nebo hýždích. Tento snížený průtok krve může způsobit bolest stehna, lýtka nebo hýždí, která se objevuje při chůzi. Jak se stav zhoršuje, bolest nastává při chůzi na kratší vzdálenosti. Postupem času může být chůze příliš bolestivá.
Co s tím dělat? Cvičit, cvičit, cvičit. Pomocí asistentky z domácí péče provádět pravidelná cvičení a masáže. Domácí péči předepíše praktický lékař.
Aterom v podpaží je cysta vyplněná kožním mazem a epitelem, zbytky vlasů a podobně. Je to velmi častý kožní nález.
Příčiny ateromů v podpaží jsou dány ucpáváním mazových žláz, traumatickým poškozením mazových žláz, zánětem folikulů, hormonální nerovnováhou, metabolismem, nadměrnou olejnatostí kůže. Další příčinou vzniku ateromu v podpaží může být genetický předpoklad, jde o určitou vývojovou odchylku při tvorbě kůže, preventivně se nedá nic dělat.
Příznakem zánětu ateromu v podpaží je zarudnutí kůže v oblasti lokalizace, na povrchu ateromu může být zvýšená teplota a místo je bolestivé.
Aterom diagnostikovaný v podpaží je kosmetický problém a léčit se nemusí. Pokud se aterom neléčí, může se čas od času zanítit a případně zhnisat, jiné riziko nehrozí. Někteří lidé mají aterom řadu let a žádné komplikace nemají. Ateromy v podpaží se mohou léčit chirurgicky, nebezpečné nejsou.
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
Jedná se o tukové usazeniny kašovité konzistence ve stěně tepen, které jsou charakteristické pro aterosklerózu. Tyto usazeniny vytvářejí spolu s pěnovými buňkami takzvaný ateromový plát, přičemž dochází k fibrotizaci a nekrotizaci tkáně. Průsvit cévy se zužuje, její stěna zbytňuje a céva se stává méně pružnou. Následně dochází k mikroskopickým poraněním stěny tepny, k aktivaci mechanismů srážení krve a může dojít ke zvředovatění poraněné tkáně. Toto je pak základní příčinou vzniku trombů. Ateromový plát se nejčastěji vytváří v místech, kde se tepny rozvětvují. Tok krve není v těchto místech laminární, ale dochází k jejímu víření a proudění se stává turbulentní. Tepenná stěna je vystavena mnohem většímu zatížení, častěji dochází k mikroskopickým poraněním a následná zvýšená produkce vaziva vytváří podmínky pro vznik ateromu.
Jako aterom se také označuje tuková kožní cysta vznikající ucpáním kožní mazové žlázy se současnou nadprodukcí mazu. Takový aterom může dosáhnout průměru až několika centimetrů a velkou komplikací se může stát jeho hnisání.
Aterom za uchem je kožní cysta, která vzniká díky ucpání žlázek s mazem. Zjednodušeně řečeno, jedná se o cystu, jejíž obsah tvoří bělavá hmota, často nepříjemně zapáchající. Cysta sama o sobě není nebezpečná, nebezpečné jsou komplikace, které při ní mohou vzniknout, a to špatně se hojící vředy, abscesy nebo flegmona. Ve velmi vzácných případech se mohou mazové cysty zvrhnout do zhoubného nádoru a způsobit bazální nebo spinocelulární karcinom kůže.
Aterom se nachází v horních vrstvách kůže a jeho obsah je viditelný přes průsvitnou kůži, takže má určitou barvu, zatímco lipom, který se nachází v hlubších vrstvách kůže, má stejnou barvu jako tělo. Lipom je nezhoubný nádor skládající se z tukových buněk, díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Nejvíce se vyvíjí v dospělosti, nejčastěji se pak objevuje ve středním věku. U obou pohlaví je četnost výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.
Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.
Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky, a to klasicky nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet si odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možno dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří „bulka“ na stále stejném místě, třeba na zádech). Proto je zapotřebí odborný zásah, při kterém lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikne zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Díky laseru dochází jen k minimálnímu zásahu do okolní tkáně a také k minimalizaci krvácení při a po zákroku. Jedná se o prosté laserové odstranění celé cysty včetně pouzdra. V případě, že by nebyla cysta odstraněna celá, po čase by opět dorostla. Takto ošetřené místo se nemusí ani zašívat. Za několik dnů se na něm vytvoří stroupek, který samovolně odpadne. Výkon probíhá vesměs při místním znecitlivění a významně zvyšuje kvalitu života. Nicméně je třeba poznamenat, že léčba bez chirurgického zákroku je možná pouze u ateromů malých velikostí. Velké ateromy se musí odstranit chirurgicky, to je způsobeno tím, že už zasahují do okolních tkání a cév. Odstranění velkého ateromu v podpaží je možné pouze skalpelem.
Ateromatóza aorty znamená, že se do cévní stěny ukládá cholesterol, který kalcifikuje a je vidět na RTG hrudníku. Znamená to postižení cév cholesterolem – lidově: kornatění tepen.
Příčinou vzniku ateromatózy aorty je porucha látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny. Výduť břišní aorty se nazývá aneurysma a je to skutečně stav potenciálně velmi rizikový. Ateromatóza je jedním z rizikových faktorů pro vznik výdutě (aneurysmatu), ale rozhodně neplatí, že u každého pacienta s ateromatózou musí ke vzniku aneurysmatu dojít.
Léčba u ateromatózy aorty je vždy individuální. Doporučuje se vyšetření hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, pokud by byly hodnoty zvýšené, je vhodné zahájit léčbu: dietní opatření, nasazení léku na snížení jejich hladiny. Dále je vhodné nekouřit a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
Po vyšetření vám lékař bulku buď vyřízne hned, nebo vás objedná na jiný termín. Operace se provádí pouze při místním znecitlivění a během deseti až patnácti minut můžete z ordinace odejít domů nebo do práce. Štípnutí, to je ve většině případů jediný nepříjemný pocit, který si z návštěvy lékaře odnesete. Způsobí je injekce anestetika do okolí ateromu. Ještě před ní vám lékař místo kolem bulky řádně vydezinfikuje. Potom už přichází na řadu skalpel, kterým se prořízne kůže, a pomocí speciálních nástrojů se cysta vyjme. Jestliže lékař nahlas popisuje, co právě dělá, může říkat, že právě aterom pomocí peánu vypreparuje nebo takzvaně „porodí“. Po kontrole rány, aby měl jistotu, že byla bulka vyjmuta celá a nehrozí její opětovné objevení, ránu zašije a přetře roztokem Novikov. Dva dny po operačním výkonu se doporučuje nemýt si okolí operační rány. Jiné omezení pacient nemá, kromě náročnějších sportů a návštěvy bazénu nebo sauny. Stehy se odstraňují po týdnu. Vlasy nebo chloupky v místě odstranění ateromu, kromě tenké a krátké jizvičky, dál rostou. Vzhledem k tomu, že se zákroky nejčastěji provádějí ambulantně při místním znecitlivění a jejich délka nepřesahuje dvacet minut, není většinou nutné absolvovat žádná předoperační vyšetření. Vždy je však nutné informovat lékaře o všech lécích, které užíváte. Zvláště se to týká léků ovlivňujících krevní srážlivost.
Problém časté tvorby ateromů je nutno konzultovat s kožním lékařem, který nejlépe doporučí případná preventivní opatření. Pokud dojde při výskytu ateromu k útlaku okolní tkáně, je dobré po konzultaci s lékařem aterom chirurgicky odstranit.
Na tepenném systému se intervenuje nejčastěji kvůli aterosklerotickému postižení nebo výdutím. Tyto zákroky se provádějí na tepnách oblouku aorty, na břišní aortě a jejich větvích a na končetinových tepnách. Chirurgickou léčbu je možné kombinovat s endovaskulárními zákroky. Provádí se také intervence na žilním systému, a to nejčastěji z důvodu chronické žilní insuficience. Nemalou část tvoří i výkony pro založení nebo úpravy hemodialyzačního přístupu. Díky propojení s transplantačním programem se na specializovaných pracovištích provádí cévní rekonstrukce i pomocí tepen a žil od zemřelých dárců.
Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneurysma nebo o disekci. Obecně se aneurysma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneurysma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu). V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takovém případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště tehdy, když jsme informováni o tom, že pacient již měl diagnostikováno aneurysma. Řešení je jedině chirurgickou cestou. Pokud praskne aneurysma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha spojená navíc se změnou polohy hlavy nebo těla, nebo velký emotivní zážitek.
Mozková aneurysmata se nemusí projevovat klinickými příznaky, pokud nedojde k jejich prasknutí. Klinický obraz neprasklého aneurysmatu závisí na jeho lokalizaci. Při prasknutí se objevují prudké bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, různý stupeň poruchy vědomí.