Osteopenie se vyznačuje trvající bolestí kyčle či pánve bez předcházejícího traumatu.
Důležitou součástí léčby je i přiměřený pohyb – pacientkám se doporučuje nepřerušovat obvyklé fyzické aktivity, jako je plavání, cyklistika, lyžování, jóga, procházky. Je důležité je upozornit na ochranu proti úrazům a nedoporučuje se zvedání břemen nad 10 kg. Pohyb stimuluje přestavbu kostních trámečků do směru nejvyššího zatížení. Opakovaně se pacientkám zdůrazňuje, že jejich kosti se i v jejich věku stále staví a bourají. A tím, že se podpoří jejich stavba, přibrzdí se bourání kosti, a tak se osteoporóza může vyléčit. Dále léčba osteopeniekrčku vyžaduje jak změnu diety – zvýšit příjem vitamínu D a vápníku hlavně ve formě mléčných výrobků, tak i změnu životního stylu – nekouřit, omezit příjem kofeinu, zvýšit pohyb. Navíc výsledky léčby nejsou vidět hned a léčba trvá obvykle několik let.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Osteopenie páteře je patologický stav, který je spojený s nižší hustotou kostního minerálu. Onemocnění vede k progresi osteoporózy. Je obtížné ho diagnostikovat, protože patologické změny kostí, vedoucí ke snížení obsahu vápníku a fosforu, není možné zjistit pomocí laboratorních metod a denzitometrie.
Příznaky se mohou projevovat jako bolest páteře při delším stání, horší chůzí do schodů nebo jako potíže s oblékáním.
Ještě donedávna byl lékařský přístup k řešení osteopenie poněkud rozpačitý. Někdo léky podával a jiný nikoliv. Dnes již však existuje takzvaný FRAX, s jehož pomocí lékaři dokážou vypočítat rizikovost zhoršování onemocnění, a tudíž zjistit, kdy je léčba medikamenty potřebná a kdy je dobré setrvat pouze na preventivních opatřeních. FRAX bere v potaz rodinnou anamnézu, vaši práci, onemocnění, způsob života a další okolnosti, jež onemocnění ovlivňují, a podle těchto parametrů se pak lékař rozhodne, zda vám k preventivnímu režimu přidá bisfosfonáty, anebo nikoliv. Alternativou bisfosfonátů jsou Denosumab anebo Stroncium renalát. Mladším rizikovým ženám po menopauze se ještě před nasazením těchto léků podává hormonální substituční léčba.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
jsem 6 týdnů po úrazu ( zlomenina krčku) a následné operaci. Od příštího týdne budu 14 dní na rehabilitačním oddělení nemocnice. Prý mám potom nárok na komplexní lázeňskou léčbu. Za jak dlouho ji mohu / musím absolvovat a ve kterých lázních se tato indikace léčí? Zatím jsem zjistila pouze lázně Bělohrad.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Návrh na poúrazovou lázeňskou péči vám bude vystavovat váš ošetřující lékař v nemocnici. V návrhu můžete uvést až tři kázeňská zařízení. Váš lékař vám určitě doporučí, kde mají nejlepší výsledky pro vaše konkrétní zranění. Obecně jde o lázně s léčivými koupelemi, bahnem a rašelinou. Do lázní jeďte co nejdříve po skončení léčby na rehabilitačním oddělení, jakmile se vzpamatujete. Zdravotní pojišťovna vám uhradí komplexní lázneňskou péči - takzvané křížkové lázně do jedoho roku po operaci.
O další lázně pak můžete požádat jednou za dva roky.
Diagnóza osteoporózy je klinická s použitím zobrazovacích a laboratorních metod s posouzením rizika budoucích zlomenin. Žádná z běžně dostupných metod není ovšem schopna přesně posoudit mechanickou odolnost kosti, kvalitu organické i anorganické kostní hmoty a její mikroarchitekturu. Bližší informace o kvalitě kosti lze získat kvantitativní výpočetní tomografií s vysokým rozlišením (HR QCT) nebo invazivně z kostní biopsie histomorfometrickým vyšetřením. Obě metody jsou využívány zejména v klinických studiích.
Standardem diagnostiky zůstává kostní denzitometrie DXA (Dual energy X‑ray Absorptiometry). Přístroj využívá princip absorpce rentgenového záření při průniku kostí. Dávka radiace pro vyšetřovaného je nízká (0,7– 1 µSv). DXA měří obsah minerálu v měřené oblasti kosti (Bone Mineral Kontent – BMC) a hustotu neboli denzitu kostního minerálu v g/cm² (Bone Mineral Density – BMD). U všech nemocných se vyšetřuje oblast bederní páteře L 1– 4 a proximálního femuru včetně krčku, případně oblast distálního předloktí. Stupeň dekalcinace je posuzován dle standardní odchylky (SD) od průměru zdravých mladých osob stejného pohlaví pomocí takzvaného T- skóre.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODĚBRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Novotná.
Dobrý den, jsem po operaci zlomeniny krčku a byl mi dán nový kycelni kloub..Operace byla 27.12..Budu posílat žádost o KLP VII/10 pojišťovně 111.. Bylo by možné nastoupit u Vás? Mohli by jste mi odepsat jake máte volne terminy ? Měla bych zájem o jednoluzkovy pokoj..Jmenuji se Bohumila Novotná nar. 13.10 1958..Předem děkuji za odpověď S pozdravem Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Místo, kde budete moci využít lázeňskou léčbu, vám určí vaše zdravotní pojišťovna. Jakmile budete mít odsouhlasený KLP, tak postupujte podle instrukcí a zavolejte si do určených lázní pro výběr ubytování a termínu nástupu.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku se projevuje nejprve zhnědnutím kořenových krčků, které následně shnijí, rostlina vadne a nakonec odumírá.
Základem ochrany je důsledné střídání plodin (nejlépe ve tří- až čtyřletých cyklech), dále včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků (rostliny vyrýt a spálit, v žádném případě nedávat na kompost) a v neposlední řadě vyrovnaná výživa (doporučuje se například Kuprikol a Previcur), případně vhodná dezinfekce půdy.
V diskuzi PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetlana.
Špatná odpověď zahradnika
Květy při přesazení neuvadnou, musela se stát nějaká chyba. Průvan, chlad, napadení škůdcem.Pokud jste po nákupu ihned nepresadila do nové kůry (né substrátu) tak je možné, že u krčku orchidky zůstal takový špunt, který se musí odstranit,. Udržuje vlhkost a uhniváni kořenů. Hned po přesazení nenamacet, až jsou kořeny stříbrné. Namacet do max 3/4 nádoby, do dešťové vody, ne moc studené a pozor, aby se voda nedostala do srdíčka. Hrozí hniloba.
Doufám, že pomůže. Nevyhazovat, znovu vykvete.
Základním rysem osteopenie z nezralosti není nedostatečná resorpce minerálů, ale nedostatečná nabídka – na rozdíl od rachitidy v kojeneckém a dětském věku je příjem vitamínu D dostatečný. Následkem nedostatečné mineralizace dochází k patologické remodelaci kostí a k narušenému lineárnímu růstu. Klinické projevy osteopenie z nezralosti se obvykle projeví mezi 6. až 12. postnatálním týdnem. Snížený minerální obsah kostí vede k typickým rachitickým deformitám, později k patologickým frakturám kostí, které nejčastěji postihují žebra, kost pažní a stehenní. Výskyt fraktur byl dříve popisován jako poměrně vysoký, v roce 1985 se udávala incidence 24 % u dětí s velmi nízkou porodní hmotností < 1 500 g, v roce 1997 byl zaznamenán pokles na 10 %, nyní se fraktury vzhledem k nové strategii parenterální a enterální výživy vyskytují ojediněle. Osteopenie se také podílí na snížení respiračních funkcí, na myopii z nezralosti, v rámci dlouhodobého sledování negativně ovlivňuje růst dítěte a definitivní výšku v dospělosti.
Neblahý vliv mají nápoje jako „Coca-Cola“ a „Pepsi“. Ničí zuby a kosti. Při dlouhodobém a častém používání u dětí vzniká osteoporóza. Tato skutečnost je prokázána v mnoha klinických studiích.
Léčba spočívá především v prevenci osteopenie. Adekvátní suplementace kalciem a fosforem již od prvních dnů života je podstatou prevence i léčby, spolu s doporučovaným příjmem vitamínu D. Parenterální příjem je dostatečný, pokud roztoky výše zmíněné koncentrace kalcia a fosforu obsahují. Suplementace by měla alespoň částečně napodobit příjem minerálů, který dostává plod in vitro. Doporučený příjem enterální stravou je podle odborné komise Americké pediatrické akademie (AAP) 140 až 160 mg vápníku/100 kcal, pro fosfor 95 až 108 mg fosforu/100 kcal. ESPGHAN (European Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition) ve svém posledním doporučení z roku 2010 uvádí podobný příjem vápníku – 110 až 130 mg/100 kcal, fosforu 55 až 80 mg/100 kcal. Standardní hyperkalorická mléka pro nedonošené novorozence, která jsou dostupná v České republice, mají obsah obou minerálů dostatečný (Pre‑Beba preemie, Nutrilon Nenatal 0). Fortifikované mateřské mléko má obsah nižší (106 mg Ca/100 kcal, 68 mg P/100 kcal). Vzhledem k tomu, že osteopenie je metabolické onemocnění kostí způsobené především nedostatečným příjmem minerálů, není nutné výrazně navyšovat příjem vitamínu D. Podle posledního doporučení ESPGHAN by denní dávka vitamínu D3 400 až 1 000 IU/den (Vigantol gtt 1 až 2 gtt p.o.) měla dostatečně pokrýt potřeby rychle rostoucího nedonošeného dítěte. Při této denní dávce byly naměřeny normální sérové koncentrace vitamínu D (25OH vitamínu D a 1,25(OH)2 vitamínu D). Nedonošení novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností, kteří jsou kojeni nebo krmeni odstříkaným mateřským mlékem, by měli dostávat fortifikované mateřské mléko. V České republice máme k dispozici fortifikátory, které jsou dětmi dobře tolerovány a mohou být přidávány do mateřského mléka již při toleranci od 100 ml mléka/kg/den. Pokud dítě potřebuje vyšší příjem minerálů nebo je krmeno kombinací mateřského mléka a umělé výživy, je možné suplementovat mléko kalciofosfátovými kapslemi nebo fosfátovým roztokem, podle zvyklostí jednotlivých pracovišť. Biochemické monitorování koncentrací minerálů v séru a v moči pomůže upravit dávkování enterálně krmeného dítěte.
V diskuzi ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
Dobry den prosimVas chcela by som aby ste mi povedali ci je tento zub infikovany alebo mrtvi a ci tato podliatina je suvis s nim ,zub je zlmeny asi 3roky a je na nom aj kaz treba takyto zub vytrhnut a lebo nie? Dakujem Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
stav zubu pouze podle přiložené fotografie nelze objektivně posoudit - je patrný zřejmý zubní kámen.U zlomených zubů hraje roli v dalším postupu rozsah ulomení a odhalení zubního kanálku, u kazových např. odhalení krčku, atd.
Doporučuji poradit se osobně s veterinárním lékařem, pokud extrakci doporučí, trhání zubu bych se nebála. Život bez bolesti a bez zubu bude pro psa mnohem příjemnější než naopak. Nehledě na množství dalších zdravotních komplikací navazujících na dlouhodobě neřešené problémy v dutině ústní.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Každý pokles denzity o 1 SD zvyšuje přibližně dvojnásobně riziko zlomeniny. Při hodnocení T- skóre jsou uplatňovány hodnoty WHO z roku 1994 (normální nález: T- skóre – 1,0 a vyšší; osteopenie: T- skóre mezi – 1,0 a – 2,5; osteoporóza: T- skóre – 2,5 a nižší). Tato kritéria platí pro postmenopauzální ženy a pro muže starší 50 let. Opakované měření v intervalech 1– 2 roky slouží k posouzení efektu léčby a mělo by být provedeno na stejném přístroji. Přesnost přístroje a přesnost měření určuje LSC (Least Significant Change), signifikantní změna na 95% hladině významnosti. Každé kvalitní pracoviště by mělo tímto číslem disponovat a správně interpretovat výsledky měření.
Stanoviska k provádění a hodnocení denzitometrického vyšetření skeletu pravidelně publikuje Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii (ISCD). Moderní přístroje dále umožňují morfometricky posoudit případné kompresivní zlomeniny z bočního skenu páteře v rozsahu Th 4– L 5. Negativní nález rychle a s minimální radiací vyloučí kompresivní zlomeniny, pozitivní nález je nutno verifikovat na RTG. S každou prokázanou kompresivní zlomeninou obratlového těla kaskádovitě narůstá riziko dalších zlomenin včetně nevertebrálních a zlomenin krčkufemuru. U takového nemocného je jednoznačný důvod k nasazení antiporotické léčby. Určitým limitem pro validní zhodnocení DXA skenu v oblasti páteře a proximálního femuru je nárůst degenerativních změn a kalcifikací u nemocných starších 60 let, který vede k nadhodnocení nálezu. Mezi další zobrazovací metody v osteologii patří klasické rentgenové vyšetření skeletu, CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření skeletu dle potřeb diferenciální diagnostiky a posouzení zlomenin.
Dále se provádí základní biochemické vyšetření, které musí zahrnovat kompletní mineralogram, hodnotu kreatininu, jaterní testy včetně ALP, odpady vápníku močí, elektroforézu bílkovin séra a případně moči. Dle potřeby diferenciální diagnostiky je toto vyšetření doplněno o vyšetření hladiny hormonů screeningem na celiakii, eventuálně nádorovými markery. Ve většině případů je důležitá znalost hladiny 25- (OH)- D3 vitaminu. Nezbytnou součástí laboratorního vyšetření je zhodnocení kostního metabolismu. Kostní markery se rozdělují tradičně na markery osteoresorpce a markery kostní novotvorby, jejich role je ale do určité míry spojena. Diference v hladinách nastávají až při patologických procesech v kosti. Mezinárodní společnost pro osteoporózu (IOF) doporučuje používat osteoresorpční marker sCTX (C terminální telopeptid kolagenu I) a marker novotvorby PINP (prokolagen typu IN) v séru jako markery s největší výpovědní hodnotou v klinických studiích s osteoporózou. Z markerů novotvorby je dále využívána S-ALP a S-kostní ALP a osteokalcin. Žádný z kostních markerů nemá specifickou diagnostickou hodnotu. Elevace kostních markerů koreluje se závažností onemocnění. Hladiny markerů kostního obratu se zvyšují v menopauze, při imobilitě, po akutních zlomeninách, dále při deficitu D vitaminu a osteomalacii. Enormně vysoké hodnoty provází tyreotoxikóza, hyperparatyreóza, nádorové a metastatické postižení skeletu. Vysokou hladinu ALP nacházíme u Pagetovy choroby. Naopak nízké hodnoty markerů novotvorby, hlavně osteokalcinu, mohou být projevem dlouhodobé kortikoterapie při supresi osteoblastů. Hodnoty kostních markerů jsou závislé na cirkadiánním rytmu, roli hraje příjem stravy a lačnění či pohybová aktivita. Odběry krve je nutno provádět vždy nalačno ve stejnou dobu (vrchol kostní resorpce mezi 3. a 7. hodinou ranní a v pozdním odpoledni).
V časné menopauze jsou zvýšené hodnoty CTX ukazatelem vysokoobratové osteoporózy (Fast Bone Losers) a znamenají riziko zlomeniny bez závislosti na kostní denzitě. Zvýšená kostní resorpce vede ke kostním ztrátám (>3 %/rok) a ke zhoršení kvality kosti s perforacemi kostních trámců. Publikovaná data ale nepodporují schopnost markerů predikovat kostní ztráty ve všech oblastech skeletu vzhledem k variacím kostních ztrát mezi jednotlivými lokalitami skeletu. Doposud nejsou známy hodnoty kostních markerů, které by byly jasným důvodem k zahájení preventivní léčebné intervence. Kostní markery se využívají dále k monitoraci efektu antiresorpční léčby, která upravuje markery k premenopauzálním hodnotám. Při kontrole hladin kostních markerů je potřeba rozhodnout, zda je změna kostního markeru signifikantní a zda pouze neodpovídá biologické a analytické variabilitě markeru (Least Significant Change – LSC). Pokles markerů se může detekovat již za 3– 6 měsíců po zahájení léčby, kdy lze brzy získat informace o účinku léku a riziku další zlomeniny. Příčinou neklesajícího kostního markeru může být i nedostatečná adherence k léčbě. V praxi je vhodné měřit kostní markery před zahájením léčby a po jednom roce léčby. Antiresorpční potenciál je rozdílný dle typu léčby. Hlavní roli hraje stupeň inhibice kostní resorpce a buněčné mechanismy účinku léku, afinita ke kosti, dále podaná dávka a forma aplikace.
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales dorsales k prstům
a. metatarsea dors. I. – vydává aa. digitales dors. pro palec a med. část 2. prstu
r. plantaris prof. – ↓ přes m. interosseus dors. I. do plosky a končí v arcus plantaris
Zadní holenní tepna (a. tibialis post.)
větve:
r. circumflexus fibulae – kolem krčku fibuly do rete genus
a. peronaea (fibularis) – ze začátku a. tibialis post., mohutná, ↓ mezi m. tibialis post. a m. flx. hallucis longus, ↓ do canalis musculoperonaeus, k zevnímu kotníku
rr. calcanei – do rete calcaneare
rr. malleolares lat. – do rete malleolare lat.
r. perforans – nad syndesmosis tibiofibularis → přes membrana interossea vpřed na hřbet nohy (někdy nahradí a. dorsi pedis)
rr. communicantes – spojky napříč nad kotníky pod flexory s a. tibialis post.
rr. malleolares med. – do rete malleolare med.
rr. calcanei – do rete calcaneare
Tepny chodidla
větve:
a. plantaris med. – → mezi m. abd. hallucis a m. flx. digitorum brevis, paralelně a laterálně nerv, r. spfc. → k vnitřnímu okraji plosky a palce, r. prof. živí svaly a končí v arcus plantaris
a. plantaris lat. – → laterálně mezi m. flx. digitorum brevis a m. pronator quadratus, paralelně a mediálně nerv, dále → mezi m flx. digitorum brevis a m. abd. digiti minimi, k basi 5. mtt., obloukem mediálně mezi mm. interossei a m.add.hallucis tvoří arcus plantaris – posílený mediálně r. plantaris prof. a. dorsi pedis et r. prof. a. plantaris med. arcus vydává aa. metatarseae plantares (rr. perforantes k aa. metatarseae dors.), každá se dělí ve dvě aa. digitales plantares pro sousední prsty
Tapy jsou lepící pásky vyrobené na bázi bavlny, materiál je také elastický stejně jako lidská kůže, je také propustný vodě a vzduchu. Tapy na kůži dobře drží a je možné se s nimi koupat i sportovat. Cílem tapů je zpevnit a ochránit svaly, šlachy a klouby před poškozením nebo přetížením. Zároveň ale nijak neomezují cévní zásobení a rozsah pohybu.
Při tejpování achillovy paty je nutné tapy aplikovat na suchou a odmaštěnou pokožku (ideálně i odchlupenou). Začátek a konec tapů je třeba nalepit bez napnutí. Po nalepení se musí páska ještě rychle třít dlaněmi, aby se zažehlila a aktivovaly se adhezivní vlastnosti pásky (tapy nelze nalepit, pokud se na daném místě nachází pigmentové névy, bradavice, a další onkologická onemocnění)
Postup tejpu achillovy šlachy
V neutrální pozici nalepíme kotva I tapu do místa úpony achillovy šlachy. Zhruba s polovičním napětím se tape nalepí v celém průběhu šlachy při dorzální flexi nohy. Konec tapu je nutné nalepit bez napětí. Tape je pak potřeba třít. Tento tape se dá kombinovat s V tapem. V neutrální pozici se kotva V tapu bez napětí aplikuje do místa úponu svalu na Kalkatu. Při dorzální flexi nohy se při 25 % napětí nalepí pruhy tapu po obvodu svalu až na mediální a laterální kondyl femuru. Konce tapu se opět musí nalepit bez napětí a celý tape je potřeba třít, aby se zažehlil.
Hnis v ústech značí závažnější stupeň zánětu dásně (popřípadě dásní), a sice paradontózu. Hnis v dásni se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu postiženého zubu. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný paradontální chobot, jenž při neléčeném zánětu může zadržovat hnis a vytvořit tak paradontální absces. Co dělat s hnisem v dásni? Vždy je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se zubním lékařem, který doporučí vhodnou léčbu.
Odhalené zubní krčky vznikají na základě atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Jde vlastně o úbytek dásně u jednoho či více zubů ve viditelné oblasti chrupu, což ruší hlavně esteticky. Navíc krčky mohou být nadměrně citlivé.
Příčiny
Příčinou je atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Citlivé zubní krčky vznikají po obnažení zuboviny v důsledku parodontózy nebo i nevhodné techniky čištění zubů, používáním příliš tvrdého zubního kartáčku a abrazivních zubních past. Úbytek zuboviny také mohou způsobit žaludeční kyseliny při chronickém zvracení. Obnažené citlivé zubní krčky pak bolestivě reagují na různé chemické podněty, jako jsou sladké, kyselé, chladné či teplé potraviny. Citlivost krčků bývá patrná i z fyzikálních podnětů, například prouděním vzduchu při otevřených ústech. Pokud se již pacient s těmito obtížemi potýká, je dobré omezit především konzumaci sladkých a kyselých potravin, které chemicky naleptávají dentin zubu.
Obnova
Tyto defekty se úspěšně řeší chirurgicky pomocí volných tkáňových štěpů, kdy se dáseň stahuje zpět a krček zubu je opět zakryt. Zjednodušeně to lze nazvat krytí krčků. Zákrok není pro pacienta nijak náročný, provádí se v místním znecitlivění a trvá cca 1 hodinu.
Obnažené krčky jsou nejčastější příčinou zvýšené citlivosti zubů. Účinným řešením je používat měkký zubní kartáček a zubní pastu na obnažené krčky. Zubní pasta na odhalené krčky obsahuje látky, které uzavírají dentinové kanálky, čímž snižují citlivost zubů na teplé a studené. Zároveň je potřeba osvojit si správnou techniku čištění zubů a používat mezizubní kartáčky.
Určitou úlevu přináší i vyplachování úst vodou po konzumaci chemicky dráždivé potravy.
Na trhu existuje několik přípravků, které by měly citlivost zubů snížit. Jsou to různé speciální zubní pasty, gely nebo ústní vody. Důležité je s obtížemi citlivých zubní krčků navštívit zubního lékaře, který přesně stanoví léčbu. V nejlehčích případech doporučí používání zubní pasty či ústní vody obsahující látky, jako je novamin, chlorid stroncia nebo fluoridy, v dalším stadiu pomůže potírání fluoridem cínatým či monooxalátem draselným, v horším případě se aplikuje dentinový bond či sklopolyalkenoát, další možností je zhotovení krčkové výplně například z kompozitu. Konečnou možností vyřešení citlivosti zubního krčku je endodontické ošetření, tedy devitalizace zubu.
Citlivým zubům také ulevíte pravidelným a šetrným používáním zubní pasty na obnažené krčky. Rovněž je vhodná ústní voda na odhalené krčky. Veškeré tyto pomůcky jsou dostupné v lékárně.
Cervikální hlen (také hlen děložního krčku) je normální, zdravý sekret děložního krčku tvořící se vlivem hormonu estrogenu. Funkcí hlenu je poskytovat spermiím zásadité prostředí v jinak kyselé pochvě a snadněji je dopravit k vajíčku. Kyselé pH totiž spermie ničí, zásaditý hlen je tedy takovou ochranou jejich přežití a pomocník při zvyšování šance na to, že spermie přežije a oplodní vajíčko. Pokud si přejete otěhotnět nebo se naopak chráníte přirozenou antikoncepční metodou, zvýšená tvorba cervikálního hlenu je hlavním fyzickým příznakem plodných dnů.
Sekret děložního hrdla tedy funguje jako strážce a pomocník děložního hrdla. V nejvhodnější době pro otěhotnění, v ovulaci, je hojný a řídký, obsahuje jen malé množství bílých krvinek, které by mohly spermiím škodit, a proto je průnik „cizích“ spermií do dělohy nejvyšší a nejrychlejší.
V období mimo ovulaci je pak hlenu malé množství, je vodnatý a hojný na bílé krvinky, takže funguje jako bezpečnostní zátka – chrání děložní dutinu před záplavou spermií, které nemohou vajíčko oplodnit, a tak snižují riziko infekce.
Plodný hlen bílkovitého vzhledu (průhledný hlen) svou strukturou dokáže udržet spermie živé až 5 dní a tím zvyšuje šanci na otěhotnění. Pro srovnání – životnost spermie v neplodných dnech, kdy je sliznice suchá, je jen několik hodin.
Od chorobného výtoku z rodidel odlišíte plodný hlen tak, že jeho výskyt není provázen nepříjemnými pocity, například svěděním, pálením na rodidlech, změnou konzistence na hrudkovitou nebo zápachem.
Znalost vlastností cervikálního hlenu a jeho změn v průběhu cyklu vám může pomoci v plánování rodičovství, a to v případě, že otěhotnět toužíte anebo chcete využívat svých znalostí při praktikování takzvaných přirozených antikoncepčních metod.
Jde o přípravky pro udržení zdravého chrupu psa. Zubní plak, který se u psa tvoří stejně jako u lidí, po čase vápenatí a v kombinaci se zbytky potravy vytváří zubní kámen. Je zdrojem zápachu z tlamy, dochází k odhalování krčků zubů, ale je i místem vniku infekcí do těla zvířete. Bakterie pronikají do krevního oběhu, a tak dochází k velkému zatížení organismu psa. Po prvotní zvýšené únavě může dojít k celkově zhoršenému stavu zvířete. Následně může dojít k závažným onemocněním srdce, jater a ledvin.
Pomůcky jako zubní kartáček, bělicí pamlsky, ústní vody, či přípravky pro bělení, které se přidávají do potravy psa, je možné zakoupit na internetu, u veterinárního lékaře nebo ve zverimexech.
Riziko vzniku tohoto onemocnění stoupá s přibývajícím věkem a úbytkem kostní hmoty. Osteoporóza, která se víc týká žen především po padesátce, s sebou přináší velké riziko zlomenin krčku či kolena. Pokud kosti řídnou – kdy tento proces začíná už po třicítce – rychleji, než je obvyklé, můžete si i po zdánlivě banálním pádu nebo jen při nečekaném sešlápnutí z chodníku zlomit ruku nebo nohu, ale dokonce i obratel.
Při podezření na osteoporózu lékař doporučí takzvané denzitometrické vyšetření, které pomocí speciálního typu rentgenového záření stanoví hustotu kostní hmoty a stupeň onemocnění.
Pokud je to nutné, lékaři doporučují i doplňkový vápník ve formě tablet (podávají se obvykle během jídla), který zároveň podmiňuje správnou účinnost léků. Rychlost úbytku kostní hmoty a riziko zlomenin snižuje hormonální substituční terapie.
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podán pacientům s pozitivní anamnézou přecitlivělosti na léčivou nebo pomocnou látku obsaženou v přípravku, nebo na ostatní analogy LHRH. Léčivou látkou Zoladexu je goserelini acetas a pomocnou látkou je polyglaktin.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg je zapotřebí při použití přípravku u pacientů s rizikem obstrukce močovodů nebo komprese míchy. V takovém případě je třeba podání léku pečlivě zvážit a pacient musí být pod pravidelnou kontrolou v průběhu prvního měsíce léčby. V případě, že se komprese míchy nebo poškození ledvin v důsledku obstrukce močovodů objeví, je třeba okamžitě přistoupit k obvyklé léčbě těchto komplikací.
Dlouhodobé podávání LHRH agonistů může snižovat minerální kostní denzitu. Současné údaje o přípravku Zoladex depot 3,6 mg dokumentují 4,6% průměrnou demineralizaci osového skeletu po 6 měsících léčby, která je reverzibilní (návratná). Za 6 měsíců po přerušení léčby bylo zaznamenáno progresivní zlepšení demineralizace o 2,6% ve srovnání s původním stavem. Bylo prokázáno, že u pacientek, které dostávaly Zoladex depot 3,6 mg k léčbě endometriózy, se zmenšil úbytek kostní hmoty a vazomotorické syndromy při současné aplikaci hormonální substituční léčby (jednou denně estrogen a progestogen).
Podle předběžných údajů lze předpokládat, že podávání bifosfonátů v kombinaci s LHRH agonisty, jako je i Zoladex, může u mužů snížit kostní demineralizaci. U mužů léčených LHRH agonisty bylo pozorováno snížení glukózové tolerance, které se může projevovat jako diabetes, popř. ztráta glykemické kontroly u pacientů s předchozím diabetes mellitus. U této léčby je třeba monitorovat glukózu v krvi.
Je třeba zvážit použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg u žen s metabolickým onemocněním kostí. V současné době nejsou k dispozici klinické údaje popisující léčení endometriózy přípravkem Zoladex depot 3,6 mg v období delším než šest měsíců. Při takto dlouhé léčbě je třeba pacienta preventivně kontrolovat na všechny zde uvedené symptomy.
Po dvouleté léčbě časného karcinomu prsu bylo prokázáno průměrné snížení minerální kostní denzity (BMD) o 6,2 % v krčku stehenní kosti a o 11,5 % v bederní páteři. Tato demineralizace je částečně reverzibilní, a to o 3,4 % v krčku stehenní kosti a o 6,4 % v bederní páteři po roce sledování po ukončení léčby.
Zoladex depot 3,6 mg může zvýšit rezistenci děložního hrdla, a tím působit obtíže při jeho dilataci.
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podáván dětem a v době těhotenství a během kojení. Proto nepoužívejte Zoladex depot 3,6 mg, jste-li těhotná nebo pokud kojíte.
Zuby moudrosti mohou způsobit spoustu nepříjemných zdravotních problémů od retence až po zubní cysty. Pod pojmem retence se míní stav, kdy se zub nedokáže sám prořezat. Tuto obtíž často provází bolest, otoky tváře, někdy i horečka a schvácenost. U všech zubů, a zub moudrosti není výjimkou, může dojít k zánětu dásně. Zánět bývá způsoben usazeným plakem okolo tohoto zubu. Zánět je často způsoben tím, že u zubů, které rostou nakřivo nebo jsou jen částečně prořezány, se nedá odstranit plak, který se tedy usazuje v krčku zubu. Zánět zubu může způsobovat i nepříjemnou bolest ucha, krku a obtížné polykání.
Zubní cysta vzniká tak, že u neprořezaného zubu pokračují buňky v sekreční činnosti vytvářející sklovinu. Cysta se může klidně zvětšovat bez bolesti, nebo může být infikovaná ze vzniku zánětu čelisti a velmi bolet. V obou případech ale oslabuje okolní kost.
Pokud se zub moudrosti neprořeže, může u něj dojít k degeneraci zubního váčku, v němž se zub vyvíjel. Problémy s prořezáváním zubů moudrosti má až každý pátý člověk.
Ženská neplodnost je způsobena řadou faktorů, včetně následujících:
Poškození vejcovodů, jimiž se dostává vajíčko z vaječníků do dělohy – toto poškození může zabránit kontaktu mezi vajíčkem a spermií. Častou příčinou poškození vejcovodů bývají pánevní infekce nebo endometrióza, které způsobují tvorbu jizev.
Hormonální příčiny – některé ženy mají problémy s ovulací. Dochází k narušení synchronizace hormonálních změn, které řídí uvolnění vajíčka z vaječníku a zahuštění endometria (sliznice dělohy) v případě, že nedojde k oplodnění vajíčka. Tyto problémy mohou být detekovány pomocí bazálního grafu tělesné teploty a krevních testů, které zjistí hladiny hormonů.
Problém v děložním hrdle (děložním krčku) – u malé skupiny žen je příčinou neplodnosti to, že spermie nemohou proniknout do cervikálního kanálu, a to z důvodu abnormální produkce hlenu, nebo po předchozím chirurgickém zákroku. Tento problém může být vyřešen nitroděložní inseminací.
Problém v děloze – abnormální anatomie dělohy, přítomnost polypů a myomů.
Nevysvětlitelná neplodnost – příčinu neplodnosti není možné zjistit aktuálně dostupnými metodami u 20 % párů.
