Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
V diskuzi CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, mám 7 výsoký cholesterol oba dva, je mi 47let. Mám hodně pohybu, jsem štíhlá vážím 43kg a měřím 158. Nehci brát prášky, ráda bych zkusila nějaké vitamíny, ale nevím které. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Ahoj Lenko,mám tentýž problém. Cholesterol 7,je mi 45let,vážím 47-48kg a měřím jako Vy. Našla jste něco,co by Vám ten cholesterol snížilo?
Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1 mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.
Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.
V diskuzi DIETA NA VYSOKÉ TUKY V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paula .
Prosím ....máte někdo jídelníček na dietu vysokého cholesterolu .....a tuku v krvi .....vyzkoušený ???
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Weidenthaler.
Nepoužívejte žádnou dietu na cholesterol ale použijte lék Sortis.Ten vám napíše vaše obvodní lékařka a nic se nedoplácí.Je to Sortis 4émg a berte dvě pilulky večer.Měl jsem cholesterol 7,3 a nyní mám 4,1.Tak vám mohu jedině pomoci.
Cholesterol pomáhá tělu vytvářet nové buňky, izolovat nervy a produkovat hormony. Za normálních okolností játra produkují cholesterol pro správný chod životních funkcí v těle. Cholesterol lze získat i jinými způsoby, zejména konzumací potravin, jako je mléko, vejce či maso. Vysoký příjem tuků, nasycených tuků a jednoduchý cukrů může zvýšit hladinu cholesterolu. Příliš vysoké množství cholesterolu v těle je pak hlavním rizikovým faktorem pro vznik srdečních chorob.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5
mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
V naší poradně s názvem TUKOVÉ SKVRNY POD KŮŽÍ U OČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Nevíte někdo co to je když se mi dělají tukové skvrny pod kůží u očí, jsou to takové tukové bulky. Ráda bych se toho zbavila a měla oční víčka zase jako dřív, hladká bez boulí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tukové bulky na očních víčkách jsou xantelasmata. Vznikají, když se v organizmu pohybuje moc tuků. Tukové bulky na očních jsou vlastně usazený cholesterol. Tady je článek, ve kterém se detailně píše o tomto problému a je tam i možná léčba: www.ceskaordinace.cz…
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Léčba je komplexní. Zahrnuje stravování, pohyb a také medikaci, v jejímž rámci je k dispozici několik skupin léků, mezi které patří statiny. Zároveň se ví i o jejich vedlejších účincích (nejčastěji bolesti svalů) a při léčbě pacienti podstupují kontrolní testy. Mimochodem statiny mají také nehypolipidemický efekt, který zajišťuje určitou ochranu tepenné stěny. V každém případě je třeba tuto léčbu zahájit až po zvážení všech skutečností.
Jako přírodníléčba se na vysoký cholesterol doporučuje racionální strava a aerobní fyzická aktivita.
V naší poradně s názvem PSYLLIUM A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Prelovska.
dobrý deň,beriem lieky na vysoký krvný tlak a cholesterol,mám mierne zvýšený cukor ale lieky zatiaľ neberiem ,stravujem sa síce zdravo ale asi nie dostatočne zdravo,čítala som článok o psylliume,vraj zvyšuje cholesterol,prosím poraďte,ďakujem pekne za odpoveď,prajem pekný deň,Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Psyllium může naopak snížit škodlivý lipoproteinový cholesterol (LDL) o 5% až 10%. Pokud se léčíte s cholesterolem, mohlo by psyllium být užitečné.
Už dvě hrsti ovesných vloček mohou snížit hladinu LDL cholesterolu o 5,3 % za pouhých šest týdnů. Může za to betaglukan, což je látka obsažená v ovsu, která pohlcuje špatný cholesterol a tělo jej pak vyplaví.
Omega-3 mastné kyseliny jsou jedním z divů světa zdravého stravování. Bylo prokázáno, že působí preventivně proti srdečním chorobám, demenci a mnoha dalším nemocem. Navíc tyto nenasycené tuky mohou mít ještě další zdravotní přínos, a to snižování hladiny cholesterolu tím, že se zvyšuje ten „dobrý“ cholesterol.
40 gramů vlašských ořechů po dobu jednoho měsíce sníží celkový cholesterol o 9,3 %. Podobné výsledky byly zaznamenány i v případě kešu oříšků a mandlí. Jestli si tedy jako přírodní podpůrnou medicínu zvolíte chroupání oříšků, mějte na paměti, že mají zároveň vysoký obsah kalorií, proto jich nejezte více, než je doporučováno. Praženým slaným oříškům se vyhněte.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vēra.
Zdravím,
Hodnota mého cholesterolu je 5,2. Je mē 67 let. Jakou správnou hodnotu bych měla mít? Děkuji.
Suchanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravá hladina cholesterolu není závislá na věku. Po dosažení dospělosti je zdravá hladina maximálně 5,2 mmol/l po celý zbytek života pro všechny. Váš cholesterol je tedy zdravý, ačkoliv jeho hodnota je rovna horní hranici.
Bez cholesterolu se žít nedá, avšak jeho nadbytek organismu škodí, a to tím, že může zanášet naše cévy. Cévy se poškozují, zmenšuje se jejich světlost a tím průchodnost, což se označuje jako ateroskleróza. Z tohoto důvodu zvyšuje vysoká hladina cholesterolu riziko infarktu myokardu, arteriální trombózy a nedostatečného prokrvování končetin. Jako doporučená denní dávka cholesterolu se uvádí 300 mg.
Neměli bychom konzumovat více než tři celá vejce týdně, bílky lze jíst bez omezení (cholesterol je obsažen pouze ve žloutku). Jak již bylo výše řečeno, upřednostňovat bychom měli nízkotučné mléčné výrobky a méně tučné druhy mléka. Měli bychom snížit spotřebu uzenin, paštik, vnitřností a zabijačkových produktů. Používejme rostlinné oleje (olivový, slunečnicový...). Snažme se omezit spotřebu sladkostí, cukrovinek a moučníků. V neposlední řadě je důležité zajistit dostatečné množství vlákniny ve stravě. Vláknina v organismu na sebe váže cholesterol a odvádí jej z těla ven. Vlákninu najdeme například v celozrnném pečivu, zelenině, ovoci, semínkách a klíčkách.
Při dietě, jež má pomoci snížit množství cholesterolu v krvi, se omezují potraviny, které zvyšují LDL cholesterol. Jedná se zejména o potraviny živočišného původu.
Potraviny vhodné při dietě: ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, kuřecí maso, ryby, mléčné výrobky (jogurty do 3 % tuku, sýry do 20 % tuku), olivový olej a rostlinné oleje.
Pokrmy nepřipravujeme smažením, ale upřednostňujeme dušení, pečení a grilování. Správnou stravu bychom měli doplnit dostatkem spánku a pravidelným pohybem. Dále je důležité dostatečně pít, vyhýbat se alkoholu a nekouřit. Pakliže máte vyšší váhu, měli byste zhubnout a poté si váhu hlídat.
V diskuzi PŘÍRODNÍ LÉČBA RŮŽOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie polomska.
mám s tím také problém.pozor na sálavé teplo a ostré jidlo.Také vypustit s jídelníčku mouku a sladké a alkohol.Problém dělá í káva.Dobré je mirvaso krem který stáhne zarudnuti ,stojikolem 550kč.musi napsa recept kožař.Vydrží až 12h bledá tvář.Zatim nevím nic nové,používám od mixy krém.rikají že je dobrý leiser.15000na 2 roky .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luro52.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi takzvané lipoproteiny.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu;
nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglycerolu, váže se na membránový receptor;
velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikost 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
V důsledku inzulinové rezistence se u pacientů s diabetem 2. typu vyvíjí typický obraz kvalitativních a kvantitativních změn v lipidovém spektru, obvykle označovaný právě jako diabetická dyslipidémie. Ta je charakterizována snížením HDL cholesterolu (HDL-C), zvýšením triacylglycerolů (TG), denzními oxidovanými LDL částicemi. Přitom snížení HDL-C o 0,03 mmol/l zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční o 2 %, hypertriacylglycerolémie koreluje s inzulinovou rezistencí, sama o sobě je také považována za rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční. Nefarmakologická léčba dyslipidémie má v běžné praxi pouze omezený efekt, proto je v současnosti kladen důraz na účinnou terapii farmakologickou.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Vysoký cholesterol nijak nebolí ani se neprojevuje, o to je nebezpečnější. Zjistí ho až lékař z krve.
Příznaky pocítí pacient teprve ve chvíli, kdy dojde k rozvoji aterosklerózy a je omezena průchodnost tepny. Záleží na tom, kde se postižená tepna vyskytuje a k jakému orgánu vede. V důsledku aterosklerózy tak dochází například k infarktu myokardu (část srdce vyživovaná ucpanou cévou odumírá), cévní mozkové příhodě, ucpání cév dolních končetin a podobně.
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé buněčné membrány. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Cholesterol je základem steroidních hormonů, vznikají z něj také žlučové kyseliny. Dále z cholesterolu vzniká vitamín D. Jeho hodnota je určována v krvi. Vyšší hodnoty „zlého“ cholesterolu přinášejí vyšší zdravotní riziko, které se týká především onemocnění srdce a cév. Cholesterol je přijímán potravou a určité množství je vyráběno v těle. Toto množství je částečně určeno geneticky. Cholesterol se jednak tvoří v játrech z určitých látek získávaných ze stravy, především z nasycených tuků, a jednak jej tělo vstřebává přímo ze stravy. Vyskytuje se pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso, zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.
Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:
děti do 10 let méně než 4,40 mmol/l
dospělí méně než 5,00 mmol/l
zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00–6,5 mmol/l
vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l
Cholesterol je normální
Cholesterol však není pouze látkou, která vyvolává poškození. Je důležitý pro náš organismus k výrobě steroidních hormonů. V čistém stavu je cholesterol antioxidantem a nezbytnou složkou steroidních hormonů a všech orgánových systémů. Věkem jeho hladina přirozeně stoupá s úbytkem hormonů v organismu. Jde tedy o přirozený jev.
