MÁLO BÍLÝCH KRVINEK PŘÍČINY

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

• lymfocytopenie = málo lymfocytů
• neutropenie = snížené množství neutrofilů
• eozinopenie = snížené množství eozinofilů
• bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

• lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
• neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
• eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
• bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Příběh

V příběhu CARZAP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Moldrzyková.

Carzap má jako možné vedlejší účinky uvedeno: snižuje imunitu, způsobuje
horečku, bolesti v krku, zánět průdušek, snižuje počt bílých krvinek ap.
Je vhodné začít brát tento Carzap právě v této době, kdy otřebujeme silnou
imunitu? Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Carzap

Zvýšený počet bílých krvinek v krvi

Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.

Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.

Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.

Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.

Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.

Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.

Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.

Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).

Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek. U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílých krvinek.

Odborně se zvýšení počtu bílých krvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílých krvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu. Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílých krvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílé krvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství. Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílých krvinek.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem LEUKOCYTY B-WBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan ČENĚK.

Je hodnota 11,4, která má limit 10,0 již nebezpečná? Co bych měl učinit, abych se dostal na hodnotu 4,0-10,0?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Leukocyty jsou bílé krvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit počet bílých krvinek.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Leukocyty B-WBC

Jak zvýšit počet bílých krvinek

Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Příběh

V příběhu ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.

zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje počet bílých krvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na http://www.imuregen.cz

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Zkuste IMUREGEN

Produkty na zvýšení počtu bílých krvinek

Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.

Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.

Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.

Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.

Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.

Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.

Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek. Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.

prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom
- musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: https://www.google.com/sear…

Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílých krvinek.

Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Sweetův syndrom

Příčiny bílých vlasů u dětí

Bílé vlasy u dětí mohou být zapříčiněny mnoha různými důvody.

• Mít bílé vlasy v mladém věku je většinou genetická záležitost. Lidé, kteří měli bílé vlasy, když byli mladí, přenášejí tyto geny na své potomky.
• Jinou než genetickou příčinou je nedostatek vitamínu B12.
• Některé zdravotní problémy, jako je anémie a nerovnováha hormonů štítné žlázy, mohou způsobit bílé vlasy v mladém věku.
• Stres je častou příčinou téměř všech fyzických problémů včetně bílých vlasů u dětí.
• Studie ukazují, že k brzkému růstu bílých vlasů může přispět kouření.
• Další příčinou může být vitiligo, autoimunitní onemocnění, při kterém jsou melanocyty považovány za cizí organismy a jsou inhibovány.
• Jedním z příznaků Waardenburgova syndromu jsou bílá místa na hlavě.

Zdroj: Příčina předčasně bílých vlasů u dětí

Poradna

V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ Z ÚST, ZTRÁTA HLASIVEK PŘÍZNAKY JAKÉHO ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaculová.

Má mentálně postižená dcera -35 let po propuštění z PN Opava trpí krvácením z úst, nesnesitelný zápach a v současné době ještě přichází o hlasivky o jaký druh onemocnění se může jednat? Problém je v tom, že jí nemohu dostat k lékaři, nechce jíst, jen s obtížemi do ní dostávám tekutiny, je podrážděná, napadá mě a už si s ní prostě nevím rady. Prosím, můžete mi poradit jak mám postupovat?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pro určení příčiny bude zapotřebí vyšetření krku. Zkuste se domluvit s lékařem z ORL, aby přišel k vám domů a pokusil se dceru vyšetřit v domácím prostředí bez bílých plášťů. Když to nepůjde, tak zkuste s pomocí psychiatra podat své dceři tlumící léky, které vám umožní dostat ji k lékaři.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Krvácení z úst, ztráta hlasivek příznaky jakého onemocnění

Snížený počet bílých krvinek

Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.

Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.

Příčiny

Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.

Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.

Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.

Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.

Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílých krvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.

Pokles počtu bílých krvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.

Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Příběh

V příběhu PODRÁŽDĚNÁ SLINIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Nový.

jaký to má vliv zvýšení červených krvinek na zánět slinivky.díky za odpověd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Podrážděná slinivka

Druhy leukocytů

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Příběh

V příběhu PITYRIASIS VERSICOLOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sanyna.

Dobrý den přeji, pokud si necháte zhotovit v lékárně tyto roztoky - pityriasis versicolor se zaručeně zbavíte. Mě dal tento recepis přítel z Itálie. Nechte si udělat 1. THIOSÍRAN SODNÝ 20% in acqua a 2. ACIDUM TARTARICUM 5% in acqua. Potřete si napadenou kůži první roztokem č. 1 a po cca hodině roztokem č. 2 a nechte působit přes noc. Ráno se umyjte a na noc znovu aplikujte roztok č. 1 a cca hodinu poté roztok č. 2. Budete dost cítit sírou, tak proto je nejlépe volit tuto léčbu na noc. Neboť v práci by to bylo dost cítit. Do týdne máte problémy pryč. Pokud máte nemoc rozvinutější tak do 14 dnů. Mě i mému otci to 100% pomohlo. Za oba roztoky v lékárně zaplatíte celkem cca 350 Kč. Opravdu tuto léčbu garantuji svým vyléčením!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.

díky za roztoky..nevíte prosím, jak se zbavit těch bílých skvrn?..děkuji

Zdroj: Příběh Pityriasis versicolor

Léčba bílých vlasů

Předčasně bílé vlasy mohou vést k nespokojenosti dítěte, k úzkosti rodičů apod., níže uvádíme prostředky, jak tento stav, který může vést ke špatnému vzhledu a nízkému sebevědomí dítěte, řešit.

• Konzumace potravin bohatých na železo, vitamín B, sodík a měď.
• Ovoce a zelenina obsahují antioxidanty, které bojují proti volným radikálům, které mohou způsobit předčasně bílé vlasy.
• Masáž vlasů kokosovým olejem, který se vařil s kari kořením.
• Aplikace směsi oleje a angreštu v prášku na vlasy.
• Použití heny jako přírodní barvy na vlasy.
• Kyselina listová může zabránit bílým vlasům.

Zdroj: Příčina předčasně bílých vlasů u dětí

Příběh

V příběhu MÁLO VYLUČOVÁNÍ MOČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Mornstejnova .

Vypijí 2 tekutiny a málo mocim

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Málo vylučování moče

Funkce bílých krvinek

Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.

Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala

Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Příběh

V příběhu BULKY NA ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš Brkl.

Dobrý den .. v poslední době si začínám všímat jaké si velké skupiny bílých bulek které při dotyku nebolí , zajímá mě jestli to je něco vážného třeba pohlavní nemoc nebo něco podobného děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Bulky na šourku

Příznaky

První známkou nedostatku růstového hormonu je neobvyklá velikost dítěte. Pokud je podstatně menší než jeho vrstevníci, tak je to jasný příznak nedostatku růstového hormonu. U kojenců toto není moc patrné, protože jsou zpočátku normální velikosti a hmotnosti. Nedostatek hormonu se může projevit v nízké hladině cukru v krvi. U chlapců je příznakem této choroby malý penis. Čím větší je nedostatek růstového hormonu, tím opožděnější je vývoj kostí. Velikost pak nesouvisí se skutečným věkem dítěte. Nedostatky růstového hormonu a vrozených vad se obvykle projeví na postavě – krátké ruce a nohy, kulatý obličej s krátkým nosem a bradou. Pokud se nemoc projeví později, dítě se rovněž ve vývoji opozdí a je vzhledem ke svým vrstevníkům o krok zpět. Dokonce i dospělý člověk může trpět nedostatkem růstového hormonu. Příčinou může být nádor na hypofýze. V tomto případě se nemoc projevuje zvýšením hmotnosti tuku pacienta, zatímco svalová hmota degraduje. Dospělý pacient může trpět kornatěním tepen, protože dochází k nadměrné produkci krvinek při snížení hladiny cukru v krvi. Také dochází ke zvýšení osteoporózy. Bolesti hlavy a deprese nejsou neobvyklé.

Zdroj: Co dělat, když moje dítě málo roste

Co jsou to erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.

Zdroj: Erytrocyty

Prevence

Růst dětí je do značné míry určen geny a je ovlivněn hormony, výživou a psychosociálními faktory, čímž je předurčena jen malá možnost prevence.

Zdroj: Co dělat, když moje dítě málo roste