Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1 mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.
V diskuzi DIETA NA VYSOKÉ TUKY V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paula .
Prosím ....máte někdo jídelníček na dietu vysokého cholesterolu .....a tuku v krvi .....vyzkoušený ???
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Weidenthaler.
Nepoužívejte žádnou dietu na cholesterol ale použijte lék Sortis.Ten vám napíše vaše obvodní lékařka a nic se nedoplácí.Je to Sortis 4émg a berte dvě pilulky večer.Měl jsem cholesterol 7,3 a nyní mám 4,1.Tak vám mohu jedině pomoci.
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
V diskuzi CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, mám 7 výsoký cholesterol oba dva, je mi 47let. Mám hodně pohybu, jsem štíhlá vážím 43kg a měřím 158. Nehci brát prášky, ráda bych zkusila nějaké vitamíny, ale nevím které. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Ahoj Lenko,mám tentýž problém. Cholesterol 7,je mi 45let,vážím 47-48kg a měřím jako Vy. Našla jste něco,co by Vám ten cholesterol snížilo?
Odborníci neustále diskutují (a neshodují se) o vlivu alkoholu na cholesterolovou dietu. Jasné je jen to, že nadměrná konzumace alkoholu rozhodně zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, protože alkohol poškozuje játra, a to pak ovlivňuje množství cholesterolu v krvi. Rozhodně se nedoporučuje žádný tvrdý alkohol (ani v malém množství). Je možné ale pít pivo (maximálně ale jeden půllitr denně). Někteří odborníci doporučují pít červené víno, ale maximálně 3 deci denně. Červené víno by mělo zvyšovat hladinu HDL cholesterolu. Pokud je ale hladina cholesterolu velmi vysoká, doporučuje se nejprve alkohol zcela vyřadit, dokud se cholesterol nedostane pod kontrolu, až pak si třeba občas dopřát skleničku vína.
Už dvě hrsti ovesných vloček mohou snížit hladinu LDL cholesterolu o 5,3 % za pouhých šest týdnů. Může za to betaglukan, což je látka obsažená v ovsu, která pohlcuje špatný cholesterol a tělo jej pak vyplaví.
Omega-3 mastné kyseliny jsou jedním z divů světa zdravého stravování. Bylo prokázáno, že působí preventivně proti srdečním chorobám, demenci a mnoha dalším nemocem. Navíc tyto nenasycené tuky mohou mít ještě další zdravotní přínos, a to snižování hladiny cholesterolu tím, že se zvyšuje ten „dobrý“ cholesterol.
40 gramů vlašských ořechů po dobu jednoho měsíce sníží celkový cholesterol o 9,3 %. Podobné výsledky byly zaznamenány i v případě kešu oříšků a mandlí. Jestli si tedy jako přírodní podpůrnou medicínu zvolíte chroupání oříšků, mějte na paměti, že mají zároveň vysoký obsah kalorií, proto jich nejezte více, než je doporučováno. Praženým slaným oříškům se vyhněte.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ - DIETA A JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den. Mám vysokou hladinu kyseliny močové. Beru Alopurinol každý den. Mám ale cholesterol v pořádku, nízkou hladinu tuků i cukrů v krvi. Mám také nízký tlak. Nejím tmavé maso, luštěniny, nepijí alkohol, piju čistou vodu cca 2 litry denně. Pečivo a kuřecí maso jím cca jednou za týden. Málo solím. Dle rozboru mám 17kilo zadržené vody, které se nemůžu zbavit. Nevím co mám dělat. Můj lékař také neví, tvrdí mi, že jím špatně a nabízí mi antidepresiva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zadržování vody v těle a vysoká hladina kyseliny močové svědčí o špatné funkci ledvin. Dohodněte se se svým praktickým lékařem, aby vám napsal doporučení k vyšetření u lékaře se specializací na ledviny. Lékařský obor se jmenuje nefrologie. Tam se dozvíte více o tom, proč zadržujete tolik vody.
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (aterosklerotické pláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
Příčin vzniku tohoto nenápadného onemocnění, které se často projeví, až když jsou cévy ucpány, je podle odborníků mnoho.
Vliv na vysoký cholesterol může mít například jiné onemocnění, které pak vysoký cholesterol provází, například cukrovka, snížená funkce štítné žlázy, onemocnění jater, ledvin a slinivky. V některých případech mohou mít na zvýšení cholesterolu vliv i léky na tato onemocnění.
Vliv může mít také genetika, je známo mnoho případů, kdy dítě „zdědí“ alespoň po jednom z rodičů „nemocné“ geny.
Samozřejmě svůj vliv má i životní styl člověka, jeho fyzická aktivita, váha, stravování a další návyky jako kouření a popíjení alkoholu a dlouhodobý stres.
Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
V diskuzi TUKOVÁ DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Co je tuková dieta? Tuková dieta funguje na podobném principu jako dieta nízkosacharidová, tedy dieta bez cukrů. Tuková dieta je založena na přiměřeném příjmu bílkovin a tuků ale S NULOVÝM příjmem sacharidů. Výhodou tukové diety je to, že hubneme i když jíme například bůček s tatarkou, ale bez chleba! Ovšem nesmíme to s příjmem tuků přehnat. Při tukové dietě je třeba za den sníst celkem 2g bílkovin na kg váhy, které chcete dosáhnout a 2g tuků na kg váhy, které chcete dosáhnout.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Všechny diety jsou k ničemu! Rozbourají Vám tak maximálně metabolismus! Zkusil jsem snad všechny tipy diet a úplně k ničemu to bylo! Tak jsem přešel na prášky a to je konečně vono! Chce to, ale taky najít takový, který jen neslibuje, ale opravdu funguje. Koupil jsem Obethin užíval ho a zhubl za 2 měsíce 13,7 kilo!
Cholesterol pomáhá tělu vytvářet nové buňky, izolovat nervy a produkovat hormony. Za normálních okolností játra produkují cholesterol pro správný chod životních funkcí v těle. Cholesterol lze získat i jinými způsoby, zejména konzumací potravin, jako je mléko, vejce či maso. Vysoký příjem tuků, nasycených tuků a jednoduchý cukrů může zvýšit hladinu cholesterolu. Příliš vysoké množství cholesterolu v těle je pak hlavním rizikovým faktorem pro vznik srdečních chorob.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5
mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
Při dietě, jež má pomoci snížit množství cholesterolu v krvi, se omezují potraviny, které zvyšují LDL cholesterol. Jedná se zejména o potraviny živočišného původu.
Potraviny vhodné při dietě: ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, kuřecí maso, ryby, mléčné výrobky (jogurty do 3 % tuku, sýry do 20 % tuku), olivový olej a rostlinné oleje.
Pokrmy nepřipravujeme smažením, ale upřednostňujeme dušení, pečení a grilování. Správnou stravu bychom měli doplnit dostatkem spánku a pravidelným pohybem. Dále je důležité dostatečně pít, vyhýbat se alkoholu a nekouřit. Pakliže máte vyšší váhu, měli byste zhubnout a poté si váhu hlídat.
Tuková dieta je velmi podobná dietě sacharidové, někdy nazývané katogenní dieta. V případě tukové diety se z jídelníčku úplně vyřadí sacharidy. Tuková dieta je založená na konzumaci bílkovin a tuků a vyřazení sacharidů. Tuková nebo katogenní dieta je založena na přiměřeném příjmu bílkovin a tuků, ale S NULOVÝM příjmem sacharidů. Výhodou tukové katogenní diety je to, že hubneme i když jíme například bůček s tatarkou, ale bez chleba! Ovšem nesmíme to s příjmem tuků přehnat.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
U dětí není třeba zavádět po prodělané mononukleóze žádnou dietu, protože dětská strava by měla být ve své podstatě racionální, bez tuků a smaženého jídla.
Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi takzvané lipoproteiny.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu;
nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglycerolu, váže se na membránový receptor;
velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikost 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
