VES SATNI ODSTRANENI je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Při napadení vešmi mluvíme o parazitárním přenosném onemocnění. Postihnout může člověka bez ohledu na jeho věk či pohlaví. Typicky se vši objevují u dětí povinných základní školní docházkou, přičemž více jsou k němu náchylná děvčata. Onemocnění je při dodržení všeobecně platných zásad odvšivování obvykle nekomplikované a jeho zvládnutí je otázkou 14 dnů. Nejsou však vyloučeny některé komplikace, o kterých je pojednáno níže.
Druhy vší
Parazitující na člověku:
veš šatní (Pediculus corporis)
veš dětská (Pediculus capitis)
veš muňka (Phithirus pubis)
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ ZUBNÍHO KAMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Nikde jsem nenašla informaci, zda odstranění zubního kamene spadá do ošetření hrazené pojišťovnou. Moje bývalá zubařka (bohužel vloni zemřela) mi běžně toto prováděla při každé mé návštěvě ordinace, pokud to samozřejmě bylo potřeba. Odstranění bylo zdarma.
Teď jsem zaregistrovaná v jiné soukromé ordinaci a za odstranění zub.kamene jsem musela zaplatit 500 Kč. Je to správné nebo není? Děkuji za odpověď.j
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění zubního kamene dnes patří do gesce zubní hygieny, která není hrazena ze zdravotního pojištění. Někteří zubaři stále odstraňují zubní kámen v rámci preventivní prohlídky většinou pomocí pátradla. To však není úplně nejlepší způsob a vyplatí se nechat si zubní kámen odstranit jednou za rok pomocí ultrazvuku. Zoubky jsou potom jako když právě vyrostly.
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ TMAVÝCH KRUHŮ V KOUTKU OCICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
radu prosim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde je přehled toho, co se dá dělat s kruhy pod očima.
Domácí léčba:
Použijte studený obklad
Studený obklad může pomoci snížit otoky a zmenšit rozšířené cévy. To může snížit výskyt otoku a pomoci odstranit tmavé kruhy. Zabalte několik kostek ledu do čisté žínky a aplikujte na oči. Můžete také navlhčit žínku studenou vodou a aplikovat ji na kůži pod očima po dobu 20 minut. Tento proces opakujte, než se látka zahřeje nebo se led roztaví.
Spánek navíc
Více spánku může také pomoci snížit výskyt tmavých kruhů. Spánková nedostatečnost může způsobit, že se vaše pleť bude jevit bledá. Dopřejte si sedm až osm hodin odpočinku, abyste zabránila vzniku tmavých kruhů.
Podložte si hlavu
Mimo spánkovou nedostatečnost může hrát roli při vzniku tmavých vaků pod očima i způsob, jak spíte. Podložte hlavu několika polštáři, abyste zabránila hromadění tekutin pod očima. Nahromaděná tekutina může způsobit, že okolí očí vypadá nafouklé a oteklé.
Léčba čajovými sáčky
Aplikace studených čajových sáčků na oči může zlepšit jejich vzhled. Čaj obsahuje kofein a antioxidanty, které pomáhají stimulovat krevní oběh, zmenšují krevní cévy a snižují retenci tekutin pod kůží. Namočte dva sáčky s černým nebo zeleným čajem do horké vody na pět minut. Nechte je vychladnout v chladničce po dobu 15 až 20 minut. Jakmile jsou chladné, aplikujte je na zavřené oči po dobu 10 až 20 minut. Po odstranění opláchněte oči studenou vodou.
Make-up líčení
I když make-up a kosmetika nevyléčí tmavé oční kruhy, mohou vám pomoci s jejich maskováním. Korekrory mohou zakrýt tmavé kruhy, takže pak vypadají jako vaše normální barva pleti. Nezapomeňte, stejně jako u jakékoli lokální léčby nebo make-upu, používat náležitou péči k očistě pleti. Některé přípravky mohou způsobit zhoršení vašich příznaků a mohou vyvolat alergickou reakci. Pokud začnete pociťovat neobvyklé příznaky z jakékoli lokální léčby, okamžitě ji přestaňte užívat a naplánujte návštěvu u svého lékaře.
Lékařské ošetření tmavých kruhů pod očima
Pro efektivnější a trvalé řešení jsou k dispozici některá léčebná opatření, která snižují výskyt tmavých kruhů. Mezi běžné metody patří:
- chemické peelingy ke snížení pigmentace;
- laserová chirurgie k obnově pokožky;
- lékařské tetování pro vstřikování pigmentu do řídčích oblastí kůže;
- tkáňové výplně zakrývají krevní cévy a melanin, které způsobují obarvení kůže pod očima;
- odstranění tuku, dstraněním přebytečného tuku a kůže se docílí hladší a rovnoměrnější povrch v okolí očí;
- chirurgické implantáty z tuků nebo syntetických materiálů.
Než se rozhodnete pro jakoukoliv kosmetickou proceduru, poraďte se s lékařem. Chirurgická léčba může být drahá, bolestivá a často vyžaduje dlouhou dobu zotavení.
Jednou z metod, jak pigmentové skvrny odstranit, je laser. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozšířené kosmetické ošetření, existují již v současné době speciální lasery, které jsou přímo určeny k odstraňování pigmentových znamének a skvrn, tedy nežádoucích barevných projevů na kůži. Tyto laserové přístroje fungují na principu selektivní fototermolýzy, při níž laserový paprsek spaluje barvu v pigmentové skvrně. Na ošetřeném místě vzniká drobný stroupek. Někdy však může dojít po laserovém ošetření k opětovné hyperpigmentaci.
Laserové odstranění pigmentových skvrn
Paprsek laseru, řízený počítačem, je zaměřen tak, aby cíleně zasáhl pigmentový projev v kůži. Laserový paprsek je schopen obrovskou energií v tisícině vteřiny bez poškození okolní tkáně zasáhnout přesně místo, kde chceme pigmentové skvrny odstranit. Paprsek laseru daný pigment takzvaně rozstřelí na mikroskopické částečky, které bílé krvinky postupně odplaví z těla. Laserové odstranění pigmentace trvá několik minut, dle rozsahu ošetřované plochy.
Při odstraňování pigmentových skvrn je nutno počítat s více ošetřeními, zpravidla 2–4, podle povahy pigmentace. U rozsáhlejších ploch doporučujeme použít „test na malé ploše“, díky kterému se klient přesvědčí o požadovaném výsledku ošetření bez výrazných finančních nákladů, a lékař tak zvolí optimální léčebné parametry laseru. Pro většinu pacientů není laserové odstranění pigmentací, tetování a skvrn nijak bolestivé. Ošetření je vnímáno jako „štípnutí“. Ve většině případů není nutné znecitlivění. Na vyžádání, nebo v případě ošetření větších ploch je samozřejmě možno použít znecitlivující mast EMLA.
Konzultace s odborníkem
Lékař vyšetří pigmentové skvrny a navrhne vám nejvhodnější způsob jejich odstranění.
Zhodnotí váš celkový zdravotní stav a případné kontraindikace k danému výkonu.
Zjišťuje některé dědičné zátěže k danému estetickému problému a seznámí vás s cenovou relací požadovaného zákroku.
Pokud by očekávaný výsledek neodpovídal vašim představám, ale ani představám lékaře, je od zákroku upuštěno a společně se hledají jiné alternativy. Pokud se vzájemně domluvíte na doporučeném řešení, bude vám podrobně objasněn princip zákroku, možná rizika a vysvětleny pokyny i zásady nutné pro domácí ošetřovaní po daném zákroku.
Frakční laser
Mezi jednu z nejmodernějších metod, jak odstranit pigmentové skvrny, patří odstranění skvrn frakčním laserem. Princip frakčního laseru spočívá v odstranění pigmentových skvrn laserovými mikropaprsky, které prostupují pokožkou do hlubších kožních vrstev, a zasažená tkáň v ošetřované oblasti je nahrazena novou zdravou tkání. Při tomto procesu je zahájen regenerační proces hojení kůže,
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ TETOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Dobrý den no o těch krémemch slyším poprvé myslíte že by se daly někde objednat? Jen čistě ze zajímavosti tetování mám 4 a nechci si žádné nechat odstranit, spíš chci další. Ale pro ty co by si rádi nechali tetování odstranit tak by byla dobrá metoda třeba nejdřív zkusit ten krém a pak jít třeba na to odstranění lasrem to by mohlo mít dobrou efektivitu ale nevím nejsem odborník.Ale koukal jsem třeba tady že odstraňují tetování lesrem https://odstraneni-tetovani… a ještě by mě zajímal názor jestli se jedná o plastickou operaci když se jde na odstranění tetování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sixtová.
Dobrý den, hledám středisko na odstranění žlučových kamenů rázovou vlnou, jsme z Prahy. Na internetu se mi zatím žádné pracoviště nepodařilo dohledat. Umíte poradit kde provádějí? děkuji s pozdravem Sixtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění kamenů rázovou vlnou se odborně nazývá litotrypse extrakorporální rázovou vlnou. Rázová vlna není příliš vhodná k odstraňování žlučníkových kamenů. Mnohem širší uplatnění má v odstraňování kamenů v močových cestách. Žlučníkové kameny se nejčastěji odstraňují endoskopicky nebo otevřeným chirurgickým výkonem. Při šetrnějším endoskopickém výkonu se zavádí endoskopický nástroj přes kožní řez nebo přirozenou cestou přes vstup ústy. Cílem výkonu může být drcení kamene, jeho vynětí v celku a nebo odstranění celého žlučníku i s kamenem.
V Praze se léčbou pomocí rázové vlny zabývá Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde na tamní urologické klinice umožňují klientům neoperační léčbu a postup bez užití anestézie. Jde o jedno z nejlepších pracovišť tohoto typu. Primární zaměření tohoto pracoviště je na odstraňování kamenů z močových cest.
Jak již bylo zmíněno, tak na žlučové kameny se používá endoskop. Odborný název výkonu je ERCP - Endoskopická Retrográdní Cholangio-Pankreatografie. Nejlepším pracovištěm tohoto typu v Praze je Institut klinické a experimentální medicíny IKEM a tamní Klinika hepatogastroenterologie. Pracovní doba je dána rozpisem jednotlivých lékařů na ambulancích. Obvyklá pracovní doba je od 8.00 do 18.00 hod. Noví pacienti jsou přijímáni na ambulanci po předchozím objednání a na základě doporučení praktického nebo jiného odborného lékaře. Klinika je umístěna v areálu IKEM v bloku C, ve 3. patře a telefon pro objednání je 236 052 617.
V dnešní době je metoda laserového odstranění nejoblíbenější. Klient by si měl ale uvědomit, že se nemusí setkat s úspěchem, a to zvláště tehdy, byla-li barva zavedena příliš hluboko pod kůži. Navíc se jedná o poměrně zdlouhavou a náročnou proceduru, která se musí absolvovat několikrát. Ani finanční stránka zákroku odstranění není zanedbatelná, což je fakt, který by si měli uvědomit i ti, kteří se pro tetování teprve rozhodují. Odstranění tetování laserem je asi nejmodernější a nejvíce efektivní metoda, přestože se nejedná o jednoduchou záležitost. Odstranění laserem nepatří k úplně bezbolestným metodám, bolest je v podstatě podobná té, kterou pacient cítil, když se nechal tetovat.
Tato metoda funguje tak, že laser vysílá impulzy světla pod kůži, které barvy v tetování rozbíjí na malé části, jež dokáže lidský imunitní systém vyloučit z těla během několika týdnů. Pokud si klient zvolí tento způsob odstranění tetování, měl by mít na paměti, že nemůže čekat zázraky. Jedna návštěva k úplnému odstranění tetování opravdu stačit nebude.
Než dojde k samotnému zákroku odstranění tetování, čeká klienta nejprve konzultace v salónu, při které ho seznámí s časovou a finanční náročností a proveditelností zákroku. Zároveň na kůži klienta provedou test účinnosti laseru a citlivosti laseru na kůži.
Ve většině salónů se na tetování před použitím laseru nanese lokální anestetický gel (alespoň u větších tetování). Výhodou laseru je, že nepůsobí na okolní tkáň tetování. Průběh zákroku je v podstatě při každém sezení stejný. Počet těchto sezení je individuální, ale měly by se opakovat v rozmezí 5 - 12 týdnů. Doba hojení se také nedá přesně určit, u každého jedince je to jinak, ovlivňuje to jeho imunitní systém. Počet sezení je dán i rozsahem tetování, většinou se jedná o 2 - 4 sezení. Navíc se může stát, že se po tomto zákroku na místě tetování objeví malé puchýřky, které by ale měly za pár dnů zmizet. Laser obvykle nezanechává jizvy, pokud se neobjeví alergická reakce. Po absolvování zákroku je třeba se vyhnout těsnému oblečení, koupání v bazénu a slunění. Je důležité místo tetování chránit opalovacím krémem s vysokým UV faktorem (faktor 50). Obvykle hned po zákroku je viditelné zesvětlení, ale před dalším zákrokem tetování zase částečně ztmavne.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
K odstranění kožních útvarů laserem se přistupuje pouze v případě, že byly zhodnoceny dermatologem jako nerizikové. Pokud však byl útvar označen jako rizikový, svěří vás do péče některého spolupracujícího pracoviště k chirurgickému řešení. Vzorek z ošetřované oblasti se zasílá na histologické vyšetření. Kromě laseru a chirurgie lze znaménka a kožní výrůstky odstranit také elektrokauterem nebo tekutým dusíkem. Velmi důležitou a neodmyslitelnou součástí zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků je předchozí nezávazná komplexní konzultace s odborným lékařem-dermatologem. Odborný lékař nejprve vyšetří danou oblast kožního problému a ohodnotí celkový zdravotní stav pacienta. Pokud se ošetřující lékař a klient vzájemně domluví na řešení odstranění pih či kožních výrůstků, bude klientovi objasněn princip a průběh zákroku, možná rizika a vysvětleny zásady nutné pro období rekonvalescence po zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků.
Proč odstranit kožní nedokonalosti laserem:
rychlý ambulantní zákrok prováděný dermatologem;
ošetření bez chirurgického řezu a krvácení;
rychlé hojení bez následné jizvy;
minimální riziko infekce;
laser nepoškozuje okolní tkáň.
Hojení
Prvním krokem při odstranění znamének a kožních výrůstků je znecitlivění ošetřovaného místa. Aby nebyl zákrok bolestivý, přistupuje se k lokálnímu umrtvení. Používá se injekční anestézie nebo oblíbený znecitlivující EMLA krém, a to 30–60 minut před zákrokem. Poté během několika desítek vteřin proběhne samotný zákrok. Díky použité technice se ošetřené místo nemusí zašívat. Během zákroku a ani po zákroku místo ošetření nekrvácí.
2 až 3 dny po ošetření se na místě odstraněného znaménka či výrůstku vytvoří stroupek. Ten zmizí během 1–4 týdnů. Sami se o jeho odstranění nepokoušejte, abyste se vyvarovali jizev! Po samovolném odloučení stroupku je v místě ošetření několik dnů až týdnů patrné narůžovělé zabarvení, které se během několika měsíců vytratí.
Týden po zákroku se doporučuje vyhýbat se koupeli, sauně a aktivitám, při nichž dochází k výraznému zapocení. Raději se sprchujte a po dobu 6–8 týdnů chraňte pokožku proti slunečnímu záření (používejte krémy se SPF větším než 30). Při běžných pracovních aktivitách a při zábavě vás provedený zákrok neomezí. Dekorativní kosmetiku lze použít již bezprostředně po zákroku.
Cena
Odstranění znamének hrazené pojišťovnou je individuální, jelikož každá pojišťovna to má odlišné.. Zde je alespoň orientační cena:
konzultace stavu dermatologem: 300 Kč.
odstranění jednotlivého projevu: od 300 do 1 000 Kč dle velikosti projevu a metody.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ,KEFÍROVÁ HOUBA-ZDRAVÝ NÁPOJ NABÍZÍM 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Čílová.
Dobry den preji,mela bych zajem o vami nabizenou tibeckou houbu,ma adresa je ..Jitka Čílová,Nová Ves 29,Chrastava 463 31 ,mockrat dekuju s pozdravem Čílová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomira.
Pěkný den paní Čílová,
v pondělí pošlu houbu s návodem a recepty.
Chirurgické odstranění znamének je jednou z nejčastějších metod, jak se znamének zbavit. Spočívá v místním znecitlivění dané oblasti. Do místa, ze kterého má být znaménko vyříznuto nebo seškrábnuto, se injekčně aplikuje anestetikum, chvíli se počká, než začne působit, a poté lékař nebo chirurg provede excizi, tedy odstranění znaménka skalpelem. Ránu sešije a přelepí náplastí. Celý zákrok zabere 15–20 minut. Po odstranění stehů je možno jizvu ošetřit biostimulačním laserem, který podpoří proces hojení. Odiagnostikovaný projev na kůži je chirurgicky odstraněn, rána je sešita plastickým stehem, který minimalizuje následnou jizvu, která po této metodě odstranění vždy vzniká. Odstraněná tkáň je odeslána na histologické vyšetření, které definitivně určí diagnózu. Zákrok se provádí v místní anestezii a není pro klienta nijak zatěžující. Tyto zákroky provádí plastický chirurg.
Chirurgické odstranění znaménka, tedy jeho vyříznutí, je záležitost několika minut a délka zákroku se odvíjí podle jejich velikosti a počtu. Teoreticky je možno odstranit jakékoliv množství najednou, záleží na výdrži pacienta i operatéra.
Pokud se jedná o naprosto neškodná znaménka, drobné pihy nebo bradavice, je jistě lepší naplánovat tento zákrok na zimu kvůli vyloučení působení slunečních paprsků na jizvu, ale hlavně, aby si člověk nekazil léto a dovolenou tím, že má na těle čerstvou ranku a nemůže sportovat, koupat se a opalovat. Pokud se ale jedná o rizikový útvar, je třeba jednat rychle a odstranit ho hned bez ohledu na roční období.
Výhody chirurgického odstranění znamének:
prevence vzniku melanomu;
rychlý, cca patnáctiminutový zákrok s lokálním znecitlivěním;
tělo nezatěžující, bezbolestné ošetření.
Stehy
Stehy se odstraňují 6. až 10. den, podle toho, na které části těla byla excize provedena, po odstranění stehů je možné jizvičku ozařovat biostimulačním laserem. Není vhodné přibližně jeden měsíc vystavovat ošetřené místo slunečnímu záření, je nutné používat ochranné krémy s vysokým faktorem (SPF 30 a výše). Po chirurgickém zákroku je zejména důležité ošetřenou oblast nenamáhat. Na kontrolu se chodí zhruba za týden až 10 dní od zákroku.
Rizika
Po chirurgickém odstranění znamének se musíte vyhýbat koupelím, sauně, soláriu, opalování na přímém slunci, aktivnímu sportu a podobně. Jedná se převážně o aktivity, které způsobí výrazné zpocení. Doporučuje se vysoká ochrana před slunečním zářením a dodržování pokynů ochrany před sluncem.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonova nemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonova nemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína
Lázně Bělohrad
Lázně Bohdaneč
Lázně Kundratice
Lázně Kynžvart
Lázně Libverda
Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Ve svém příspěvku VŠI ŠATNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Prosím,má někdo zkušenost s likvidací vší šatních? Mám podnájemníka a zjistila jsem,že mi je s největší pravděpodobností přinesl do domu. Jak se dostávají ze šatů,postele či přímo z těla či vlasů,jsou li i v nich? A jak douho vydrží bez tzv. hostitele? V čem mám podnájemníka vymáchat? A stačí vyprat vše v horké vodě? Děkuji za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ SKVRNY OD OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Jak na odstranění skvrny od oleje na textilu, jednoduše, potřeme flek trochou tekutého mýdla, necháme působit, jemně promneme v rukou a vymácháme v čisté vodě. Potom oblečení vypereme jako obvykle. Pokud je skvrna od oleje na hedvábném textilu, tak na skvrnu nasypeme jen trochu bramborové moučky - škrobu, promneme a potom vypereme v jemném pracím mýdle a následně vymácháme.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝPLACH POCHVY S TEA TREE OIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam.
Zhruba před rokem se manželka doslechla o přípravku s Tea Tree olejem na výplach pochvy. Jelikož už zná účinky Tea Tree oleje velice dobře, vyzkoušela vaginální roztok Tea Tree oleje na léčbu své vygynální mykózy. Zjistila, že Tea Tree olej přírodní cestou velice účinně pomáhá při odstranění vaginální mykózy. Vaginální roztok s Tea Tree oil slouží rovněž k obnovení a udržení přirozené poševní mikroflóry a vlhkosti poševní sliznice. Je opravdu účinný, máme to vyzkoušeno, takže během několika aplikací dochází k úplnému odstranění nepříjemných příznaků.
Vaginální roztok se používá zředěný převařenou vodou, obvykle jedna lahvička vystačí na 10 použití. Do pochvy se Tea Tree olej zavádí pomocí speciálního vaginálního aplikátoru nebo postačí i kapátko s balónkem či injekční stříkačka. Roztok je nutné rovnoměrně rozprostřít po celém vnitřním povrchu pochvy. Vaginální roztok s Tea Tree Oil se doporučuje aplikovat obden, alespoň 3x dokud nezmizí příznaky vaginální mykózy.
Zároveň jde Tea Tree Oil doporučit k ošetření vnějších rodidel a k potření partnerova žaludu. K tomu slouží vaginální krém nebo mast s Tea Tree Oil, které je možno používat i preventivně před pohlavním stykem. Partner by měl potírat žalud slabou vrstvičkou krému každý den, alespoň po dobu jednoho týdne, i když nemá žádné vnější příznaky.
Co je to Tea Tree Oil?
Tea Tree oil ( Melaleuca Alternifolia) je nejsilnější přírodní antiseptikum (protimikrobiální látka) působící proti choroboplodným zárodkům jako jsou viry, bakterie, houby a plísně a zabraňuje vzniku a šíření infekcí na kůži a sliznicích těla. Jeho využítí je opravdu široké a hlavně účinné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ ŽLUTÉ MASNÉ FLEKY NO OČNÍM VYČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
V Jablonci nad Nisou je soukromá klinika estetické chirurgie, kde tyto útvary odstraňují. Tady je to přesně popsáno: https://www.laserjablonec.c…
Odstranění xantelasmat nebolí, znecitliví se to lokální anestezií a celá operace se provede ambulantně nejdříve na jednom oku a za týden na druhém. Bez obav se na to objednej a v klidu se toho zbavíš. Držím palce!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva Nedvědová.
Já na tom byla a jsem akorát zjizvená nedoporučuji ani náhodou
Podle typu nádoru a jeho velikosti připadá v úvahu vyříznutí (excize) většinou s nutností sešití rány. U plošných a povrchních typů lze provést tzv. excochleaci, což je vlastně seškrábnutí výrůstku ostrou chirurgickou lžičkou. Dále připadá v úvahu laser, který je pacienty často vyžadován, ale v žádném případě není vhodný k odstranění všech nezhoubných kožných útvarů. Použití elektrokauteru (elektrické kličky nebo jehličky) je vyhrazeno pro zcela specifické případy. Kryoterapie, což je odstranění nádoru vystavením nízké teplotě (nejčastěji kapalný dusík), se nejvíce užívá při léčbě virových bradavic. Vzhledem k tomu, že se zákroky nejčastěji provádí ambulantně v místním znecitlivění a jejich délka nepřesahuje 20 minut, většinou není nutné absolvovat předoperační vyšetření. Vždy je však nezbytné informovat lékaře o všech lécích, jež pacient užívá. Zvláště se to týká léků ovlivňujících krevní srážlivost. Užívání analgetik není vzhledem k malému rozsahu výkonu ve většině případů při odstranění kožních výrůstků vůbec potřeba. Sprchování po odstranění mateřského znaménka či jiného kožního výrůstku je možné již v den operace. Po odstranění stehů se provádí promazávání a masáže jizev, případně se přikládají silikonové plátky pro jejich rychlejší vyzrávání. Komplikace po odstranění drobných kožních útvarů bývají poměrně vzácné. V úvahu připadá rozestup operační rány, vznik hematomu nebo infekce. Mezi pozdní komplikace rovněž řadíme vznik hypertrofických jizev (široké tuhé jizvy vystupující nad úroveň kůže). Cena 800 Kč zahrnuje ambulantní odstranění jedné kožní léze a místní znecitlivění. Cena za odstranění každé další léze je 600 Kč. Pojišťovna kosmetické výkony nehradí.
V naší poradně s názvem LIPOM ODSTRANĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Dobrý den,
mám lipom v oblasti žaludku. Slyšela jsem, že jeho odstranění není nic závažného, ale že je pod ním kilní jamka, kterou je potřeba zašít.
Chtěla jsem se zeptat, zda musím být potom na neschopence, jelikož mám namáhavou práci nebo jde jen o jednodenní zákrok.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samotná excize lipomu - jeho chirurgické vyjmutí je jednoduchý jednodenní zákrok, ale rekonvalescence rány trvá minimálně týden, kdy je nutné ránu nijak nenamáhat, aby se mohla utvořit jizva. Když tuto fázi podceníte, tak by se rána mohla hojit i delší dobu a k tomu byste dostala jako odměnu nepěknou jizvu. Minimálně do vytáhnutí stehů byste se měla zdržet fyzické námahy břišních svalů.
Chronická tonzilitida se projevuje zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích a cizího tělesa v krku. Není tak dobře rozpoznatelná jako akutní forma, neboť nález nebývá snadno rozlišitelný od normálního stavu. S tímto onemocněním vám může pomoci jedině lékař, který stanoví původ problému a nasadí účinnou léčbu. Chronické postižení mandlí může být příčinou opakovaných akutních angín a hnisavých procesů v okolí mandlí. Bakteriální zánět také může způsobit otravu krve (sepsi) nebo revmatickou horečku.
Příčiny
Jedná se o chronický zánět postihující krční mandle, který je většinou způsobený bakteriemi. Nejčastěji vzniká po opakovaných angínách. U dospělých postihuje především krční a u dětí také nosohltanové mandle. Typickým nálezem na mandlích jsou hnisavé čepy žlutavé barvy s hrudkami.
Příznaky
Únava, teplota, kašel, pocit tlaku a cizího tělesa v oblasti krčních mandlí, zápach z úst, dlouhodobě zvětšené a na pohmat bolestivé mízní uzliny.
Jak bojovat se zánětem mandlí
V léčbě se uplatňují konzervativní a chirurgické postupy. Konzervativní terapie spočívá v podávání antibiotik a dalších léků. Při neúspěchu se většinou přistupuje k odstranění mandle tonzilektomií.
Praktický lékař provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a jejich okolí a prohmatá mízní uzliny. Častý je také odběr krve, z nějž se dá pomocí sedimentace určit, v jakém rozsahu je organismus zánětem napaden. Při podezření na streptokokovou infekci jsou okamžitě nasazena antibiotika. V případě nejasností se čeká na výsledky výtěru. Ty odhalí přesně, o jakou nákazu se jedná, a lékař pak zvolí vhodná farmaka. Nejčastěji bývá u nemocných aplikováno nejstarší antibiotikum, penicilin, který má velmi rychlý účinek, a současně s ním se podávají léky proti horečce (antipyretika) a proti bolesti (analgetika). Rychlá úleva a odeznění příznaků ale mnohdy vedou řadu lidí k tomu, aby s užíváním antibiotik skončili. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve než za sedm dní. Pobyt v posteli s dostatkem tekutin a kašovitou stravou je nutností.
Na konci léčby si vás pozve lékař na kontrolu a vyšetří krevní obraz. Pokud není zvýšená sedimentace ani počet bílých krvinek, měla by být nemoc zdárně vyléčena. Po dobrání antibiotik je vhodné přejít na přípravky, které obnovují střevní mikroflóru. Antibiotika ji totiž většinou výrazně poškodí, a tak je nutné nastolit znovu symbiózu mezi bakteriemi a vnitřním prostředím. Doporučuje se jíst jogurty s živými kulturami a konzumovat zdravou výživu bez rafinovaného cukru. Rekonvalescenti by se měli vyhnout aktivnímu i pasivnímu ko
V naší poradně s názvem LIPOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,píše se tu,že odstranění lipomu je ambulantní zákrok,jaký důvod tedy má chirurg,který mě objednal na odstranění lipomu ze zadní části stehna do nemocnice s pobytem na 3dny.Mám tam 2 větší-(cca8x5,5x4cm) a 2 menší lipomy-(2x2cm)Prý mi dají celkovou narkozu,je to nutné?Mohli by mě to vyndat někde ambulantně?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto velkého počtu excizí je hospitalizace normální. Obvykle se nepoužívá celková narkóza, ale jen umrtvení dolní části těla pomocí lumbální punkce. Ambulantně by to šlo udělat postupně po jednom, ale to by bylo tak na měsíc. Tahle rychlejší varianta je pro vás lepší.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster