Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

ATEROMATÓZA AORTY

Prognóza

Prognóza tohoto onemocnění je závislá na včasném odhalení defektu aorty. Výsledky preventivních elektivních výkonů jsou příznivé. Včasná diagnóza může pacientovi zachránit život. Pokud dojde k prasknutí výdutě, 50 % postižených zemře před příjezdem do nemocnice, 25 % peroperačně, celková operační mortalita je 50 %, celková mortalita ruptury je 75–90 %. Jako diagnostika se používá RTG, počítačová tomografie (CT), respektive CT angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA) a magnetická rezonance (MRI).

Zdroj: Ateromatóza aorty

Poradna

V naší poradně s názvem ATEROMATÓZA AORTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba Čihařová.

Dobrý den.Mám diagnozu -ateromatosa aorty.Paní doktorka mi jen řekla at držím dietu Někdy mě dost bolí u srdíčka špatně se mi dýchá a mám strach.Nevím kam mám jít a na koho se obrátit.Byla jsem jen na rentgenu a tam mi zjistili sklerotický plát. Prosím mužete mi poradit kam mám jít. Chodím do -Moje ordinace- a pokaždé jiný doktor. děkuji za radu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Požádejte svého praktického lékaře o doporučení k vyšetření na kardiologii. To je lékařský obor specializující se na nemoci srdce a cév. Existuje mnoho šetrných metod, jak vyšetřit a zpomalit tvorbu cholesterolových plátů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Ateromatóza aorty

Výduť na aortě

Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.

Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.

Zdroj: Ateromatóza aorty

Příznaky

Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.

Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.

Zdroj: Ateromatóza aorty

Aterom v oblouku aorty

Ateromatóza aorty znamená, že se do cévní stěny ukládá cholesterol, který kalcifikuje a je vidět na RTG hrudníku. Znamená to postižení cév cholesterolem – lidově: kornatění tepen.

Příčinou vzniku ateromatózy aorty je porucha látkové přeměny v tepenných stěnách s ukládáním neutrálních tukových látek do cévní stěny. Výduť břišní aorty se nazývá aneurysma a je to skutečně stav potenciálně velmi rizikový. Ateromatóza je jedním z rizikových faktorů pro vznik výdutě (aneurysmatu), ale rozhodně neplatí, že u každého pacienta s ateromatózou musí ke vzniku aneurysmatu dojít.

Léčba u ateromatózy aorty je vždy individuální. Doporučuje se vyšetření hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, pokud by byly hodnoty zvýšené, je vhodné zahájit léčbu: dietní opatření, nasazení léku na snížení jejich hladiny. Dále je vhodné nekouřit a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.

Zdroj: Tuková cysta alias aterom

Kde je krkavice

Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.

Zdroj: Krkavice

Aterom v oblouku aorty

Aterotrombembolismus v aortě je označení procesu, kde se na ateromu v aortě zachycují části fibrinu a trombocytů, které vytvářejí takzvaný bílý trombus a vzniká aterotrombóza. Aterom i trombus se postupně zvětšují a může dojít k jejich uvolnění. Trombus může být různé velikosti. Následně je vmeten do cévního řečiště. Jako embolus může vniknout do mozkového cévního řečiště a způsobit tak embolii.

Zdroj: Aterom

Ubytování

Zdravotní pojišťovna hradí ubytování ve dvoulůžkových pokojích kategorie standard. Nadstandardní ubytování a ubytování v jednolůžkovém pokoji je za příplatek.

Indikace:

  • II/1 SYMPTOMATICKÁ ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ
  • II/2 STAV PO INFARKTU MYOKARDU
  • II/3 HYPERTENZNÍ NEMOC II. AŽ III. STUPNĚ HODNOCENÍ HYPERTENZNÍ NEMOCI
  • II/4 ONEMOCNĚNÍ TEPEN KONČETIN NA PODKLADĚ ATEROSKLEROTICKÉM II B. NEBO ZÁNĚTLIVÉM
  • II/5 FUNKNČÍ PORUCHY PERIFERNÍCH CÉV A STAVY PO TROMBÓZÁCH. CHRONICKÝ LYMFATICKÝ EDÉM
  • II/6 STAVY PO KARDIOCHIRURGICKÝCH VÝKONECH TYPU: NÁHRADA CHLOPNĚ BIOPROTÉZOU NEBO METALICKOU PROTÉZOU, REKONSTRUKČNÍ VÝKONY NA CHLOPNÍCH, DEFEKTY SEPTA SÍNÍ NEBO KOMOR, CHIRURGICKÁ REVASKULARIZACE MYOKARDU – KORONÁRNÍ ARTERIÁLNÍ BYPASS (CABG), OPERACE VROZENÝCH SRDEČNÍCH VAD U DOSPĚLÝCH, OPERACE VÝDUTĚ LEVÉ KOMORY, OPERACE NÁDORŮ SRDCE, OPERACE OSRDEČNÍKU, OPERACE HRUDNÍ AORTY
  • II/7 STAVY PO PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁRNÍ KORONÁRNÍ ANGIOPLASTICE (PTCA)
  • II/8 STAVY PO REKONSTRUKČNÍCH A REVASKULARIZAČNÍCH OPERACÍCH NA CÉVNÍM SYSTÉMU MIMO SRDCE A HRUDNÍ AORTY / STAVY PO PERKUTÁNNÍ TRANSLUMINÁRNÍ ANGIOPLASTICE
  • II/9 STAVY PO TRANSPLANTACI SRDCE

Zdroj: Lázně na cévy

Jak probíhá operace ucpaných cév

Na tepenném systému se intervenuje nejčastěji kvůli aterosklerotickému postižení nebo výdutím. Tyto zákroky se provádějí na tepnách oblouku aorty, na břišní aortě a jejich větvích a na končetinových tepnách. Chirurgickou léčbu je možné kombinovat s endovaskulárními zákroky. Provádí se také intervence na žilním systému, a to nejčastěji z důvodu chronické žilní insuficience. Nemalou část tvoří i výkony pro založení nebo úpravy hemodialyzačního přístupu. Díky propojení s transplantačním programem se na specializovaných pracovištích provádí cévní rekonstrukce i pomocí tepen a žil od zemřelých dárců.

Zdroj: Operace ucpaných cév

Aneuryzma

Slovem aneuryzma míníme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.

Léčba

Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků. Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky. Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.

Zde je článek, který se více zaobírá problematikou výdutí na mozku.

Zdroj: Nemoci mozku

Spirocerkóza

Onemocnění tropických a subtropických krajů postihující psy a kočky, jež je způsobené hlísticí Spirocerca lupi, jejímž mezihostitelem jsou koprofágní brouci. V řetězci nákazy ale hrají významnou roli parateničtí hostitelé (plazi, ptáci, malí savci). Po pozření psem či kočkou se larvička dostane do hrudní aorty, kterou poškozuje a vytváří zde hnisavé uzlíky. Po dalších 3 měsících proniká do jícnu, žaludku a ojediněle i do jiných orgánů. Zvířata se dáví, zvrací, hubnou, hůře se jim dýchá a objevují se různé trávicí potíže.

Onemocnění nemá příznivou prognózu, v rámci prevence je důležité nenechat zvíře lovit či požírat brouky či mršiny, v USA se doporučuje nekrmit syrovým kuřecím masem, ale vždy jej důkladně povařit (kuřata jsou častým paratenickým hostitelem v USA).

Zdroj: Exotické nemoci psů a koček

Co způsobuje neléčený syfilis

V současnosti lze syfilis pomocí antibiotik dobře léčit. Nutnou podmínkou úspěchu je ale včasná diagnóza a zahájení odpovídající terapie. Neléčená infekce může způsobit nevratné poškození mozku, nervů, kostí, kloubů a tělesných orgánů. V nejtěžších případech způsobuje úmrtí nemocného. K postižení nervového systému dochází pomalu. Po několika letech se objeví porucha citlivosti a nervových reflexů. Současně se mění osobnost nemocného. Je možné u něj pozorovat maniodepresivní chování s postupným rozvojem syfilitické demence. Konečným stadiem syfilitického poškození nervového systému je takzvaný tabes dorsalis. Nemocný ztrácí citlivost na bolest, má těkavé pohyby, trpí poruchou chůze a samovolným unikáním stolice a moči. Postižení kardiovaskulárního systému se projeví zánětem srdce, vznikem výdutí aorty a nedomykavostí aortální chlopně. Nemocný je tak ohrožen na životě vykrvácením při prasknutí výduti nebo rozvojem infarktu přetěžovaného srdce.

Zdroj: Syfilis

Omezený průtok krve při hubnutí s igelitem

Omezený průtok krve nastane, když se cévy v těle zúží vlivem obalení těla smršťovací igelitovou fólií. Proces hubnutí s igelitem vyžaduje těsné obalení těla igelitovou fólií, což vede ke snížení hmotnosti vody a k váhovému úbytku nebo vyhlazení celulitidy a kožní tkáně. Tato těsná vazba pokožky a igelitu vyvolává pocení a zároveň i zúžení průtoku krve do břišní aorty, která dodává krev do trávicího ústrojí, ale i do dolních končetin. Omezený průtok krve i za malý čas může způsobit ucpání kapilár, vznik metličkových žilek anebo může vyvolat i bércový vřed. Hubnoucí igelitové zábaly jsou obvykle aplikovány na dobu 60 minut nebo i déle. Za tuto dobu může dojít k vážnému poškození vlivem sníženého průtoku krve v zažívacím ústrojí, zejména v níže položených střevech, které odvádí vodu z těla pro další střevní funkce. Kromě těchto faktorů omezeného krevního oběhu může hubnutí igelitem doslova přidusit kůži. Kůže je orgán, který potřebuje dýchat a vyměňovat CO2 s O2, podobně jako plíce. Pokud je tento proces narušen přidáním nepropustné vrstvy igelitové fólie, tak kůže nemůže dýchat a může tak dojít k poškození kůže.

Zdroj: Nebezpečí při hubnutí s igelitem

Vrozené srdeční vady u dětí

Již v raném kojeneckém věku mohou být zjištěné vrozené srdeční vady léčeny. Často jsou tyto vady spojeny s žilami a tepnami srdce (aortální a pulmonální). Tyto abnormality dovolují neokysličené krvi proudit do těla místo do plic a stejně tak způsobují opačný proces u okysličené krve. Bývají rovněž příčinou srdečního selhání. Vrozená srdeční onemocnění u kojenců a dětí jsou:

  • ductus arteriosus – krev prochází plícemi a zabraňuje oběhu okysličené krve;
  • Fallotova tetralogie – čtyři různé srdeční vady vyskytující se společně;
  • nesprávné cévní spoje – transpozice velkých cév – smíchání krve z levé a pravé strany srdce;
  • koarktace aorty (skřípnutí);
  • špatná funkce srdečních chlopní.

Příznaky vrozených srdečních onemocnění u kojenců a dětí

  • cyanóza – modravý odstín kůže, nehtů a rtů;
  • rychlé dýchání a nechuť k jídlu;
  • přibývání na váze;
  • opakující se plicní infekce;
  • nedostatek energie.

Léčba vrozených srdečních vad u dětí

Některé vrozené srdeční vady vyžadují chirurgický zákrok nebo intervenční postupy. Děti s vrozenými srdečními chorobami potřebují léčbu pomocí medikamentů ke zlepšení srdečních funkcí. Děti a dospělí by měli být léčeni kardiologem, který se specializuje na vrozené srdeční vady. Některé typy onemocnění vyžadují skupinový přístup, zejména u dospívajícího dítěte. Návštěvy nebo kontroly u kardiologa jsou důležité i v dospělosti.

Zdroj: Vrozené srdeční vady

Příznaky a projevy aneurysmatu a disekce

Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneurysma nebo o disekci. Obecně se aneurysma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneurysma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu). V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takovém případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště tehdy, když jsme informováni o tom, že pacient již měl diagnostikováno aneurysma. Řešení je jedině chirurgickou cestou. Pokud praskne aneurysma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha spojená navíc se změnou polohy hlavy nebo těla, nebo velký emotivní zážitek.

Mozková aneurysmata se nemusí projevovat klinickými příznaky, pokud nedojde k jejich prasknutí. Klinický obraz neprasklého aneurysmatu závisí na jeho lokalizaci. Při prasknutí se objevují prudké bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, různý stupeň poruchy vědomí.

Zdroj: Výduť na mozku

Co je to škytavka

Škytavka se odborně nazývá singultus a vzniká při nadměrném dráždění bráničních svalů příslušnými nervy, případně i drážděním dýchacího centra v mozku, vyvolaným různými faktory. Následkem toho dochází k samovolným stahům hlavního dýchacího svalu – bránice, které přicházejí náhodně, bez jakéhokoli předchozího varování. Při škytavce se tvoří známý charakteristický zvuk. Dochází k němu vlivem urychleného nasávání vzduchu do plic a současným uzavřením hrtanové příklopky a hlasivek. Tento tělesný projev, viditelný hlavně na hrudi, je známkou probíhající škytavky a stejně jako celé škytání nejde vědomě ovládat.

Škytavka může být vyvolána nejrůznějšími příčinami. Mezi ty nejčastější patří rychlá konzumace potravin, přejedení, konzumace alkoholu, konzumace sycených nápojů či střídání teplých a studených potravin. Vzácně může škytavka vznikat i dehydratací organismu, jako následek pálení žáhy či nedostatkem některých vitaminů. Tyto příčiny jsou pouze přechodné, a tak se i škytavka po jejich odeznění vytrácí. Příčinou škytavky však mohou být i různá závažná onemocnění (například onemocnění plic, jícnu, srdce, aorty, břišní dutiny), která mohou způsobit, že škytavka neodeznívá, nebo se často znovu vrací. Takové stavy, kdy postižený škytá dlouhodobě, mohou být i životu nebezpečné a příčinu škytání je nutné odstranit efektivní odbornou léčbou.

U sportovců, kteří užívají kreatin k podpoře síly a výkonu, můžou jeho vysoké dávky zapříčinit škytavku trvající i několik hodin.

Zdroj: Škytavka - babské rady

Co je výduť na mozku

Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.

Aneurysma

Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.

Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.

Disekce

Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.

Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.

Zdroj: Výduť na mozku

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Marie Svobodová

MVDr. Michaela Hrachová Čupová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP