MNOŽSTVÍ BILIRUBIN je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Bilirubin je látka, která vzniká při katabolismu hemu z hemoglobinu zanikajících červených krvinek v retikuloendotelu sleziny, jater a kostní dřeně, z hemoglobinu prekurzorů erytrocytů destruovaných již při svém vzniku a z jiných hemoproteinů (kataláza, cytochromy, myoglobin). Denně vzniká u dospělého jedince 4,3–5,1 mmol (250–300 mg) bilirubinu.
Norma
Bilirubin je látka ve vodě nerozpustná, rozpouští se však dobře v lipoidních substancích. V buňkách působí toxicky, pravděpodobně rozpojením oxidativní fosforylace. Metabolismus bilirubinu lze rozdělit na několik úseků: vznik, transport v krvi, vychytávání v játrech, intrahepatocytový transport, konjugace s kyselinou glukuronovou, sekrece žlučovým pólem, gastrointestinální metabolismus a vyloučení metabolitů z organismu.
Aby mohl být bilirubin z organismu vyloučen, musí být dopraven z míst svého vzniku do hepatocytů. V krevním oběhu se nespecificky váže na albumin (možnost kompetitivní vazby mastných kyselin, lipofilních léků a podobně). Bilirubin-albuminový komplex neproniká nepoškozenou hematoencefalickou bariérou jako volný bilirubin. Záchyt tohoto komplexu se děje na sinusoidální membráně hepatocytů (aktivním nosičem zprostředkovaný transport volného bilirubinu do cytosolu). V jaterní buňce se bilirubin naváže na dva druhy transportních proteinů: ligandin (glutahion-S-transferáza) nebo protein Z, které ho přenesou do hladkého endoplazmatického retikula. Mikrosomální bilirubin UDP-glukuronyltransferáza v membránách retikula katalyzuje konjugaci bilirubinu s kyselinou glukuronovou na bilirubin mono-a diglukuronid (90 %). Tak vzniká takzvaný přímý, konjugovaný bilirubin. Konjugovaný bilirubin se dostává aktivním transportem přes kanalikulární membránu hepatocytu do žlučových kapilár a je vylučován žlučí do duodena. Ve střevě je působením beta-glukuronidázy (z bakteriální flóry, jater a sliznice střevní) dekonjugován a částečně vstřebáván zpět do portálního oběhu a znovu zachycen hepatocyty (enterohepatální oběh). Další část je střevní mikrobiální flórou hydrogenována na tři bezbarvé tetrapyroly společně nazývané urobilinogeny. Asi 20 % uribilinogenů je zpětně vstřebáváno do jater, asi 2–5 % se dostává do periferní cirkulace a je vylučováno ledvinami do moči. Nevstřebané urobilinogeny se v tlustém střevě samovolně oxidují na hnědě zbarvené pigmenty: sterkobilin, mesobilin a urobilin. Vyloučené množství činí 70–470 µmol/den.
Vyšetření bilirubinu se indikuje při diagnostice a diferenciální diagnostice ikteru. K vyšetření je potřeba pouze vzorek krve, který odebírá sestra tenkým vpichem nejčastěji do loketní žíly, jedná se o naprosto rutinní a téměř bezbolestný zákrok. Vyšetřuje se, jestliže je podezření na hemolytickou anémii, onemocnění jater (cirhóza, hepatitida), při nadměrném požívání alkoholu, při metabolických poruchách se vztahem k játrům a při podezření na uzávěr vývodných cest žlučových (kameny, nádor). Jedná se o parametr, který rozhodně není radno podceňovat. Může totiž poukázat na závažné nemoci.
Pokud se vyskytne bilirubin v moči, je potřeba navštívit lékaře, neboť tento nález může signalizovat onemocnění jater nebo žlučníku.
Denní tvorba bilirubinu:
dospělí 250–350 mg
novorozenec i několikanásobně více (novorozenecká žloutenka – zcela v normě)
V naší poradně s názvem NIZKA HLADINA BILIRUBINU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DANIELA.
mám nizku hladinu bilirubinu t.j. 3,48 ked som bola na krvnom obraze čo to znamená.Začala som pit štavu z cvikle jablka a mrkvy každy den cca nepretržite 3 mesiace
neni to s tým spojené. Som anemicka mám malo železa. Ďakujem za odpoveď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nárazově nízká hladina bilirubinu v krvi není nic vážného a u většiny lidí není třeba žádných lékařských zásahů k jejímu zvýšení. Hladinu bilirubinu v krvi snižuje vitamín C podávaný ve vysokých dávkách. Váš pokles bilirubinu tedy může způsobit nepřetržité pití šťávy z červené řepy, jablka a mrkve, o kterém píšete. Z lékařského hlediska by bylo vhodné hladinu sledovat jednou za půl roku a pak teprve učinit nějaká opatření k jejímu zvýšení, jako například: snížení příjmu kofeinu a udržování příjmu vitaminu C na doporučených denních dávkách 60 mg za den. Dlouhodobě nízký bilirubin může signalizovat selhání ledvin a nebo přispět k rozvoji ischemické choroby srdeční.
Při anémii je vhodné doplňovat železo pomocí doplňků stravy. Je to efektivnější a lépe se odhadne potřebné množství.
Zvýšené hodnoty celkového nekonjugovaného bilirubinu se objevují při nadměrném rozpadu hemoglobinu. Jaterní funkce jsou zatížené, může to být stav po prodělané infekci. K tomu, aby se určila přesná souvislost, jsou nutné ještě další testy, například vyšetření moči na bilirubin, transaminázy, krevní obraz, eventuálně ultrazvuk žlučníku a podobně.
Bilirubin může být zvýšený při potížích s játry i při různých jiných onemocněních. Dá se stanovit bilirubin přímý, nepřímý a celkový. Podle toho, který bilirubin je přesně zvýšený, se může určit, zda je příčina v játrech či mimo játra, a stanoví se další postup.
Příčiny zvýšených hodnot:
jaterní nedostatečnost
extrahepatální obstrukce
hemolýza
u novorozenců jsou příčiny rozličné včetně novorozenecké žloutenky
Gilbertova nemoc
Příčinou převážně nekonjugovaných hyperbilirubinémií je zvýšený rozpad hemoglobinu (hemolytické anémie), kdy kapacita jater nestačí transportovat zvýšenou produkci bilirubinu do žluči (takzvaná prehepatální hyperbilirubinémie), nebo snížené vychytávání bilirubinu jaterní buňkou a poruchy jeho konjugace kyselinou glukuronovou.
Zvýšení bilirubinu v krvi se projeví žloutenkou, ikterem. Nejlépe je zežloutnutí viditelné na očním bělmu a sliznicích (dásně, spojivky, měkké patro).
Ve svém příspěvku BILIRUBIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý deň. Na krvných testoch mi zistili nedostatok bilirubínu a nedostatok železa.Mám problémy začali mi rednúť vlasy,svrbenie okolia konečníka a pošvy,návaly tepla,únava,svrbenie tela, niekedy bolesť pod pravým rebrom vystreľujúca do alebo z chrbtice,nechuť.
Vyšetrenia: sono,fibro,citologia v poriadku,chrbtica skolioza.
Poraďte mi čo to môže byť?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fifi.
Dobrý den
Mala som podobne príznaky ako vy a konecne mi zistili celiakiu, dajte si urobiť testy aj na štítnu žľazu, spoločne lebo to spolu úzko súvisí , želám pekný den Petra
Klasifikace bilirubinu na bilirubin přímý a nepřímý není přesná. Jako přímý bilirubin se označuje hodnota získaná odečtením přímého bilirubinu od bilirubinu celkového. Tato hodnota není rovna celé frekvenci nekonjugovaného bilirubinu.
Zvýšený bilirubin je většinou příznakem nějakého onemocnění a mělo by se jako první zaléčit toto onemocnění, pak bilirubin poklesne. U přímého zvýšení bilirubinu do 50 µmol/l není léčba nutná. Jde o problém s jeho odstraňováním, který souvisí s funkcí jater. Jeho snížení tedy bude ovlivňovat vše, co zlepšuje funkci jater, dostatek živin a hepatoprotektivní látky. Naopak hladovění, toxické látky, léky a alkohol budou působit na jeho zvýšení.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaterní testy, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bilirubin je odpadní produkt z rozpadu červených krvinek. Játra zpracovávají bilirubin, takže může být vyloučen ve stolici. Bilirubin proudí přes játra do žlučovodů, kde je rozpuštěn ve žluči. Hladina bilirubinu může být zvýšena u lidí s poruchou toku žluči. Tato situace může nastat během těžkého onemocnění jater, žlučníku nebo jiných poruch žlučového systému. Velmi vysoké hladiny bilirubinu způsobují žloutenku, během které žloutne kůže a bělmo očí. Bilirubin může být užitečný při jaterních testech u lidí se známým problémem žluči. Zvýšený bilirubin může být také přítomný u lidí s anémií, typu hemolytické anémie.
Ve svém příspěvku SVĚTLÁ NEBOLI ACHOLICKÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den již od ledna mám světlou žlutou kasovitou stolici, někdy s žlutým hlenem, často mě bolí břicho kolem pupku, po ránu mívám pocit na zvracení, teď mi začali před týdnem bolet záda pod lopatky a v kříži, v dubnu jsem byla na kolonoskopii negativní, ultrazvuk břicha v březnu negativní, teď v květnu také negativní jen meteorismus, všechny odběry krevní mám v pořádku, alergie laktózy, lepku také negativní, jaterní testy, rakovinotvorne markery, bilirubin, cukr, lipaza i amyláza vše negativní. Zhubla jsem od února už 11 kilo, byla jsem minulý týden na gastroenterologii a pan doktor mi řekl že není potřeba další vyšetření, už si nevím rady co dál a co by to mohlo být. Děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pro Lucii.
Bohužel až teď jsem si přečetla váš dotaz ohledně acholic. stolice a dalších obtíží. Musí to být dost frustrující, když klasická vyšetření nenašla příčinu a stav trvá tak dlouho. Myslím že půjde o funkční poruchu po nějaké předešlé, i nenápadné infekci, ev. o osídlení nějakým patogenem, který jen tak nevyjde v běžných testech. Právě tuhle problematiku řeším s jedním svým pacientem - jsem homeopatka. Takže pokud váš stav trvá a chtěla byste nezávaznou konzultaci, jsem k dispozici na výše uvedeném mailu. S pozdravem JV
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množstvíbilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Se zvýšenou hladinou bilirubinu se pravidelně lékaři setkávají u novorozenců, u nichž dochází zcela normálně po porodu ke snížení počtu červených krvinek (mají jich více než dospělí) a k uvolnění většího množstvíbilirubinu – hovoří se o novorozenecké žloutence. Po odbourání bilirubinu žloutenka mizí. Stanovení bilirubinu u novorozenců je standardní vyšetření, novorozenec je zcela v pořádku.
Bilirubin u novorozence může být v rozmezí 24 až 149 mmol/l. Druhý den života může být normou rozmezí 58–197 mmol/l. Třetí den až pátý den bilirubin může být od 26 do 205 mmol/l. U kojenců je tento ukazatel obvykle normalizován do dvou týdnů (někdy do měsíce) jeho věku. Nicméně v případech, kdy se hladina bilirubinu zvyšuje, je nutné provést aktivní léčbu až po náhradní transfuzi krve. Navzdory skutečnosti, že tento postup má určité riziko, pomáhá předejít toxickému poškození mozku a vzniku výrazného neurologického deficitu.
U novorozenců se vzorek krve získává vpichem do patičky.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Bilirubin je tekutina, která vzniká při rozpadu červených krvinek v těle. Pokud má člověk poškozená játra, bilirubin se může dostat do krevního oběhu a způsobit žloutenku. Bilirubin může také dát moči velmi tmavý vzhled.
V naší poradně s názvem ARÓNIE A OBSAH OXALÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
PĚSTUJI ARONII, LISUJI Z TOHO ŠTÁVU A POPÍJÍM TAK JEDNO DECI DENNĚ, KDYŽ JE SEZONA.
TRPÍM LEDVINOVÝMI KAMENY OXALÁT. TAK SE PTÁM ZDALI MOHU KONZUMOVAT UVEDENOU ŠTÁVU, PAČ V TABULKÁCH O PURINECH JSEM TO NENAŠEL.
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚD A PŘEJI HEZKÝ DEN. ZDENĚK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bobule arónie obsahují kyselinu šťavelovou (oxalát), přirozeně se vyskytující látku nacházející se v některých druzích ovoce a zeleniny, která může u některých lidí krystalizovat jako šťavelanové kameny v močových cestách.
Pokud jste náchylný k ledvinovým kamenům nebo máte onemocnění ledvin, může vám lékař doporučit dodržování diety s nízkým obsahem oxalátu. Ale pro většinu lidí mohou výhody potravin bohatých na živiny a s vysokým obsahem oxalátů převážit jejich rizika.
Za bezpečné množství pro lidi se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů se považuje 100 gramů bobulí arónie denně. Uvádíte, že pijete denně 100 ml šťávy z arónie, což odpovídá limitu 100 gramů plodů. Váše dávka je tedy optimální pro využití nutričních výhod arónie a zároveň minimalizuje riziko krystalizace ledvinových kamenů.
V sezóně, kdy denně konzumujete arónii, byste se měl vyvarovat většímu množství ostatních potravin, které také obsahují vyšší množství oxalátů, jako je špenát, červená řepa, produkty ze sóji, mandle, brambory, maliny a datle.
Existují určité postupy, které můžete udělat, abyste pomohl udržet nízké hladiny oxalátu a zmírnil tak problémy, které mohou způsobit:
- Pijte dostatek vody, abyste pomohl tělu vyplavit přebytečné oxaláty.
- Získejte doporučené množství vápníku, který se při trávení váže na oxaláty.
- Omezte příjem sodíku a cukru, které mohou přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
- Získejte pouze doporučené množství vitamínu C. Příliš mnoho vitamínu C může zvýšit produkci kyseliny šťavelové ve vašem těle.
- Vařte zeleninu s vysokým obsahem oxalátu, abyste snížili jeho obsah.
Doporučuje se jíst zdravě (čerstvá zelenina, ovoce), vyvarovat se alkoholu, příliš tučných a smažených jídel.
Můžete jíst libovolné množství vývaru, také můžete konzumovat všechny druhy masa s výjimkou zvěřiny a uzenin. Jako příloha se doporučují brambory, ale i rýže, kaše, těstoviny či tvarohové knedlíky. Pokud chcete sáhnout po moučníku nebo něčem sladkém, vybírejte takové potraviny, které neobsahují velké množství tuku. Vyhněte se úpravám potravin na oleji, na smažení zapomeňte! Ideální přípravou pokrmů je vaření či dušení.
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaterní testy obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Rakovina jater je tichý zabiják. Může se vyskytnout náhlý úbytek tělesné hmotnosti, ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti po pozření malého množství potravy, nevolnost, zvracení, bolest a otékání břicha.
Varovným příznakem může být také žloutnutí pokožky. Zdravá játra totiž bilirubin, který vzniká rozpadem červených krvinek, dokážou rozložit. Jenže pokud je orgán zasažen nemocí, bilirubin se hromadí ve tkáních a v kůži a způsobuje zažloutnutí. S tím souvisí i svědění kůže. Nutkání se stále škrábat je způsobeno tím, že odpadní látky, které tělo normálně odbourává právě játry, se místo toho hromadí v kůži.
Pokud se dlouhodobě cítíte slabí, omámení a máte pocit, že jste stále unavení, zastavte se raději u doktora. Možná si tím zachráníte život, většinu nádorů jater totiž lékaři objeví až v momentě, kdy je rakovina v pokročilém stadiu, a často je těžké, ne-li nemožné nemoc porazit.
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA – POUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mareš.
Dobrý dem.
Rád bych se zeptal , zda se dá použít soda v bazénu.
Čerpám vodu ze studně . Je hodně tvrdá.
Kolega mi poradil sodu na změkčení vody , ale nevím kolik sody použít.
Kolik sody je potřeba použít na 1 m2.
Dá se potom tato voda použít k zalévání.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všichni víme, že chlór je důležitou chemikálií, která udržuje bazénovou vodu bezpečnou pro plavání. Přidání příliš velkého množství chlóru však může snížit pH bazénu i celkovou alkalitu. Když alkalita klesne, je obtížnější udržovat stabilní pH. Navíc nižší pH a alkalita vody v bazénu způsobují několik negativních účinků, od svědění kůže a štípání očí až po korozi žebříků bazénu, vložky nebo jiných součástí.
Naštěstí existuje jednoduchý a relativně levný efektivní způsob, jak udržet alkalitu a pH bazénu. Tento užitečný nástroj pro bazény není nic jiného, než soda na pečení, i když na to budete potřebovat kila.
Postupujte podle těchto kroků a zvyšte alkalitu a pH bazénu pomocí jedlé sody.
Měřte zásaditost bazénu každý den.
V ideálním případě má být vaše pH mezi 7,2 a 7,8 a alkalita je mezi 110 a 150 ppm (díly na milion). Pokud je úroveň alkality nižší, a zejména pokud je nižší než 80 ppm, musíte zvýšit alkalitu vody v bazénu.
Kupujte sodu na pečení ve velkém
Jedlá soda je k dispozici v pytlích po 5 kg. Potřebné množství může být i celých 5 kg v závislosti na tom, jak nízká je alkalita. Zde je vidět cena jedlé sody ve velkých baleních: https://www.zbozi.cz/hledan…
Určete množství, které musíte použít.
Budete muset zjistit, kolik jedlé sody je třeba přidat do bazénu. Měření chemie bazénu je založeno na objemu bazénu cca 4 m3. Pokud je váš bazén větší nebo menší, budete muset upravit svou matematiku. Pravidlo je, že 700 gramů jedlé sody na 4 m3 vody zvýší alkalitu asi o 10 ppm. Pokud je pH vašeho bazénu testováno pod 7,2, přidejte 1,5 kg jedlé sody. Pokud jste v přidávání bazénových chemikálií nováčkem, začněte přidáním pouze jedné poloviny nebo tří čtvrtin doporučeného množství. Po opakovaném měření můžete vždy přidat další, pokud je úroveň stále nízká. V opačném případě byste se mohli v rovnováze pH pohybovat příliš vysoko a bylo by třeba přidat kyselinu.
Přidejte do bazénu jedlou sodu.
Hydrogenuhličitan sodný je dodáván v práškové formě a může být nasypán přímo do vody v bazénu. Dávku rozložte a rozházejte ji v širokých obloucích po povrchu bazénu, abyste se vyhnuli usazení na jednom místě. Vyhněte se přidávání sody do bazenu během větrných dnů, protože soda pak může zůstat ve vzduchu a spálit okolní vegetaci a blízké organismy.
Počkejte alespoň šest hodin.
Nechte jedlou sodu rozpustit ve vodě. Zapněte oběhový systém vašeho bazénu a pomozte sodě rozptýlit se.
Podle potřeby opakujte a opakujte.
Mezi 6 a 24 hodinami po přidání jedlé sody znovu změřte pH a celkovou alkalitu bazénu. Pokud je pH pod 7,2 a alkalita pod 110 ppm, opakujte tyto kroky.
Pro ochranu jater se používá preparát Protect Liver s antioxidačními účinky. Užívá se 1 kapsle 3x denně a zapíjí se vodou v době jídla. Tento přípravek zvyšuje dodávku energie do jaterních buněk. Jednou z jeho hlavních účinných bylin je ostropestřec mariánský.
Dalším preparátem s obsahem ostropestřce mariánského je Cardumax – Fin Cardumis.
Vhodný ke zlepšení činnosti a ochrany jaterních buněk je Regalen, užívá se 1–3x denně 3–9 kapek.
Novinkou je výrobek Cytosan, který v praxi rychle nachází své uplatnění. Cytosan je bioinformační širokospektrální regenerační přípravek s obsahem přírodních látek a informací rostlin a minerálů. Přípravek Cytosan je vyroben z humátů obsažených v rašelině a v mladém hnědém uhlí. Jejich jedinečné ochranné účinky si můžete vyzkoušet sami jak při vnitřním užívání Cytosanu, tak při zevním použití v krému Cytovital, který obsahuje rovněž velké množství této unikátní substance. Cytosan lze úspěšně kombinovat s krémem Cytovital, jenž pro vysoký obsah huminových výtažků nejpříznivěji ovlivňuje regeneraci pokožky.
Dávkování: děti od 12 let a dospělí 1 kapsle denně (maximálně 3 kapsle denně), děti 6–12 let 1 kapsle denně (maximálně 2 kapsle denně), děti 3–6 let 1/2 kapsle denně
Během užívání je nutné zvýšit příjem tekutin a neužívat přípravek trvale. Při maximálním dávkování se doporučuje dodržovat ranní toaletu vzhledem k možnosti řidšího střevního obsahu. Po 2–4 týdnech užívání je nutná 1 týden pauza. Aby byla účinnost optimální, doporučuje se užíání po dobu 2 až 3 měsíců.
Balení: 90 kapslí (dávka na 3 měsíce)
Přípravky Livinorm, Lipovitan, Essential Forte a výše jmenované upravují činnost jater. Mohou tedy tímto způsobem přispět ke snížení hladiny bilirubinu. Na každého člověka ovšem mohou působit jinak (u někoho se efekt dostaví větší, u někoho menší).
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Příčinou zvýšení konjugovaného i nekonjugovaného bilirubinu současně (smíšené hyperbilirubinémie) je poškození hepatocytů, ať už původu virového (akutní hepatitidy, jiná virová či bakteriální onemocnění) nebo při poškození jater toxiny (alkohol, muchomůrka zelená, bakteriální toxiny, chloroform, tetrachlórmetan).
Příčinou striktně konjugované hyperbilirubinémie je buď extrahepatální obstrukce, nebo porucha exkrece konjugovaného bilirubinu jaterní buňkou (Dubinův-Johnsonův syndrom, Rotorův syndrom), poléková cholestáza a primární biliární cirhóza.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaterní testy (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
V naší poradně s názvem MNOŽSTVÍ PUPINŮ U KRŮTÍHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paclíková.
Prosím nikde jsem nenašla množství purinů u piva a červeného vína, i když se toto nedoporučuje. Dále jsem nenašla množství purinů u krůtího masa.
Děkuji za odpověď
Blanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krůtí maso s kůží má obsah purinů kolem 150 mg na 100 gramů, takže v malém množství je vhodné.
Pivo obsahuje 14 mg purinů na 100 ml, zároveň má tu vlastnost, že v těle zadržuje kyselinu močovou a tím zhoršuje dnu. Proto je pivo při dně absolutně nevhodné.
Červené víno neobsahuje žádné puriny, ale díky obsahu alkoholu, je ve větší míře nevhodné, protože odvodňuje a zvyšuje koncentrace kyseliny močové.
Pokud máte zažloutlé bělmo, preventivně byste měli absolvovat jaterní krevní testy. Existují i jiná onemocnění a poruchy jaterních funkcí, které mohou toto způsobit, než jen všeobecně známá žloutenka. Na druhou stranu je třeba podotknout, že někteří jedinci mají bělmo přirozeně žlutavější (častější je to například u některých etnik).
Pokud se vyskytnou žluté skvrny, a nikoliv zežloutnutí celého bělma, je to buď signál delšího působení slunečních paprsků, na které oči reagují, nebo je to varování před možnou poruchou metabolismu cholesterolu. Žluté zbarvení bělma odhalíte a uvidíte zejména pod víčky. Důvodem je prostý fakt, že bilirubin se na světle rozpadá, a proto na první pohled viditelné části bělma nemusí být tolik žluté. Vždy záleží na množstvíbilirubinu v krvi.
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).