Občasné pálení v krku po jídle může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, překyseleností žaludku, zvýšenou aktivitou po jídle (předklony, cvičení a podobně), ulehnutím po jídle. Zvláštní příčiny má pálení v krku po jídle v těhotenství, kdy se vyskytuje nejčastěji – vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu, a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše upraví většinou samo. Pálení v krku po jídle může být také projevem alergie.
V diskuzi DUŠNOST U KONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, kobylka 10 let, od září pokašlává. Ne moc, ve stáji jen vyjímečně, ale po práci častěji. A pokud venku nacválám, kašle intenzivněji, vždy cval ukončuji...může to být dušnost?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dušnost je často provázená bolestí na hrudi. Může však být i samostatným příznakem, jehož příčiny ukazují na bezvýznamné potíže, ale také na vážné onemocnění. Proto by dlouhodobější bolesti na hrudi měly člověka vést k návštěvě lékaře. Bolest na hrudi většinou vychází ze svaloviny a kostí. K jejímu zhoršování dochází zpravidla při hlubokém dýchání, kašli či jakékoliv námaze.
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Košutová.
Většinou do 10-20minut po jídle -průjmová stolice (většinou voda) žluté barvy. Někdy tato stolice je i v klidu.(mimo stavu po jídle)
Žlučník mám od 40 let ex. Zůstal mi chronický zánět slinivky.
Je mi 79let.
užívám tyto léky: Betahistin, tezeo, Tenaxum, Digoxin, Betalog, Siofor 2tabl 500ml)Apo Allopurinol, Warfarin, Tootvacard, Verospiron
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste užívat jeden měsíc probiotika. Vyzkoušené jsou Biopron s trávicími enzymy. Do několika dnů by se to mělo zlepšit, ale léčbu po zlepšení neukončujte, ale pokračujte v ní, až do využívání celého balení. Tady můžete vidět jak probiotika vypadají a kolik stojí: www.zbozi.cz/vyrobek…
Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.
Léčba dušnosti je závislá na zjištěné příčině, často je nutná mezioborová spolupráce lékařů. Jako základní pravidlo platí, je-li dušnost tak silná, že se člověk stává zmatený, má závratě nebo nekontrolovatelně lape po dechu, volejte okamžitě rychlou záchrannou službu. Lékař bude nejlépe schopen diagnostikovat příčinu dušnosti.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renats.
Jak tabulky přesně užívat,s jídlem nebo bez jídla .Beru 2 tobolky večer po jídle může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tobolky obsahují tuk a ten je kalorický, proto je lepší užívat Omega Marine ráno nebo kolem oběda před jídlem. Při užívání večer by se mohla zvyšovat tělesná hmotnost ukládáním tuku v podkoží.
Na srdeční původ ukazuje noční záchvatovitý vznik dušnosti. Hrubým vodítkem může být pravidlo, že nemocní se srdeční dušností na lůžku sedí a nemocní s plicní dušností spíše leží. Srdečního původu je i těžká akutní dušnost u mozkové mrtvice, kterou způsobila embolie krevní sraženiny z levé srdeční síně do oblasti mozkového dechového centra.
Nadýmání občas potká každého, hlavně po nevhodných jídlech. Problém nastává až ve chvíli, kdy se časté nadýmání objevuje téměř po každém jídle. To se pak může jednat o nějaký závažnější zdravotní problém a je nutné tento stav řešit s lékařem. Při častém nadýmání odcházejí ze střev plyny, které se tam nahromadily. Je to velmi nepříjemný problém, který má i své sociální aspekty.
V diskuzi FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LUcie.
Furolin jsem zrovna dnes dobrala ,uzivala jsem ho 7 dni 3xkrat denne po jidle a musi rict ze mi zabral a zadny z vasich uvedenych problemu se mi neprojevil ,urcite je dulezite jak nekdo psal vyse ,tento lek uzivat hned po jidle.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Dušnost představuje u dětí velmi závažný příznak. Může provázet kritický stav vedoucí k respiračnímu selhání. Adekvátní přednemocniční péče a v případě urgentního stavu včasná následná intenzivní péče rozhodují o další prognóze pacienta. V případě akutní dušnosti by měl být postup dětských lékařů sjednocený, měla by být dobrá spolupráce s regionálním dětským oddělením a vždy možnost odeslat pacienta na specializované pracoviště k eventuálnímu řešení akutních situací včetně bronchoskopie. U stavů akutní dušnosti s respiračním selháním je každá minuta drahá.
V diskuzi FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Lékárník mi doporučil brát Furolin po jídle a zapít ho mlékem. Žádné výše popsané problémy jsem neměla. Zabral mi po 3. dnu užívání
Následující rozsahy jsou pouze orientační a cílové rozmezí každého jednotlivce by mělo být schváleno jeho lékařem nebo diabetologem.
Doporučené cílové hladiny glukózy v krvi jsou uvedeny pro dospělé s diabetem 1. typu, diabetem 2. typu a děti s diabetem 1. typu. Kromě toho jsou uvedeny cílové rozsahy pro osoby bez diabetu.
Tyto informace poskytují pouze obecný návod. Individuální cíl stanovený vaším zdravotnickým týmem je ten, na který byste se měli zaměřit.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Hladina cukru na lačno není nijak důležitá, je to jen hodnota vztažená na referenční stav. Daleko důležitější je hodnota glykemie po jídle, tedy po zátěži způsobené sacharidy. Proto se při podezření na diabetes provádí jako první orální glukózový toleranční test (OGTT). Při něm pacient vypije roztok glukózy a v určitých časových intervalech se pak měří odezva glykemie. Například: když je při OGTT hodnota glykemie ráno na lačno 6,7 a hodnota po vypití glukózy po 2 hodinách také 6,7, znamená to, že člověku dobře funguje metabolismus glukózy.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Dušnost může postihnout všechny z nás, když cvičíme, zvláště pokud máme nadváhu nebo nejsme v kondici. Dušnost, která se objeví náhle nebo neočekávaně, může však být signálem vážného onemocnění.
Akutní dušnost:
astma – dušnost může být vyvolána infekcí nebo alergickou reakcí
pneumonie – dušnost vyvolána infekcí
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – jedná se o dlouhodobý plicní stav, který způsobuje poruchy dechu a kašle a může vést k akutní dušnosti
srdeční onemocnění – u srdečního selhání může dojít k akutní dušnosti
plicní embolie – sraženina v plicích, která způsobí náhlou a život ohrožující dušnost
úzkost – pocit paniky, zrychlení dechu může vést k akutní dušnosti
léky – některé léky mohou způsobit akutní dušnost, například užívání betablokátoru (propranolol) nebo aspirinu může způsobit dušnost, pokud máte astma
jiné příčiny – bolesti a anémie
Chronická dušnost:
obezita a nedostatek zdraví
astma, které není dobře kontrolované
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – plicní onemocnění obvykle kvůli kouření
srdeční selhání – postupný nástup dušnosti a otoky; postihuje většinou starší lidi, a to kvůli tomu, že srdce čerpá neefektivně
problémy se srdečním rytmem – například nepravidelný srdeční tep až fibrilace síní
anémie – v krvi není dostatek hemoglobinu k přenosu kyslíku do buněk, což způsobuje únavu a dušnost
Další možnosti:
gastroezofageální refluxní nemoci
pleurální bolest – jedná se o tlak na hrudi doprovázený bolestí, která se mění dýcháním nebo vyzařuje do zad
anafylaxe – život ohrožující alergická reakce
tachykardie až po infarkt myokardu a nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
Alergie je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být: zduření nosní sliznice (alergická rýma), zarudnutí a svědění anebo otoky očí (alergický zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova astmatický záchvat, pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice, ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce, řídce i bolesti hlavy.
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
Normální hodnota glykemie na lačno se pohybuje v rozmezí 3,5−5,5 mmol/litr, 2 hodiny po jídle kolem 8 mmol/litr. Při hypoglykemii pod 4 mmol/l hrozí okamžitý kolaps (je tedy akutně nebezpečná). Hyperglykemie se v hodnotách 10−15 mmol/l nijak neprojevuje, nebezpečná je však z dlouhodobého hlediska (poškození očí, nehojící se záněty a podobně).
Pokud souvisí vaše bolesti s jídlem, je nutné shromažďovat informace o jídle, ale i charakteru a místě bolestí. Jedině tak může lékař dojít k přesnějšímu závěru a navrhnout vhodnou léčbu. Vředy lze rozpoznat podle bolesti vznikající při jídle nebo krátce po něm a vyskytující se pod dolním okrajem hrudní kosti. Vznik vředů souvisí také se stresem, alkoholismem, kouřením, častým přísunem kofeinu, nepravidelnou a nevyváženou stravou, někdy za jejich vznik může i genetika. Při kyselém, kořeněném nebo smaženém jídle se bolesti stupňují, zatímco po konzumaci mléčných a zásaditých přípravků proti žaludečnímu překyselení mohou ustupovat. Obdobným projevem lze charakterizovat i žlučníková či slinivková onemocnění. Kolika žlučníku se objevuje po konzumaci tučných pokrmů, a to až v řádu několika hodin. V zažívacím traktu se totiž při dodání tuku vyplaví hormony, které podněcují žlučník k výdeji žluči. Ta je při trávení tuků nezbytná, avšak objeví-li se v cestě překážka (například v podobě kamene), zareaguje žlučník dalšími a dalšími stahy, které způsobují pacientovi silné bolesti a záchvat. Produkty slinivky břišní se na trávení podílejí prostřednictvím enzymů, činnost slinivky pak vyvolá přítomnost potraviny v žaludku a dvanáctníku. Pokud je však pankreas zasažen nádorem či zánětem, vzniká bolest po každém jídle, objevit se může i průjem. Pacienti popisují bolest jako ránu dýkou a krátkou úlevu přináší jen poloha na všech čtyřech.
Pokud máte bolesti břicha po jídle delší dobu, vyhledejte co nejdříve svého praktického doktora. Ten vás pak pravděpodobně pošle na oddělení chirurgie či gastroenterologie. Včasná diagnóza je nutná především u slinivkových chorob, kvůli bolestem však většinou pacienti návštěvu lékaře příliš neodkládají.
