U léčby se nejčastěji využívá operace a chirurgické odstranění části tlustého střeva s nejbližšími mízními uzlinami. Zdravé části se poté přišijí opět dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější. Konečník musí být odstraněn a pacientovi je udělán vývod, takzvaná kolostomie. V břiše se udělá otvor, kterým z těla odchází pevný odpad. Lidé s kolostomií se poté mohou vrátit do běžného života. Nejlepší způsob jak se chránit a předejít tomuto onemocnění je vyhýbat se špatným stravovacím návykům. Pokud patříte do rizikové skupiny a je vám více než 50 let, je důležité důsledně chodit na pravidelné prohlídky a kontroly. Ty jediné dokážou objevit rakovinu včas. Důležité je také pravidelně sportovat a nekouřit.
Častou příčinou operace je onemocnění konečníku nebo střeva, kdy je nutné zasaženou část odstranit. Po takovéto operaci je vytvořena stomie (sigmoideostomie) na sestupném tračníku nebo v oblasti esovité kličky (stolice je již formovaná). Další typ operace na tlustém střevě se nazývá resekce podle Hartmanna. Při této operaci je odstraněna část tlustého střeva před konečníkem, konečník zůstane zachován, ale konec střeva s ním nemůže být z různých důvodů ihned spojen. V takovém případě lze někdy přistoupit k další operaci, při které se střevo s konečníkem spojí. Podobná operace se provádí i na horní části sestupného tračníku. Po těchto zákrocích jsou vývody dvouotvorové a později se odstraní (zanoří).
Vývod se odborně nazývá stomie. Stomie je obecné vyjádření vyvedení či vyústění nějakého orgánu před stěnu břišní. Označení kolostomie znamená vývod tlustého střeva. Bezprostředně po operaci mívá mnoho pacientů ze života se stomií strach. Chirurgické vytvoření umělého střevního vývodu je však často nezbytné pro stabilizaci zdravotního stavu.
Zauzlení střev bývá způsobeno mechanickou překážkou. Překážka se může nalézat uvnitř střeva, ve střevní stěně nebo zcela mimo střevní stěnu. Dále může být střevní neprůchodnost způsobena porušením nervového či cévního zásobení střeva. Nejčastěji však ileus vzniká jako komplikace jiné choroby, například bývá často bezprostřední příčinou smrti u pokročilé rakoviny střev. Od funkční nebo počínající střevní zástavy je nutné odlišit prostou zácpu a nadýmání po požití nevhodného jídla nebo z pouhého nedostatku tekutin. Je také velmi těžké odlišit funkční ileus od jiného. Ošetřující lékař musí opakovaně kontrolovat stav a v pravou chvíli se rozhodnout pro operaci nebo jinou léčbu.
Zpočátku má pacient pocit plnosti v břiše a žaludeční nevolnost. Vnímá ztížený nebo žádný odchod plynů (laicky zaražené větry) a většinou nemůže na stolici. Celé břicho je nafouklé a začíná být bolestivé. Tento stav se označuje jako počínající ileus (subileus). Stav označovaný jako „počínající ileus“ může být projevem pouhé funkční poruchy trávení. Překážka ve střevě způsobená nevhodnou potravou se může uvolnit a potíže samovolně ustoupí. Má-li však střevo skutečnou překážku, pak je subileus jen začátkem potíží, které se časem vystupňují v úplný střevní uzávěr (ileozní stav). Tehdy je celé břicho silně vzedmuté (nafouklé), neodcházejí větry ani stolice a pacient opakovaně zvrací.
Pacienta se střevní neprůchodností musí vyšetřit zkušený lékař, nejlépe chirurg. Převážná většina ileozních stavů je po potřebných vyšetřeních řešena operací. Někdy je vhodnější vyčkávat a podávat léky podporující činnost střeva (u funkčních a neurogenních typů). Při operaci střevní neprůchodnosti se vždy chirurg snaží odstranit překážku. Při manipulaci s nepřipraveným tlustým střevem musí být vždy alespoň dočasně založen vývod střeva bokem (kolostomie). Často následuje definitivní operační řešení problému s časovým odstupem několika týdnů až měsíců, kdy je možnost tlusté střevo na operaci připravit (vypláchnout a zbavit bakterií).
Častou příčinou operace je onemocnění konečníku nebo střeva, kdy je nutné je odstranit. Po takovéto operaci je vytvořena stomie (sigmoideostomie) na sestupném tračníku nebo v oblasti esovité kličky (stolice je již formovaná). Další typ operace na tlustém střevě se nazývá resekce podle Hartmanna. Při této operaci je odstraněna část tlustého střeva před konečníkem, konečník zůstane zachován, ale konec střeva s ním nemůže být z různých důvodů ihned spojen. V takovém případě lze někdy přistoupit k další operaci, při které se střevo s konečníkem spojí. Podobná operace se provádí i na horní části sestupného tračníku. Po těchto zákrocích jsou vývody dvouotvorové a později se odstraní (zanoří). Častým důvodem k vývodu je odlehčení střevu, například při zánětu. Po vyléčení je vývod zanořen.
Kolostomie je souhrnné označení pro vývody tlustého střeva. Kolostomie může být vyvedena v různých částech střeva – od těch jsou odvozeny i názvy konkrétních vývodů. Coecostomie je umístěna na přechodu tenké střevo – tlusté střevo (obsah je ještě řídký). Transversostomie se vyvádí na příčném tračníku (obsah je již kašovitý), sigmoideostomie se provádí na esovité kličce (obsah je tuhý, formovaný).
Kolostomie je malý kruhový otvor červené barvy (zabarvení je dáno barvou střevní sliznice) o průměru 2–5 cm, trochu vyvýšený nad povrch pokožky (podobný našpuleným rtům). Její povrch je neustále vlhký a lesklý. Není citlivá na bolest, neboť ve sliznici se nenacházejí nervová zakončení. Přesto vyžaduje ošetřování jistou opatrnost, sliznice se snadno poraní a začne krvácet. Krvácení není nikdy silné, stačí přiložit malý tamponek na několik vteřin a krvácení samo ustane.
Léčba nádoru se skládá z několika následujících postupů.
Chirurgická léčba: Je základní léčebnou metodou kolorektálního karcinomu. Velmi malé nádory tlustého střeva, které mají formu polypu, lze v některých případech dostatečně odstranit při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze někdy odoperovat přístupem přes konečník, bez nutnosti operace přes břišní stěnu. U větších nádorů je cílem chirurgické léčby odstranění nádoru i s částí okolního zdravého střeva a s přilehlými lymfatickými uzlinami. Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému organismu. Většinou je možné následně spojit zdravé části střeva nebo konečníku anastomózou, někdy je ale nutné provedení kolostomie, tedy vyvedení střeva břišní stěnou navenek. Pacient má pak připevněn ke stomii speciální sáček, ve kterém se shromažďuje stolice. V současné době jsou stomické pomůcky na velmi dobré úrovni a kolostomie tak ovlivňuje život pacienta v menší míře. Většinou se jedná o kolostomii dočasnou, která je nutná, aby se operovaná část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Po nějaké době je tato stomie menším chirurgickým zákrokem zrušena. V některých případech je však zapotřebí kolostomie trvalá. Trvalá kolostomie bývá obvykle nutná po odstranění nádorů konečníku, které jsou uloženy blízko řitního otvoru. Lokálně pokročilé onemocnění může někdy svým růstem úplně ucpat střevo. Pokud ještě nedošlo ke vzniku vzdálených metastází, je možné většinou tento nádor chirurgicky odstranit. Pokud již došlo ke vzniku metastází, není vždy chirurgické odstranění tohoto nádoru vhodné. K obnovení průchodnosti střeva je proto nad tímto ucpáním střevo vyvedeno kolostomií. Někdy je v takovém případě možné obnovení průchodnosti střeva zavedením takzvaného stentu. To je trubička, která je zavedena do nádoru střeva, takže vytvoří jakýsi tunel, kterým může střevní obsah znovu volně procházet, a není tak nutné provedení kolostomie.
Chirurgická léčba je téměř vždy doplněna chemoterapií.
Chemoterapie: Při chemoterapii jsou používány k léčbě nádoru léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky. Tyto léky se nazývají cytostatika. Cytostatika jsou většinou aplikována infuzí do žíly a takto se dostávají přímo do krve. Krev je následně přenáší do celého těla, působí tedy na případné nádorové buňky v celém organismu, i mimo oblast původního nádoru. Existují i cytostatika ve formě tablet. Chemoterapie podávaná před operací se nazývá neoadjuvantní. Jejím cílem je zmenšení nádoru před další léčbou. Chemoterapie po úplném chirurgickém odstranění nádoru se nazývá adjuvantní (zajišťovací). Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení zbývajících nádorových buněk, tedy prevence návratu onemocnění. Chemoterapií jsou léčeni i pacienti s pokročilým onemocněním a s metastázemi. Cílem léčby je zastavení nemoci, zmenšení jejího rozsahu, zmenšení potíží nemocného. Po chemoterapii může dojít například k takovému zmenšení jaterních metastází, že je možné jejich následné chirurgické odstranění. Pokud jsou metastáze pouze v játrech, lze aplikovat cytostatika přímo do jater speciálním katétrem, který je zaveden do jaterní tepny, tedy cévy, která zásobuje krví játra. Zavedení tohoto katétru je možné v místním umrtvení pod rentgenovou kontrolou nebo jej může zavádět chirurg při operaci.
Cílená biologická léčba: Do léčby kolorektálního karcinomu je také zařazena cílená biologická léčba takzvanými monoklonálními protilátkami. Monoklonální protilátky jsou schopny vyhledat v organismu nádorové buňky, zastavit jejich růst a různým způsobem je ničit. Tyto léky se používají v kombinaci s chemoterapií. Tato léčba je určena i pro pacienty s metastázemi kolorektálního karcinomu.
Radioterapie: Při radioterapii se používá k léčbě záření, které ničí nádorové buňky v ozářené oblasti. Radioterapie je využívána především v léčbě nádorů konečníku. Může být podávána předoperačně (neoadjuvantně) s cílem zmenšit nádor nebo po operaci (adjuvantně) ke zničení možných zbývajících nádorových buněk v operované oblasti. Ozařování je často kombinováno s chemoterapií.
Nejčastěji se v léčení rakoviny využívá chirurgická metoda léčby. Ta je nejúčinnější, nicméně je zapotřebí najít nádor v raném stadiu. U pokročilejších kolorektálních karcinomů již není operace možná. Pokud se rakovina konečníku odhalí včas, pak je i úspěšnost její léčby vysoká. Není problém se z rakoviny klidně i úplně vyléčit. Jestliže tedy člověk rozpozná jakékoli příčiny rakoviny konečníku, měl by prakticky okamžitě navštívit specializované pracoviště, na kterém mu bude vyšetřen konečník a jeho přilehlé oblasti. Vyšetření konečníku je sice poněkud nepříjemné, nicméně dokáže rakovinu odhalit včas v době, kdy je možné ji kompletně chirurgicky léčit. U nemocí, jako je rakovina konečníku, léčba zabere i v případě chirurgického řešení velmi dlouhou dobu. Určitě ale nelze zapomenout i na některé další druhy léčby.
Samotná operace spočívá v odstranění celého nádoru, z pacientova těla je však třeba vyjmout i poměrně rozsáhlý přilehlý úsek střeva, aby se zabránilo návratu onemocnění z nějaké zbloudilé rakovinné buňky. Potíž s tímto typem operace tkví v tom, že nelze zachovat přirozený vývod střeva. Odchod stolice není možný chybějícím konečníkem, vývod tlustého střeva se proto našije na díru v břišní stěně. Vzniká takzvaná kolostomie, což je jakýsi umělý řitní otvor.
Rány po operacích v řitní krajině bývají poměrně dosti bolestivé, především při odchodu stolice. Tyto příznaky je možné zmírnit podávanými léky proti bolesti. Vyskytnout se může i zvracení, a to jako nežádoucí účinek podané celkové anestezie. Mělo by však odeznít cca do 6 hodin od operace. Po podání anestetika do páteřního kanálu je dosaženo necitlivosti dolní části těla trvající několik hodin, zároveň je ale omezena i pohyblivost dolních končetin. V den operace pije nemocný čaj, následující den jí lehkou stravu a dostává léky ke změkčení stolice. První nebo druhý den po výkonu začíná provádět sedací bylinné koupele, ve kterých pokračuje i po propuštění do domácí péče. Podle pooperačního stavu a charakteru operace jsou nemocní propouštěni 2. až 5. den domů. Po ukončení hospitalizace je nemocný kontrolován v proktologické poradně. Délka pracovní neschopnosti je rozdílná u různých výkonů. Může se pohybovat v rozmezí od několika dnů v případě Longovy operace, až po několik týdnů v případě klasické operace.
Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější. Konečník musí být odstraněn a pacientovi je vytvořen umělý vývod, takzvaná kolostomie. Pacientovi se udělá v břiše otvor, kterým může z těla odcházet pevný odpad. Specialisté potom pomáhají lidem s kolostomií vrátit se do běžného života. Pokud operace přijde dostatečně včas, což znamená, že se nádor pořád nachází pouze uvnitř tlustého střeva a ještě nenastal proces metastázy, existuje velká pravděpodobnost, že operace byl jediný zásah a pacient se úplně uzdraví. Radiační terapie se používá hlavně k léčbě rakoviny konečníku. Je důležitá, protože podstatně snižuje riziko návratu nádoru.
Nejhorší komplikací je, když se rakovina tlustého střeva neodhalí včas, pronikne za stěnu tlustého střeva a objeví se metastáze. Dnes není pro lékaře příliš složité odstranit nádor, který je lokalizován pouze v tlustém střevě, ale pokud se rozšíří, je nutné nasadit chemoterapii, kterou doprovází řada vedlejších a nechtěných účinků. Trvá velmi dlouho (běžně nejméně 6 měsíců) a vyžaduje si trpělivost a energii. Po absolvování všech léčebných procedur také není jisté, že nenastane recidiva. Proto je i po ukončení úspěšné léčení nutné docházet na pravidelné kontroly a kolonoskopie, aby se případný opětovný nádor co nejrychleji léčil.
Důležitou součástí prevence je vyšetření stolice na takzvané okultní krvácení. To je příměs krve ve stolici, která není vidět pouhým okem. Test je velmi jednoduchý a spočívá v tom, že tři dny po sobě dáváte vzorek stolice na malá papírová psaníčka. Princip testu vychází z toho, že většina nádorů ztrácí malé množství krve do stolice. Test samozřejmě neodliší krvácení z nádoru a například z nějaké banality, jako jsou hemoroidy nebo nějaká prasklá žilka. Test je pro osoby nad 50 let věku a toto vyšetření stolice je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Test je hrazen jedenkrát za 2 roky zdravotní pojišťovnou. V době provádění testu se doporučuje jíst hodně zeleniny, luštěnin a tmavého chleba. Naopak se nedoporučuje jíst jelita, prejt, prejtovou polévku, syrové maso a zvěřinu. Nemají se užívat léky, jako jsou vitamín C, Acylpyrin, léky od bolesti hlavy, Ascorutin, Pelentan, Warfarin a léky snižující srážlivost krve, protože test by mohl být falešně pozitivní.
Rakovina tlustého střeva je nádorové onemocnění tlustého střeva. V drtivé většině případů se jedná o kolorektální karcinom, proto se tyto pojmy obvykle chápou jako synonyma. Vzácněji však může být tlusté střevo postiženo i jinými typy nádorů, např. lymfomem, hemangiomem, sarkomem nebo metastázemi jiných nádorů.
Příčiny
Příčinou bývá chemický vliv rozkladných produktů stolice na buňky sliznice tlustého střeva, čímž se některé buňky stávají mutovanými. Mutované buňky se pak začínají nekontrolovaně dělit a vzniká nádorová tkáň. Za normálních okolností je lidský organismus schopen tyto mutované buňky odstraňovat. Pokud je jich však mnoho a organismus je již starší, nemusí to zvládnout, a vzniká rakovina. Asi deset procent pacientů s rakovinou tlustého střeva má k tomuto onemocnění dědičné dispozice. Tito pacienti získávají mutovanou DNA již od svých rodičů. S familiární příčinou kolorektálního karcinomu se setkáváme asi u dvaceti procent všech pacientů s rakovinou tlustého střeva.
Příznaky
Prvním příznakem rakoviny střev je krev ve stolici. Ta se objeví, protože nádory krvácejí: když se nádor objeví na konci tlustého střeva nebo v konečníku, krev ve stolici by měla být jasně rozpoznatelná. Pokud je ale nádor na začátku tlustého střeva, krev uschne ještě dřív, než se dostane ven z těla, a bude proto neviditelná. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, nebo naopak zácpa. Pokud je nádor na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velmi těžké dostat stolici skrz, což způsobí zácpu, anebo velmi tenkou stolici. Nádor někdy může zablokovat tlusté střevo úplně a způsobí tak vnitřní překážku. To znamená, že střevem nic neprojde, a někdy nemůže do tlustého střeva proudit ani krev. Toto způsobuje velmi vážné a bolestivé křeče. Neplánovaný úbytek na váze je také jedním z příznaků, protože pokud tělo začne samo od sebe snižovat hmotnost, znamená to, že je chyba v metabolismu. V tomto případě to znamená, že nádor produkuje chemikálie, které zrychlují metabolismus.
Prognóza
Při včasném odhalení nemoci (pomocí vyšetření stolice na okultní krvácení) je prognóza velmi dobrá. Vždy záleží na rozsahu onemocnění.
Léčba
Důležitá je přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat, zda jde o polyp nebo nádor. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy, nebo aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější: Konečník musí být odstraněn a pacientovi je udělán vývod, tzv. kolostomie. Pacientovi se udělá v břiše otvor, kterým může z těla odcházet pevný odpad. Specialisté potom pomáhají lidem s kolostomií vrátit se do běžného života. Pokud operace přijde dostatečně včas, což znamená, že nádor se pořád nachází pouze uvnitř tlustého střeva a ještě nenastal proces metastáze, je tu velká pravděpodobnost, že operace byla jediným nutným zásahem a pacient se úplně uzdraví. Na 80 % takovýchto pacientů po operaci žije běžný život. Pokud se rakovina dostane do dalšího stadia, což znamená, že se nádor dostane přes stěnu tlustého střeva a metastazuje do jiných částí těla, pacientů přežívajících 5 let je méně než 10 %. Pokud se prokáže metastáze, přikročí se k chemoterapii, která má co nejvíce oddálit opětovný výskyt nádoru a zvýšit pacientovu šanci na přežití. Radiační terapie se používá hlavně k léčbě rakoviny konečníku. Je důležitá, protože podstatně snižuje riziko návratu nádoru.
K péči o kolostomii jsou vám k dispozici tyto zdravotní pomůcky:
Jednodílné systémy – kolostomický sáček: U jednodílných systémů jsou lepicí ochranná podložka a uzavřený sáček navzájem pevně spojeny. Sáček je vybaven filtrem s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů. Kolostomické sáčky jsou k dostání buď s plochou, nebo vyklenutou (konvexní) ochrannou podložkou. Při dosažení odpovídajícího naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) je nutné tyto sáčky kompletně vyměnit.
Dvoudílné systémy – ochranná podložka s kolostomickým sáčkem: Dvoudílné systémy se skládají z ochranné podložky s mechanickým nebo lepicím uzávěrem a z příslušného kolostomického sáčku, který se připevňuje k podložce. Ochranné lepicí podložky jsou k dostání buď v plochém, nebo v konvexním provedení. Kolostomické sáčky obsahují filtr s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů a jsou vybaveny odpovídajícím spojovacím systémem k upevnění na základní podložku. Sáčky je nutné při odpovídajícím naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) vyměnit, zatímco ochrannou podložku lze používat několik dnů. K fixaci podložky lze použít pásek.
Ploché systémy se používají u stomií, u kterých leží vývod střeva nad úrovní kůže (prominence).
Konvexní systémy se používají vždy, když se vývod střeva nachází pod úrovní kůže (retrakce, vtažená stomie).
Co potřebujete pro výměnu kolostomického sáčku: gázu, v případě potřeby jednorázové holítko, mírně zahnuté nůžky (stomické, nůžky na nehty), šablonu, v případě potřeby ochrannou pastu, odstraňovač zbytků lepicí plochy a ochranný sprej, odpovídající kolostomické pomůcky (jednodílné nebo dvoudílné, sběrný sáček s plochou nebo konvexní podložkou), vyprazdňovací sáček.
Všechny zdravotnické pomůcky byste měli mít předem připraveny. Pro ochranu pokožky kolem stomie je důležité, aby ochranná podložka byla přizpůsobena velikosti vaší stomie. Každá založená stomie má individuální tvar. Z toho důvodu byste si měli před první výměnou kolostomických pomůcek zhotovit šablonu (například z průhledné umělohmotné fólie), kterou použijete jako předlohu k vystřižení ochranné podložky. Odpovídající šablony naleznete ve stomické taštičce. K vystřižení použijte mírně zahnuté nůžky. Abyste předešli podráždění kůže, musí být vystřižený otvor tak přesný, aby mezi stomií a ochrannou podložkou nezůstala nechráněná kůže, která by mohla přijít do kontaktu s výměšky. Na rozdíl od střevní sliznice založené stomie může nechráněná kůže na agresivní výměšky citlivě reagovat změnami. Zejména v prvních týdnech a měsících po operaci mění stomie svůj tvar a velikost. Z toho důvodu je právě na začátku důležité, abyste průměr stomie pravidelně kontrolovali a adekvátně tomu vždy přizpůsobili i šablonu a další ošetření.
Postup ošetření: Výměna kolostomických pomůcek se nejlépe provádí vestoje u umyvadla. Pokud zavedená stomie není přes vyklenuté břicho shora vidět, může vám pomoci zrcadlo umístěné ve výši břicha. Ochrannou podložku byste měli vždy odstraňovat opatrně odshora dolů. Druhou rukou přitom jemně napínejte kůži nad podložkou. Po odlepení přibližně 1 cm ochranné podložky můžete pro snadnější odstranění celé podložky vložit mezi kůži a podložku čtvereček gázy navlhčený doporučeným přípravkem. Použitý sběrný sáček vyprázdněte vždy do odpovídajícího vyprazdňovacího sáčku a vyhazujte ho do odpadkového koše, ne do toalety – mohl by se ucpat odpad. Stomii a kůži kolem ní očistěte vlhkou gázou – postupujte přitom spirálovitě od vnějšího okraje směrem ke středu, abyste si výměšky a střevní bakterie nerozetřeli po kůži. Následně jemně osušte ošetřovanou partii přikládáním suché gázy a nechte kůži ještě trochu doschnout. Pro udržení přirozeného kyselého ochranného pláště pokožky očistěte kůži doporučeným roztokem a v případě zbytků lepicí plochy použijte odstraňovač náplastí. Pokud kolem stomie vyrůstají chlupy, měli byste je pravidelně odstraňovat. I při velmi opatrném odlepování ochranné podložky si je totiž můžete snadno vytrhnout, což může vést k nežádoucímu podráždění kůže. Silné ochlupení navíc znemožňuje přilnavost ochranné podložky. K odstraňování ochlupení používejte vždy jednorázové holítko.
Je toto doporučení vhodné i pro pacienta, který má problémy se zažíváním a je mu zavedena trvalá kolostomie? Stále nemohu vyladit vyprazdňování, musím i 3 x denně používat laktulozu.
DĚKUJI.
