Prognóza tohoto onemocnění je závislá na včasném odhalení defektu aorty. Výsledky preventivních elektivních výkonů jsou příznivé. Včasná diagnóza může pacientovi zachránit život. Pokud dojde k prasknutí výdutě, 50 % postižených zemře před příjezdem do nemocnice, 25 % peroperačně, celková operační mortalita je 50 %, celková mortalita ruptury je 75–90 %. Jako diagnostika se používá RTG, počítačová tomografie (CT), respektive CT angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA) a magnetická rezonance (MRI).
V naší poradně s názvem ATEROMATÓZA AORTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba Čihařová.
Dobrý den.Mám diagnozu -ateromatosa aorty.Paní doktorka mi jen řekla at držím dietu Někdy mě dost bolí u srdíčka špatně se mi dýchá a mám strach.Nevím kam mám jít a na koho se obrátit.Byla jsem jen na rentgenu a tam mi zjistili sklerotický plát. Prosím mužete mi poradit kam mám jít. Chodím do -Moje ordinace- a pokaždé jiný doktor. děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Požádejte svého praktického lékaře o doporučení k vyšetření na kardiologii. To je lékařský obor specializující se na nemoci srdce a cév. Existuje mnoho šetrných metod, jak vyšetřit a zpomalit tvorbu cholesterolových plátů.
Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.
Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PROTÉZA DEFLEX BRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Ulrich.
Prosím o adresu - telefon a jméno v Brně,t. kde by mě mohli opravit horní protézu, která se mi zlomila uprostřed horního kovového oblouku v místě kde neni zub.
Protože jsem již v důchodovém věku = rok narození 1934 byl bych velice potěšen jen možností protézu opravit, nikoliv nechávat zhotovit novou.
Děkuji předem za potěšující informaci. Jsem t.č. po čerstvé operaci pravého kyčelního kloubu
S pozdravem Radomír Ulrich
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
KONTAKT
Telefon laboratoř:
532 232 868
Mobil:
732 230 426
E-mail: info@dentum.cz
ADRESA
Areál FN Brno
stará zástavba – PAVILON C
Jihlavská 20,
625 00 BRNO
Pro případ, že nepochodíte v Brně, tak přikládám kontakt na rychlé opravy snímacích zubních náhrad v Praze tel. 777 744 996, adresa Werichova 1145/23, Praha 5, 152 00. Můžete jim to tam poslat poštou.
Ateromatóza aorty znamená, že se do cévní stěny ukládá cholesterol, který kalcifikuje a je vidět na RTG hrudníku. Znamená to postižení cév cholesterolem – lidově: kornatění tepen.
Příčinou vzniku ateromatózy aorty je porucha látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny. Výduť břišní aorty se nazývá aneurysma a je to skutečně stav potenciálně velmi rizikový. Ateromatóza je jedním z rizikových faktorů pro vznik výdutě (aneurysmatu), ale rozhodně neplatí, že u každého pacienta s ateromatózou musí ke vzniku aneurysmatu dojít.
Léčba u ateromatózy aorty je vždy individuální. Doporučuje se vyšetření hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, pokud by byly hodnoty zvýšené, je vhodné zahájit léčbu: dietní opatření, nasazení léku na snížení jejich hladiny. Dále je vhodné nekouřit a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František K..
Beru Eliquis 5 mg.
Můžu používat gel Woltaren, nebo Olfen na bolest ruky - lokte ?
Můžu léčit oči injekcemi Eylea léčby ?
MOHU BRÁT GINKO BILOBA 40 MG.a LUTEIN 40MG ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gely proti bolesti aplikované lokálně na bolavé místo s obsahem diklofenaku (Voltaren, Olfen) se mohou bezpečně použít, i když užíváte léky na ředění krve, jako je například Eliquis. Bylo zjištěno, že při lokální aplikaci na kůži se do krevního oběhu dostane pouze 6% diklofenaku, oproti 100%, když se užije ústy. Diklofenak zesiluje účinky léků na ředění krve a zvyšuje riziko krvácení.
Přípravek Eylea je určen pouze pro intravitreální injekci. Přípravek Eylea musí být podáván pouze kvalifikovaným lékařem, který má zkušenosti s aplikací a sám zhodnotí interakce s dalšími léky, které užíváte a zhodnotí rizika a přínosy lécby ve vašem konkrétnm případě. Podle zkušeností z praxe existují známé interakce u lidí nad 60 let, které se projevují zvýšeným krevním tlakem, bradykardií, benigní adenomem, anémií, dilatací aorty, afty, artralgií, astenií, bazaliomem a poruchou močového měchýře.
U produktů s ginkgo biloba bylo hlášeno, že v některých případech způsobují krvácení a jeho užívání s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Eliquis, může toto riziko vzrůst. Možná budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování ze strany svého lékaře, abyste mohl bezpečně užívat oba léky. Proto tento doplněk stravy prodiskutujte s lékařem, který vede léčbu Eliquisem, aby po prvním týdnu společného užívání udělal kontrolní test srážlivosti krve.
Lutein s Eliquisem se nijak neovlivňují. Nebyly zjištěny žádné interakce mezi luteinem a Eliquisem. To však nutně neznamená, že neexistují žádné interakce. Vždy se poraďte se svým lékařem na kontrolním testu srážlivosti krve.
Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.
Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.
Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z obloukuaorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.
Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.
Na tepenném systému se intervenuje nejčastěji kvůli aterosklerotickému postižení nebo výdutím. Tyto zákroky se provádějí na tepnách obloukuaorty, na břišní aortě a jejich větvích a na končetinových tepnách. Chirurgickou léčbu je možné kombinovat s endovaskulárními zákroky. Provádí se také intervence na žilním systému, a to nejčastěji z důvodu chronické žilní insuficience. Nemalou část tvoří i výkony pro založení nebo úpravy hemodialyzačního přístupu. Díky propojení s transplantačním programem se na specializovaných pracovištích provádí cévní rekonstrukce i pomocí tepen a žil od zemřelých dárců.
Zdravotní pojišťovna hradí ubytování ve dvoulůžkových pokojích kategorie standard. Nadstandardní ubytování a ubytování v jednolůžkovém pokoji je za příplatek.
Indikace:
II/1 SYMPTOMATICKÁ ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ
II/2 STAV PO INFARKTU MYOKARDU
II/3 HYPERTENZNÍ NEMOC II. AŽ III. STUPNĚ HODNOCENÍ HYPERTENZNÍ NEMOCI
II/4 ONEMOCNĚNÍ TEPEN KONČETIN NA PODKLADĚ ATEROSKLEROTICKÉM II B. NEBO ZÁNĚTLIVÉM
II/5 FUNKNČÍ PORUCHY PERIFERNÍCH CÉV A STAVY PO TROMBÓZÁCH. CHRONICKÝ LYMFATICKÝ EDÉM
II/6 STAVY PO KARDIOCHIRURGICKÝCH VÝKONECH TYPU: NÁHRADA CHLOPNĚ BIOPROTÉZOU NEBO METALICKOU PROTÉZOU, REKONSTRUKČNÍ VÝKONY NA CHLOPNÍCH, DEFEKTY SEPTA SÍNÍ NEBO KOMOR, CHIRURGICKÁ REVASKULARIZACE MYOKARDU – KORONÁRNÍ ARTERIÁLNÍ BYPASS (CABG), OPERACE VROZENÝCH SRDEČNÍCH VAD U DOSPĚLÝCH, OPERACE VÝDUTĚ LEVÉ KOMORY, OPERACE NÁDORŮ SRDCE, OPERACE OSRDEČNÍKU, OPERACE HRUDNÍ AORTY
II/7 STAVY PO PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁRNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTICE (PTCA)
II/8 STAVY PO REKONSTRUKČNÍCH A REVASKULARIZAČNÍCH OPERACÍCH NA CÉVNÍM SYSTÉMU MIMO SRDCE A HRUDNÍ AORTY / STAVY PO PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁRNÍ ANGIOPLASTICE
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z obloukuaorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti obloukuaorty.
Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.
Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.
Typickým projevem febrilních křečí jsou generalizované tonicko-klonické křeče, v některých případech k typickým křečovým projevům nedochází a klinické projevy mají charakter febrilních synkop s poruchou vegetativních funkcí. Febrilní křeče přicházejí nejčastěji při úvodním vzestupu teploty. Často jsou prvním projevem nemoci vůbec, kdy právě tyto křeče upozorní na to, že má dítě nějaké infekční onemocnění. Teplotní hranice, na které křeče začínají, není známa. Na základě zkušeností víme, že pokud má dítě < 38,0 °C per rectum, je pravděpodobnost jednoduchých febrilních křečí nízká.
Obvyklými příznaky febrilních křečí jsou: ztuhnutí, prohnutí do oblouku a nekontrolovatelný třes, bezvědomí, oči obrácené v sloup. Většinou trvají do minuty (ale někdy i 15 minut).
Označení těchto zubů vychází pravděpodobně z toho, že zuby moudrosti se prořezávají mnohem později než ostatní zuby.
Zuby moudrosti jsou třetími stoličkami. Zubaři je označují i jako osmičky. Je pro ně typické, že vyrůstají jen jednou za život a často mají dva kořeny. Původně v pravěku zuby moudrosti sloužily k mechanickému zpracování potravy v dutině ústní. Byly velmi potřebné pro přežvýkání syrového masa. V dnešní době ale takové mechanické zpracování potravy není tak nutné, a proto zuby moudrosti pozbyly svoji původní funkci. Třetí stoličky ale neztratily jen funkci, vzhledem ke zkrácené čelisti ztratily i dostatek prostoru pro svůj růst. Často se tedy stává, že se nevejdou do zubního oblouku. U některých lidí se také stává, že tyto stoličky nerostou rovně, ale že rostou šikmo, někdy dokonce i vodorovně. V takovém případě se většinou stoličky musí chirurgicky odstranit, protože by mohly deformovat ostatní zuby. Zuby moudrosti mají navíc zvýšený sklon ke kazivosti a k zánětům.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Omezený průtok krve nastane, když se cévy v těle zúží vlivem obalení těla smršťovací igelitovou fólií. Proces hubnutí s igelitem vyžaduje těsné obalení těla igelitovou fólií, což vede ke snížení hmotnosti vody a k váhovému úbytku nebo vyhlazení celulitidy a kožní tkáně. Tato těsná vazba pokožky a igelitu vyvolává pocení a zároveň i zúžení průtoku krve do břišní aorty, která dodává krev do trávicího ústrojí, ale i do dolních končetin. Omezený průtok krve i za malý čas může způsobit ucpání kapilár, vznik metličkových žilek anebo může vyvolat i bércový vřed. Hubnoucí igelitové zábaly jsou obvykle aplikovány na dobu 60 minut nebo i déle. Za tuto dobu může dojít k vážnému poškození vlivem sníženého průtoku krve v zažívacím ústrojí, zejména v níže položených střevech, které odvádí vodu z těla pro další střevní funkce. Kromě těchto faktorů omezeného krevního oběhu může hubnutí igelitem doslova přidusit kůži. Kůže je orgán, který potřebuje dýchat a vyměňovat CO2 s O2, podobně jako plíce. Pokud je tento proces narušen přidáním nepropustné vrstvy igelitové fólie, tak kůže nemůže dýchat a může tak dojít k poškození kůže.
Již v raném kojeneckém věku mohou být zjištěné vrozené srdeční vady léčeny. Často jsou tyto vady spojeny s žilami a tepnami srdce (aortální a pulmonální). Tyto abnormality dovolují neokysličené krvi proudit do těla místo do plic a stejně tak způsobují opačný proces u okysličené krve. Bývají rovněž příčinou srdečního selhání. Vrozená srdeční onemocnění u kojenců a dětí jsou:
ductus arteriosus – krev prochází plícemi a zabraňuje oběhu okysličené krve;
Fallotova tetralogie – čtyři různé srdeční vady vyskytující se společně;
nesprávné cévní spoje – transpozice velkých cév – smíchání krve z levé a pravé strany srdce;
koarktace aorty (skřípnutí);
špatná funkce srdečních chlopní.
Příznaky vrozených srdečních onemocnění u kojenců a dětí
cyanóza – modravý odstín kůže, nehtů a rtů;
rychlé dýchání a nechuť k jídlu;
přibývání na váze;
opakující se plicní infekce;
nedostatek energie.
Léčba vrozených srdečních vad u dětí
Některé vrozené srdeční vady vyžadují chirurgický zákrok nebo intervenční postupy. Děti s vrozenými srdečními chorobami potřebují léčbu pomocí medikamentů ke zlepšení srdečních funkcí. Děti a dospělí by měli být léčeni kardiologem, který se specializuje na vrozené srdeční vady. Některé typy onemocnění vyžadují skupinový přístup, zejména u dospívajícího dítěte. Návštěvy nebo kontroly u kardiologa jsou důležité i v dospělosti.
Požádejte svého praktického lékaře o doporučení k vyšetření na kardiologii. To je lékařský obor specializující se na nemoci srdce a cév. Existuje mnoho šetrných metod, jak vyšetřit a zpomalit tvorbu cholesterolových plátů.
Dobrý den.Mám diagnozu -ateromatosa aorty.Paní doktorka mi jen řekla at držím dietu Někdy mě dost bolí u srdíčka špatně se mi dýchá a mám strach.Nevím kam mám jít a na koho se obrátit.Byla jsem jen na rentgenu a tam mi zjistili sklerotický plát. Prosím mužete mi poradit kam mám jít. Chodím do -Moje ordinace- a pokaždé jiný doktor. děkuji za radu
Prosím o adresu - telefon a jméno v Brně,t. kde by mě mohli opravit horní protézu, která se mi zlomila uprostřed horního kovového oblouku v místě kde neni zub.
Protože jsem již v důchodovém věku = rok narození 1934 byl bych velice potěšen jen možností protézu opravit, nikoliv nechávat zhotovit novou.
Děkuji předem za potěšující informaci. Jsem t.č. po čerstvé operaci pravého kyčelního kloubu
S pozdravem Radomír Ulrich
Gely proti bolesti aplikované lokálně na bolavé místo s obsahem diklofenaku (Voltaren, Olfen) se mohou bezpečně použít, i když užíváte léky na ředění krve, jako je například Eliquis. Bylo zjištěno, že při lokální aplikaci na kůži se do krevního oběhu dostane pouze 6% diklofenaku, oproti 100%, když se užije ústy. Diklofenak zesiluje účinky léků na ředění krve a zvyšuje riziko krvácení.
Přípravek Eylea je určen pouze pro intravitreální injekci. Přípravek Eylea musí být podáván pouze kvalifikovaným lékařem, který má zkušenosti s aplikací a sám zhodnotí interakce s dalšími léky, které užíváte a zhodnotí rizika a přínosy lécby ve vašem konkrétnm případě. Podle zkušeností z praxe existují známé interakce u lidí nad 60 let, které se projevují zvýšeným krevním tlakem, bradykardií, benigní adenomem, anémií, dilatací aorty, afty, artralgií, astenií, bazaliomem a poruchou močového měchýře.
U produktů s ginkgo biloba bylo hlášeno, že v některých případech způsobují krvácení a jeho užívání s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Eliquis, může toto riziko vzrůst. Možná budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování ze strany svého lékaře, abyste mohl bezpečně užívat oba léky. Proto tento doplněk stravy prodiskutujte s lékařem, který vede léčbu Eliquisem, aby po prvním týdnu společného užívání udělal kontrolní test srážlivosti krve.
Lutein s Eliquisem se nijak neovlivňují. Nebyly zjištěny žádné interakce mezi luteinem a Eliquisem. To však nutně neznamená, že neexistují žádné interakce. Vždy se poraďte se svým lékařem na kontrolním testu srážlivosti krve.