Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

HODNOTY ALT

Jak si vysvětlit naměřené hodnoty

Hodnota 9 

Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.

Hladina cukru v krvi 15 

Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.

Hodnoty nad 20 

Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.

Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.

Hodnoty při cukrovce – tabulka

Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Diskuze

V diskuzi KREATININ LABORATORNÍ HODNOTY 420 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Bláha.

Stále u mě dochází ke zvyšujícím hodnotám kreatininu,lékař mě hrozí dialýzou.Je možné jiné řešení?Jak je možno tyto hodnoty snížit?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kodl.

Jak pozoruji, tady nikdo nic kloudného neví ani neporadí ...

Zdroj: diskuze Kreatinin laboratorní hodnoty 420

ALT – alaninaminotranferáza

Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.

Normální hodnota

Děti a dospělí: 5–13 U/I.

Co znamená vysoká hodnota

Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.

Co znamená nízká hodnota

Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.

Zdroj: Jaterní testy - normální hodnoty

Diskuze

V diskuzi ZVÝŠENÁ MOČOVINA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.

Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivka.

Ano, může, zánět v tlamě způsobí, že bakterie se dále roznášejí krevním oběhem, takže ledviny pak jsou více zatížené. A také polykáním se bakterie dostávají do trávicího traktu, takže se mohou vyskytnout trávicí obtíže.
Alespo%n takto mně to vysvětlil náš veterinární lékař.
Proto je důležité dbát na hygienu dutiny ústní.

Zdroj: diskuze Zvýšená močovina u psa

ALP – alkalická fosfatáza

Alkalická fosfatáza se vyskytuje výhradně v cytoplazmatických membránách – v epitelu vývodových cest žlučových, játrech, kostech, střevech, placentě, srdci a v plicích.

Normální hodnota

  • děti do 6 týdnů: 1,2–6,3 μkat/l
  • děti 6 týdnů až 2 roky: 1,44–8,0 μkat/l
  • děti 2 až 11 let: 1,12–6,2 μkat/l
  • děti 11 až 15 let: 1,35–7,5 μkat/l
  • ženy: 0,7–2,1 μkat/l
  • muži: 0,9–2,2 μkat/l

Co znamená vysoká hodnota

Vysoká hodnota může signalizovat:

  • intra- či extrahepatální cholestázu
  • reparační procesy kostí (díky zvýšené činnosti osteoblastů)
  • zlomeniny
  • metastáze v kostech
  • Pagetovu chorobu
  • osteomalácii
  • virové hepatitidy (při malém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
  • nádorová onemocnění jater (při velkém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
  • bakteriální infekce
  • střevní onemocnění
  • selhání ledvin
  • biliární cirhózu
  • hyperparatyreózu
  • růst kostí u dětí (dle aktivity osteoblastů)

Co znamená nízká hodnota

Nízké hodnoty se vyskytují při hypofunkci štítné žlázy a při nedostatku vitamínu C. Dále u intoxikace vitamínem D, léčby antiepeleptiky nebo hypolipemiky a u hereditární hypofostatemie.

Zdroj: Jaterní testy - normální hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav vokáč.

Co znamená zkratka GGT ve výsledcích testů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

GGT znamená gama-glutamyltransferáza a její zvýšené hodnoty GGT v krvi se vyskytují především při onemocnění jater a žlučových cest. Ke zvýšení hodnot také dochází u alkoholiků. Více informací o GGT se dozvíte tady: www.ceskenemoci.cz/g…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jaterní testy hodnoty

Co je to GMT

GMT znamená gama-glutamyltranspeptidázu. Látka GMT je stejně jako ALT a AST enzym vlastní lidskému tělu. Stanovení hodnot tohoto enzymu slouží především ke kontrole průběhu onemocnění v oblasti jater, žlučníku a slinivky břišní. Po odeznění onemocnění se hodnoty normalizují. GMT se stanovuje poměrně zřídka, protože jeho hladina víceméně kopíruje hladiny dvou enzymů ALT a AST, s jednou důležitou výjimkou. Je to totiž enzym účastnící se odstraňování mnoha jedů, zahrnujících v tomto případě i léky a alkohol. Izolované nebo vysoké hodnoty v krvi GMT v lékařské praxi signalizují alkoholika či alespoň pořádnou pařbu v několika předchozích dnech, nebo pravidelného uživatele léků (včetně narkomanů). Analogicky může být zvýšené GMT u sportovců pomáhajících si k lepším výsledkům anaboliky. Stejně jako u mnoha předchozích i následujících vyšetření se nejedná o průkazné vyšetření, pouze o nález vzbuzující v daných souvislostech důvodné podezření na hodnoty GMT při cirhóze, především GMT u alkoholika.

Zdroj: Co znamená vysoké GGT

Poradna

V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.

Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Stupnice měření cukru v krvi tabulka

Hodnoty

Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.

U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.

Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.

Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.

Zdroj: Hodnoty cukru v krvi

Diskuze

V diskuzi HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Kovářová.

Hodnoty laboratorního vyšetření krve jsou:
Diabetologický soubor-P-Glukóza = 7,97 mmol/l. Poraďte, jak se stravovat, aby se tyto hodnoty snížily. Nesouvisí tato hodnota s onemocněním slinivky břišní ???
Děkuji za odpověď. M.Kovářová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Hladina cukru v krvi - tabulka

Hodnoty – tabulka

Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.

Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.

Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:

  • Pravidelně cvičte.
  • Omezte pití alkoholu a nekuřte.
  • Nestresujte se.
  • Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
  • Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.

Celkový cholesterol

  • Norma je pod 5,16.
  • Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
  • Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.

HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.

Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.

LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.

Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

Poradna

V naší poradně s názvem HODNOTY JSOU TSH 4.89 T4.5 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA KADLČKOVA.

MÁM SNÍŽENOU NEBO ZVÝŠENOU ČINNOST. DĚKUJI.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Máte sníženou tvorbu hormonu Thyroxyn. To může vést ke zvětšení štítné žlázy a k mentálním poruchám. Určitě zůstaňte v péči svého endokrinologa a dodržujte léčbu, kterou vám doporučí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Hodnoty jsou TSH 4.89 T4.5

Závislost GGT na alkoholu

GGT je výrazně zvýšené u alkoholiků, u nichž se jeho stanovení používá ke kontrole léčby. Při opětovné konzumaci se totiž výrazně zvýší. I malé množství alkoholu vypité v rozmezí 24 hodin do odběru krve může dočasně zvýšit hodnoty GGT. Pokud k tomu dojde, je třeba, aby si lékař ověřil opakováním vyšetření z nového odběru krve, že je vše v normě.

Hodnoty GGT se mohou snižovat po jídle, proto se doporučuje, aby se odběr krve prováděl nejméně 8 hodin po jídle (nalačno).

Zvyšovat hodnoty GGT může také kouření.

Hodnoty u mužů jsou většinou o něco vyšší než u žen. Se vzrůstajícím věkem se hodnoty GGT u žen zvyšují.

Lidé afrického původu mají přibližně dvakrát vyšší hodnoty GGT než Evropané.

Zdroj: Co znamená vysoké GGT

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ S OHLEDEM NA PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Švamberger.

Dobrý den,mám zvýšenou hladinu kyseliny močové- 560,doktorka mi na to dala léky.A upravil jsem stravu a snažím se dodržovat limit Purinu 100-150 mg na den.Tady na vaší stránce jsou hodnoty: www.ceskaordinace.cz…

Pak jsem našel stránku,tam jsou daleko menší hodnoty .Tak podle čeho se mám řídit??? www.bezhladoveni.cz/…

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

100 až 150 mg purinů denně je málo a taková strava by nepokrývala potřeby bílkovin dospělého člověka. Optimální množství přijatých purinů pro nemocné dnou je 400 mg za den. Pokud máte zvýšenou kyselinu močovou v krvi, tak nejdůležitější krok, který je potřeba udělat, je výrazně zvýšit množství přijatých tekutin a omezit konzumaci kakaa, piva a alkoholu vůbec. Po této změně režimu provést za 3 měsíce kontrolní vyšetření krve a podle výsledků určit další postup. Nyní ještě není vhodná doba na přísnou dietu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem a dodržujete opatření, zmíněná výše.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Norma CRP

Laboratoře mají své stupnice (tabulka) pro stanovení hodnoty CRP u dospělých, a to normálních a abnormálních hodnot. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální hodnoty. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají), a když vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr).

V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:

  • Je-li koncentrace hs-CRP v krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění.
  • Pohybuje-li se koncentrace hs-CRP v krvi v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
  • Je-li koncentrace hs-CRP v krvi vyšší než 3 mg/litr, hrozí u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační.

Zdroj: CRP v krvi a jeho hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.

Již delší dobu mám cukrovku II .typu. V poslední době se hodnoty při měření ráno na lačno pohybují přes 10 mmol . Přesto že beru léky Glimepiryd Sandoz 3 mg ráno, večer a EUCREAS 850 mg. nedaří se hodnoty snížit . zkoušel jsem i
potravinové doplňky Dialevel, Gurmám Mizín bez efektu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Vysoký ranní cukr v krvi je častým jevem u diabetu II. typu. Můžou za něj hormony, které se vylučují během spánku. První volbou jak to řešit je změna léčby, proto navštivte svého lékaře a prodiskutujte to s ním. Zárověň si vezměte svůj domácí glukometr a v ordinaci porovnejte jeho měření s tím lékařským.
Pomoci si můžete i sám změnou některých zvyklostí.
- Například je vhodné před spaním sníst něco malého s obsahem sacharidů do 20 gramů. Například jogurt bez tuku, trochu hummusu, malý kousek ovoce a nebo zmrazené hrozny.
- Snížení tělesné hmotnosti má obrovský vliv na ranní glykemii. Máte li nadváhu, tak se snažte zhubnout změnou jídelníčku.
- Zvýšení tělesné aktivity během dne vede k omezení ranní vysoké glykemie. Při jakékoliv tělesné aktivitě se tělo učí pracovat s inzulínem a lépe pak ovládá hladinu cukru v krvi během spánku. Není rozhodující kdy aktivitu vykonáváte. Důležité je dělat ji každý den, abyste se zadýchal a spotil.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Cukrovka

Při cukrovce

Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.

Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.

Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.

Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedná se o případ hraniční glykémie nalačno (HGL) v rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l krve nebo glykémie v žilní plazmě po provedeném oGTT v rozmezí 7,8 až 11,0 mmol/l krve (porušená glukózová tolerance, PGT).

Na trhu je k dispozici celá řada kvalitních domácích glukometrů umožňujících průběžné sledování glykémie. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že měření musí být provedeno za určitých podmínek, aby měly zjištěné hodnoty nějaký význam. Předně musí být provedeno měření hned ráno po procitnutí, vyšetřovaná osoba nesmí být pod vlivem emocí a nesmí vykonat před měřením zvýšenou fyzickou aktivitu. Měření musí být provedeno nejdříve po 8 hodinách od posledního přijatého jídla. Jakékoliv horečnaté onemocnění výsledky testu významně zkresluje, stejně tak stresový stav. Měření za těchto podmínek nemá význam vůbec provádět. Tímto měřením se zjistí, zda játra neprodukují více krevního cukru, než je žádoucí. Pokud se opakovaně zjistí hodnota glykémie vyšší než 5,6 mmol/l krve, je nutno navštívit lékaře a vyžádat si specializované vyšetření u diabetologa.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.

Normální hodnoty jaterních testů

ALT
AST
APTT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Normální hodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I;
AST: 0,05–0,72 µkat/l;
APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normální hodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jaterní testy

Hodnoty cukru po jídle

Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.

Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Diskuze

V diskuzi HODNOTY GGT V KRVI 4/2 - 2,38 , 17/3 - 1,77 , 29/7 - 2,18 , 8/8 - 2,6 , 12/9 - 2,97 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Novák.

Dobrý den , před několika lety sem prodělal hepatitídu B , před rokem se aktivovala , od té doby beru 1x denně Baraclude , ač bych neměl , piji max 4 pivka denně , chci se zeptat při uplné abstinenci za jak dlouho se mužou hodnoty GGT srovnat na nějakou ,,lepší hodnotu,, ? Vím , játra mám poškozena , všechny ostatní hodnoty alt ast a i jiné jsou v normě , pouze to GGT mám jiné .Děkuji za zprávu .

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Hodnoty ggt v krvi 4/2 - 2,38 , 17/3 - 1,77 , 29/7 - 2,18 , 8/8 - 2,6 , 12/9 - 2,97

Hodnoty cholesterolu s vysvětlením

Co znamená cholesterol 6

Koncentrace celkového cholesterolu 5,0–6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už za vysokou.

Co znamená hodnota cholesterolu 7

Tuky v krvi škodí tělu tím, že se usazují do cév a časem je mohou ucpávat. Je to jeden z rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, ale i cévních mozkových příhod a podobně. Hodnota cholesterolu 7 je již vysokým rizikem.

Co znamená cholesterol 8

Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomny, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro optimální hodnoty tuků a cukru v krvi.

Záleží na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři, který je posoudí podle konkrétní situace. Nicméně určitou orientaci podává doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. Snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. Takže hodnota cholesterolu 8 je vysoká a záleží na posouzení lékaře.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

INR hodnoty

INR (z anglického International Normalised Ratio – mezinárodní normalizovaný poměr) je laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času. Na počátku 80. let doporučila WHO používat pro výsledek vyšetření protrombinového času (Quick) v podobě INR, namísto vyjadřování v procentech.

INR se vypočítá z naměřeného koagulačního času pacienta srovnáním s hodnotou koagulace normální krevní plazmy. Pro výpočet je potřebná hodnota ISI použitého tromboplastinu. Tímto přepočtem se kompenzuje odlišná citlivost různých tromboplastinů na trhu.

Výpočet:

  • INR = (tP/tN) ISI
  • tP – čas srážení krve pacienta
  • tN – čas srážení normální plazmy
  • ISI – ISI použitého tromboplastinu

Hodnoty INR umožňují porovnání výsledků protrombinového času mezi laboratořemi při použití odlišných tromboplastinů nezávisle na použitém přístroji. Hodnota INR představuje násobek prodloužení koagulačního času (hodnota INR 2,0 je při dvojnásobném prodloužení času srážení). U osob s normálním srážením krve je hodnota INR 0,8–1,2. Pacienti, kteří užívají antikoagulační léčbu, mají hodnoty většinou mezi 2,0–3,0. Hodnoty INR nad 4,0 obecně znamenají předávkování kumariny.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Hodnoty

Význam stanovení glykovaného hemoglobinu, tedy hodnoty dlouhého/dlouhodobého cukru u diabetiků (hodnoty dlouhodobého cukru u diabetiků, hodnoty dlouhého cukru, dlouhodobý cukr u diabetiků), je nenahraditelný u většiny pacientů s cukrovkou, a to zejména v posouzení dlouhodobé kompenzace choroby. Ale také HbA1c je jedním z parametrů k určení diagnózy cukrovky, pokud je optimální hodnota cukru v krvi u zdravého člověka.

Hodnota glykovaného hemoglobinu u zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 2,8–4 %, u pacientů s diabetem znamená 4,5–5 % skvělý výsledek. Prokázalo se, že už snížení hladiny dlouhého cukru o pouhé jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 %, a to je opravdu nezanedbatelné číslo.

Hodnoty kompenzace u dospělých diabetiků. Pozor, nevztahuje se na těhotné diabetičky:

  • výborná: do 43 mmol/mol (do 4,3 % dle IFCC)
  • uspokojivá: 43–53 mmol/mol (4,3–5,3 %)
  • neuspokojivá: nad 53 mmol/mol (nad 5,3 %)

Pro diagnózu diabetu svědčí hodnota nad 47 mmol/mol (4,7 %).

Zdroj: Dlouhodobý cukr u diabetiků

AST – aspartátaminotransferáza

Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který je typicky přítomný v jaterních buňkách a také ve svalech. Při poškození jaterních buněk dochází k vyplavování AST do krve. Vyskytuje se v označení cAST a mAST.

Normální hodnota

  • 0 až 6 týdnů: 0,38–1,21 µkat/l
  • 6 týdnů až 1 rok: 0,27–0,97 µkat/l
  • 1 až 15 let: 0,10–0,63 µkat/l
  • 15 a více let: 0,05–0,72 µkat/l

Co znamená vysoká hodnota

Vysoká hladina AST signalizuje podezření na jaterní choroby (virová hepatitida, jaterní cirhóza, rakovina jater), na onemocnění žlučových cest (žlučové kameny), dále se vyskytuje u lidí nadměrně konzumujících alkohol, drogy nebo u lidí, kteří přišli do styku s látkami, které mohou játra poškodit.

Co znamená nízká hodnota

Nízká hodnota AST znamená deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT); uremii; podání metronidazolu, trifluoperazinu.

Zdroj: Jaterní testy - normální hodnoty

Jaterní testy GGT

Gama-glutamyltransferáza je enzym, bílkovina, která usnadňuje průběh chemických reakcí v podmínkách, které panují v lidském těle. Nachází se hlavně v buňkách, pro které je typická buď sekreční, nebo zásobní činnost. To znamená u buněk, které si vyměňují velké množství látek se svým okolím. Takovými buňkami jsou játra a výstelka žlučových cest, buňky kanálků ledvin, střevní buňky a buňky slinivky. Spojnice mezi krví a jaterními buňkami jsou velmi frekventovanými cestami, na nichž dochází k výměnám živin, minerálů, hormonů, toxinů a tělu cizích látek, neboť játra jsou hlavním centrem pro jejich zpracování a vyloučení. Ve žlučových cestách, zvláště pak ve žlučníku, dochází ke zpětnému vstřebání mnohých látek a hlavně vody, ve střevních buňkách je to pochopitelně vstřebávání živin potravy a v ledvinách je to zpětné vstřebávání pro tělo potřebných látek. Při podezření na poškození těchto orgánů zjišťuje lékař koncentraci GGT v krvi, kam se z buněk uvolňuje.

Gama-glutamyltransferáza je důležitý enzym, který zajišťuje transport aminokyselin, tedy základních stavebních kamenů bílkovin, přes membránu buněk. Ta je totiž pro samotné aminokyseliny nepropustná a ty potřebují někoho, kdo je přepraví. GGT je tedy především velice citlivým ukazatelem jaterního onemocnění a onemocnění žlučových cest. Většinou ale nelze přesně určit příčinu poškození a musí se přihlédnout k jiným testům.

Vyšetření GGT je většinou s dalšími vyšetřeními požadováno u osob, které mají příznaky jaterního onemocnění. Tyto příznaky zahrnují žloutenku, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, svědění kůže, únavu. Hodnoty GGT jsou zvýšené u mnohých chorob, které způsobují akutní poškození jater nebo žlučových cest, ale většinou vyšetření a nález enzymu GGT neumožňuje zjistit různé příčiny jaterního poškození. U léčených alkoholiků se vyšetření GGT může použít ke sledování, zda pacient dodržuje léčebný režim (abstinenci).

Zvýšené hodnoty GGT upozorňují, že se něco děje s vašimi játry, ale blíže nespecifikují co. Obecně, čím vyšší hodnoty, tím je vyšší pravděpodobnost poškození jater. Zvýšené hodnoty mohou být způsobeny jaterními chorobami, ale také při srdečním selháním, konzumací alkoholu, užíváním některých léků, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky, léky snižující lipidy, antibiotika, histaminové blokátory (používané na odstranění nadměrné žaludeční kyselosti), léky proti plísním, antidepresiva a hormony, jako například testosteron. Orální kontraceptiva (pilulky proti otěhotnění) a clofibrát mohou hladiny GGT snižovat.

K vyšetření je nutný pouze vzorek krve, který je odebírán nejčastěji z pažní žíly drobným vpichem. Protože se hladina GGT snižuje po jídle, je nutné dělat odběr nalačno.

Gamma-glutamyltransferáza GGT je často nesprávně označována jako GMT!

Zdroj: Co znamená vysoké GGT

U zdravého člověka

U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnoty glykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP