Dušnost představuje u dětí velmi závažný příznak. Může provázet kritický stav vedoucí k respiračnímu selhání. Adekvátní přednemocniční péče a v případě urgentního stavu včasná následná intenzivní péče rozhodují o další prognóze pacienta. V případě akutní dušnosti by měl být postup dětských lékařů sjednocený, měla by být dobrá spolupráce s regionálním dětským oddělením a vždy možnost odeslat pacienta na specializované pracoviště k eventuálnímu řešení akutních situací včetně bronchoskopie. U stavů akutní dušnosti s respiračním selháním je každá minuta drahá.
V diskuzi DUŠNOST U KONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, kobylka 10 let, od září pokašlává. Ne moc, ve stáji jen vyjímečně, ale po práci častěji. A pokud venku nacválám, kašle intenzivněji, vždy cval ukončuji...může to být dušnost?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dušnost je často provázená bolestí na hrudi. Může však být i samostatným příznakem, jehož příčiny ukazují na bezvýznamné potíže, ale také na vážné onemocnění. Proto by dlouhodobější bolesti na hrudi měly člověka vést k návštěvě lékaře. Bolest na hrudi většinou vychází ze svaloviny a kostí. K jejímu zhoršování dochází zpravidla při hlubokém dýchání, kašli či jakékoliv námaze.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Léčba dušnosti je závislá na zjištěné příčině, často je nutná mezioborová spolupráce lékařů. Jako základní pravidlo platí, je-li dušnost tak silná, že se člověk stává zmatený, má závratě nebo nekontrolovatelně lape po dechu, volejte okamžitě rychlou záchrannou službu. Lékař bude nejlépe schopen diagnostikovat příčinu dušnosti.
Na srdeční původ ukazuje noční záchvatovitý vznik dušnosti. Hrubým vodítkem může být pravidlo, že nemocní se srdeční dušností na lůžku sedí a nemocní s plicní dušností spíše leží. Srdečního původu je i těžká akutní dušnost u mozkové mrtvice, kterou způsobila embolie krevní sraženiny z levé srdeční síně do oblasti mozkového dechového centra.
V diskuzi DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dušnost může postihnout všechny z nás, když cvičíme, zvláště pokud máme nadváhu nebo nejsme v kondici. Dušnost, která se objeví náhle nebo neočekávaně, může však být signálem vážného onemocnění.
Akutní dušnost:
astma – dušnost může být vyvolána infekcí nebo alergickou reakcí
pneumonie – dušnost vyvolána infekcí
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – jedná se o dlouhodobý plicní stav, který způsobuje poruchy dechu a kašle a může vést k akutní dušnosti
srdeční onemocnění – u srdečního selhání může dojít k akutní dušnosti
plicní embolie – sraženina v plicích, která způsobí náhlou a život ohrožující dušnost
úzkost – pocit paniky, zrychlení dechu může vést k akutní dušnosti
léky – některé léky mohou způsobit akutní dušnost, například užívání betablokátoru (propranolol) nebo aspirinu může způsobit dušnost, pokud máte astma
jiné příčiny – bolesti a anémie
Chronická dušnost:
obezita a nedostatek zdraví
astma, které není dobře kontrolované
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – plicní onemocnění obvykle kvůli kouření
srdeční selhání – postupný nástup dušnosti a otoky; postihuje většinou starší lidi, a to kvůli tomu, že srdce čerpá neefektivně
problémy se srdečním rytmem – například nepravidelný srdeční tep až fibrilace síní
anémie – v krvi není dostatek hemoglobinu k přenosu kyslíku do buněk, což způsobuje únavu a dušnost
Další možnosti:
gastroezofageální refluxní nemoci
pleurální bolest – jedná se o tlak na hrudi doprovázený bolestí, která se mění dýcháním nebo vyzařuje do zad
anafylaxe – život ohrožující alergická reakce
tachykardie až po infarkt myokardu a nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
Šestá (6) nemoc u dětí je běžné virové onemocnění. Vyskytuje se převážně v jarních měsících a může probíhat v drobných epidemiích. Postihuje většinou děti v batolecím věku kolem 1–2 let. Pokud už dítě jednou tuto nemoc prodělalo, vytváří si protilátky.
Dušnost se vyznačujeme namáhavým a ztíženým dýcháním, při němž dotyčný pociťuje dechovou tíseň či nedostatek vzduchu. Příčinami jsou různé poruchy. Dušnost se může dostavovat v záchvatech, nebo trvá dlouhodobě. Často se ještě objevuje s dalšími příznaky (dle konkrétní choroby).
Zhodnocení stupně dušnosti nám poskytne okamžité a bezprostřední informace o naléhavosti situace a o nutnosti léčebných opatření:
Fyziologická dušnost se objevuje u zdravých osob při pobytu ve vzduchu chudém na kyslík – ve velkých nadmořských výškách nebo v uzavřených prostorách. Ventilace je zvýšená a udržuje se zvýšenou stimulací dechového centra v mozku. Dechové centrum je drážděno buď poklesem hladiny kyslíku v krvi (hypoxémií), nebo nadměrným vzestupem hladiny kysličníku uhličitého v krvi (hyperkapnií). U většiny lidí je hypoxémie mnohem slabším podnětem ke zvýšení dechového úsilí než hyperkapnie. Hypoxémie může mít kromě dušnosti i jiné projevy, a to zmatenost, neurčitý nepříjemný pocit, až i bezvědomí. Po vstupu do uzavřeného prostoru, který neobsahuje kyslík (například prostředí obsahuje 100% dusík), může člověk ztratit vědomí již během 30 sekund, tedy dříve, než je varován dušností. Nepatrná dušnost provází také otravy kysličníkem uhelnatým.
Námahová dušnost je pociťována, překročí-li dechová práce klidovou hodnotu asi 5krát. Pociťují ji i zdravé osoby během nebo bezprostředně po ukončení nezvykle velké tělesné námahy. Tělesně trénovaní lidé tolerují bez dušnosti větší námahu než netrénovaní. Chronickým příznakem se dušnost stane teprve tehdy, objevuje-li se už při běžné denní tělesné aktivitě. Námahová dušnost bývá počátečním příznakem onemocnění dýchacího a srdečně-cévního systému.
Klidová dušnost vzniká již bez tělesné námahy. Je vždy příznakem onemocnění a vždy vyžaduje objasnění příčiny.
Ortopnoe znamená dušnost v poloze vleže, mírnící se v poloze vsedě. Je zvláštní formou klidové dušnosti. Svědčí o těžkém stavu. Je charakteristická zejména pro dušnost srdečního původu.
Asfyxie („dušení“) je stavem ohrožujícím život, nutícím k okamžitému zhodnocení stavu a léčení. Jde o akutní dechovou tíseň s nedostatkem kyslíku a hromaděním kysličníku uhličitého v krvi, ohrožující činnost životně důležitých orgánů. Může mít řadu příčin: útlum dechového centra v mozku (otravy, poranění mozku, „mozková mrtvice, záněty a nádory mozku), nervosvalové poruchy (dětská mozková obrna, tetanus), akutní uzávěr dýchacích cest (zapadlý jazyk při bezvědomí, vdechnutí cizího tělesa, akutní zánět hrtanu u dětí – „laryngitida“, nádor dýchacích cest, nádor štítné žlázy stlačující průdušnici, záchvat průduškového astmatu, těžký akutní zánět průdušek).
Záchvatovitá dušnost je charakteristická pro astmatický záchvat při průduškovém astmatu a pro akutní plicní otok (edém) při selhávání levé srdeční komory (takzvané srdeční astma).
Trvalá dušnost se vyskytuje především u chronických onemocnění levé srdeční komory a u plicních chorob. Pro stanovení diagnózy je nutné zhodnocení doprovodných příznaků.
Alergie je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být: zduření nosní sliznice (alergická rýma), zarudnutí a svědění anebo otoky očí (alergický zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova astmatický záchvat, pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice, ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce, řídce i bolesti hlavy.
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
Alergie u dětí způsobují chronický kašel, podráždění dýchacích cest vyvolává u dítěte suchý kašel v noci, který je obtížně utišitelný. U dětí, které kašlou především v noci, může jít o neustálý kašel bez teploty, kdy příčinou suchého, dlouhodobého kašle může být také astma nebo gastroezofageální reflux.
Je virové onemocnění dětského věku. Nemoc postihuje nejčastěji malé děti mezi 3. a 15. rokem života. Nákaza může proběhnout zcela bez příznaků nebo je provázena typickou vyrážkou.
Děti, které jsou od narození živeny uměle, to znamená, že dostávají upravené kravské mléko, mají stolici trochu jinou, stolice je tmavě žlutá až nahnědlá, kašovitější a její zápach je lehce hnilobný. Je to proto, že tato mléka jsou obohacena minerály, vitamíny a stopovými prvky.
Mezi velmi časté těžkosti v těhotenství patří také pocit nedostatku kyslíku a rychlé zadýchání. Dušnost zpravidla provází druhou polovinu gravidity. Nastávající maminka má pocit, že se jí nedostává dostatek vzduchu, a to už po pár krocích anebo při běžné činnosti, jako je například uklízení. Mnohdy jsou tyto obtíže způsobeny rostoucí dělohou, která takto utlačuje plíce, ale může se také jednat o počáteční příznaky anémie (nedostatku železa), onemocnění srdce či štítné žlázy. Dušností také více trpí nastávající maminky při vícečetném těhotenství.
Během těhotenství dochází v těle nastávající maminky ke zvýšení objemu krve, jejímž hlavním úkolem je zabezpečit dostatek kyslíku všem tkáním organismu maminky i plodu. Srdce a plíce jsou tak nuceny pracovat mnohem rychleji, proto těhotné ženy často zaznamenávají zrychlený puls a rychlejší dýchání. Jedná se o reakci organismu ve snaze pokrýt zvýšenou potřebu kyslíku. Ačkoliv se srdce i plíce snaží dodat tělu kyslíku dostatek, přesto vzniká kyslíkový deficit a nastávající maminky jsou zadýchané a lapají takzvaně po dechu. Tyto obtíže se však vyskytují zejména při tělesné aktivitě a po chvilce odpočinku opět vymizí.
