Téma: 

děloha

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Děloha

Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.

Děloha v těhotenství

Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.

Pokleslá děloha

Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špatné péče. Sestup dělohy postihuje častěji starší ženy a ženy rodící častěji.

Příznaky: silná bolest zad, bolest při pohlavním styku, příznaky inkontinence, časté močení a bolest při něm, pocit tlaku v malé pánvi.

Děloha zakloněná dozadu

Obrácení děloha neboli retroverze je poměrně častý jev postihující téměř každou pátou ženu. Normálně je děloha v pánvi nakloněná směrem dopředu. Při obrácené děloze je její naklonění opačné, tedy dozadu. Většinou obrácená děloha neznamená výskyt obtíží a komplikací a není nutná léčba, avšak někdy mohou být přítomny nepříjemné příznaky. Mezi komplikace se pak řadí potíže s otěhotněním a samotným těhotenstvím. V těchto případech se volí konzervativní či chirurgická léčba.

Dvourohá děloha

Dvourohá děloha je vrozená vada. Tato děloha má dva rohy a tvar srdce. Anomálie dělohy jsou spojeny s různými problémy, jako je nepřítomná nebo bolestivá menstruace, bolest při pohlavním styku, zvyšuje se riziko vzniku endometriózy a jiné obtíže.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Diskuze: lehké změny po odstranění delohy

Dobrý den...prosím můžete mi někdo vysvětlit situaci ve které se právě nacházím..napíšu jen ve zkratce...jsem rok po odstranění dělohy a byla jsem na kontrole u svého dr.a vzal ster pro jistotu a výsledky ukázali ze se objevili lehké změny a žádají za půl roku znovu ster...teď má otázka?? Co to znamená ??? Doufala jsem ze výsledky budou v pořádku a bez žádných změn když se odstranila deloha. .a od února se cítím stále unavená a bolí me dolejsek i na te kontrole u svého dr.jsem měla vyšetření bolestivé. .předem děkuji za odpověď s pozdravem Jana

Zdroj: diskuze Lehké změny po odstranění delohy
Odesláno dne: 11.4.2017 uživatelem Jana 41let
Počet odpovědí: 0

JAK ZATOČIT S HEMOROIDY

Hemoroidy v těhotenství

Zvláštním případem jsou těhotné ženy nebo maminky krátce po porodu. Udává se, že 80% žen v šestinedělí, těhotenství a těsně po porodu nebo během porodu má hemoroidální krizi, která se začíná projevovat většinou v posledním trimestru gravidity, v poslední třetině těhotenství. Tyto těhotenské hemoroidy jsou způsobeny tím, že rostoucí děloha s plodem při chůzi tlačí směrem dolů na pánevní žilní pleteň. Když  je pak po porodu a děloha se zmenší na normální velikost, tak naprostá většina těchto hemoroidálních obtíží s dokončením šestinedělí ustoupí. Ovšem s hemoroidy lze i v tomto rizikovém období pomoci, protože existují a jsou dostupné léky, které se mohou tabletově podat v období těhotenství, kojení a šestinedělí, které jsou bezrizikové pro kojící ženu i plod.

Zdroj: Jak zatočit s hemoroidy
Zveřejněno dne: 27.2.2015

OTEKLÉ NOHY

Rizikové faktory těžkých nohou

Dolními končetinami probíhají dva systémy žil – hluboký a povrchový, které jsou propojeny spojkami. Krev z hlubokých žil je pumpována k srdci za pomoci chlopní bránících zpětnému toku krve; pokud nefungují správně, krev je vtlačována do sítě tenkých cév (kapilár), jejichž propustnost se tlakem zvyšuje a v jejich okolí vzniká otok. Krev se tlačí do povrchových žil, ty se roztahují a vznikají křečové žíly (varixy). Může dojít i k zánětu žil a okolní tkáně, ucpávání žil krevní sraženinou, poruše výživy tkáně. Ke vzniku onemocnění mohou přispívat vrozené dispozice, ale často jde o působení rizikových faktorů, jako je nadváha, špatné složení stravy, dlouhodobé stání či těhotenství (zvětšená děloha ztěžuje odtok krve z nohou).

Zdroj: Oteklé nohy
Zveřejněno dne: 11.10.2013

BABSKÉ RADY NA NADÝMÁNÍ A PLYNATOST

Nadměrná plynatost střev

Nadýmání v těhotenství je způsobeno rostoucí hladinou hormonu progesteronu v těle těhotné ženy. Tento hormon způsobuje snížené napětí střevní stěny, což vyvolává zpomalení pohybu potravy ve střevech. Pomalejší procházení potravy trávicím traktem umožňuje kvalitnější a lepší vstřebávání živin, horší stránkou této věci jsou pak problémy s tím spojené, jedná se zejména o nadýmání a zácpu.

Plyny ve střevech jsou tak vedlejším produktem činnosti střevních bakterií, které mají za úkol dokončit proces započatý příjmem potravy, tedy v žaludku a v tenkém střevě. Nadýmání se zpravidla zhoršuje úměrně s postupujícím těhotenstvím, kdy rostoucí děloha vyvíjí tlak na žaludek, čímž ho posunuje stále výš.

Zdroj: Babské rady na nadýmání a plynatost
Zveřejněno dne: 6.6.2017

ALCHEMILLA MOLLIS

Kontryhel při menstruaci

Kontryhelový čaj zmírňuje křeče během menstruace. Čaj je vhodné pít během menstruace, která je doprovázena bolestivými křečemi v oblasti podbřišku. Čaj je vhodný také pro ženy těsně před porodem, kdy se děloha připravuje na porod, napomáhá také ke zmírnění krvácení během porodu.

Ingredience: 1/2 lžičky kontryhelu, 1/2 lžičky maliníku, 1/4 lžičky meduňky

Postup: Bylinky se vloží do jedné nádoby, která se uzavře víčkem a dobře protřepe, aby se bylinky pěkně promísily. Bylinky nechte v horké vodě louhovat zhruba 5 minut. Čaj je vhodné pít týden před začátkem menstruace (začátkem křečí) nebo pár dní před termínem porodu. Má-li žena problémy s velkými křečemi během menstruace, je vhodné pít čaj teplý nebo studený, a to každý den během menstruace.

Zdroj: Alchemilla mollis
Zveřejněno dne: 24.11.2016

JEDLÁ SODA JAKO LÉK

Jedlá soda na pálení žáhy

Jedlá soda rozpuštěná ve vodě se dokáže postarat o okamžitou úlevu při potížích s pálením žáhy. Účinek je však pouze krátkodobý a odborníci varují před dlouhodobým užíváním jedlé sody. Rizikem častého užívání může podle jejich názoru být narušení rovnováhy vnitřního prostředí organismu.

Pyróza – pálení žáhy patří mezi typické těhotenské neduhy trápící budoucí maminky nejvíce v posledním trimestru těhotenství. Zde je příčinou zvětšující se děloha, která vyvolává zvýšený tlak na okolní orgány včetně žaludku a hormonální změny. Léky na pálení žáhy bohužel nejsou pro těhotné ženy vhodné, doporučuje se proto jedlá soda, případně cucavé tablety a spánek s vysoko podloženou hlavou. Naštěstí po porodu problémy zpravidla odezní.

Doporučuje se rozmíchat jednu lžičku sody v troše vody a vzniklou směs vypít.

Zdroj: Jedlá soda jako lék
Zveřejněno dne: 6.2.2017

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Reprodukční systém ženy

Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.

Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.

Anatomie ženských orgánů:

  • vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
  • vývodné cesty pohlavní: vejcovod (tuba uterina), děloha (uterus), děložní hrdlo, pochva (vagina)
  • vnější ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina externa) / zevní pohlavní orgány: vulva, malé pysky (labia minora), velké pysky (labia majora), poštěváček (clitoris)

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami

I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.

Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.

Jednoděložné rostliny

  • Embryo s jednou dělohou
  • Pyl s jedinou rýhou nebo pórem
  • Květinové díly v násobcích tří
  • Hlavní list má žíly paralelní
  • Cévní kmenové svarky roztroušené
  • Kořeny jsou náhodné
  • Sekundární růst chybí

Dvouděložné rostliny

  • Embryo se dvěma děložními lístky
  • Pyl se třemi brázdami nebo póry
  • Květinové díly v násobcích čtyř nebo pěti
  • Hlavní list žíly je síťovaný
  • Cévní kmenové svazky v kruhu
  • Kořeny jsou rozvětvené
  • Sekundární růst často přítomen

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

BOLESTIVÁ A PROBLEMATICKÁ MENSTRUACE

Co je to menstruace?

Menstruace je součástí zcela přirozeného cyklického procesu vyskytujícího se u zdravých žen mezi počátkem dospělosti a koncem reprodukčních let. Počátek menstruace nazývaný menarche se vyskytuje průměrně ve věku 12 let. Poslední perioda, menopauza, se vyskytuje obvykle ve věku 45–55 let. V průběhu menstruačního cyklu se v sexuálně zralém samičím těle vyvine 1 vajíčko, které se uvolní v době ovulace. Výstelka dělohy (endometrium) roste synchronně. Po ovulaci se výstelka změní a je připravena na potenciální uhnízdění oplodněného vajíčka a vznik těhotenství. Pokud nenásleduje oplodnění a těhotenství, děloha se zbaví výstelky a začne nový menstruační cyklus. Proces zbavování se výstelky se nazývá menstruace. Menstruace se navenek projevuje formou menses: základní část endometria (výstelky) a krevní produkty vycházejí z těla vagínou. Třebaže se tento krevní výtok obvykle označuje jako krev, složením se od žilní krve liší. Toto krvácení znamená, že nezačalo těhotenství, třebaže ne jednoznačně, neboť někdy se může v raném stupni těhotenství krvácení vyskytnout. V zásadě však lze říci, že v plodném věku ženy vynechání menstruace indikuje těhotenství.

Zdroj: Bolestivá a problematická menstruace
Zveřejněno dne: 17.11.2013

BAKTERIE V MOČI

Bakterie v moči v těhotenství

Na infekci močových cest jsou náchylnější těhotné ženy. V průběhu těhotenství mají problémy s infekcí močových cest téměř 4 % žen. Zvětšující se děloha během těhotenství tlačí na močovody a tím v nich zpomaluje průtok moči. Děloha tlačí také na močový měchýř, což způsobuje jeho nedostatečné vyprázdnění. Bakterie, které by jinak byly odplaveny, se tak množí a způsobují infekci. Ta se může rozšířit v močové trubici, močovém měchýři, močovodech i ledvinách. Bakterie se do močových cest mohou dostat i z oblasti konečníku.

Infekce může zpočátku probíhat bez příznaků, v nejhorším případě může dojít k hnisání, které ohrožuje ledviny. Projevy infekce močového měchýře jsou časté nucení na močení doprovázené pálením a řezáním a bolesti břicha v jeho spodní části. Může se objevit i krev v moči. Infekce ledvin se projevuje horečkou (teplota nad 38 °C), třesavkou, bolestmi břicha a zad v oblasti žeber, pocitem na zvracení a zvracením. V těhotenství se infekce močových cest může podílet na předčasném porodu a nízké porodní hmotnosti plodu. Akutní zánět ledvin může ve spojitosti s vysokým krevním tlakem (hlavně před 28. týdnem těhotenství) způsobit až odumření plodu. Pokud v těhotenství infekce vystoupá až k ledvinám, jedná se o zánět ledvin, při kterém těhotné ženě hrozí zvýšené riziko poškození a oslabení postižené ledviny.

Vzhledem k léčbě pomocí léků je infekce nejnebezpečnější v 2. a 3. trimestru, nejvíce pak asi 3 až 4 týdny před porodem. Placenta v tuto dobu totiž může antibiotika propustit až k plodu. Infekce močových cest se u těhotných musí léčit vždy, aby se předešlo možným komplikacím, které jsou spojené s plodem. Infekci ledvin je nutné léčit v nemocnici.

Infekci v těhotenství lze zabránit zvýšeným příjmem tekutin. Zajistí se tak dostatečné odplavování bakterií. Důležité je močení každé 3 až 4 hodiny. Doporučuje se nosit spodní prádlo z přírodních materiálů. Důležitá je osobní hygiena a hygiena před a po pohlavním styku. Infekce může být přenosná při nechráněném pohlavním styku nebo análním sexu s více partnery.

Zdroj: Bakterie v moči
Zveřejněno dne: 16.1.2016

KYRETÁŽ DĚLOŽNÍ SLIZNICE

Kyretáž v přechodu

Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.

Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.

Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.

Příznaky:

  • nepravidelné krvácení u žen před přechodem;
  • jakékoliv krvácení u žen po přechodu;
  • bolesti – až v pokročilém stadiu.
Léčba:
  • OPERACE – snahou je operovat a odstranit nádor – odstraňuje se děloha, vaječníky, vejcovody, popřípadě i mízní uzliny;
  • OZAŘOVÁNÍ – provádí se u zcela inoperabilních nádorů a k zabránění vzniku ložisek v pochvě;
  • HORMONÁLNÍ LÉČBA – nasazuje se u onemocnění s vytvořenými metastázami nebo jako doplňková léčba.

Zdroj: Kyretáž děložní sliznice
Zveřejněno dne: 22.10.2017

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Odstranění dělohy

Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.

Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.

Důvody odstranění:

  • tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
  • onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
  • zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
  • změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
  • endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
  • adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
  • poranění dělohy;
  • závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
  • chronická pánevní bolest;
  • vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
  • srůsty v dutině břišní.

Typy hysterektomie:

  • radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
  • celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
  • subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.

Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.

Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.

Abdominální hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.

Vaginální hysterektomie

Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.

Laparoskopická hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:

  • první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
  • druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).

Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

AMENOREA

Příčiny

Amenoreu způsobuje řada skutečností. Primární (primaria) amenorea je stav, kdy nedojde k nástupu menstruace do 16. roku života. Většina dívek dostane první menstruaci kolem 12. roku. Pacientky s primární amenoreou mohou mít i poruchu sexuálního zrání. To znamená, že vnitřní genitál a prsy se nevyvíjejí.

Příčiny „primaria“ amenorea:

  • anomálie nebo nevyvinutí pohlavních orgánů – zúžení děložního čípku, chybějící pochva nebo děloha, chybějící otvor v hymeně (panenské bláně);
  • chromozomální abnormality – Turnerův syndrom, Kallmanův syndrom;
  • nádory hypofýzy a centrální nervové soustavy před nástupem puberty;
  • podvýživa, anorexie;
  • chronická onemocnění – cukrovka, anémie, vrozené vady srdce, onemocnění štítné žlázy;
  • hormonální poruchy;
  • špatná funkce vaječníků;
  • selhání vaječníků;
  • poruchy nervového systému nebo hypofýzy, která je důležitou součástí systému endokrinního a ovlivňuje dospívání během puberty.

Někdy se příčina primární amenorey nikdy nezjistí.

Sekundární „supira“ amenorea je stav, kdy přestane žena menstruovat po období spontánních menstruačních cyklů.

Příčiny „supira“ amenorea:

  • stres;
  • redukční dieta;
  • zvýšená fyzická námaha;
  • nadbytek mužských pohlavních hormonů (androgenů);
  • onemocnění hypofýzy – nádory, Sheehanův syndrom;
  • menopauza nebo předčasná menopauza – období menopauzy obvykle nastává kolem 50. roku života, je to fyziologický proces, někdy však může nastat u žen ve věku 40 let, což je považováno za patologii;
  • selhání funkce vaječníků – chemoterapie, radioterapie;
  • nádory vaječníků;
  • Ashermanův syndrom;
  • poruchy štítné žlázy – zvýšená, ale i snížená činnost štítné žlázy vede k poruše menstruačního cyklu;
  • Cushingův syndrom;
  • gravidita;
  • antikoncepce – ženy, které ukončily antikoncepční léčbu, nemusí mít menstruaci ihned po dobrání léků, trvá určitou dobu, než bude menstruační cyklus a ovulace pravidelná;
  • syndrom polycystických ovarií – tento syndrom způsobuje zvýšenou hladinu všech ženských pohlavních hormonů, což negativně ovlivňuje menstruační cyklus
  • léky – antipsychotika, chemoterapie, antidepresiva, léky na krevní tlak, léky na alergii.

Samotná absence menstruace (amenorea) není škodlivá, pokud se za ní neskrývá nějaká odchylka. Organismus tak může reagovat na změněné životní podmínky, stres, nedostatek jídla, spánku, změnu klimatu – a po návratu se vše obnoví. Samotná absence menstruace neznamená neplodnost, zvláště ta přechodná. Vždy se doporučuje podrobnější gynekologické a hormonální vyšetření.

Zdroj: Amenorea
Zveřejněno dne: 6.2.2016

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY

Následky po odstranění dělohy

Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.

Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.

Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.

Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.

Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.

Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.

A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

PŘIROZENÍ U DĚTÍ

Děti s nejednoznačným přirozením

Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.

Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.

Příčiny problémů pohlavních a močových cest

Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.

Diagnostika vad močových cest

Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřní orgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.

Nejednoznačné genitálie

Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.

Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony, která jim způsobí pubertu. Děti s částečnou citlivostí androgenů mají buňky, které částečně reagují na androgeny a časté jsou nejednoznačné vnější genitálie.

Počet chromozomálních abnormalit také může vést k nejednoznačným genitáliím. Patří mezi ně gonadální dysgeneze, při které má dítě normální mužské chromozomy (XY), zároveň však má vnitřní nebo vnější ženské pohlavní orgány, nebo nejednoznačné zevní pohlavní orgány, a některé kombinace mužských a ženských vnitřních orgánů.

Když se narodí dítě s nejasnými pohlavními orgány, je třeba provést diagnostiku těchto orgánů. Ta zahrnuje fyzikální vyšetření, vyšetření krve, moči a někdy i ultrazvukové vyšetření nebo chirurgický zákrok.

Zdroj: Přirození u dětí
Zveřejněno dne: 27.3.2014

ANATOMIE BŘIŠNÍ DUTINY

Uložení orgánů v dutině břišní

Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:

  • peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
  • retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)

V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).

Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.

Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:

  • malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
  • velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy

Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.

Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva

Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha

Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.

Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.

Části žaludku:

  • česlo (kardie)
  • fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
  • tělo (corpus) a zakřivení
  • vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval

Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.

Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.

Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.

Anatomicky se dělí na 3 oddíly:

  • dvanáctník
  • lačník
  • kyčelník

Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.

Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.

Části tlustého střeva:

  • slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
  • vzestupný tračník (colon ascendens)
  • příčný tračník (colon transversum)
  • sestupný tračník (colon descendens)
  • esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
  • konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.

Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.

Části jater:

  • pravý lalok (lobus dexter)
  • levý lalok (lobus sinister)
  • jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
  • tepny a vrátnicové žíly
  • místo výstupu žlučových vývodů

Cévní zásobení jater:

  • jaterní tepna (a. hepatica)
  • portální žíla (v. portae)

Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.

Části slinivky: hlava, tělo, ocas

Činnost slinivky:

  • vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
  • zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)

Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.

Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.

Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.

Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.

Velké cévy a jiné orgány v dutině břišní:

  • aorta a její odstupy (a. mesenterica)
  • dolní dutá žíla
  • pánevní tepny a žíly
  • mízní cévy a uzliny

Zdroj: Anatomie břišní dutiny
Zveřejněno dne: 12.5.2016

MIRENA

Zkušenosti

Mirena je plastová trubička ve tvaru písmene T, která se zavádí do dělohy. Jedná se tedy o takzvané nitroděložní tělísko. Tento nitroděložní hormonální systém obsahuje účinnou látku levonorgestrel. Mirena má vysokou antikoncepční spolehlivost a je vhodná také pro kojící ženy. Maximální doba použití je pět let, může se ale odstranit i dříve. Mirenu vkládá do dělohy lékař. Před vložením je nutné absolvovat interní vyšetření ke zjištění polohy a velikosti dělohy. Je potřeba vyloučit těhotenství, pohlavní choroby či infekci. Pokud žena trpí akutní nemocí jater, nádorem jater nebo je přecitlivělá na levonorgestrel nebo jinou složku Mireny, má rakovinu děložního krčku nebo dělohy, není možné Mirenu zavést. Mirena může být zavedena v průběhu 7 dní od začátku menstruace. Po porodu se může zavést, až když se děloha zmenší do své původní velikosti.

Akné, jeho zhoršení či zlepšení, je jednou z otázek, která zajímá pacientky před zavedením Mireny. Na rozdíl od příznivého vlivu na pleť vlivem antikoncepčních pilulek může dojít po zavedení Mireny spíše ke zhoršení stavu pleti. Je to ale velmi individuální a předem vám to s jistotou neřekne nikdo. Některá žena zhoršení nezaznamená, jiná ano.

Většinou se ženy obávají bolesti při zavádění či odstranění Mireny. Jde však o relativně krátký výkon, v řádu několika minut. Vnímání bolesti je velmi individuální záležitost. Samotné zavedení může žena pociťovat spíš jako krátké štípnutí, jako velmi nepříjemná bývá spíš popisována předcházející dezinfekce. O něco bolestivější může být zavádění u žen starších, které jsou navíc už mnoho let po porodu posledního dítěte. Ve výjimečných případech je nutno zavádění či vyjmutí provádět v celkové anestézii. Mírná bolest v podbřišku se může objevit v prvních dnech po zavedení a také ve dnech, kdy by žena za normálních okolností menstruovala. Při nečekaně krutých bolestech však okamžitě vyhledejte lékaře!

Cena Mireny se liší podle toho, zda si ji necháte předepsat a vyzvednete v lékárně, anebo chcete zůstat bez starosti a využijete nabídku gynekologa.

Bolestivá menstruace, kterou žena trpěla před porodem, se může touto formou antikoncepce zcela odstranit. Díky hormonu obsaženému v Mireně dojde u většiny žen ke zmírnění či úplnému vymizení menstruačního krvácení. Přesto v prvním a posledním roce v době obvyklé pro menstruaci může žena pociťovat mírné pobolívání v podbřišku, zdaleka se to ale nedá srovnávat s jejími původními menstruačními bolestmi.

Finanční stránka je při volbě antikoncepce pro mnohé ženy otázkou číslo jedna. Záleží na každé ženě, jaké formě antikoncepce dává přednost a jaká cena je pro ni akceptovatelná. Mnoho jich raději vytáhne z peněženky několik stokorun na 3 měsíce, protože je investice tolik „nebolí“, než když zaplatí celou částku na 5 let naráz jako v případě Mireny. Jak je na tom Mirena ve srovnání s jinými formami antikoncepce: cena 5 200 Kč/60měsíců (5 let x 12 měsíců = 60 měsíců) = 86,60 Kč/měsíc.

Pokud v průběhu 5 let změníte svůj názor a rozhodnete se znovu otěhotnět, nic vám nebrání. S gynekologem se dohodnete na termínu vyjmutí. Avšak aby nedošlo k mýlce, rozhodně nemůžete počítat s vrácením investovaných peněz za „nevyčerpané“ měsíce!

Hormon obsažený v Mireně – levonorgestrel – se začíná uvolňovat do dělohy ihned po zavedení, a to stálou rychlostí a jen v opravdu velmi malém množství. Mirena by podle příbalového letáku měla uvolňovat 20 mg během 24 hodin. Nitroděložní systém je vhodnou antikoncepcí i pro kojící maminky, přičemž množství a kvalita mateřského mléka by jím neměla být ovlivněna.

Byly prováděny studie srovnávající vliv Mireny a tělíska s mědí na hladinu cholesterolu a ostatních tuků. Z výsledků plyne, že běžné tělísko s mědí nemá na metabolismus krevních tuků vliv žádný, Mirena pak nemá významný vliv na žádný z tuků kromě HDL (takzvaný hodný cholesterol), který v prvním půlroce po zavedení významně klesá, ale do konce prvního roku se zase vrací ke svým původním hodnotám.

Před plánovaným zavedením Mireny je nutná důkladná gynekologická prohlídka, včetně odebrání stěrů na cytologii a také vyloučení pohlavně přenosných chorob a dalších infekcí. Přestože by Mirena měla snižovat riziko nitroděložních infekcí, je zcela nevhodnou antikoncepcí pro ženy s opakovanými vaginálními záněty.

Kouření u žen starších 35 let a užívajících zároveň perorální antikoncepci je jedním z rizikových faktorů vzniku žilních trombóz. Nezřídka se stane, že gynekolog takové ženě odmítne předepsat další balení tabletek a nabídne jí alternativu v podobě Mireny (či jiného nehormonálního nitroděložního tělíska), u kterých riziko trombózy odpadá.

Ženy užívající perorální antikoncepci si stěžují na snížení sexuálního libida, ženy chráněné Mirenou sníženou chuť na sex nepopisují.

Menstruační krvácení po zavedení Mireny slábne či vymizí úplně. Zpočátku je pro ženy chybějící menstruace nezvyklá a obávají se těhotenství. K zeslabení či vymizení menstruačního krvácení by ve většině případů mělo dojít, ne vždy se tak stane a spousta žen hlásí menstruaci stejnou nebo i silnější.

Antikoncepce ve formě nitroděložního tělíska není žádnou novinkou: Postupem let se měnily tvary i použité materiály a dnešní Mirena má tvar písmene T, přičemž na rozdíl od ostatních nitroděložních tělísek (bez obsahu hormonů) obsahuje v těle nohy písmene T váleček s obsahem hormonu levonorgestrel. Otěhotnění může být jedním z důvodů k nespokojenosti uživatelky a reklamaci Mireny. V klinických studiích byly zaznamenány 2 případy ročně u každého z 1 000 žen, které mají Mirenu zavedenou.

Po aplikaci Mireny by se měl rovněž zmírnit či zcela vymizet premenstruační syndrom (PMS), který některé ženy pravidelně obtěžoval.

Reklamace a možnost částečného vrácení vstupní investice je jednou z alternativ, které mimo jiné zmiňuje gynekolog při pohovoru o výběru vhodné antikoncepce. Podmínkou je cílené vyjmutí Mireny (nikoli náhodné vytažení!) v době do 12 měsíců od jejího zavedení z důvodu přetrvávajících zdravotních obtíží a nespokojeností klientky.

Sex s Mirenou by měl být stejný jako bez Mireny. Žena by tedy neměla pociťovat nic neobvyklého, muž si může při styku stěžovat na délku vláken, která jej při styku mohou nepříjemně obtěžovat. Na požádání gynekolog vlákna Mireny zkrátí.

Špinění je patrně nejdiskutovanějším problémem žen po zavedení nitroděložního systému. Velmi obtěžující je v prvních měsících, zejména pokud zvolíte termín zavedení systému na jaře či v létě. Doba, během které si na sebe s Mirenou budete zvykat, je velmi individuální. Ve většině případů dojde k ustálení stavu. Při dlouhotrvajícím permanentním špinění či krvácení, nebo pokud se vám cokoli nezdá, kontaktujte svého lékaře a žádejte ho o radu. Můžete také vyzkoušet volně prodejný Ascorutin (dávkování 3x denně 2 tablety), je možné jej navíc doplnit vitamínem K, který je na předpis).

Tampóny se ženám s Mirenou nedoporučují používat zejména v prvních měsících po zavedení, a to z důvodu vytažení tělíska.

K výraznějším váhovým výkyvům by ve spojení s Mirenou nemělo dojít.

Zavedení Mireny se obvykle provádí v době menstruace, ideálně 3.–4. den. Děloha je v tomto období pootevřená a tělísko tak s mnohem menší bolestí (případně žádnou) projde pootevřeným děložním hrdlem. Lékař často nemusí vůbec použít dilatátory (kovové nástroje rozšiřující děložní hrdlo tak, aby tělísko mohlo bez překážky projít), přitom jediná bolest bývá právě spojena s rozšiřováním; dezinfekce či uchopení čípku bývají pouze nepříjemné. V tomto se Mirena vůbec neliší od ostatních tělísek.

U žen po porodu se Mirena zavádí po ukončeném šestinedělí, ženám po provedeném císařském řezu se doporučuje vyčkat alespoň 6 měsíců, aby měla děloha dostatek času řádně se zahojit. Antikoncepční účinek je okamžitý.

Zdroj: Mirena
Zveřejněno dne: 22.6.2016