Hepatomegalie je zvětšení jater. Hepatomegalie může být jedinou známkou probíhajícího jaterního onemocnění zejména u dětí. Samotné zvětšení jater však neříká nic o závažnosti zdravotního stavu pacienta. K hepatomegalii může vést nepříliš vážné, ale i velice závažné onemocnění. Zvětšená játra nemusí být bolestivá.
Hepatomegalie u dětí
Nález zvětšených jater vždy zasluhuje velkou pozornost, protože hepatomegalie může být jedinou známkou probíhajícího jaterního onemocnění především u dětí. Zvětšená játra nemusí být bolestivá. Bolest vzniká při akutním zvětšení jater napětím jaterního pouzdra, například při infekční hepatitidě, akutní cholangitidě (zánět žlučových cest vyskytujících se v játrech) a při akutní venostáze (městnání krve). V pediatrii zvětšení jater u dětí většinou odhalí pečlivé klinické fyzikální vyšetření. Provádí se sonografické vyšetření, které je snadno dostupné v ambulantní pediatrické péči. Ještě přesnější je rentgenové vyšetření počítačovou tomografií s podáním kontrastní látky do žíly pacienta. U tohoto vyšetření se již musí počítat s radiační zátěží pacienta. Existují i další vyšetřovací metody – vyšetření magnetickou rezonancí, PET scan, jaterní biopsie. Tato vyšetření volí lékaři v indikovaných případech. Léčba hepatomegalie spočívá v léčbě základního onemocnění, které zvětšení jater způsobilo.
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.
Steatóza je vratný stav, při kterém dochází ke kumulaci tuků v jaterních buňkách (hepatocytech). Často se vyskytuje u alkoholiků a u lidí trpících obezitou.
Hlavní příčinou je nevhodné složení potravy (nadměrný přísun tuků, mastných kyselin a sacharidů do jater), porucha výdeje tuků z jaterních buněk do krve anebo zvýšená tvorba tukových látek v játrech a zvýšený příjem alkoholu. Tímto onemocněním jsou často postiženi lidé, u kterých se později projeví cukrovka. Obvykle nejsou přítomny žádné potíže, často se jedná o náhodný nález v rámci sledování jiného onemocnění. Objeví-li se obtíže, souvisí většinou se zvětšením jater a se zvýšením jejich hmotnosti. V závažnějších případech dochází k poruchám vědomí až ke kómatu, k poškození srdečního svalu a slinivky břišní. Jaterní steatóza je reverzibilní stav, to znamená, že při abstinenci alkoholu nebo při redukci váhy a správném složení stravy dojde k návratu do normálu.
Symptomy: bolesti břicha, nadýmání, únava, nevolnost, zvětšení jater (hepatomegalie), průjem nebo zácpa, žluté zabarvení kůže (ikterus).
Mezi rizikové faktory vzniku jaterní steatózy patří užívání některých léků (kortikosteroidy, hormonální preparáty obsahující estrogeny a podobně); vysoké množství tuků v krvi (cholesterol a triglyceridy); podvýživa; rychlý úbytek hmotnosti; obezita; otrava některými látkami (například pesticidy); cukrovka 2. typu.
Vyšetření: anamnéza (stanovení diagnózy) a fyzikální vyšetření (například pohled, poslech, poklep). Nápomocná jsou vyšetření krve (jaterní testy), ultrazvukové vyšetření, CT nebo MRI břicha. V případě potřeby se odebírá biopsie z jaterní tkáně.
Léčba: záleží na příčině. V případě alkoholismu je nutná abstinence, při obezitě redukce hmotnosti a správné složení stravy. Obvykle je vhodné upravit stav výživy (alkoholici trpí často nedostatkem bílkovin a vitamínů). Pomocnou léčbou jsou hepatoprotektiva (látky, které mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk či na zpomalení některých patologických procesů při akutních i chronických jaterních chorobách). Pokud se s léčbou začne včas, dochází zpravidla k návratu do normálu bez poškození jater. Je vhodná správná životospráva (dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a nenasycených tuků; dostatek pohybu). V případě manipulace s toxickými chemikáliemi je nezbytné dodržování bezpečnostních předpisů.
Splenomegalie je vzácně způsobena primárním onemocněním sleziny. Většinou je vstupním, průvodním a někdy i dominujícím nálezem celkových onemocnění různé etiologie.
Příčiny splenomegalie
Splenomegalie se vyskytuje u řady stavů a chorob s rozdílnými patogenetickými mechanismy:
při reaktivních zvětšeních bílé pulpy jako odpověď na virové, bakteriální, mykotické a parazitární infekce;
při proliferaci krevních elementů při akutních a chronických leukemiích, myelo- a lymfoproliferativních chorobách, při procesech histiocytárního systému;
při vystupňované fagocytární funkci makrofágů u hemolytických anémií (u idiopatické trombocytopenie je splenomegalie vzácná, přestože při ní dochází k destrukci protilátkami pokrytých destiček);
při městnavé (kongestivní) splenomegalii s portální hypertenzí: prehepatální, intrahepatální a posthepatální a při městnavé slabosti srdeční;
při střádacích chorobách a amyloidóze;
při extramedulární hematopoéze;
při procesech vycházejících ze sleziny nebo postihujících slezinu: hemangiomy, tumory sleziny, slezinné cysty, abscesy, tbc aj.
Diferenciální diagnóza splenomegalie
Zevrubné fyzikální vyšetření, uvážlivý výběr laboratorních a pomocných vyšetření.
Anamnéza – je založena na dotazech týkajících se výskytu žloutenky a splenektomie u rodinných příslušníků, na výskyt tuberkulózy u příbuzných a spolubydlících.
Osobní anamnéza se zaměřuje při podezření na infekční onemocnění na epidemiologickou situaci, na pobyty v cizině a u cizinců na oblast, ze které přicházejí. Dále se zaznamenávají B příznaky, jmenovitě horečka, její typ a trvání. Dotazy směřují i na noční pocení (TBC, Hodgkinův maligní lymfom), na úbytek na váze (maligní onemocnění), na rizikové faktory HIV infekce.
Úvodními projevy tohoto onemocnění jsou pocity únavy, nechutenství, bolest hlavy, bolest ve svalech, zimnice, pocení a zvýšená teplota.
Je třeba si uvědomit, že se zde nejedná o klasickou únavu, kterou člověk pociťuje po náročném dni, ale že jde o dlouhotrvající únavu, která člověku brání vykonávat i běžnou banální činnost (vstát z postele, dojít do koupelny). Zvýšená teplota může u některých lidí dosáhnout ve večerních hodinách i ke 40 ºC.
V okamžiku, kdy je nemoc plně rozvinutá, objevují se u pacienta tyto příznaky: vysoká horečka, povlaky na mandlích, zduřené lymfatické uzliny (dochází ke zduřování předních i zadních krčních uzlin i ke zduřování uzlin v tříslech i podpaží), tlak pod žebry (způsobují ho zvětšující se játra = hepatomegalie a slezina = splenomegalie), oteklá oční víčka, občas nažloutlé bělmo, tvorba zarudlých pupínků všude po těle. Bolení v krku, které je pro tuto dobu také typické, se podobá onemocnění anginou, protože ho doprovází bolení v krku, špatné dýchání i polykání.
Je důležité si uvědomit, že mononukleózu si člověk ve většině případů sám nevyléčí, návštěva lékaře je nezbytná. V prvním stádiu se často mononukleóza zaměňuje s angínou, a proto ji většina lékařů léči antibiotiky.
Často se zjistí, že se jedná o mononukleózu, až když nezabírají antibiotika na angínu. Že se jedná o mononukleózu se zjišťuje krevními testy, které se zaměřují na specifické protilátky. Signálem mohou být ale i zvýšené hodnoty u jaterních testů, jakou jsou ALT, AST, a testy na barvivo billirubin, nebo i testy na zmnožení mononukleárů, což je druh bílých krvinek. Dle jejich hladiny se dá stanovit, v jaké fázi nemoci se pacient nachází.
Jako ukázka některých projevů mononukleózy může sloužit tento odkaz: projevy mononukleózy.
Alkohol představuje hlavní příčinu jaterních lézí ve vyspělých zemích. Korelace mezi konzumací alkoholu a mortalitou na jaterní cirhózu je v populaci velice silná. Vznik alkoholické cirhózy je závislý na výši příjmu alkoholu. U mužů konzumujících 40–60 g etanolu denně je riziko vzniku cirhózy šestkrát vyšší než při spotřebě do 20 g denně; při spotřebě 60–80 g pak stoupá riziko 14krát. Cirhóza se vyvíjí obvykle po více než 20 letech pití, takže je diagnostikována většinou u čtyřicátníků, nemocní kolem 30 let však nejsou vzácností. Ženy jsou vůči toxickému účinku alkoholu citlivější než muži. Záleží na obsahu absolutního alkoholu v nápoji, nikoliv na jeho druhu nebo na způsobu pití. První klinické projevy alkoholického poškození jater jsou obvykle nespecifické: anorexie, únava, zvracení, bolesti břicha, průjem, pokles hmotnosti. Řidčeji se onemocnění prezentuje ikterem, ascitem nebo krvácením do GIT. Často je však i pokročilá jaterní léze objevena náhodně u nemocného bez subjektivních potíží. Na možnost etylického poškození je třeba myslet u všech etiologicky nejasných difúzních lézí jater, i když nemocný abúzus popírá. Rozhoduje vždy objektivní anamnéza.
K vyšetření se dnes využívají nové zobrazovací metody, jako je ultrazvuk (UZ), výpočetní tomografie (CT), spirální CT (SCT), kontrastní SCT, případně magnetická rezonance, a ke zhodnocení perfuze a portálního oběhu angiografie (AG), spirální AG a Dopplerovská ultrasonografie.
500 g
mouky (kukuřičná, rýžová, pohanková, kombinace těchto druhů)
250 ml
vody
200 ml
mléka
1 lžička
soli
3 lžíce
oleje
2 lžíce
octa
1 lžíce
cukru
1 a ½
sáčku sušeného droždí
1 hrst
chia semínek
1 lžička
chlebového koření
Postup
Do
nádoby nalijte vlažnou vodu a mléko, přidejte sušené droždí,
cukr, sůl, ocet, olej, mouku a chlebové koření. Směs řádně
promíchejte, pokud je příliš hustá, přidejte ještě trochu
vody. Po zamíchání surovin vytvarujte bochník a posypte ho chia
semínky. Chleba se peče v troubě asi 45 minut při teplotě
220 °C.
MRKVOVÉ
MUFFINY
Ingredience
½ hrnku
jablečného pyré
½ hrnku
oleje
3 lžíce
rozmixovaného lněného semínka
8 lžic
vod
1 a ½
hrnku mouky (rýžová, kukuřičná, pohanková)
½ hrnku
kokosu
½ hrnku
třtinového cukru
1 lžička
prášku do pečiva z vinného kamene
1 lžička
skořice
Muškátový
oříšek
Sušený
mletý zázvor
Sůl
3 hrnky
nastrouhané mrkve
Postup
V jedné
nádobě si smícháte jablečné pyré, olej, lněné semínko a
vodu. V druhé nádobě smícháte mouku, kokos, třtinový
cukr, prášek do pečiva, skořici, špetku muškátového oříšku,
sušeného mletého zázvoru a soli s nastrouhanou mrkví. Obě
směsi smícháme a naplníme tím muffinové košíčky. Košíčky
se neplní celé, asi jen do dvou třetin. Muffiny se pečou při
teplotě 170 °C asi půl hodiny.
RÝŽOVÉ
VLOČKY S OVOCEM
Ingredience
200 g
rýžových vloček
700 ml
mléka
Špetka
soli
1
vanilkový cukr
Ovoce
(jahody, jablka, hrušky, atd.)
Postup
Vločky se
společně s mlékem a špetkou soli přivedou k varu. Do
této směsi se přidá cukr a může se přidat nakrájené/rozdrcené
ovoce. Ovoce se může dát i závěrem na uvařenou kaši.
ZELENINA
S KOZÍM SÝREM
Ingredience
Libovolné
množství oblíbené zeleniny
Olivový
olej
1 cibule
1
stroužek česneku
Pepř
Sůl
Bazalka
Kozí
sýr
Postup
Oloupeme si
a na kostičky nakrájíme cibuli, k tomu se nakrájí na slabé
plátky česnek. Cibule a česnek se na pánvi zpění na olivovém
oleji. Přidá se zelenina a dusí se doměkka. Zelenina se ochutí
pepřem, solí a bazalkou. Na závěr se zelenina posype kozím
sýrem.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Mohu mít vedlejší účinky z Tezea, i když mám krevní tlak už v normě?
Ano, tato situace je v praxi poměrně častá a bývá zdrojem velké nejistoty. Krevní tlak na tlakoměru může být v pořádku, ale tělo si teprve zvyká na nové nastavení. Pacienti často popisují, že se cítí jinak než dřív, i když čísla vypadají dobře. Hodnoty a subjektivní prožívání se nemusí vyvíjet stejným tempem, což je důležité vědět, aby člověk neměl pocit, že „něco nefunguje“.
Z pohledu praxe platí, že samotná přítomnost nepříjemných pocitů při normálním tlaku ještě neznamená problém. Rozhodující je, zda se stav v čase zhoršuje, nebo naopak postupně stabilizuje. Pokud zvládáte běžné denní fungování a obtíže nejsou narůstající, obvykle jde o fázi adaptace, která si žádá spíš trpělivé sledování než okamžitý zásah.
Jak dlouho trvá, než si tělo na Tezeo zvykne?
Doba zvykání je vysoce individuální a nedá se stanovit jedním číslem. Někteří lidé se cítí stabilně už po několika dnech, jiní popisují období nejistoty trvající několik týdnů. V praxi se nejčastěji setkávám s tím, že první dva až čtyři týdny jsou obdobím, kdy si tělo hledá rovnováhu. To, že se v tomto období cítíte „jinak“, je velmi běžné.
Důležité je sledovat trend v čase, nikoli jednotlivé dny. Pokud se obtíže postupně zmírňují, nebo se alespoň nezhoršují, jde většinou o adaptaci. Pokud se ani po delší době nic nemění nebo se potíže stupňují, je na místě situaci probrat s lékařem a zhodnotit další postup.
Je normální, že se mi po Tezeu motá hlava při vstávání?
Ano, motání hlavy při vstávání patří mezi nejčastější zkušenosti pacientů, zejména na začátku léčby nebo po změně dávky. Nejčastěji souvisí s tím, že krevní tlak je nižší, než na jaký bylo tělo dlouhodobě zvyklé. Typické je, že se závratě objeví při rychlém pohybu a po chvíli odezní.
Z praxe vyplývá, že pokud se motání objevuje pouze při vstávání a nevede k pádům, obvykle nejde o nebezpečný stav. Varovným signálem je zhoršování nebo výskyt i v klidu. V takovém případě už nejde jen o běžnou adaptaci a je vhodné situaci řešit s lékařem.
Mám pocit nejistoty nebo vnitřního neklidu – může to souviset s Tezeem?
Ano, tento pocit je velmi častý a pacienti ho často neumějí přesně pojmenovat. Nejde vždy o klasický vedlejší účinek, ale o kombinaci tělesné změny a psychické reakce na ni. Člověk začne více vnímat své tělo, kontrolovat se a přemýšlet, zda je vše v pořádku. Tento stav bývá vyčerpávající.
Zkušenost ukazuje, že nejistota sama o sobě ještě neznamená, že lék nesedí. Důležité je zaměřit se na to, zda zvládáte běžný den, nebo vás obavy paralyzují.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“.
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích, dále pak jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u nemocných s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií.
