Téma: 

databáze

MOTÁNÍ HLAVY OD KRČNÍ PÁTEŘE

Cervikokraniální syndrom

Cervikokraniální (CC) syndrom (cervikogenní bolest hlavy) je bolest hlavy přenesená z oblasti krční páteře. Jde typicky o asymetrické a někdy i jednostranné bolesti, které mohou být provokovány pohybem krku, nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spouštěcí body na krku. V diferenciální diagnóze je třeba vyloučit sekundární organické příčiny, zejména expanzivní procesy v zadní jámě lební nebo subarachnoidální krvácení. Neurologické vyšetření u CC syndromu by mělo být normální, speciální manuální myoskeletální vyšetření často prokáže abnormitu krční páteře. Zobrazovací vyšetření výpočetní tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí (MR) je důležité právě pro diagnostiku sekundárních příčin bolesti, přičemž jsou indikovány jiné terapeutické postupy. Příčina problémů leží v oblasti krční krajiny. Bolest je lokalizována nejčastěji v týle, ale může být i na temeni nebo ve spánku. Bolesti se mohou šířit do krčně-hrudní krajiny. Příčinou bolesti jsou funkční poruchy dynamiky krční páteře, které mohou být podmíněny morfologickými změnami a nepřiměřenou zátěží pohybového aparátu.

Onemocnění se vyznačuje bolestmi hlavy v okcipitální oblasti, které mají chronicko-intermitentní charakter a někdy se kombinují se závratí a nevolností a cervikovestibulárním syndromem. Bolesti mohou být tupé, ostré i bodavé. Cervikokraniální syndrom způsobuje nejčastěji omezení rotace a retroflexe.

Léčba CC syndromu obvykle vyžaduje komplexní multifaktoriální přístup s využitím farmakologické léčby i nefarmakologických postupů (rehabilitační a manuální terapie). V akutním stadiu jsou vhodná analgetika, nesteroidní antiflogistika, krátkodobě se podávají myorelaxancia a doporučuje se klidový režim. V chronickém stadiu má jako prevence recidiv zásadní význam rehabilitace.

Rehabilitace využívá různé myoskeletální techniky (mobilizace, reflexní metody) i návod na správné cvičení a úpravu pohybových stereotypů. Efekt manipulační a mobilizační terapie v rámci multimodálního přístupu (zejména cvičení) podporuje i Cochranova databáze, což je elektronická knihovna, která byla pojmenována po svém zakladateli Archie Cochranovi, britském epidemiologovi, který se ve svém klíčovém díle „Effectiveness and Efficiency“ zabýval účinností používaných terapeutických postupů. V roce 1993 byla založena non-profitní organizace The Cochran Collaboration, jejímž cílem je zpřístupnit nezávislé aktuální informace o efektivitě léčebných intervencí.

Zde můžete vidět cviky doporučované u CC syndromu.

Zdroj: Motání hlavy od krční páteře
Zveřejněno dne: 3.1.2017

CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU

Co jíst a nejíst s Warfarinem

Sortiment vhodných a nevhodných potravin

Obsah vitaminu K v potravinách se uvádí ve 100 g hmotnosti potraviny, je však nutné si uvědomit, že některé potraviny se běžně konzumují jen v minimálním množství, u jiných může být běžná porce v množství 200 g. Proto je nutné znát nejen absolutní obsah vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale i jeho skutečnou konzumaci, závislou na množství konzumované potraviny.

Zelenina

Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.

Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.

Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.

Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.

Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.

Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.

Ovoce

Ovoce patří většinou do kategorie potravin bezpečných s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné jej až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované.

Maso a živočišné produkty

Mezi typickou potravinu s nepravidelným obsahem vitaminu K patří kuřecí maso. Obsah vitaminu K kolísá podle toho, čím je drůbež krmena. Zatímco kuřata z velkochovů mají většinou maso s nízkým obsahem vitaminu K, kuřata, která mají přístup k zelenému krmivu, obsahují v mase větší množství vitaminu K. Totéž platí pro maso krůtí. Proto konzumace kuřecího masa podléhá stejným pravidlům jako konzumace potravin rizikových nebo kontrolovaných. Vždy je nutné zvážit, zda je z tohoto důvodu vhodná jeho výměna za maso vepřové, které má naopak hodnoty vitaminu K nízké. Nejvhodnějším způsobem, jak použít kuřecí maso, je připravovat pokrmy, v nichž je jen menší množství masa, například rizoto, zapečené brambory s kuřecím masem, kuřecí nudličky s vhodnou zeleninou, ražniči. Pravděpodobně stejný problém je s hovězím masem, v němž může obsah vitaminu K též kolísat podle druhu potravy. Pokud se jedná o hovězí dobytek, který je živen krmivem s nízkým obsahem vitaminu K, je hovězí maso z hlediska obsahu vitaminu K bezpečné. Pokud však je hovězí dobytek krmen zeleným krmivem, případně pase-li se volně na pastvinách, obsahuje hovězí maso též vyšší množství vitaminu K. Z tohoto důvodu je vhodné regulovat přijímané množství hovězího masa a volit raději maximálně 100 g porce.

Velmi vysoký obsah vitaminu K je v játrech, ať už vepřových, nebo hovězích, či drůbežích. Z tohoto důvodu je konzumace jater a potravin z nich připravených rizikovou záležitostí a pacienti by se jich měli vyvarovat.

Tuky

Také v tucích je rozdílný obsah vitaminu K, větší množství je ho v tuku olivovém a sójovém, naopak nízká koncentrace vitaminu K je v řepkovém či slunečnicovém oleji. Proto olivový a sójový olej, používáme-li je ve větším množství, zaměňujeme za jiný druh olejů, například řepkový či slunečnicový. V malém množství lze použít i „nedoporučené“ druhy olejů, například lžička olivového oleje do zeleninového salátu a podobně. V žádném případě však tuky nevylučujeme, jsou důležité pro vstřebání vitaminů v tucích rozpustných do organismu (to znamená včetně vitaminu K).

Vejce

Vitamin K je obsažen ve vaječném žloutku, proto záleží na tom, kolik ho sníme. Jeden žloutek váží cca 30 g, množství vitaminu K v 1 žloutku je přibližně 44 µg – a v takovém množství je tedy povolen.

Cereálie

Cereálie (chléb, jiné pečivo) jsou z hlediska obsahu vitaminu K bezpečnými potravinami, proto je možné užívat je bez problémů.

Luštěniny

Obsah vitaminu K v cizrně a sóji, popřípadě ve výrobcích ze sóji, není v dostupné literatuře také jednoznačně popsán. Cizrnu a sóju ve větší míře konzumují většinou ti, kteří upřednostňují alternativní způsob výživy, anebo ti, kdo mají alergii na mléčnou bílkovinu a používají výrobky ze sóji jako náhražku mléka a mléčných výrobků. Je proto vhodné dodržovat pravidelné množství příjmu těchto luštěnin.

Nápoje

Z nápojů omezujeme pouze bylinné čaje, a to zejména kopřivový čaj a zelený čaj. V případě, že se jedná o dávku jednoho či dvou šálků tohoto čaje výjimečně, není nutné se obávat negativního účinku na antikoagulační léčbu. Pokud by byl očekávaný příjem vyšší, je nutné nahradit tyto čaje čajem černým či ovocným.

Vitaminové doplňky

Některé vitaminové přípravky mohou obsahovat i 50 µg vitaminu K v denní dávce. Pozor je třeba dávat i na suplementy s výtažky ginkgo biloba nebo se zeleným čajem.

Alkohol

Akutní příjem alkoholu zvyšuje účinek Warfarinu, dlouhodobý příjem alkoholu naopak účinek snižuje. Není však vědecky potvrzeno, zda to odpovídá skutečnosti, nebo zda se jedná o tradované údaje. Alkohol (etanol) je enzymatický induktor, a tudíž při jednorázovém podání účinek Warfarinu zvyšuje. Při léčbě Warfarinem je možno bez rizika pít 1 alkoholický nápoj denně, případně 1x týdně zvýšit dávku na 2 nápoje. Je-li pacient zvyklý pít zcela pravidelně 2 drinky denně, lze i tuto dávku tolerovat. Za drink se považuje takové množství alkoholického nápoje, které obsahuje přibližně 20–30 g alkoholu (0,5 litru 10–12st. piva, 2 dl vína (10–14 % alkoholu), 0,5 dl destilátu (40–50 % alkoholu)). Předpoklad, že by dlouhodobé požívání alkoholu snižovalo účinek alkoholu, nebyl potvrzen. Vzhledem k tomu, že alkohol může významně zhoršit průběh některých onemocnění (jaterní choroby, zánět slinivky, některé kardiomyopatie) a někdy je dokonce nutná dlouhodobá abstinence, je třeba se vždy na toto téma poradit se svým ošetřujícím praktickým lékařem.

Kontrolované potraviny

Potraviny s významným obsahem vitaminu K (mezi 100 a 10 µg na 1 dávku:

Ibišek, zelí, rebarbora, švestky (sušené), fazole, celer (listy), fast food (salát Coleslaw), okurka (1 velký kus), hrách, borůvky, dýně, tuňák, mango, sója, kiwi (1 kus), rajský protlak, zelenina (smíšená šálek), ostružiny, artyčoky, maliny, květák, mrkev, dresink (polévková lžíce), margarin (polévková lžíce).

Rizikové potraviny

Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K (více než 100 µg na 1 dávku:

Kapusta, špenát, řeřicha, brukev, tuřín, brokolice, růžičková kapusta, listy pampelišky, hlávkový salát, zelená petržel (10 výhonků), chřest, zelí, ledový salát (hlávka), čekanka.

Obsah vitaminu K v potravinách

Obsah vitamínu K na 100 g potravin dle databáze USDA:

  • Vysoký: játra
  • 830–800 µg: mangold, kapusta
  • 540–500 µg: petržel
  • 440–400 µg: růžičková kapusta, špenát
  • 380–300 µg: šrucha
  • 270–200 µg: brokolice, tuřín, řeřicha, nať cibule, čekanka, hlávkový salát
  • 170–100 µg: hořčice, zelí, hlávkový salát, pistácie, zelný salát (Coleslaw)
  • 50–10 µg: sójové boby, fazole loupané, červené zelí, avokádo, chřest, hrášek, čalamáda, kiwi, kysané zelí, škeble, čočka, okurky, mrkev, dýně, pepř, celer, švestky, arašídové máslo, bramborové lupínky (podle oleje), pórek, květák, hrachový lusk
  • 10–1 µg: rajčata, rajčatová šťáva, borůvky, sekaná, makrela, meruňka, brambory, bramborová kaše, sladké brambory, čedar, hroznové víno, ovesná kaše, chléb, broskve, sójové mléko, tofu, vaječný žloutek, cibule, vše z obilí, rýže, melouny, pastinák, preclík, ananasový meloun, řepa
  • Nízký: mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, ostatní ovoce a zelenina, cereálie

Zdroj: Co nejíst při užívání Warfarinu
Zveřejněno dne: 29.1.2016