Erytroplakie
Erythroplakie je červená skvrna v ústech. Lékaři zcela nerozumí příčinám erytroplakie, ale je častější u lidí, kteří nadměrně užívají tabák nebo alkohol.
Charakteristiky erytroplakie zahrnují následující:
- hladké, sametové léze, které jsou jemné na dotek;
- léze obklopené dobře definovaným okrajem;
- bolestivý, palčivý pocit;
- kovová pachuť v ústech.
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je erytroplakie často časným příznakem rakoviny dutiny ústní.
Pokud máte podezření na erytroplakii, měli byste navštívit svého praktického lékaře nebo zubaře. V některých případech může lékař doporučit odstranění tkáně chirurgicky nebo laserovou léčbou, aby se zabránilo rozvoji rakovinné tkáně.
Obrázky
Zde se můžete podívat na červené tečky na horním patře, způsobené erytroplakií.
Zdroj: Co znamenají červené tečky na patře?
Erytroplakie
Je to červená skvrna běžně pozorovaná na spodu nebo na straně úst. Lékaři zcela nerozumí příčinám erytroplakie, ale je častější u lidí, kteří nadměrně užívají tabák nebo alkohol.
Příznaky erytroplakie zahrnují následující:
- hladké, sametové léze, které jsou jemné na dotek;
- léze obklopené dobře definovaným okrajem;
- bolestivý, palčivý pocit;
- kovová chuť v ústech.
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je erytroplakie často časným příznakem rakoviny ústní dutiny.
Lidé, kteří mají podezření na erytroplakii, by měli navštívit svého lékaře. V některých případech může lékař doporučit odstranění tkáně chirurgicky nebo laserovou léčbou, aby se zabránilo rozvoji rakovinné tkáně.
Obrázky
Zde si můžete prohlédnout fotografie červených skvrn na patře způsobených erytroplakií: fotografie horního patra dutiny ústní.
Zdroj: Červené skvrny na patře v dutině ústní
Podobné nemoci
Erytroplakie
Erytroplakie je plochý defekt, který se vyznačuje červenou barvou a neostrými okraji. Stejně jako leukoplakie patří mezi prekancerózy, ale je dokonce ještě nebezpečnější z hlediska rizika maligního zvratu. Chirurgická revize je tedy namístě.
Takto vypadá erytroplakie.
Soor
Soor je častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida. Postihuje především intertriginózní místa kůže a sliznice. Candida spp. patří mezi nozoparazitární houby, tedy mezi ty, které žijí jako saprofyté na kůži, v dutině ústní, ve vagíně či ve střevě člověka. Za určitých podmínek se pomnoží a vyvolávají pak chorobné stavy. Mezi tyto podmínky patří teplo, vlhko, macerace, porušení kožního povrchu, změny pH (zejména alkalizace), obezita, gravidita, diabetes mellitus, kachektizující nemoci, antibiotika, kortikoidy či imunodeficity.
Soor (moučnivka, orální kandidóza) je charakteristický tvorbou bílých povlaků na sliznici jazyka, tváří nebo patra, může se šířit až do hltanu; povlaky lze setřít, později pevně lpí na spodině, sliznice v okolí je sytě červená, obvykle se šíří do koutků. Soor je častý u dětí do dvou let a u imunodeficitních jedinců.
Takto vypadá soor.
Lichen planus
Lichen planus je zánětlivé onemocnění, které postihuje sliznici a místa v okolí ústního otvoru. Vytváří se kožní léze nebo vyrážka. Typická je u tohoto onemocnění vyrážka, která může mít různé zbarvení (od červené až po tmavě hnědou barvu). Objevují se také léze v blízkosti kotníku a zápěstí. Někdy se lichen planus objevuje i v oblasti genitálií, častěji se však jedná o atopický ekzém nebo lupénku. V současné době neexistují žádné léky na toto onemocnění. Podávají se jen prostředky na snížení zánětlivosti, a to ústní či lokální steroidy, imunosupresivní léky nebo hydroxychlorochin.
Takto vypadá lichen planus.
Zdroj: Leukoplakie v ústech
Podobná onemocnění jazyka
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, kam nádor zasahuje, je potřeba využít zobrazovacích metod. Nejlepší metodou je asi MRI (magnetická rezonance) nebo CT (počítačová tomografie). Počítačová tomografie umí detailně z různých pohledů zobrazit nádorovou masu. Zobrazení nádoru má velký význam pro jeho léčbu.
Při výskytu onemocnění každého napadne, jak se dá žít bez jazyka, který má hodně funkcí. Jazyk je opravdu velmi důležitou, jedinečnou a nenahraditelnou strukturou. Cílem léčby je vždy na prvním místě prodloužit život nemocného na co možná nejdelší dobu, ale také udržet určitý životní komfort. To znamená zachovat jazyk. Důležité je zachytit onemocnění v raném stadiu, aby nádor nezasahoval do hloubky. Samotná léčba nádoru je velmi individuální a záleží na velikosti nádoru a jeho typu.
Pro úplné odstranění a vyléčení je nezbytný chirurgický zákrok, kdy je nádor vyříznut. Pokud je nádor velkých rozměrů, je možné jeho velikost zmenšit radioterapií nebo chemoterapií. Toto se provádí v případě zhoubných nádorů. Nezhoubné se většinou odstraní chirurgicky a poté již nedochází k žádným potížím. Při zákroku v ústech a především na jazyku je důležité myslet na to, jak bude dotyčný přijímat potravu. Někdy může opatrně srkat tekutou stravu, jindy je nutné před operací zavést žaludeční sondu k zajištění výživy. Pokud nádor jazyka zasahuje do okolí, je možné odstranit další struktury, jako je část čelisti, toto jsou většinou velmi složité a dlouhé operace. Léčba nádorů jazyka je poměrně úspěšná v raných stadiích. Proto je prevence velmi důležitá.
Zdroj: Rakovina na jazyku
