Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnotyglykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
V příběhu 5,9. HODNOTY GLYKÉMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Halberštátová.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
V příběhu HODNOTA GLYKÉMIE 6,3 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronislava Flajšhansová.
Dobrý den,
to myslíte vážně? 7 x za den si měřit glykémii? To znamená,7x denně se píchnout do prstu? Když beru léky na ředění krve? Pokud nemáte hodnoty nad 7,jiná možnost měření než glukometrem nemáte.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Již delší dobu mám cukrovku II .typu. V poslední době se hodnoty při měření ráno na lačno pohybují přes 10 mmol . Přesto že beru léky Glimepiryd Sandoz 3 mg ráno, večer a EUCREAS 850 mg. nedaří se hodnoty snížit . zkoušel jsem i
potravinové doplňky Dialevel, Gurmám Mizín bez efektu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoký ranní cukr v krvi je častým jevem u diabetu II. typu. Můžou za něj hormony, které se vylučují během spánku. První volbou jak to řešit je změna léčby, proto navštivte svého lékaře a prodiskutujte to s ním. Zárověň si vezměte svůj domácí glukometr a v ordinaci porovnejte jeho měření s tím lékařským.
Pomoci si můžete i sám změnou některých zvyklostí.
- Například je vhodné před spaním sníst něco malého s obsahem sacharidů do 20 gramů. Například jogurt bez tuku, trochu hummusu, malý kousek ovoce a nebo zmrazené hrozny.
- Snížení tělesné hmotnosti má obrovský vliv na ranní glykemii. Máte li nadváhu, tak se snažte zhubnout změnou jídelníčku.
- Zvýšení tělesné aktivity během dne vede k omezení ranní vysoké glykemie. Při jakékoliv tělesné aktivitě se tělo učí pracovat s inzulínem a lépe pak ovládá hladinu cukru v krvi během spánku. Není rozhodující kdy aktivitu vykonáváte. Důležité je dělat ji každý den, abyste se zadýchal a spotil.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnotyglykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
V příběhu CO JÍST A NEJÍST PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šroubková.
braly jsem těžké prážky na srdce- amiadaron, eliquis, betalog 50, omeprazpoeum na vředy.Má cukrovka 2 je toxického původu a nežádoucích učinků kombinac e užívaných léků, kromě diabetu vyvolaly léky na žaludeční vředy také arythmii, kterou jsem neměla.Přes stovky odběrů nikdy nikdo diabetes nediagnostikoval.z ničedho nixc se objevily půchýře na bércích vředy, rudá kůže. a chkrovku mi našli z iniciativy kožní lékařky.Cukr jsem měla 10, maximum 12.(tlustá jsem od narození i většina rodiny z matčiny strany, v mládí jsem vážila až 164kg, byla jsem bez potítží.nyní se držím na 1oo-103 kg)dostala jsem stadamed 500 gliclacid 30 2krát denně a dietu.Cukr mi vzrostl ze záhadných důvodů na 20+ po 14jednotkách 3x ve dne a 4 v noci cukr neklesá-ráno po jídle 18,3 ostatní hodnoty 19,3 -19,6.jím pár gramů, přikrmy žádné sladké žádne ,nesladím, jsem ortodoxní abstinent celý život.maso málo, uzeniny max.50gr,vyjímečně a stav se nelepšé. prosím pomozte mi.diabetoložka mi předepsala pár greamů jidl DENNĚ, JSEM SLABÁ JAKO MOUCHA.POSLOUVHÁM A CUKR NEKLESÁ. TEL 721994641.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Normální hodnota glykemie na lačno se pohybuje v rozmezí 3,5−5,5 mmol/litr, 2 hodiny po jídle kolem 8 mmol/litr. Při hypoglykemii pod 4 mmol/l hrozí okamžitý kolaps (je tedy akutně nebezpečná). Hyperglykemie se v hodnotách 10−15 mmol/l nijak neprojevuje, nebezpečná je však z dlouhodobého hlediska (poškození očí, nehojící se záněty a podobně).
Hladina cukru na lačno není nijak důležitá, je to jen hodnota vztažená na referenční stav. Daleko důležitější je hodnota glykemie po jídle, tedy po zátěži způsobené sacharidy. Proto se při podezření na diabetes provádí jako první orální glukózový toleranční test (OGTT). Při něm pacient vypije roztok glukózy a v určitých časových intervalech se pak měří odezva glykemie. Například: když je při OGTT hodnota glykemie ráno na lačno 6,7 a hodnota po vypití glukózy po 2 hodinách také 6,7, znamená to, že člověku dobře funguje metabolismus glukózy.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Odborníci sdružení do České diabetologické společnosti udávají normální hodnotu glykemie (tedy glukózy v plazmě žilní krve) do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách (tabulka) nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutno opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech (na lačno). Tedy všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
U cukrovky se rozlišují dva typy. Prvním typem lidé trpí již od dětství. K zachování života potřebují uměle dodávaný inzulin (injekčně). Cukrovka druhého typu se objevuje po čtyřicítce. Inzulin při ní nemusí být dodáván. Často bývá spojena s nadváhou, či přímo obezitou. Lékaři stále připomínají, že zdravější způsob života by mohl zmenšit výskyt diabetu druhého typu.
Pokud hladina glukózy v krvi přesáhne 10 mmol/l, jedná se o cukrovku. Diabetes 2. typu provází mnoho příznaků, ale ne moc specifických. Patří mezi ně zamlžené vidění, žízeň, svědění, únava, kožní infekce a pomalé hojení ran, bolesti nohou včetně nepříjemného mravenčení chodidel. Lidé také trápí častější močení.
Stanovení diagnózy cukrovky je snadné, spočívá v odběru krve a zjištění koncentrace cukru v krvi (takzvané glykemie). Hodnota glykemie se udává v milimolech na litr [mmol/l]. První odběr se provádí kdykoliv během dne a pacient před ním nemusí být nalačno. Při tomto náhodném odběru může dojít ke 3 možnostem:
Glykemie je vyšší než 11,1 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie vyjde mezi 5,6–11,1 mmol/l. V tomto případě je zde nejistota – člověk může být zdravý, může mít prostě jen vyšší glykemii po nedávném jídle, ale také může mít cukrovku. Aby se omezil vliv potravy, pozve se dotyčný k zopakování vyšetření, ale tentokrát nalačno.
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
Hladiny krevního cukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevního cukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnoty krevního cukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevního cukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnoty krevního cukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Dobrý den,
to myslíte vážně? 7 x za den si měřit glykémii? To znamená,7x denně se píchnout do prstu? Když beru léky na ředění krve? Pokud nemáte hodnoty nad 7,jiná možnost měření než glukometrem nemáte.
Již delší dobu mám cukrovku II .typu. V poslední době se hodnoty při měření ráno na lačno pohybují přes 10 mmol . Přesto že beru léky Glimepiryd Sandoz 3 mg ráno, večer a EUCREAS 850 mg. nedaří se hodnoty snížit . zkoušel jsem i
potravinové doplňky Dialevel, Gurmám Mizín bez efektu.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
braly jsem těžké prážky na srdce- amiadaron, eliquis, betalog 50, omeprazpoeum na vředy.Má cukrovka 2 je toxického původu a nežádoucích učinků kombinac e užívaných léků, kromě diabetu vyvolaly léky na žaludeční vředy také arythmii, kterou jsem neměla.Přes stovky odběrů nikdy nikdo diabetes nediagnostikoval.z ničedho nixc se objevily půchýře na bércích vředy, rudá kůže. a chkrovku mi našli z iniciativy kožní lékařky.Cukr jsem měla 10, maximum 12.(tlustá jsem od narození i většina rodiny z matčiny strany, v mládí jsem vážila až 164kg, byla jsem bez potítží.nyní se držím na 1oo-103 kg)dostala jsem stadamed 500 gliclacid 30 2krát denně a dietu.Cukr mi vzrostl ze záhadných důvodů na 20+ po 14jednotkách 3x ve dne a 4 v noci cukr neklesá-ráno po jídle 18,3 ostatní hodnoty 19,3 -19,6.jím pár gramů, přikrmy žádné sladké žádne ,nesladím, jsem ortodoxní abstinent celý život.maso málo, uzeniny max.50gr,vyjímečně a stav se nelepšé. prosím pomozte mi.diabetoložka mi předepsala pár greamů jidl DENNĚ, JSEM SLABÁ JAKO MOUCHA.POSLOUVHÁM A CUKR NEKLESÁ. TEL 721994641.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Vysoký ranní cukr v krvi je častým jevem u diabetu II. typu. Můžou za něj hormony, které se vylučují během spánku. První volbou jak to řešit je změna léčby, proto navštivte svého lékaře a prodiskutujte to s ním. Zárověň si vezměte svůj domácí glukometr a v ordinaci porovnejte jeho měření s tím lékařským.
Pomoci si můžete i sám změnou některých zvyklostí.
- Například je vhodné před spaním sníst něco malého s obsahem sacharidů do 20 gramů. Například jogurt bez tuku, trochu hummusu, malý kousek ovoce a nebo zmrazené hrozny.
- Snížení tělesné hmotnosti má obrovský vliv na ranní glykemii. Máte li nadváhu, tak se snažte zhubnout změnou jídelníčku.
- Zvýšení tělesné aktivity během dne vede k omezení ranní vysoké glykemie. Při jakékoliv tělesné aktivitě se tělo učí pracovat s inzulínem a lépe pak ovládá hladinu cukru v krvi během spánku. Není rozhodující kdy aktivitu vykonáváte. Důležité je dělat ji každý den, abyste se zadýchal a spotil.