Fibromy ve většině případů odstraňuje dermatolog pomocí tekutého dusíku, laseru nebo chirurgicky. Tyto procedury se provádějí obvykle během zimních měsíců, kdy je menší výskyt slunečního záření a pocení. Po jejich odstranění se na ošetřované místo aplikuje lokálně antibiotikum, aby se předešlo infekcím. Po odstranění je vhodné se během 5 dní vyhýbat zvýšené fyzické námaze, aby se omezilo pocení a fyzická stimulace ošetřeného místa na pokožce. Odstranění fibromů se často musí opakovat, protože se po klasických lékařských procedurách mohou znovu objevit. Fibromy lze odstranit i alternativním způsobem.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: www.ceskenemoci.cz/f…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Propolis dokonale dezinfikuje, ničí nebo brzdí růst většiny bakterií, virů, kvasinek a plísní. Vůči propolisu není zatím rezistentní žádný bakteriální kmen. Je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být užíván dlouhodobě. Pokud chcete stopkový fibrom odstraňovat pomocí propolisu, tak přikládejte kousíček vaty namočený do propolisové tinktury po dobu 10 dnů 2x denně na fibrom, ten sám odpadne. Fibrom, který je na tenké stopce a visí, můžete klidně podvázat nebo odstřihnout. Tento postup není nebezpečný.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ BRADAVIC NA KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MILADA CHROMÁ.
PROSÍM O SDĚLENÍ ZPUSOBU OSTRANĚNÍ MALÝCH BRADAVIC NA KRKU DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vy nejspíše máte na mysli fibromy, což jsou takové visací bradavičky na kůži. Nejjednodušší způsob, jak se toho zbavit je podvázat fibrom vlasem a on sám do několika dní odpadne. Pokud se chcete dozvědět více, tak zde je celý článek, který se tomu věnuje www.ceskenemoci.cz/f…
Ve vazivové vrstvě kůže vznikají fibromy, které jsou pleťové barvy. Fibromy na krku jsou nepříjemné z estetického hlediska, dají se odstranit vysokovýkonným erbiovým laserem. Laserový paprsek postupně odpařuje kožní tkáň po desetinách milimetru, takže vznikne plošná ranka, jež se rychle zahojí a nezanechává klasickou jizvu. Stejně tak je možno laser použít ke korekci některých starších jizev nebo jizviček a nerovností hlavně v obličeji. Zákroky se provádějí v lokální anestezii, nebo po aplikaci anestetického krému. Po zahojení je třeba místo chránit asi měsíc před slunečním zářením.
Příčina vzniku fibromů mnohdy není jasná, někdy mohou vzniknout na základě dlouhodobého mechanického dráždění tkání. Některé typy fibromů pak vznikají na podkladě dědičných onemocnění, jde například o mnohočetné neurofibromy při neurofibromatóze. Zvláštní formou jsou keloidní fibromy vznikající z keloidních jizev.
Fibromy mají podobu měkkých, či naopak tvrdých kulovitých ložisek. Kožní a podkožní fibromy vypadají jako boule pod kůží, které jsou kryté normálním kožním povrchem, fibrom se může vyskytnout prakticky kdekoliv na těle včetně dutiny ústní. Fibrom může obsahovat některé další tkáně a podle toho rozlišujeme různé podtypy fibromů: angiofibrom (obsahuje shluky krevních cév), lipofibrom (obsahuje části tukové tkáně), neurofibrom (obsahuje části nervových obalů) a mnohé další.
Fibromy nejsou zhoubné a nevytvářejí metastázy, problémy způsobují buď svým kosmetickým efektem, nebo útlakem okolních anatomických struktur, a to při velkém růstu. Fibromy vaječníků například mohou způsobit rotaci vaječníku kolem své osy a jeho následné uskřinutí. Zhoubné varianty fibromů jsou vzácné a označujeme je jako fibrosarkomy (patří do skupiny sarkomů).
Příčiny vzniku fibromu mohou být různé. Může se jednat o dědičné předpoklady, ale může se vyskytnout i u psa, který nemá genetickou predispozici. Spouštěčem pak může být například nedostatek selenu či zinku. Je nutné mít v těle také dostatek vitaminu A, vitaminu C a E. Fibrom je podle lékařů také odrazem toho, že někde v organismu panuje nerovnováha, něčeho je míň či víc.
Fibrom se projevuje jako výrůstek, který je nezhoubný. Může mít kulatý nebo válcovitý tvar a mívá obvykle červenohnědou barvu.
Kožní fibromy většinou pozná veterinární lékař na první pohled, fibromy uložené více v hloubce mohou být potvrzeny ultrazvukem. Definitivní diagnóza je možná po odeslání vzorku na histologické vyšetření, nebo přímo histologickým vyšetřením kompletně odstraněného fibromu.
Fibrom (desmoid, fibroid, franc. corps fibreux), nádor povahy neškodné, obyčejně přesně ohraničený, skládající se ze samého vaziva. Dle jakosti vazivové tkáně je možné rozeznávat různé formy. Velikost fibromů kolísá mezi objemem špendlíkové hlavičky až mužské hlavy. Tvar bývá oblý, kulovitý; větší nádory bývají laločnaté, složené z několika uzlů; na průřezu bývají homogenní, někdy je jen naznačeno hrubé vláknění; barva bílá nebo šedorůžová, plocha režně lesklá; bohatost cév v nádoru kolísá: některé fibromy jsou téměř bezcévné, jiné naopak mají neobyčejně vyvinutý systém cév značně roztažených (Fibroma teleangiectodes). Sídlem fibromů je kůže a podkožní vazivo, periost, serosní blány a intermuskulární vazivo. Dobře známé jsou malé fibromy ve vaječnících. Fibromy vycházející ze sliznice děložní bývají zpravidla útvaru stopečnatého. Vzrůst fibromů je nenáhlý. Významu klinického nabývají jen tehdy, když stlačují některý důležitý orgán nebo znetvořují tělo či ucpávají lumen. Fibrom se zřídka zvrhne v sarkom, ač histologickou strukturou bývá často sarkomům dosti blízký. Fibromy mohou zvápenatět a změknout.
Fibrom je benigní (nezhoubný) nádor vznikající z vaziva. Fibromy se vyskytují na různých částech těla, většinou v jeho horní polovině, to jest na obličeji, krku, pažích a v podpaží, na břiše, prsou a na zádech. Někdy se mohou vytvořit i v ústech. Odstranění fibromů je bezproblémové, v některých případech zmizí dokonce samy.
Fibromy se odstraňují poměrně často, neboť svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Kožní útvary a výrůstky, jež jsou vystaveny chronickému dráždění, se pak odstraňují preventivně proto, že mohou změnit svůj charakter. Kůži lze zbavit fibromů například erbiovým laserem. Paprsek laseru dokáže po velmi jemných vrstvičkách odloupnout tenoučkou vrstvu kůže (šířka cca tisícina milimetru) a šetrně tak zbaví pokožku fibromu.
Fibromy a bradavice patří mezi kožní výrůstky, které vznikají spontánně. Naštěstí se jedná pouze o nezhoubné nádory, které vytváří pojivová tkáň a které nejsou schopny metastazovat. Svým vzhledem se podobají malým uzlinkám, které jsou velké od 1 mm cca do 1 cm.
Kožní výstupky mívají obvykle stejnou barvu, jako má okolní kůže, ale někdy mohou být i trochu světlejší nebo tmavší. Nejčastěji je objevíte v místech, ve kterých dochází k rychlejšímu stárnutí kůže, jako je tomu obvykle na krku, očních víčkách, v podpaží, pod ňadry, na břiše nebo v podpaží. Věk přitom není podmínkou, mohou se vytvořit jak starším lidem, tak lidem ve středním věku, a jsou vnímány jako bradavice v koutku oka nebo bradavice pod okem či na víčku oka.
Příčina vzniku není doposud přesně známa. Genetika a obezita však hrají důležitou roli. Bradavice vznikají také na místech, na nichž dochází k dlouhodobému mechanickému dráždění tkáně. Kožní fibromy tak nejsou žádnou vzácností. Každý člověk za svůj život objeví alespoň jeden takový výrůstek. Jsou však i tací, kteří jich objeví několik stovek. Fibromy nejsou nijak nebezpečné, ale máte-li jich mnoho nebo jsou velké, stávají se estetickým problémem, který si každý přeje řešit.
Rizika u fibromu spočívají především v tom, že pokud se tento kožní nádor neřeší včas, může narůst do velkých rozměrů, kdy již bude jasně viditelný a navíc bude psovi komplikovat život. Co se týče léčby fibromu, existuje několik možností. Vždy je dobré vyhledat veterinárního lékaře a nechat psa vyšetřit. Na základě vyšetření pak lékař doporučí vhodnou léčbu.
Fibrom lze například odstranit pomocí laseru. Laserový paprsek dokáže odloupnout kůži ve velmi jemných vrstvách, tudíž zbaví psa fibromu velmi šetrně. Vytvoří se malý strup a ten po několika dnech odpadne. Někdy se může stát, že fibrom po čase zmizí sám bez léčby, to se ovšem stává zřídka. Laserová léčba je jednou z nejvíce používaných, neboť je šetrná a bezbolestná. Možné je také chirurgické odstranění.
Bezpříznakové fibromy se většinou neřeší. Je-li to nutné (fibromy s příznaky, nejistota stran diagnózy, obavy z toho, že se jedná o zhoubný nádor), fibrom se odstraňuje. To vede k vyléčení a navíc je k dispozici kompletní tkáň fibromu k histologickému vyšetření.
Fibromy jsou spontánně vznikající výrůstky kůže. Jedná se o nezhoubné nádory vytvořené z pojivové tkáně. Vypadají jako malé uzliny a velikostí se liší od 1 mm až po 1 cm. Obvykle mívají totéž zbarvení jako okolní kůže, ale někdy mohou být světlejší. Nejsou nebezpečné, když je jich však příliš, stává se z nich kosmetický a estetický problém. Nejčastěji se fibromy tvoří na krku, v podpaží, na koleně, prsu, na břiše, na genitáliích, případně kolem očí a na očních víčkách. Vytvořit se ovšem mohou takříkajíc na kterékoliv části těla. Obvykle tam, kde se pokožka ohýbá nebo častěji tře, se může objevit i podkožní fibrom. Dá se říci, že téměř každý člověk má alespoň jeden takový kožní útvar. Nejde tedy o nic mimořádného. U některých lidí se nejednou vyskytují stovky takových výrůstků. Někdy se fibromy mohou zanítit, či dokonce krvácet nebo zvětšovat. Jejich počet a velikost se zvyšuje postupně s přibývajícím věkem. Ačkoliv přesný mechanismus jejich vzniku není úplně jasný, za hlavní příčinu se považují tukové depozity a také působení některých druhů virů. Objevují se i v těhotenství.
Fibrom ovaria je samostatné onemocnění a jde pouze o shodný název. Jedná se o zhoubné onemocnění, které je zákeřné v tom, že se dokáže v těle dlouho skrývat bez výraznějších příznaků a narůstající nádor nemusí objevit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. Jedním z příznaků, který může naznačovat, že se něco ve vašem těle děje, je tlak v břiše, nadýmání, pocit plnosti a dlouhodobá bolest v oblasti břicha a podbřišku.
1 díl propolisu se rozmíchá ve 2 dílech 96% etanolu (lze využít i méně procentní čistý bílý alkohol, například vodku). Ve vhodné nádobě s uzávěrem se vše maceruje neboli luhuje několik dní (ideálně týdnů či měsíců – čím déle, tím lépe) při pokojové teplotě a za občasného míchání. Nečistoty z tekutiny se scedí přes gázu či plátno, chcete-li mít tinkturu průzračnou, můžete ještě filtrovat přes filtrační papír a odstranit zbytek kalu. Takováto tinktura je roztokem propolisu. Lze ji využít přímo, anebo ji ředit vodou.
Fibromy vznikají v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitaminu A, vitaminu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě. Fibrom svému nositeli však působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Některé kožní útvary vystavené chronickému dráždění mohou změnit svůj charakter, a proto je preventivní odstranění jediným správným řešením.
Fibrom je benigní (nezhoubný) nádor vznikající z vaziva. Fibromy se vyskytují na různých částech těla, většinou v jeho horní polovině, tedy na obličeji, krku, pažích a v podpaží, na břiše, prsou a na zádech. Někdy se mohou vytvořit i v ústech. Odstranění fibromů je bezproblémové, v některých případech zmizí dokonce samy. Fibromy vznikají v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitamínu A, vitamínu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě.
Kožní útvary a výrůstky, jež jsou vystaveny chronickému dráždění, se odstraňují preventivně proto, že mohou změnit svůj charakter. Kůži lze zbavit fibromů například erbiovým laserem. Paprsek laseru dokáže po velmi jemných vrstvičkách odloupnout tenoučkou vrstvu kůže (šířka cca tisícina milimetru) a šetrně tak zbaví pokožku fibromu. V nejbližších oblastech kůže očních víček se odesílají klienti do specializovaných očních ambulancí. Výrůstky se pomocí laseru odpaří z povrchu, zákrok je zcela neinvazivní a jen mírně bolestivý. Cena se stanovuje dle rozsahu ošetření.
Recept na odstranění doma: Fibrom stačí podvázat vlasem (nejlépe vlastním), po pár dnech zčerná, sám odpadne a už se neobjeví. Další variantou je použití propolisu – přikládejte kousíček vaty namočený do propolisové tinktury po dobu 10 dnů 2x denně na fibrom, ten sám odpadne. Fibrom, který je na tenké stopce a visí, můžete klidně podvázat nebo odstřihnout. Nebezpečné to není. Odborně se takové formy fibromů buď upalují elektrokauterem, nebo stříhají chirurgickými nůžkami.
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Bulka může mít různé složení. Je potřeba vzít v úvahu, zda je na dotek bolestivá, jestli je pod kůží pohyblivá a zda jsou patrné nějaké změny na pokožce (začervenání, otok) nebo jsou přítomny celkové příznaky (horečka).
Zvětšené mízní uzliny
Nacházejí se v místech, jimiž procházejí lymfatické cévy. Ty jsou naplněny bílými krvinkami, jejichž úkolem je pohlcovat původce infekcí a dalších nemocí. Ke zvětšení uzlin dochází právě při infekčních chorobách, kdy je snadno rozpoznáte pod kůží, přičemž obvykle v těchto místech cítíte bolest při pohmatu. Nejčastěji to lze pozorovat například na krku nebo v podpaží. Po odeznění choroby se uzliny opět zmenší a nejsou již pohmatem zjistitelné. Jde o zcela fyziologickou reakci organismu.
Nezhoubné nádory
Velmi často se může jednat o lipomy (tukové bulky) či fibromy (nádory z pojivové tkáně). Při jejich vzniku nebývají na kůži nad nimi patrné žádné změny, na pohmat nejsou bulky bolestivé. Častěji se objevují u lidí vyššího věku. Tyto benigní nádory obvykle nemají žádné zdravotní důsledky, jsou odstraňovány spíše z estetických důvodů.
Ložiska hnisu
Jejich původcem bývají nejčastěji stafylokoky a streptokoky. V těchto případech bývá kůže zarudlá, na pohmat bývají abscesy bolestivé a člověk může mít i celkové příznaky zánětu (například horečku). Může se stát, že se absces sám ztratí. Jindy se z něj vytvoří kanálek vedoucí na povrch těla, takže následně dojde k vyprázdnění hnisu a vymizení celého ložiska. Při rozšíření zánětu do okolních struktur je největším nebezpečím vznik sepse (otravy krve), která již představuje velmi vážné ohrožení zdraví.
Zhoubné nádory
Nejčastěji je možné nahmatat karcinom prsu, který je zjistitelný při samovyšetření prsu. Jedná se o vůbec nejčastější zhoubný nádor u žen. Bulka bývá nebolestivá, může mít různé umístění v prsu. Zde je samozřejmě nutné další vyšetření lékařem a stanovení nejvhodnější léčby. Čím dříve se s ní započne, tím vyšší bývá její úspěšnost. Lze rovněž nahmatat metastáze nádoru z jiného orgánu lokalizované pod kůží.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
