Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

HERPETICKÁ GINGIVOSTOMATITIDA

Příčina nemoci

Herpetická angína je způsobena virem HSV-1 – herpes simplex virus 1. DNA obalený virus patřící do čeledi herpetických virů se schopností přivodit latentní – skrytou, celoživotní infekci, nejčastěji v nervových gangliích. V případě oslabení organismu, imunitního systému, se reaktivuje. Infekce se nejčastěji šíří slinami. Primoinfekce u dětí vyvolává gingivostomatitidu, u dospělých pak akutní herpetickou faryngotonzilitidu. U malých dětí, kojenců a batolat se první kontakt s HSV-1 může projevit jako gingivostomatitida.

Gingivostomatitida je horečnaté onemocnění provázené zduřením a zarudnutím sliznice ústní dutiny – onemocnění jazyka, dásní a patra. Ta je poseta drobnými běložlutavými afty, které jsou červeně lemovány. I tato infekce je velmi bolestivá, dítě odmítá polykat, sliny mu vytékají z úst. Stejně jako u dospělých bývají i u dětí zvětšené lymfatické uzliny. Léčba je, rovněž stejně jako u dospělých, převážně symptomatická, léčí příznaky. Pokud se jedná o těžký případ, podávají se antivirotika a v případě nasednutí bakteriální infekce jsou podávána antibiotika.

Zdroj: Herpetická angína

Léčba

Herpetická angína se léčí pouze symptomaticky, tedy její typické příznaky a projevy se potlačují místní léčbou. Dále se doporučuje klid na lůžku, symptomatická léčba zmírňující příznaky – léky na tlumení bolesti, léky snižující teplotu atd. Dále je vhodné používat kloktadla, která uleví od bolesti krku a pomohou rychleji zhojit a zregenerovat postižené sliznice. Ke zhojení dochází do cca 14 dní. U těžších, nelepšících se případů se nasazují antivirotika, např. acyklovir (Zovirax). Při bakteriální superinfekci je nutné podávat antibiotika. Nemoc trvá asi 5 až 7 dní. Používají se také antipyretika (léky na snížení horečky). Je rovněž podstatné, aby nemocná osoba měla dostatečný příjem tekutin, což ostatně platí pro většinu onemocnění, a herpetická angína zde není výjimkou.

Zdroj: Herpetická angína

Pásový opar v ústech

Pásový opar je v podstatě druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu vrací jen ojediněle. Nemoci v zásadě nelze stoprocentně předcházet. Pásový opar se vyskytuje na obličeji v oblasti trojklanného nervu a v oblasti očí. Pokud se pásový opar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů.

U dětí se v ústech vyskytují plané neštovice nebo takzvaná herpetická gingivostomatitida, což je infekční onemocnění způsobené herpes simplex virem, které nejčastěji postihuje malé děti od 1 roku do 5 let, vzácněji i adolescenty a mladší dospělé. Onemocnění je provázeno výsevem puchýřků přecházejících v bolestivé eroze, vysokou horečkou, sliznice v ústech je křehká, zarudlá a může krvácet. Postiženy bývají rty, dásně, jazyk, patro a vnitřní část tváří, u mladistvých pak krční mandle.

Léčba je u lehčích forem pouze symptomatická (tlumení bolesti, snížení teploty, podávání lokálních antiseptik a podobně), v těžších případech spočívá v podávání antivirotik.

Mezi možné komplikace herpetické gingivostomatitidy patří dehydratace a šíření infekce do oblasti očí, na prsty či kůži. Vzácnou komplikací je postižení centrálního nervového systému, ke kterému dochází spíše u osob s narušenou funkcí imunitního systému.

Zdroj: Pásový opar u dětí

Příznaky

Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft až vředů. Může se vyskytnout bolest při polykání na horním patře. Příčinou těchto příznaků jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice, kousnutím do dásně.

U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může vyskytnout horečka, nechutenství, nadměrné slinění.

Zdroj: Odřené patro v ústech

Boláky na jazyku

Boláky na jazyku mohou být projevem stomatitidy. Stomatitida je zánět sliznice dutiny ústní. Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft, vředů a boláků. Příčinou stomatitid jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice. U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může objevit horečka, nechutenství, nadměrné slinění.

Zdroj: Zvětšené papily na jazyku

Podobnost s jinými nemocemi

Syfilis: Také syfilis vytváří na rtech tvrdý vřed. Pokud nemoc postoupí do dalšího stadia, vznikají mokvavé pláty na rtech, sliznici tváří, na jazyku a v koutcích úst. Třetí stadium přináší destrukci tkání.

Herpetická stomatitida (herpetický zánět ústní sliznice), gingivostomatitida (zánět dásní a ústní sliznice), retní opar (herpes labialis): Jsou onemocnění, která mají stejného původce. Tím je herpes virus – virus oparu (HSV). Na první setkání s tímto virem reaguje každý organismus jinak, u některého jedince se prvoinfekce projeví jen jako lehká viróza (mrzutost, únava, mírně zvýšená teplota), ale u jiného může vyvolat těžké postižení celkového stavu s vysokými horečkami a nezbytným pobytem v nemocnici. Virus pak dále přežívá v epitelových buňkách a při jeho aktivaci vznikají typické puchýřky (opar).

Zdroj: Baelzova nemoc

Příznaky

Příznaky se projevují jednak vysokými horečkami přes 39 °Celsia a také charakteristickými puchýřky v hrdle, škrábáním a pálením v krku, bolestivým polykáním, dráždivým kašlem. Běžně se vyskytují bolesti hlavy, únava až schvácenost, rýma, slzení, zvětšení drénujících uzlin. Tyto projevy se vyskytují po dobu 2–3 dnů. Někdy se poté může objevit také vyrážka na ploskách nohou a na rukou, ale nebývá to pravidlem.

Zdroj: Herpetická angína

Co způsobuje ulcerózní stomatitidu u dětí?

Některé z nejčastějších příčin ulcerózní stomatitidy:

  • alergie, včetně alergie na potraviny a léky;
  • nutriční nedostatky, zejména vitamín B, kyselina listová, vitamín C a železo;
  • podvýživa, která je i následkem ulcerózní stomatitidy u dětí;
  • virová onemocnění, zejména herpetická stomatitida;
  • trauma, například trauma způsobené kvůli zubním rovnátkům je jednou z nejčastějších příčin stomatitidy u dětí;
  • renální poruchy.

Špatná zubní hygiena a snížená funkce imunitního systému je považována za spojence většiny forem stomatitidy u dětí.

Zdroj: Ulcerózní stomatitida u dětí

Co je to genitální opar

Primární infekce virem je obvykle asymptomatická nebo se projevuje nespecifickými příznaky, jako je faryngitida, specifická gingivostomatitida, nebo orálními či genitálními lézemi. Po infekci virem je navozena latentní infekce, která může být kdykoliv reaktivována, obvykle po nějaké spouštěcí události. Reaktivace latentní infekce je spojena s periodickým výskytem herpetických lézí v místě vstupu viru do organismu. Infekce genitálním oparem je rizikovým faktorem pro infekci HIV. Detekce IgG protilátek slouží k určení imunitního stavu organismu při vyšetření jednoho vzorku séra nebo jako diagnostická metoda pro stanovení primoinfekce. Podobně jako opar na rtu nejde zcela stoprocentně vyléčit. Většinou se musí pacient smířit s tím, že se mu bude pravidelně vracet.

Zdroj: Genitální opar

Jak dlouho se pásový opar léčí

Nákaza virem planých neštovic proběhne často před dlouhou dobou. Pásový opar pak vznikne následkem oslabení imunity vnějšími (stres, slunce, fyzická námaha) nebo vnitřními faktory (léčba oslabující imunitní systém, nemoc). V ČR je ročně hlášeno přibližně 6 500 případů. Jiná herpetická onemocnění (opar na rtech, genitáliích) jsou způsobena odlišným původcem (Herpes simplex). Průběh je takový, že před objevením puchýřků je 1–5 dní kůže napnutá, zarudlá, svědí a může i bolet. Výsev puchýřků se objevuje nejčastěji na jedné straně těla v průběhu nervů na hrudníku, bedrech a v obličeji a může být i v očích a uchu, ústní dutině a podobně. Puchýřky brzy prasknou a jejich obsah je velmi infekční. Po zaschnutí se pod krustou obnovuje kůže. Onemocnění může být doprovázeno zimnicí, zažívacími potížemi a někdy zvýšenou teplotou, svěděním, především však velkou bolestivostí na celé ploše výsevu. Výsev puchýřků bývá jednostranný, po jejich vyléčení (obvykle 2–4 týdny) zůstává někdy krutá bolest podél nervů po dobu týdnů až měsíců. Výsev na obličeji pak může vést k slepotě. Intenzivní bolest může přetrvávat i několik měsíců až let po odeznění vyrážky, často vede k intoleranci oblečení nebo nemožnosti se sprchovat.

Včasná léčba onemocnění může předejít krutým bolestem v místě výsevu oparu po odeznění onemocnění. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva. Chronická bolest (bývá popisována jako elektrické šoky), kterou pásový opar zanechává, snižuje významným způsobem kvalitu života postižené osoby, která pod vlivem utrpení ztrácí radost ze života, přichází o koníčky. V současnosti existuje možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi. Pokud daná osoba plané neštovice v minulosti neprodělala nebo si tím není jistá, aplikace vakcíny Zostavax poskytne imunitu proti planým neštovicím i proti pásovému oparu současně. Od poslední epizody herpes zoster do očkování musí uplynout nejméně 6 měsíců a nesmí být přítomna porucha imunity. Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Vakcína Zostavax sice funguje jako prevence neuralgie, tedy silných postherpetickcýh bolestí, nemá ale terapeutický účinek, a proto již proti bolesti nepomůže. Je nutné užívat silná analgetika.

Správná chvíle, kdy začít s účinnou léčbou pásového oparu, je poměrně krátká, proto se ihned poraďte s lékařem!

Zdroj: Pásový opar a jeho léčení

Zánět dásní

Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).

Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.

Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.

Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.

Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.

Léčba

Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.

Zdroj: Zánět okostice zubu a zánět dásní

Plané neštovice

Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.

Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.

Zde můžete vidět, jak vypadá první pupínek u neštovic: první pupínek planých neštovic.

Neštovice u dospělých

Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.

Inkubační doba

Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Tento vir si můžeme nosit doživotně v těle, aniž bychom o tom věděli. Jeho probuzení se v mnoha případech projeví pásovým oparem, kterým onemocní jen malá část zlomku lidí, kteří neštovice prodělali.

Léčba

Léčba planých neštovic spočívá v podpoře vysušení a odloupnutí kůže, pomáhá také zmírnit svědění a bolest v oblasti pnuté kůže. Suchý pudr je ideálním řešením, protože ranky vysušuje a snižuje tak prakticky riziko dalšího infikování. Čistota je zcela jednoznačně na místě, častější sprchování, péče o nehty. Vana a tekutý pudr se nedoporučují, doba zhojení je tak delší. Ranky mokvají a pod krustami se mohou tvořit další hnisající ložiska. Léčba antivirotiky se nasazuje v komplikovanějších případech.

Léčba je symptomatická, to znamená, že se léčí a potlačují příznaky onemocnění.

Doporučení:

  • klidový režim;
  • dostatek tekutin;
  • sprchování vlažnou vodou;
  • antihistaminika nebo na pití čaj rooibos proti svědění;
  • megaskorbická léčba;
  • betaglukany;
  • na potírání planých neštovic lze v určitých případech používat Tanno-hermal lotio či antiseptickou mast;
  • v případě nutnosti srážení horečky používat fyzikální metody (zábal), aromaterapeutika nebo podávat antipyretika, nicméně horečka je obranný a léčivý mechanismus těla;
  • u osob s imunodeficienty nebo při vážném průběhu lze podávat antivirotika (acyklovir) nebo imunoglobuliny;

Nakažlivost osoby nezačíná až s prvními symptomy, ale už začátkem infekce a končí cca za 3 týdny, a to zahojením puchýřků.

Zdroj: Neštovice

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP