Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

GANGLIA

Obsah

Ganglion – diagnostika

Pokud si na zápěstí či na prstech nahmatáte zduření, které je uloženo podkožně, je elastické a drží u kosti, jedná se zřejmě o ganglion. Některá ganglia však mohou být velmi tuhá, působí dojmem kostního hrbolu. Kůže nad nimi nebývá změněna. Ganglia mohou být bolestivá, hlavně při svém prvním výskytu nebo při větší pracovní zátěži. Ganglia často mění svou velikost a tvar, někdy mohou dokonce úplně zmizet. V závislosti na velikosti a umístění mohou omezovat pohyby ruky či prstů. Pokud máte podezření, že se u vás jedná o ganglion, navštivte lékaře. Lékař, který ganglion vyšetřuje, může doporučit rentgenové vyšetření sousedících kloubů, aby vyloučil jejich případné postižení. Ve sporných případech může pomoci ultrazvukové vyšetření, případně magnetická rezonance. Nicméně lokalizace a klinický vzhled je u ganglií typický. Naléhavost návštěvy není urgentní, nebezpečí z prodlení v případě ganglia nehrozí. Spěchat by měl jen ten, koho ložisko bolí, případně si není jist, zda se nejedná o něco vážnějšího.

Zdroj: Ganglion

Ganglion – léčba

Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, léčba není nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. „Babské“ rady ohledně rozklepávání cyst kladívkem či jejich rozmačkávání nelze v žádném případě doporučit.

Pokud je ale ganglion bolestivý, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelný, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. Provede se buď prosté odsátí (aspirace) obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny, nebo lze přiložit dlahu ke zmírnění subjektivních potíží. Pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia. Cílem operace je odstranění vlastního ganglia spočívající v současném odstranění části kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy, z nichž ganglion vyrůstá. Operace se provádí většinou ambulantně a při místním znecitlivění. Po výkonu může být někdy doporučeno krátkodobé znehybnění ruky dlahou. Někteří pacienti mohou po operaci pociťovat bolestivost nebo nepohodlí různé intenzity a mohou mít i větší či menší otok v oblasti chirurgického zásahu. Po zhojení rány a rozcvičení ruky ale brzy dosahují plné funkční aktivity. Přestože je chirurgické odstranění asi tím nejefektivnějším způsobem terapie, mohou se ganglia znovu objevit. Chirurgický zákrok totiž řeší pouze následek, nikoli příčinu onemocnění. Ta i nadále není zcela jasná.

Zdroj: Ganglion

Ganglion ciliare

Ganglion ciliare vychází z očního nervu za oční bulvou a prorůstá do očního důlku. Dochází tak k poškozením ciliárního ganglia, ztrátě reflexu rohovky, takže pacient nemůže reagovat na světelné podněty. Léčba je v tomto případě chirurgická a probíhá na specializovaném očním oddělení.

Takto vypadá ganglion ciliare.

Zdroj: Gangliom nebo ganglion?

Ganglion na zápěstí

Gangliony jsou často se vyskytující hmatná zduření (prominence) na ruce nebo na zápěstí. Většinou se nacházejí na hřbetní straně zápěstí nebo v oblasti základního článku prstu. Obsahují rosolovitou, čirou a viskózní tekutinu. Tyto útvary nejsou zhoubné. Příčina výskytu není známá.

Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, není léčba nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. Pokud je ale pseudocysta bolestivá, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelná, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. První možností léčby je prosté odsátí obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny. Ale pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia.

Takto vypadá ganglion na zápěstí.

Zdroj: Gangliom nebo ganglion?

Komplikace

Ganglia se mohou postupně zvětšovat a svou velikostí postupně ruku invalidizovat. Potom i menší fyzická zátěž ruky může být pro pacienta nepříjemná až bolestivá. Pokud se nacházejí kolem nehtů, mohou tyto nehty deformovat, mohou spontánně prasknout a případně se infikovat. Těmto komplikacím se dá předejít včasným odstraněním, i když s malým rizikem, že se onemocnění může opakovat i přes korektně provedený chirurgický výkon. Počet recidiv se může pohybovat kolem 10 procent. Prevence není známa.

Zdroj: Ganglion

Léčba

Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.

Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.

Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.

Zdroj: Rakovina mízních uzlin

Pásový opar

Pásový opar se odborně nazývá Herpes zoster. Je to nervové onemocnění, které má zejména kožní projevy. Nejedná se obvykle o život ohrožující onemocnění, ale přesto může nemocného výrazně omezit v běžném životě nebo mu způsobit trvalé postižení. Nemoc je způsobena virem Varicella zoster. Tento virus při prvním kontaktu s člověkem způsobí plané neštovice, které v dětském věku prodělal téměř každý z nás. Plané neštovice se projevují kožní vyrážkou a teplotami, poměrně brzy však příznaky ustoupí bez výrazných komplikací. Virus ale nezmizí – imunitní systém organismu ho jen potlačí a zažene do nervových ganglií, což jsou jednoduše řečeno shluky nervových buněk umístěné v našem těle. Tato ganglia jsou propojena nervovými vlákny s dalšími částmi těla. V momentech, kdy se imunitní systém z nějakého důvodu oslabí, například kvůli přítomnosti jiné infekce, lékům tlumícím imunitní systém, nemocem spojeným s poruchami imunity, stresu nebo psychickému vypětí, se virus znovu aktivuje a z ganglií se podél nervů začne šířit do určité oblasti kůže.

Herpes zoster

Zde je článek, který podrobně popisuje pásový opar.

Pásový opar – foto

Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět projevy pásového oparu.

Zdroj: Kožní nemoci

Informace pro zdravotnické pracovníky

Chlorpromazin je látka patřící do skupiny fenothiazinů. Kromě vazby na dopaminové receptory má chlorpromazin významný antiadrenergní a mírný periferní anticholinergní účinek, mírné, ganglia blokující antihistaminové a antiserotoninergní účinky. Proto – podobně jako u jiných fenothiazinů – vykazuje chlorpromazin také četné farmakologické účinky: má účinky sympatolytické, parasympatolytické, trankvilizační, centrální (narkotické, analgetické, myorelaxační), myorelaxaci potencující, hypotermické, antihistaminové, antiserotoninergní, antiemetické, nikotinolytické, antagonistické vůči dopaminu, lokálně anestetické, antihypertenzní a spasmolytické.

Injekční roztok Plegomazin je určen výhradně k intramuskulárnímu podání.

Parenterální podání je odůvodněno, jestliže je nutný rychlý nástup účinku nebo stav pacienta nedovoluje perorální léčbu. Doporučená dávka je 1 ampulka (5 ml) intramuskulárně, hluboko do musculus gluteus. Jakmile je to možné, doporučuje se přechod na perorální lékovou formu.

Dospělí: průměrná denní dávka je třikrát denně 25 mg; u těžších psychiatrických onemocnění je denní dávka třikrát denně 100–200 mg.

Děti: průměrná denní dávka je třikrát až čtyřikrát 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti nebo 60 mg/m2 plochy povrchu těla. Je třeba pacienty monitorovat kvůli riziku hypotenze. Maximální denní dávka u dětí ve věku 1–5 let by neměla přesáhnout 40 mg a u dětí ve věku 6–12 let 75 mg. U dětí do 1 roku je možné použít pouze při život ohrožujících stavech.

Starší pacienti: U těchto pacientů se doporučuje snížit velikost dávky na jednu třetinu až polovinu obvyklé denní dávky u dospělých.

Pacienti s poruchou renálních funkcí: u pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování.

Pacienti s poruchou jaterních funkcí: u těchto pacientů je třeba zvážit snížení dávky.

Inkompatibility: alkalické prostředí, soli těžkých kovů.

Symptomy předávkování: parkinsonismus, křeče a bezvědomí.

Nejdůležitějšími symptomy jsou tonicko-klonické křeče, výrazná hypotenze, útlum centrální nervové soustavy, který může progredovat do kómatu. Dalšími znaky jsou změny EKG, ventrikulární arytmie a hypotermie.

Léčba předávkování: symptomatická léčba s průběžným sledováním respiračních a srdečních funkcí (riziko prodloužení QT intervalu), dokud se pacientův stav nezlepší.

Neexistuje specifické antidotum. K léčbě těžké hypotenze se doporučují plazmaexpandery.

Kromě toho se doporučuje monitorování vitálních funkcí a podpůrná léčba odpovídající výsledkům monitorování. Epileptické záchvaty lze léčit diazepamem, arytmie antiarytmiky. Nedoporučuje se podávat adrenalin.

Zdroj: Plegomazin

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP