PUPEČNÍ FISTULA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Kýla je vakovité vychlípení pobřišnicové dutiny, do něhož se přesouvá část břišních orgánů. Souvislé vystlání pobřišnicí odlišuje kýlu od výhřezu. Kýla vzniká na místech snížené odolnosti břišní stěny. Zmenšení odolnosti je dáno anatomickým uspořádáním stěny, a proto se kýly vyskytují povětšinou v typických lokalizacích, zhusta v místech mezisvalových štěrbin či pooperačních jizev. U každé kýly se rozlišuje kýlní branka, kýlní vak a obsah kýly.
Jak poznat pupeční kýlu
Pupeční kýla je vyklenutí pobřišnice v oblasti pupku, do kterého se vsunuje část břišního obsahu (střevo, tuk či předstěra). Pupeční kýla vzniká v blízkosti pupku, kde existuje přirozené oslabení v místě, kde byly napojeny cévy pupeční šňůry. Tento typ kýly se může vyskytovat u kojenců při narození nebo těsně po něm a může samovolně vymizet do věku tří až čtyř let. U některých jedinců však může oslabené místo přetrvávat po celý život, a tak se pupeční kýla může u mužů, žen i dětí rozvinout kdykoli v průběhu života. U dospělých pupeční kýla samovolně nevymizí a může se v průběhu času zvětšovat a zhoršovat. Přítomnost kýly není sama o sobě náhlým stavem a není nutné ji vždy hned řešit operačně. Ale určitě je výhodnější kýlu operovat při její menší velikosti, kdy břišní stěna není příliš oslabena a operační výkon je jednodušší a pacienta méně zatěžuje.
V naší poradně s názvem PUPEČNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena pitrova.
dobry den, prosim o radu--muh pritel ma pupecni kylu a odmita videt doktora jak
je nebezpecne tuto diagnozu ignorovat a co se muze stat, kdyz nepujde na operaci
dekuji za odpoved irena pitrova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neléčená pupeční kýla se může zkomplikovat při nějaké námaze, kdy skrz otvor v břišní štěně vyleze kousek tenkého střeva. Střevo se pak stane neprůchozí a to je stav ohrožující život. Kýlu je vždy lepší vyřešit jednoduchou operací, než riskovat komplikace spojené se ztrátou kousku střeva, bolestmi a případnou smrtí.
Pupeční kýla je charakteristická vyklenutím pobřišnice v oblasti pupku, do kterého se vsunuje část břišního obsahu (střevo, tuk či předstěra). Pupeční kýla vzniká v blízkosti pupku, kde existuje přirozené oslabení v místě, kde byly napojeny cévy pupeční šňůry. Tento typ kýly se může vyskytovat u kojenců při narození nebo těsně po něm a může samovolně vymizet do věku tří až čtyř let. U některých jedinců však může oslabené místo přetrvávat po celý život, a pupeční kýla se tak může u mužů, žen i dětí rozvinout kdykoli v průběhu života. U dospělých pupeční kýla samovolně nevymizí a může se v průběhu času zvětšovat a zhoršovat. Je tedy výhodnější kýlu operovat při její menší velikosti, kdy břišní stěna není příliš oslabena a operační výkon je jednodušší a pacienta méně zatěžuje.
V naší poradně s názvem PUPECNI KYLA U DOSPELYCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šrámková.
Chtěla jsem se zeptat jsem 4týdny po operaci pupeční kýly můžu zpívat .Chodím se učit zpívat kde se taky dýchá do bříška,nebo mám ještě chvílí počkat. Děkuji Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Začátek zpívání musí být pomalý. Ze začátku jen hodina nebo půl a postupně pak přidávat. Sledovat svoje tělo a kdyby se objevily bolesti, tak přestat.
Až na vzácné výjimky endometrióza postihuje pouze ženy. Nastává, když se tkáň, která tvoří děložní výstelku, začíná objevovat v jiných orgánech ve vašem těle. Primární pupeční endometrióza je vzácný stav, ke kterému dochází, když se tkáň objeví v pupíku. To může vést ke krvácení pupíku.
Příznaky
Příznaky primární pupeční endometriózy mohou zahrnovat:
krvácení z pupku;
bolest kolem pupíku;
změna barvy pupíku;
otok pupku;
bulka nebo uzlík na pupíku nebo v jeho blízkosti.
Diagnóza
Lékař může použít ultrazvuk, CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci k určení, zda máte pupeční endometriózu. Tyto zobrazovací nástroje mohou pomoci vašemu lékaři prozkoumat množství buněk nebo bulku na pupíku nebo v jeho blízkosti. Primární pupeční endometrióza je pozorována až u 4 procent žen, které mají endometriózu.
Léčba
Váš lékař pravděpodobně doporučí operaci k odstranění uzlíku nebo bulky. Váš lékař může také doporučit léčbu tohoto stavu hormonální terapií.
Chirurgie je upřednostňována před hormonální léčbou, protože riziko recidivy je po operaci menší než u hormonální terapie.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI PUPEČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Žasnu nad článkem - 3-5 dnů na jip po operaci a další dny na lůžku? Co je to za blábol? Já jsem přišla v ne do nemocnice,kde mi udělali všechna vyšetření/pravda,byla to dost akutka/, v pondělí ráno operace, hned na pokoj a druhý den ráno jsem šla domů. Bez problémů. Tak tady lidi zbytečně nestrašte týdnem ve špitále. Dělá se to převážně v tzv.jednodenní chirurgii! Všem držím palce,ať to mají po operaci/normální,ne laparo/ v poho,jako já.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rektoanální píštěl (fistula) představuje obvykle vleklé (chronické) onemocnění v oblasti konečníku, respektive řiti (konečník – rektum, řiť – anus). Kompletní píštěle jsou trubicové útvary zakončené dvěma ústími: vnitřní ústí je uvnitř řiti, respektive konečníku, nejčastěji v místě jejich vzájemného přechodu (rektoanální junkce), zevní ústí píštěle je na kůži kolem konečníku. Nekompletní píštěle mají pouze jedno ústí. Podle umístění a vztahu ke svěračům se rozlišují píštěle podslizniční, podkožní, a dále píštěle v oblasti svěračů (vně, uvnitř nebo mezi svěrači).
Příčiny rektoanálního píštěle
Píštěle obvykle vznikají druhotně jako následek rektoanálního abscesu, méně často vznikají primárně bez předchozího abscesu. Sklon k vytváření „kolemkonečníkových“ píštělí mají osoby postižené takzvanými nespecifickými střevními záněty (Crohnovou chorobou, idiopatickou proktokolitidou), vzácněji se onemocnění objeví po poraněních a při nádorech.
Příznaky rektoanálního píštěle
Píštěle obtěžují svého nositele trvalým nebo občasným výtokem – vylučováním hnisu, nebo dokonce odchodem stolice v místě kožního ústí. Vylučování obsahu píštěle na vnitřním ústí probíhá bezpříznakově. Obsah vytékající ze zevního ústí píštěle dráždí kůži, takže vzniká ekzém. Uzavření píštěle vede ke hromadění hnisu a vytvoření abscesu (to je ohraničeného ložiska hnisu), který se projeví bolestí a teplotou.
Při fyzikálním vyšetření je možné vidět jeden nebo více otvorů v kůži (kožních ústí), pohmatem prokážeme někdy „zatvrdlinu“, takzvaný infiltrát, způsobený přítomností zánětlivé tkáně. Diagnózu upřesní vyšetření sondou, nástřik píštěle barvivem, rentgenové vyšetření s podáním kontrastní látky do píštěle (takzvaná fistulografie), zřídka je nutné vyšetření ultrazvukem či počítačovou tomografií. Vnitřní ústí píštěle je někdy patrné při anoskopii a rektoskopii – vyšetření průsvitu řiti a konečníku optickým přístrojem.
Léčba rektoanálního píštěle
Léčba je vždy chirurgická a zahrnuje tři základní způsoby:
rozříznutí píštěle na sondě (fistulotomie);
radikální vyříznutí píštěle s ponecháním defektu ke spontánnímu zhojení (fistulektomie);
postupné prořezávání píštěle pomocí speciálního podvazu elastickou hadičkou (elastická ligatura). Vždy je důležité nalézt vnitřní ústí píštěle; bez ošetření dochází často ke znovuvzplanutí (recidivě) nemoci. Nepříjemnou komplikací onemocnění, respektive jeho léčby, může být poškození řitního svěrače, které se projeví neschopností udržet stolici.
Pupeční kýlu je nutné řešit operačně. Operační výkon pupeční kýly se řeší nejmodernějšími laparoskopickými postupy, a to za úplné anestezie a následné krátké hospitalizace na lůžkovém oddělení kýlního centra. Pro zkušeného chirurga se jedná o jednoduchý zákrok, při kterém dojde k odstranění kýlního vaku. V podstatě se jedná o zatlačení obsahu kýlního vaku na původní místo a sešití okrajů kýlní branky tak, aby se zabránilo opětovnému vzniku kýlního vaku. Po operaci má pacient minimální operační ranku v oblasti pupku a v krátkém časovém úseku po operaci je již téměř neznatelná.
Ve svém příspěvku BŘIŠNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dufkova vera.
Proč lékař po zjištění kýly nepošle pacienta na operaci,jen se zeptá -"tak co ta vaše kýla?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den,mám operovanou kylu před 12 roky a nyní jsem zjistil že jí mám opět zvětšenou . Je nutná opět operace ? Je to kýla pupeční .Děkuji předem za odpověď!!!
Pupeční kýly se u žen vyskytují obvykle z důvodu přirozeného oslabení oblasti kolem pupku po vícerém těhotenství. Vyšetření pupeční kýly lékař vyšetřuje hmatem, nejdříve ve stoje a poté i vleže. Pohmat v oblasti břicha může být trochu nepříjemný, ale není bolestivý. Lékař také prohmatá ostatní části břicha. Pokud je kýla klinicky zjevná, žádná další vyšetření nutná nejsou.
Ve svém příspěvku KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janan.
Budeš s ním určitě spokojená, nám pomohl se doma odhlenit po nachlazení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Zapletalová.
Dobrý den.Čtyři měsíce neustále kašlu a vykašlávám hustý hlen,zrána hnisavý.Léčila mě napřed praktická lékařka,Měla jsem vysokýCRP a tak mě léčila antibiotiky.Nepomohlo to a tak jsem využívala druhou dávku antibiotik.Ihned ze začátku jsem měla test na covid který byl negativníPak mě odeslala na rentgen,napsali pozor covid.Tak jsem byla odeslána na plicní,kde mi udělali další test,opět negativní.Vyšetřili mě sputum.Bylo pozitivní na stretococ na jeden+ a candidu.Po třech týdnech opět vyšetření sputa.Volala jsem na plicní pro výsledek a bylo mi sděleno,že sputum je negativní a p.doktorka má poznačeno kontrola na podzim.Užívám-euphylin,enerzarzair,nasofan,bronchipret,antrovenN.Kromě toho léky které užívám dlouhodobě-Tarka 180/2,Eligius5mg1,0,1,dále Letrox50mg 1,Lozeprazol 1.Condrasulf,Detralex 2,0,0,Furon obden.Navíc jsem asi před 14dny z kašle dostala pupeční kýlu.Na chirurgii jsem dostala kýlní pás a mám navštívit poradnu kýlní pro objednání na operaci,což asi nebude možné s neustálým kašlem.Pokud by jste mi mohl něco poradit co by mě pomohlo,byla bych moc ráda,protože už jsem z toho zpufalá.Děkuji předem moc.
Nejprve se objednáte na recepci kýlního centra na konzultaci se specialistou na kýlu. Na konzultaci si dohodnete optimální postup léčby. Poté následuje sada předoperačních vyšetření. V den operace se dostavíte na lůžkové oddělení kýlního centra. Po operačním výkonu zůstanete jeden až dva dny na plně monitorovaném lůžku a po závěrečné kontrole lékařem kýlního centra opouštíte zdravotnické zařízení.
Po operaci se kýla může vrátit, ale je to výjimečné. Ošetření pupeční kýly a současně i diastázy břišních svalů je součástí některých metod ošetření pupeční kýly. Trvající diastáza by byla velmi pravděpodobně předpokladem vzniku další opakované kýly, ovšem operace diastázy je komplikovaná a má vysoké procento recidiv.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.
Podle viditelnosti
Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišní dutiny.
Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.
Podle možnosti nápravy
Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).
Podle místa nálezu
Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.
Někteří lidé mají pupeční kýlu celý život a ani o ní nevědí. U někoho naopak i z malé kýly mohou vzniknout značné bolesti a potíže, a to se stává většinou u žen. Kýla se může objevit v podstatě u kohokoliv, častěji však u dospělých mužů. Jak roky přibývají, ochabuje svalstvo a zhoršuje se kvalita pojivových tkání. Častěji se také problémy objevují u kuřáků. Pupeční kýla se obvykle projevuje vyklenutím v blízkosti pupku, které bývá nebolestivé a lze ho reponovat (vrátit) do dutiny břišní. Je pravda, že kýla s drobnou brankou se může projevovat pouze bolestí. Bez vyšetření lékařem ale není možné diagnózu definitivně určit.
Vychlípnutí pobřišnice, tak by se dala laicky nazvat kýla jakožto následek oslabené břišní stěny, je nepřímo spojeno s dědičnými faktory. Zvýšený nitrobřišní tlak při působení na oslabenou stěnu začne tvořit výduť. Místu, kde se vytvoří otvor, se poté říká kýlní branka, neboť tvoří spojnici mezi dutinou a kýlním vakem. Vak se poté naplní kýlním obsahem, tedy tenkým střevem, omentem (předstěrou) a tukem. Tlusté střevo je do vaku vytlačeno jen výjimečně. Tyto vaky se zpravidla vytvářejí na anatomicky specifických místech. Ve dvou třetinách případů se kýla tvoří kolem tříselného kanálu. Ten se nachází v dolní části břišní stěny a je 4 až 5 cm dlouhý. Prochází jím ilioinguinální nerv, u mužů dále chámovody a v období nitroděložního vývoje jím sestupují varlata. U žen se v tříselném kanálku nachází Ligamentum latum uteri, což je jeden z děložních vazů. Dále se můžeme setkat s kýlou stehenní, pupeční či v místě po předchozí operaci. Celkově se dá konstatovat, že mnohem náchylnější na její tvorbu jsou muži, vyjádřeno procentuálně: objevuje se u 3 % mužů a 0,5 % žen. Mezi druhy hernií patří tříselná hernie (lat. hernie inguinalis), pupeční hernie (lat. hernie umbilicalis) a kýla v jizvě (lat. hernie incicatrika). Kýla není akutní onemocnění a povětšinou není nutné její okamžité odstranění. U menších rozměrů lze stav řešit nošením kýlního pásu, jedná se však pouze o dočasné řešení. Jedinou trvalou metodou jejího odstranění je chirurgický zákrok. K němu by mělo dojít v nejbližším možném termínu, aby se zamezilo případné komplikaci v podobě uskřinutí. Při něm je narušeno prokrvení obsahu vaku či vzniká neprůchodnost střeva. Oba tyto stavy přímo ohrožují životní funce. Léčba hernií může tedy být konzervativní (kýlní pás, suspenzory) nebo chirurgická (repozice kýlního vaku, amputace kýlního vaku). U žen, které nerodily (lat. nulipara), je nutná lázeňská péče.
Kýly v dětském věku jsou na podkladě vrozeném. Z toho vyplývají druhy kýl, které se u dětí vyskytují, a které se naopak nevyskytují vůbec, nebo zcela výjimečně. S tím souvisejí také rozdíly ve volbě operačních postupů.
Pupeční kýla je jednou z nejfrekventovanějších abnormalit v dětském věku. U donošených dětí se vyskytuje přibližně ve 20 %. S nezralostí a nedonošeností novorozenců výskyt narůstá až na více než 80 %. Vyskytuje se častěji u děvčat. Většina pupečních kýl se spontánně uzavře do 18. měsíce života. Pupeční kýla se často vyskytuje ve spojení s některými syndromy a onemocněními, jako je Downův syndrom, kongenitální hypotyreoidismus nebo mukopolysacharidóza.
Tříselná kýla je u dětí zpravidla vrozená a nepřímá. Vzniká jako následek neuzavřeného processus vaginalis peritonei po sestupu varlete u chlapců, či jako pozůstatek embryonálního sestupu ligamentum teres uteri u dívek. Výskyt u dětí s nízkou porodní hmotností (pod 1000 g) je až 30 %. Chlapci jsou postiženi šestkrát častěji než dívky. V 60 % je tříselná kýla pravostranná, ve 30 % je levostranná a v 10 % je oboustranná.
U kýly epigastické se jedná o defekt v bílé čáře, konkrétně mezi mečíkovým výběžkem a pupkem. Tímto defektem proniká lipom, který za sebou táhne výchlipku pobřišnice. Kýla často bývá přirostlá k okrajům kýlní branky, nebo je kýlní vak fixován v podkoží a nelze ji reponovat. Klinicky se projeví hmatnou rezistencí v oblasti břicha.
Kýla Spigelova se objevuje v místě postranních břišních svalů. U dětí se vyskytuje vzácně. Kýla se může uskřinout. Před operací je důležité si kýlu označit, protože v anestézii nemusí být kýla hmatná. Operace spočívá v odstranění a uzávěru defektu jednotlivými nevstřebatelnými stehy.
Kýla dorzální je vrozená lumbální kýla a je velmi vzácná, častěji vzniká po traumatu, operaci nebo zánětlivém procesu. Vyskytuje se často ve spojení s malformacemi obratlů a žeber, abnormalitami centrálního nervového systému a urologickými vadami. Lumbální kýla má často tendenci k uskřinutí.
Kýla v jizvě se na rozdíl od dospělého věku vyskytuje zcela výjimečně. Její případné řešení je shodné s řešením v dospělém věku.
Drobnou pupeční kýlu má po porodu mnoho žen, většina to vůbec neřeší nebo o ní ani neví. Faktem ale je, že pokud se pupík nezatáhl, je předpoklad, že se kýla v druhém těhotenství mírně zvětší. Pokud ale plánujete další děti a máte malé miminko, je načasování operace komplikované. A kýla by se měla operovat co nejdříve. Po operaci se doporučuje 6 týdnů nezvedat, nenosit těžké věci, ani děti. Po operaci se další těhotenství doporučuje zhruba za rok, aby byla jistota, že pupík bude držet. Ideálně se u malých kýl po porodu doporučuje kýlu nechat kontrolovat po půl roce, kdyby by se rozbolela, pak dříve. Přelepování nemá smysl. Pozitivní vliv má posilování břišních svalů, ale pozor, jen šikmých. S cvičením poradí každý fitness trenér či fyzioterapeut, cvičit můžete začít hned. Je nutné se vyvarovat zatínání břišního lisu a přímých svalů, například při smrkání, kašlání, tuhé stolici, a pupík si přidržet. Co se týká obavy z omfalektomie (odebrání pupíku), je zcela zbytečná. Přistupuje se k ní při operacích velkých pupečních kýl, kdy je pupík profialovělý a je zde obava o jeho „životnost“ po operaci.
Pokud dojde k operaci pupeční kýly nelaparoskopicky a pokud se opravdu bude vyvíjet vše „normálně“, měl by pacient opustit JIP během 3–5 dnů. Minimálně 3 další dny stráví na standardním oddělení a během této doby by se měla zcela obnovit střevní pasáž. To znamená, že pacient bude chodit na stolici a bude přijímat normální stravu jako před operací. Po operaci se doporučuje 6 týdnů nezvedat a nenosit těžká břemena.
V těhotenství mohou vznikat následkem zvýšeného nitrobřišního tlaku pupeční kýly v místech, kde je oslabená stěna břišní. Operace kýly, která nemá komplikaci, není v těhotenství žádoucí. Každopádně je nutné vyšetření chirurgem a zhodnocení stavu. Kýlu bude nutno sledovat a po porodu jistě s časovým odstupem odoperovat, pokud bude většího rozsahu. Kýla nemá vliv na způsob porodu. Jak se bude rodit, to určuje spolu s rodičkou gynekolog.
Akutní zánět slinivky břišní se může objevit z ničeho nic, takřka z plného zdraví. Může být důsledkem dietní chyby (po mastném či přepáleném jídle) nebo „zábavy“ spojené s požitím většího množství alkoholu. Nejčastějším faktorem náhlého vzniku zánětu slinivky břišní je zaklíněný žlučový kamének ve společném vývodu. Projeví se náhlou, nečekanou a obvykle velmi silnou bolestí levého boku nad pupeční oblastí, která může vystřelovat až do zad. Přidává se nevolnost, špatný odchod plynů, opakované a úporné zvracení, zrychlený puls a teplota. Projevem může být i žloutenka. Krutá bolest může vyvolat i šok, proto je bezpodmínečně nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc, případně nemocného odvézt rovnou do nemocnice.
Diagnóza se stanovuje na základě laboratorních testů, při kterých se v krvi a moči pacienta projeví známky zánětu a zvýšený výskyt enzymů slinivky břišní. Vedle fyzikálního vyšetření (pohmatem a podobně) je určující výsledek ultrasonografie a CT – počítačové tomografie. Jsou to zobrazovací metody, při nichž se na obrazovce přístroje ukazují případné změny zmíněného orgánu. Vyšetření je krátké a nebolestivé.
Léčba vyžaduje hospitalizaci, během níž se pacientovi dostává nejúčinnější terapie. Jsou monitorovány jeho životní funkce a potřebné léky a živiny se mu aplikují nitrožilně v podobě infuzí. Při akutním zánětu slinivky je v prvních dnech zakázáno požívat potravu perorálně (ústy). Zprvu se výživa dodává v infuzích (v té době se nemocnému často zároveň odsává sondou kyselý obsah žaludku). Později se do tenkého střeva zavede enterální sonda, přes kterou se potřebná výživa dodává. V případě žlučového kamene je nutné vyšetření a jeho odstranění pomocí ERCP (tenký kabel s kamerou). Bolest se tiší silnými analgetiky, případně se aplikují i antibiotika. V nejtěžších a komplikovaných případech je nutná antišoková terapie, řízená ventilace, někdy i chirurgický zákrok k odstranění nekrotické tkáně slinivky.
Akutní zánět pankreasu (pokud není komplikován a léčba nastala okamžitě) neznamená většinou trvalé poškození funkce slinivky. Po vyléčení se doporučuje střídmost v jídle a pití.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří