Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

DIVIZNA

Obsah

Tinktura z divizny – cena

Tady je seznam nejlevnějších tinktur z divizny.

Zdroj: Léčivá divizna

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DLOUHO MUZE UCHOVAVAT SUSENA DIVIZNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Dobry den chtela bycj se zeptat jak dlouho se muze uschovavat susena dibizna ke spotrebe.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Do příští sklizně. Vlivem oxidace ze vzduchu postupně ztrácí účinky.

Zdroj: diskuze Jak dlouho muze uchovavat susena divizna

Divizna

Z několika druhů divizen rostoucích na našem území jsou léčivé pouze dva druhy s velkými květy – divizna velkokvětá a divizna sápovitá. Divizna velkokvětá je dvouletá bylina. První rok naroste velká růžice listů a druhý rok z růžice vyrůstá chlupatá lodyha vysoká 1 až 2 metry. Listy jsou též ochlupené, vejčité. Ve spodní části lodyhy vyrůstají přisedlé střídavé listy s kopinatou až podlouhlou čepelí, směrem vzhůru se listy zmenšují a jsou vystřídány dlouhým koncovým klasem krátce stopkatých květů, které mají v průměru 4 až 5 cm. Květy mají pěticípý kalich s téměř pravidelnou jasně žlutou korunou. Plodem je tobolka s velkým počtem drobných semen. Divizna kvete od června nebo července až do září. Divizna sápovitá je předchozímu druhu velice podobná.

Účinek a použití

Květ divizny rozpouští bronchitický exkret a uvolňuje křeče při zánětech průdušek. Mimo to účinkuje protizánětlivě na zanícené sliznice dýchacích cest. Předepisuje se při akutní a chronické bronchitidě, spastické bronchitidě, zánětech sliznice krku (doporučuje se kloktat), při astmatu, faryngitidě, laryngitidě a jiných onemocněních. V lidovém léčitelství se doporučuje obklad z čerstvých diviznových listů na otoky, povrchové vředy, hemoroidy. Suché květy se používají ve formě záparu.

Zdroj: Léčivá divizna

Bylinky na zadní rýmu

Cibule, divizna velkokvětá, bazalka, čekanka, smetanka, zázvor, křen, šalvěj lékařská, angínovník, česnek medvědí, rýmovník, meduňka, kalísie vonná, echinacea, kočičí ocásek, lichořeřišnice – to jsou rostliny doporučované při problémech s takzvanou zadní rýmou.

Zdroj: Zadní rýma

Babské rady na vysychání sliznice v krku

Na vysychání sliznice je vhodné kloktat Vincentku nebo slanou vodu a dostatečně pít. Pomáhá šalvějový čaj, cibulový odvar nebo i teplá Vincentka s mlékem a medem. Prodávají se i tabletky Vincentka (někomu více vyhovují). V neposlední řadě může pomoci křen, česnek, fialka, len, oman, pýr, plicník, divizna či zázvor. Pokud se stav nezlepší, je čas na návštěvu lékaře.

Zdroj: Co na bolest v krku

Bylinky na průdušky

Při potížích s průduškami musíme shánět bylinky, které usnadňují odkašlávání, zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest a posilují imunitní systém. Využití léčivé síly bylin představuje možnost, jak se vyhnout používání léků, které občas mívají i vedlejší účinky. Je nutné mít na paměti, že léčba bylinami je sice mírná, nenásilná, ale také dlouhodobá. Mezi bylinky, které pomáhají při onemocnění průdušek, patří mateřídouška, truskavec, fenykl, máta, jitrocel, divizna, prvosenka nebo lékořice.

Zdroj: Jak léčit průdušky

Zázvorový čaj v těhotenství

Těhotné ženy to nemají jednoduché. Ačkoli těhotenství není nemoc, je to jiný stav, který přináší spoustu změn. Bylinky, na něž byste měly v těhotenství v případě nachlazení zapomenout, jsou hřebíček, skořice, zázvor, lékořice, eukalyptus, tymián, majoránka, prvosenka, sedmikráska, divizna, podběl a šalvěj. Zázvor bývá doporučován pouze na počátku těhotenství proti ranním nevolnostem, a to ve velmi malém množství. Dokáže značně prokrvovat, a dokonce by mohl vyvolat i předčasný porod!

Zdroj: Zázvorový čaj

Léčivé účinky divizny

Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá výhradně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně. Čaj se musí pečlivě cedit, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici. Díky již zmíněným protizánětlivým účinkům se divizna využívá i zevně, a to jako obklad na případné oděrky, při revmatických bolestech, bércových vředech či hemoroidech. Pro plánovaný sběr se tato statná rostlina pěstuje. Květy (sbírá se pouze žlutá koruna květů, snadno oddělitelná od kalichu) se musí dobře usušit a pečlivě uchovávat, protože jsou velmi náchylné k hnědnutí a plesnivění. Divizna obsahuje zejména saponiny a sliz, malé množství silice, cukry, třísloviny a flavonoidy.

Dýchací soustava

Divizna se používá pro zlepšení respiračních potíží, ale její použití je mnohem širší. Pro zlepšení funkce dýchací soustavy se používají listy. Je ideální proti sípavému kašli. Zároveň se používá ke zlepšení vykašlávání, ale také ji lze využít proti infekcím dýchacích cest.

Lymfatický a imunitní systém

Diviznu lez použít perorálně nebo externě (obklady). Velmi účinná je na lymfatické stagnace. Postačí, když dojde k máčení listů ve vroucí vodě a poté k jejich aplikaci na postižená místa. Divizna může být konzumována při dlouhodobé bolesti krku.

Maskuloskeletální systém

Divizna snižuje zánět a bolest, což z ní činí ideální bylinu, kterou je možno použít na místa s jemnou nebo komplexní bolestí kostí. Nejčastěji se používá na rukou nebo nohou. Taktéž je účinná při léčbě poranění. Pomáhá na všechny nemoci, které jsou spojené s bolestí kloubů, kostí nebo tkání. Díky této rostlině dochází ke skvělému hojení a úlevě od bolesti.

Nervový systém

Často se používá proti chronické bolesti, která se vyskytuje v kloubech nebo páteři. Květy divizny poskytují pocit klidu, pohody a je zvláště vhodná tam, kde silná bolest způsobuje pocity deprese a beznaděje. Kořen divizny je účinný při léčbě chronické bolesti kloubů nebo starých poranění. Květ a kořen se používá při léčbě poškozených nervů nebo při bolesti.

Močový systém

Divizna je účinná při léčbě chronické cystitidy. Pomáhá i proti zánětu prostaty, také je vhodná proti pomočování u dětí. Často se používá při infekci močových cest nebo podráždění.

Zdroj: Léčivá divizna

Diviznová tinktura – recept

Tinktury jsou jedním z nejjednodušších způsobů, jak zachovat letní byliny na zimní období. Pro výrobu tinktury je důležité, aby došlo ke sklizni zdravých bylin, které jsou v plném květu. Postačí 20 čerstvých květů divizny velkokvěté. Pro aromatizaci může být přidán hřebíček vonný (10 kusů). Poté se přidá 15 kuliček nového koření a 4 dl pálenky. Uvedenou směs dáme do sklenice, dobře promícháme, zavíčkujeme a necháme po dobu čtyř týdnů louhovat. Po uplynutí této doby scedíme a uskladníme. Při nachlazení a kašli užíváme 10 až 15 kapek, zapíjíme šálkem vlažné vody s citrónem a medem.

Tato tinktura se nedoporučuje těhotným ženám.

Zdroj: Léčivá divizna

Bylinky na lymfatický systém

Bylinný lymfatický čaj se využívá kvůli antibakteriálním a antivirovým účinkům. Obsažené bylinky zabraňují městnání lymfy a čistí krev.

Složení: šípek, třezalka, komonice, benedikt, divizna

Užívání: Bylinné směsi slouží zejména k přípravě vodních výluhů (čajů). Obecně platí, že na 100 ml vody přijde 1 čajová lžička jemně nasekané sušené byliny, na 250 ml pak 1 polévková lžíce. Byliny zalijte horkou vodou, která právě přestala vřít, zakryjte šálek (konvici) pokličkou, a nechte cca 10 minut vyluhovat. Denní dávka čaje je 500 až 750 ml. Čaj se pije neslazený a na lačno.

Upozornění: Uchovávejte na suchém místě do 25 °C. Nepřekračujte doporučené dávkování. Jde o doplněk stravy – neslouží jako náhrada pestré stravy. Směs se využívá v lidovém léčitelství.

Zdroj: Co je to lymfatický systém

Kašel a bylinky

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata): Obsahuje sliz, který zlepšuje viskozitu hlenu a napomáhá vykašlávání.

Tymián (Thymus vulgaris): Jeho silice (thymol, karvakrol, cineol a další) pomáhají při léčbě kašle a mírní jeho průběh. Jsou vhodné i k inhalacím.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum): Saponiny v ní obsažené pozitivně působí jak u suchého, tak vlhkého kašle. Jednak ředí hlen, čímž usnadňují jeho vykašlávání, jednak vytvářejí ochranný film na sliznici dýchacích cest, který brání jejímu vysychání a tím snižuje nucení ke kašli.

Pomáhá rovněž bylinkový nálev z islandského lišejníku a levandule. Louhujte jej 10 minut a pijte dvakrát denně.

Mezi účinné bylinky patří také heřmánek, šalvěj nebo lipový květ, všechny tyto rostliny jsou vhodné v podobě čaje.

Zdroj: Dávivý kašel babské rady

Bylinky

Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.

Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.

Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.

Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.

Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.

Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.

Zdroj: Babské rady na oteklý krk

Bylinková zahrádka naší babičky

Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.

Mezi tradiční české bylinky patří:

  • Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
  • Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
  • Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
  • Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
  • Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčku. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stálezelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.

Zdroj: Bylinková zahrádka

Babské rady na zánět nosohltanu

Kloktadlo

Na bolest v krku při zánětu nosohltanu je dobré slané kloktadlo. Do skleničky vody dejte asi jednu lžičku soli, rozmíchejte a nechte stát v koupelně na umyvadle. Kdykoli půjdete kolem koupelny, zastavte se tam, vezměte doušek vody do úst, vykloktejte a jděte dál, Tak to dělejte celý den a bolest většinou ustoupí.

Bylinné čaje

Zázvorový kořen silně prohřívá, odhleňuje a má protizánětlivé účinky. Připravte si čaj: půl čajové lžičky sušeného zázvoru, špetku pepře, 3 hřebíčky a zelený čaj přelijte 250 ml vroucí vody. Nechte 10 minut louhovat. Pijte po doušcích. Po dvou až třech doušcích pocítíte úžasné vnitřní teplo, které se bude rozlévat po celém těle. Pořádně se vypotíte.

Prášek ze šalvějových listů má stejný účinek jako čaj, uvolňuje hleny při zánětu dýchacích cest. Rozpusťte ho ve vodě a vypijte nebo jej přidávejte do pokrmů (hlavně u malých dětí, které odmítají bylinné čaje). Při dýchacích potížích pak koná dobrou službu divizna velkokvětá: 10–15 g květů divizny vařte asi 10 minut v 0,5 l vody, 10 minut vyluhujte, poté sceďte. Pijte 3x denně 1 šálek.

Tinktury

Rakytník řešetlákový velmi dobře pomáhá v léčení zánětů sliznic. Kupte si tinkturu nebo sirup v obchodě s bylinkami a užívejte ho alespoň měsíc.

Užívejte třapatku nachovou (echinaceu), která je k dostání ve formě tinktury v každé lékárně. Tato bylina stimuluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči infekcím.

Tinktury z česneku medvědího a z klanoprašky čínské (schizandry) jsou také protizánětlivé. Tinktury lze i kombinovat. Zakoupíte je v obchodě s bylinkami.

Inhalace

Majoránka zahradní a dobromysl obecná jsou velmi dobré na pročištění dýchacích cest. Používají se k inhalaci. Uvařte 1 hrst majoránky, případně dobromysl, v 1,5 l vody 3 minuty a inhalujte vodní páry. Pomoci může také bylina zvaná rýmovník. Rýmovník účinně působí na dýchací cesty, stačí prý uštípnout list, zlomit ho a přičichávat. Nejlépe před spaním, ale i během dne. Při nástupu rýmy můžete lísteček nosit s sebou v kapse a opakovaně přičichávat, trvá velice dlouho, než začne uvadat. Astmatikům určitě neuškodí, když lístek v nádobě s vodou položí na noc na topení. Řada pěstitelů doporučuje i vnitřní užívání – čaj z jednoho lístku si prý můžete dát při bolesti hlavy, vysokém tlaku, nachlazení nebo třeba při trávicích problémech.

Mazání

Mladé jedlové šištice naložte na několik dnů do lihu a získaným extraktem natírejte hrudník a záda mezi lopatkami. Klasickým mazáním našich babiček je i Alpa nebo obyčejná slivovice, která prokrví postiženou oblast a pomůže k uvolnění. Můžete do Alpy a slivovice navíc také naložit jedlové šišky.

Mast

Teple si zavažte krk. Můžete jej namazat jalovcovou mastí a převázat teplou látkou. Jalovcová mast: 1 sklenici plodů jalovce obecného mírně rozmačkejte a dejte do 200 ml rozpuštěného sádla, které zahřívejte do varu, pak stáhněte z ohně a nechte odpočívat do druhého dne. Pak opět sádlo rozpusťte a přeceďte přes plátno. Uchovávejte v tmavých skleničkách s uzávěrem, v chladnu.

Bylinky na zánět nosohltanu

Mezi bylinky na zánět nosohltanu patří heřmánek, sléz, majoránka, řebříček, plicník, podběl, prvosenka. Uvedené bylinky spařte a intenzivně vdechujte éterické oleje, které v páře odcházejí. Velkým pomocníkem je i bylinný čaj. Správně čaj pijte tak, že jej necháte až do vypití pod pokličkou, a to z prostého důvodu – pokud budete čaj konzumovat teplý, spustí se vám rýma, která nechtěně může skápnout do připraveného čaje. Čaj připravte z uvedených bylinek, a to po jedné lžičce od každé.

Zdroj: Zánět nosohltanu

Co je to Vironal

Vironal je bioinformační širokospektrální regenerační přípravek, vyrobený podle moderních poznatků fytoterapie, psychotroniky, krystalterapie a biorezonance. Ovlivňuje především dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, sleziny, boční větev dráhy jater, a tím i problémy, které se vztahují k jejich nedostatečné funkci. Typickými syndromy, které souvisejí s drahou plic, jsou dýchací obtíže, kašel, dušnost, bolesti v krku, pocení a mnohé další. Dle zkušeností se u horeček při chřipkovém onemocnění doporučuje přidat ještě přípravky Drags Imun a Grepofit, které oslabují nejen viry, ale i bakterie a plísňové zárodky. Flavocel pak podpoří rychlost imunitních reakcí a dodá tolik potřebný vitamín C.

Vironal užití:

  • prevence katarů horních cest dýchacích;
  • virové, mikrobiální a bakteriální infekce, jako jsou chřipky, angíny, teploty, nachlazení, rýma, virózy, sinusitidy;
  • dráždivý kašel;
  • odpora pocení;
  • zlepšení činnosti lymfatického a imunitního systému;
  • vředové choroby žaludku a dvanácterníku;
  • zánět hltanu, chronický zánět střev a zažívacího traktu;
  • kolitida, Crohnova choroba;
  • plísně v oblasti střev.

Vironal obsahuje:

Humáty – látky, které se v přírodě vyskytují například v rašelině. Vironalu dávají černou barvu a neobyčejné detoxikační a regenerační schopnosti. Dokážou se v těle vázat na těžké kovy, na různé chemické látky, a dokonce i na viry. Proto je dobré humáty užívat i při infekcích způsobených herpesviry a viry typu HIV. Zvyšují imunitu a ochraňují před různými druhy záření. Mají regenerační, protizánětlivé, antioxidační i jisté protinádorové účinky.

Energiny – speciální druh glukanů s podobnými účinky, jaké mají humáty, a celou řadou dalších.

Výtažky z grapefruitových semen – mají zcela specifické účinky na různé mikroorganismy a plísně.

Komplex pryskyřic – myrhy, kadidla a dračí krve, které tvoří chuť sirupu.

Éterické oleje – mají antimikrobiální, antivirový, antibakteriální a protiplísňový účinek. Například nardový olej se používá stejně jako chinin při malárii.

Složení dávky 7 kapek: bylinný extrakt 82,6 % [Eupatorium cannabinum (herba) 0,110 ml, Armoracia rusticana (radix) 0,080 ml, Cnicus benedictus (herba) 0,014 ml, Thymus serpyllum (herba) 0,012 ml, Sanguisorba officinalis (radix) 0,011 ml, Betonica officinalis (herba) 0,010 ml, Cinchona officinalis (cortex) 0,010 ml, Nasturtium officinale (herba) 0,010 ml, Tilia cordata (flos) 0,008 ml, Tropaeolum majus (tot.) 0,008 ml, Verbascum thapsiforme (flos) 0,007 ml, Citrus paradisi (semen) 0,006 ml, Glycyrrhiza glabra (radix) 0,006 ml, Inula helenium (radix) 0,006 ml, Aframomum melegueta (semen) 0,002 ml)], sorbitol – zahušťovadlo, celulóza – zahušťovadlo, voda, xanthan – zahušťovadlo, sorbát draselný – konzervant, směs silic 0,30 %, grapefruitový extrakt < 0,0001 %.

Obsahuje lékořici!

Účinné látky:

  • Krvavec toten – užívá se jako prostředek proti horečkám, při onemocněních plic, při krvácení a průjmech. Má velmi dobré antivirové a antibakteriální účinky, působí proti prvokům.
  • Lípa srdčitá – obsahuje látky podobné vitamínu E, má účinky potopudné, močopudné, spasmolytické a žlučopudné. Užívá se při horečkách a nemocech z nachlazení.
  • Mateřídouška obecná – působí proti stafylokokům, streptokokům a salmonelám, má silné antiseptické a dezinfekční účinky. Užívá se při pásovém oparu a při onemocněních plic, průdušek a při kašli.
  • Lékořice lysá – účinné látky obsažené v této bylině rozpouštějí hlen a usnadňují odkašlávání. Užívají se při žaludečních vředech, dně a revmatismu. Mají zvláštní protizánětlivé účinky, podobně jako glukokortikoidy.
  • Čubet benedikt – má antibiotické a protivirové účinky, obsahuje soli vápníku, hořčíku, draslíku, působí silně dezinfekčně a antisepticky. Potlačuje kvašení a hnilobné procesy ve střevech.
  • Bukvice lékařská – působí protiastmaticky, kancerostaticky a je vynikající při poruchách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí, při poruchách CNS a bakteriálních zánětech.
  • Křen selský – je silně fytoncidní, působí antibioticky, normalizuje střevní mikroflóru, výborně odhleňuje průdušky.
  • Oman pravý – má fytoncidní účinky, užívá se při kašli, bronchitidě, při zánětech střev, křečích, nadýmání, při cukrovce a všech potížích se sliznicemi.
  • Potočnice lékařská – obsahuje jód a celou řadu vitamínů, užívá se při onemocněních jater, žlučníku, sleziny, při různých virózách a jako metabolikum.
  • Chininovník lékařský – obsahuje plazmatický jed, který poškozuje původce různých infekčních chorob, užívá se při malárii a podobných infektech spojených s horečkou a zimnicí.
  • Lichořeřišnice větší – obsahuje přírodní antibiotikum, které i v nejmenších koncentracích účinkuje na 46 kmenů bakterií Staphylococcus, dále na Proteus vulgaris, Escherichia coli, na salmonely a další druhy bakterií.
  • Divizna velkokvětá – tlumí křeče průdušek a průdušinek, působí protizánětlivě a je vynikající při astmatické bronchitidě a při kašli. Ovlivňuje činnost sleziny a brzlíku.
  • Sadec konopáč – jde o rostlinu vysoce účinnou při léčbě chřipky a viróz, navozuje pocení. Prvním obyvatelům Severní Ameriky pomáhala úspěšně léčit závažné onemocnění podobné chřipce, nazývané zlomeninová horečka.
  • Myrhovník – má stimulační účinky, působí protizánětlivě jako expektorans a antiseptikum. Užívá se při bolestech v krku, při vředech v ústní dutině, katarech a při plicních infekcích.
  • Afromum melegueta – označuje se též jako „rajská semena“ a pochází z čeledi zázvorovitých. Má antivirové a protiplísňové účinky. Pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, regeneraci buněk a imunitní systém.
  • Citrus paradisi – grapefruit – semena mají antimikrobiální, antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky. Jejich výtažek se užívá při žaludečních a střevních infektech, při kolitidě a Crohnově nemoci. Extrakt z jader působí úspěšně i v koncentraci 1 : 1 000 na bakterii Helicobacter pylori, která způsobuje vznik žaludečních vředů.

Vironal také obsahuje éterické oleje (například myrhový, eukalyptový a kafrový) a informace z rostlin, olejů a nerostů (například jaspisu a antimonitu).

Zdroj: Zkušenosti s Vironalem

Vironal versus Droserin

Droserin je bioinformační regenerační krém s vyváženým bylinným komplexem a vysokým obsahem termální vody z vřídla Podhájska. Součástí krému jsou vysoce účinné látky jako lipozomy, AHA kyseliny, vitamíny či výtažky z rašeliny. Droserin je vyhledávaný pro svůj silný antibakteriální a antivirový efekt.

Droserin ovlivňuje a harmonizuje především energetickou dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, srdce, jater a žaludku.

Jednou z hlavních oblastí, kde se Droserin výborně uplatní, je oblast hrdla a průdušek při kašli, škrábání v krku, prochladnutí nebo zánět horních cest dýchacích. Droserin zmírní palčivý pocit v hrdle a vzhledem k obsahu zázvoru a tymiánu prokrví a prohřeje postižená místa. Díky divizně, podbělu a lékořici usnadní vykašlávání. Droserin v podstatě působí jako „antimikrobiální mast“, kterou je vhodné použít především ihned v počátcích bakteriální nebo virové infekce, ale zároveň je možné používat jej i preventivně, zvláště při pohybu ve společnosti většího počtu lidí.

Kuřáci by měli Droserin (ideálně v kombinaci s Ruticelitem) používat preventivně vždy při potížích s dechem. Chemické látky z cigaretového kouře plíce velmi zatěžují, a proto je vhodné soustavně podporovat právě jejich regeneraci.

Při celoroční nebo chronické rýmě a při hrozícím nebezpečí, že by se zánět mohl rozšířit i do dutin (tzv. sinusitida), je třeba aplikovat Droserin na tváře a okolo nosu (respektive nad všechny obličejové dutiny). Droserin má díky yzopu a islandskému lišejníku protizánětlivé účinky a obsahuje éterické oleje, které usnadní dýchání. Lze jej využít i při horečce, neboť přítomné výtažky z kurkumy a chininovníku mají vliv na snižování teploty. Zima ale nemusí obtěžovat jen prostřednictvím rýmy a nachlazení, často nepříjemně dráždí pokožku na tvářích, které jsou mrazu a změnám počasí vystaveny neustále a většinou bez větší ochrany. Chladem podrážděná pokožka se následně projevuje vysušenými červenými skvrnami zvláště na tvářích. Právě na ty působí Droserin velmi dobře. Především u malých dětí se Droserin osvědčuje v počátečních stadiích onemocnění horních cest dýchacích. Aplikuje se na oblast průdušek (stejně jako dříve používané psí sádlo), regeneraci je vhodné doplnit vnitřním používáním Drags Imunu (u dětí spíše Vironalu). V počátečních stadiích všech typicky dětských virových onemocnění (neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, ...) je vhodné aplikovat Droserin opakovaně. Zmírní a zkrátí průběh onemocnění, předejde vysokým teplotám i následkům na kůži a umožní tělu vytvořit si dostatečné množství protilátek, které zabezpečí přiměřenou obranyschopnost v dospělosti.

Droserin lze zvolit k ošetření jakéhokoli suchého místa na těle. Mimořádně dobře působí na suché dlaně (ruce jsou důležitým prostředkem komunikace s vnějším světem), jakýkoli ekzém nebo šupinatá vyrážka se po Droserinu viditelně zlepší díky protizánětlivému a hojivému působení jitrocele, přesličky a jerlínu. Droserin lze používat jako denní ochranný krém, zabraňuje negativním vlivům zevního prostředí (jako vítr a chlad, které vysušují kůži), hodí se pro rozjasnění pleti. Je vhodným prostředkem při kožních i dýchacích alergických projevech. Při astmatických potížích je vhodné aplikovat Droserin na přední i zadní stranu hrudníku.

Droserin se také hodí při pocitu nafouknutého břicha nebo plynatosti. Je vhodné jej aplikovat krouživými pohyby na dolní část břicha pod pupkem (ve směru hodinových ručiček, protože to je směr průběhu tračníku). Při obtížích tohoto typu je vhodné kombinovat Droserin spolu s vnitřním užíváním Vironalu.

Při psychických stavech doprovázených neklidem, pláčem a úzkostí se osvědčuje aplikovat Droserin na oblast hrudní kosti.

Použití Droserinu:

  • nemoci z nachlazení, kašel, chrapot, škrábání v krku, rýma, záněty horních cest dýchacích a středouší, zlepšení funkce hlasivek, usnadnění dýchání, vykašlávání a průchodnosti obličejových dutin – nejlépe působí hned na počátku infekce
  • posílení imunity
  • regenerace plic poškozených cigaretovým kouřem
  • opary
  • univerzální podkladový krém a krém na ruce pro suchou pokožku a při zanášení kožních pórů
  • zmírnění a zkrácení průběhu dětských virových onemocnění (neštovice, zarděnky, příušnice)
  • snižování horečky
  • kožní alergické projevy a astma
  • plynatost, střevní problémy
  • suché ekzémy, hydratace pokožky
  • relaxace šíjového svalstva

Složení Droserinu: plicník lékařský, dobromysl obecná, jitrocel kopinatý, divizna velkokvětá, lékořice lysá, jerlín japonský, podběl lékařský, lichořeřišnice větší, kurkuma dlouhá, yzop lékařský, chininovník lékařský, pukléřka islandská, tymián obecný, konopice bledožlutá, růže stolistá, arálie mandžuská, zázvor lékařský, přeslička rolní, proskurník lékařský. Dále obsahuje rostlinné oleje (sezamový, ricinový, lněný, konopný, makový) a éterické silice (například kafrová, fenyklová, palmorůžová, guajaková), minerální vodu z vřídla Podhájska, humát draselný, kombinaci extraktů z myrhy, kadidlovníku a dracény, bioinformace z rostlin, hub a nerostů (antimonitu, růženínu, purpuritu, mědi a dalších).

Způsob aplikace: Droserin je lehce roztíratelný a smývatelný vodou. Natíráme jej lokálně na problematická místa v tenké vrstvě 1–3x denně. Krém lze aplikovat nad místa uložení jednotlivých orgánů, na reflexní zóny či akupunkturní body, a to jak při akutních obtížích, tak u chronických onemocnění či pocitů diskomfortu. Osvědčuje se buď masáž, nebo jen nanášení krému na příslušné body. V případě přechodného zhoršení problémů se jedná o zpětný regenerační proces, takzvanou reverzní reakci. Tento jev je pozitivní a ovlivnitelný snížením četnosti aplikací a zvýšením příjmu tekutin. V podobných případech doporučujeme konzultaci s vaším poradcem nebo terapeutem.

Droserin uchovávejte v suchu při teplotě 10–25 °C a chraňte před mrazem.

Zdroj: Zkušenosti s Vironalem

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus)

Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)

Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z květů či listů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek má všestranné využití. Pomáhá i od bronchiálního astmatu.

Použití: Heřmánkový čaj pomůže především v době nachlazení nebo při chorobách horních cest dýchacích.

Chvojník čínský (Ephedra sinica)

Je v tradiční čínské medicíně, kde má své hojné využití, označován jako „ma huang“. Používá se jako lék na astma.

Použití: V bylinné medicíně se využívají stonky a větvičky rostliny. Používá se v různých formách, nejčastější je vysušená bylinka ve formě prášku. Při přípravě čaje produkuje bylinka největší množství efedrinu po dobu 2 hodin.

Pozor! Dávka chvojníku by neměla překročit 8 mg na porci, užívá se až po 6 hodinách a nesmí přesáhnout 24 mg denně. Chvojník je stimulant, který ovlivňuje srdce, krevní oběh a centrální nervový systém.

TIP: Je vhodný i pro redukci váhy!

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Potlačuje alergické reakce a astma.

Použití: V současnosti se přípravky s obsahem účinných látek dostávají i na český trh, kde jsou k dostání v různých formách.

Kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides)

Používá se při kašli a astmatu.

Použití: V bylinné medicíně se využívají kořeny a oddenky. Kořen může dráždit sliznice a listy a stonky mohou způsobit podráždění kůže. Nesmí jej používat těhotné ženy, vyvolává kontrakce a poškození plodu.

Kopytník evropský (Asarum europaeum)

Používá se k léčbě bronchitidy, laryngitidy a silikózy. Léčí kašel související s kouřením. Je účinný i při léčbě astmatu.

Použití: Pro léčebné účinky se využívá zejména podnož, ale do jisté míry lze použít také listy. Nadzemní části rostliny jsou obvykle sbírány v květnu až v červnu, zatímco podnož se sklízí v srpnu. Celý rostlinný materiál by měl být vyčištěn a vysušen na vzduchu ve stínu. Sušená, prášková bylina má hořkou chuť. Dnes se bylinka většinou používá jako vyčištěný a standardizovaný suchý extrakt ve formě tablet, protože samotná suchá bylina je docela toxická.

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis)

Používá se také jako účinný prostředek při astmatu a problémech s dýchacími cestami.

Kořen: Kořen mívá poněkud hořčejší chuť, jeho šťáva je vhodná především na problémy spojené s dýchacím ústrojím. Kořen je možné i uvařit a jíst ho například místo zeleniny.

Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Má hojivý účinek na plíce (proto je vhodná pro pacienty s astmatem a jinými respiračními onemocněními).

Použití: Lesklokorku můžeme koupit v sušených, koncentrovaných tabletách, kapslích, nebo dokonce i jako extrakt. V jakékoliv z těchto forem může být lesklokorka použita jako výživový doplněk. Doporučená dávka při použití lesklokorky jako doplňku stravy je 150 až 900 mg, jestliže se užívá ve formě tablet nebo kapslí, nebo 1,5 až 9 gramů v sušené podobě. Ojediněle byly hlášeny nežádoucí účinky, kdy někteří lidé užívající tuto houbu po dobu několika měsíců pocítili sucho v ústech, závratě, žaludeční nepohodlí nebo krvácení z nosu.

Lípie sladká (Lippia dulcis)

Léčí projevy astmatu, bronchitidy, černého kašle a dalších respiračních onemocnění.

Použití: Z rostliny se používá pryskyřice, která se získává řezy v kořenech. Používá se jako lék.

Lišejník islandský (Cetraria islandica)

Usnadňuje vykašlávání hlenu, používá se při léčbě bronchitidy a astmatu.

Použití: Nejčastěji se z něj připravuje čaj, odvar a tinktura.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata)

Je bylinka, která se používá k léčbě astmatu, bronchitidy a černého kašle. Je účinná při léčbě alergií.

Použití: Podává se ve formě tinktury jako tekutý extrakt. Jako sušená bylina se používá k přípravě čaje. Z lobelky se připravují také kapsle.

Ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida)

Používá se na úlevu od astmatu. Jedná se o tvrdou pryskyřičnou gumu.

Použití: Prodává se ve formě jemně mletého prášku jako doplněk stravy.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Pomáhá při chřipce, kašli, astmatu i bronchiálním kataru.

Použití: Mateřídouškový čaj je výborný na astma pro děti.

Postup: Lžičku sušené natě mateřídoušky přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a podáváme dítěti jednou denně, nikoliv však dlouhodobě.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Je tropická rostlina užitečná rovněž ke zmírnění příznaků astmatu.

Použití: Využívá se celá rostlina, a to v čerstvé i sušené podobě.

Osladič obecný (Polypodium vulgare)

Usnadňuje odkašlávání, odhleňuje, léčí kašel, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidě, odstraňuje chrapot z nastydnutí, pomáhá léčit zánět průdušek.

Použití: Z osladiče obecného se vyrábí tinktura. Při užívání osladiče je nutné striktně dodržovat předepsané denní množství, jinak hrozí předávkování, které může mít velmi vážné následky. Dále se léčivka používá ve formě prášku, jeden až dva gramy denně, anebo v podobě nálevu. V současnosti se používá především v lidovém léčitelství.

Pastala rozprostřená (Turnera diffusa)

Je známější pod jménem damiána. Snižuje projevy astmatu.

Použití: Z rostliny se používají hlavně listy. Nejčastěji se tato bylinka pije ve formě čaje.

Pilát lékařský (Anchusa officinalis)

V lidovém léčitelství se mimo jiné dlouhodobě používá při léčbě astmatu.

Postup tinktura: Nať se natrhá na menší kousky, zalije se minimálně 40procentním alkoholem – a tinktura je na světě! Takto vyhotovená směs se nechá po dobu jednoho týdne odstát, poté se slije do menších lahviček, již ale bez natě, a takto připravenou ji můžeme užívat.

Postup nálev: Zalijte kávovou lžičku této bylinky horkou vodou, nechte až půl hodiny louhovat a poté výluh podávejte třikrát denně na polévkové lžíci.

Postup šťáva: Pro přípravu šťávy se používá kvetoucí nať – stejně jako u přípravy tinktury. Nať je nejdříve potřebné pomlít a následně z ní vymačkat šťávu. Takto připravená šťáva mívá výraznější účinky než již zmiňovaný nálev. Nevýhodou ale je, že šťávu lze pít pouze čerstvou, nelze ji připravovat na několik dní dopředu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Pomáhá proti kašli. Podpůrný při bronchitidě, astmatu.

Použití: Používá se květ a listy jako droga při vnitřním i zevním užití. Vnitřně jako čajový odvar.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)

Hojně se vyskytující bylina, která má příznivé účinky při léčbě chrapotu, kašle a astmatu.

Použití: Při kašli usnadňuje vykašlávání, neboť napomáhá rozpouštění hlenů. Velmi dobře působí také při léčbě tuberkulózy a astmatu. Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky, lze jej užívat dlouhodobě. Je však třeba dbát na dodržení doporučené denní dávky, která je 5 gramů.

Rýmovník (Plectranthus argentatus)

Je fantastická rostlina, patří však mezi bylinky, které nelze sušit, protože obsahuje hodně vlhkosti. Pokud si chcete úrodu rýmovníku zachovat pro pozdější použití (například v zimě), zkuste bylinku raději zmrazit než usušit. Zmírňuje projevy astmatu.

Postup sirup: 30 lístků rýmovníku a 1 citron dáme do hrnce a zalijeme 1,5 l vroucí vody, aby vše bylo ponořené. Necháme odstát do druhého dne. Druhý den přecedíme, přivedeme k varu, přidáme cca 1 kg cukru a vaříme, dokud se nám nebude zdát sirup dost hustý. Počítejte přibližně s hodinou času. Sirup ještě trochu zhoustne chladnutím. Ještě horký sirup nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru cca na 5 minut, poté obrátíme a necháme zcela vychladnout. Uchováváme na chladném místě, po otevření raději v ledničce. Uzavřený nám vydrží až 2 roky.

Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Je bylinka, která má spoustu zdravotních přínosů. Mimo jiné minimalizuje symptomy astmatu, zlepšuje funkci plic u lidí trpících astmatem.

Postup: Smíchejte řeřichu s medem – řeřicha působí jako expektorans (usnadňuje vykašlávání).

Topolovka růžová (Alcea rosea)

Používá se při léčbě horních cest dýchacích, napomáhá problémům s odkašláním, rozpouští a uvolňuje hleny a také léčí astma.

Použití: V současné době se používá v lidovém léčitelství pro nejrůznější odvary, čaje, sirupy a kloktadla. Topolovka růžová se rovněž hojně využívá k omývání pokožky pro zmírnění ekzémů a akné.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)

V lidovém léčitelství se používá na astma, proti bolestem v krku nebo proti chrapotu. Je skvělým pomocníkem při zánětu průdušek, kašli i chrapotu.

Postup: 5 dílů zběhovce, 5 dílů řepíku, 4 díly podbělu, 4 díly plicníku, 4 díly rozrazilu, 3 díly květu černého bezu, 3 díly fenyklových semínek. Lžíce směsi se přelije 3 dl vřelé vody a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se následně pije dvakrát denně.

Zaplevanka rozkladitá (Grindelia robusta)

Léčí astma a bronchiální stavy. V bylinné medicíně se používají sušené nadzemní části rostliny, které se sbírají ještě před otevřením květových pupenů, poté se suší co nejrychleji na slunci.

Postup tinktura: Ve formě tinktury se užívají 1–2 ml třikrát denně. Pozor na předávkování. Pokud se užívá ve velkých dávkách, může způsobit podráždění žaludku nebo ledvin. Pro účely vnitřního použití by měla být rostlina konzumována pod vedením a dohledem kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.

Postup nálev: 1 čajová lžička sušené byliny se přelije 1 šálkem převařené vody. Poté se nechá luhovat deset až patnáct minut. Nálev by měl být konzumován třikrát denně.

Zázvor obecný (Zingiber officinale)

Pomáhá s astmatem.

Použití: Používá se ve formě čaje.

Zdroj: Co pomáhá na astma

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP