Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

HODNOTY CHOLESTEROLU DLE VĚKU

Příznaky zvýšeného cholesterolu

Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši), výjimečně i u dalších organismů (například u některých jednoduchých hub nebo u mykobakterií, v menším zastoupení i u rostlin. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je rovněž důležitý při tvorbě buněčných membrán. Potřeba je i pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, a to především onemocnění srdce.

Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu je stejně jako jeho denní potřeba do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.

Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována jako zvýšená. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.

Zvýšený cholesterol je naměřen celkově, ale také je důležité znát hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí svou pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.

Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují právě hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

Poradna

V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK A HODNOTY PODLE VĚKU 73 LET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

jaký je v 73 let ideální tlak
děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ideální krevní tlak ve věku 73 let je cokoliv pod 130/80. V tomto věku se ale dá akceptovat tlak až do hodnoty 140/90. Vše, co je výš než tato hodnota, by se mělo snížit pomocí léků na vysoký tlak.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Krevní tlak a hodnoty podle věku 73 let

Co zvyšuje hladinu cholesterolu

Nezdravá strava

Hodnoty cholesterolu zvyšuje strava bohatá na nasycené tuky, které najdeme především v živočišných potravinách (hovězí, vepřové a telecí maso, mléko, vejce, máslo a sýry). Nasycené tuky se ukrývají také v průmyslově zpracovaných potravinách, jež obsahují kokosový nebo palmový olej a kakaové máslo. Změna stravovacích návyků může pomoci snížit hladinu cholesterolu. Červené maso zkuste nahradit rybami a jezte stravu bohatou na vlákninu, tedy celozrnné potraviny, zeleninu a ovoce.

Nadváha

Nadváha a obezita představují celosvětový problém, neboť zapříčiňují řadu obtíží a chorob. Kromě jiného významně přispívají ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Nadváhu většinou způsobují špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu, ale existují i další příčiny, a sice poruchy metabolismu, užívání některých léků, psychické faktory nebo hormonální vlivy.

Nedostatek pohybu

Nedostatek fyzické aktivity může zvyšovat hladinu špatného cholesterolu (LDL) a naopak snižovat hladinu prospěšného cholesterolu (HDL). Chcete-li udržet hodnoty cholesterolu v normě, nezapomínejte na pravidelný tělesný pohyb (chůze, běh, plavání nebo jízda na kole). Ideální je v podstatě jakýkoli aerobní pohyb trvající alespoň 30 minut nejméně 3krát týdně.

Věk a pohlaví

Čas nezastavíme a pohlaví také (většinou) nezměníme. Proto je dobré vědět, že už po dvacátém roce života se hladiny cholesterolu začínají přirozeně zvyšovat. Obecně u mužů se hladiny cholesterolu stabilizují po padesátce, u žen zůstávají poměrně nízké až do přechodu, poté se zvyšují zhruba na stejnou úroveň jako u mužů.

Celkové zdraví

Pravidelné lékařské prohlídky zahrnující odběry krve a měření hodnot cholesterolu vám mohou zachránit život. Existují také nemoci, které se podílejí na zvýšené hladině cholesterolu, například cukrovka, snížená funkce štítné žlázy, onemocnění jater či ledvin nebo chronické onemocnění slinivky. Koncentraci cholesterolu mohou zvyšovat i některé léky (gestageny, diuretika, betablokátory nebo kortikoidy).

Rodinná historie

Určitou roli v otázce množství cholesterolu může hrát i dědičnost. Jestli se tedy objevily vysoké hladiny cholesterolu ve vaší rodinné historii, riziko vyššího cholesterolu hrozí i vám. V případě genetické příčiny je většinou zapotřebí užívat léky na snížení hladin cholesterolu, změna stravovacích návyků či zvýšená tělesná aktivita totiž obvykle nestačí.

Kouření a alkohol

Kromě toho, že vás kouření může zabít, snižuje také hodnoty dobrého cholesterolu. To je další důvod, proč by měl člověk přestat kouřit. Ke zvyšování hladin cholesterolu v krvi rovněž přispívá nadměrná konzumace alkoholu.

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Poradna

V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.

jakýmám mít tlak? věk 72 roků

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ve věku nad 70 let krevní tlak ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou různé choroby a jejich léčba. Proto nelze říci konkrétní hodnoty, které by byly vždy nejlepší. Hodnoty 140/90 a nižší jsou optimální, ať jsou přirozené a nebo upravené léčbou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Stanovení krevního tlaku podle věku

Vitamíny na snížení cholesterolu

Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.

Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.

Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.

Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z uvedeného vyplývá, že cholesterol a homocystein jsou nebezpeční „partneři“, poněvadž zapříčiňují různá onemocnění a dřívější stárnutí. Snižování množství homocysteinu má proto velký význam při zjištění zvýšené hladiny špatného cholesterolu.

Česnek má širokou škálu pozitivních vlivů na srdce a cévy, a to zejména díky obsahu sloučenin síry (allicin a jeho metabolity). Výzkum prokázal, že česneková suplementace snižuje hladinu celkového cholesterolu a zlepšuje poměr mezi HDL a LDL. Dále se objevily důkazy o schopnosti česneku snižovat krevní tlak. To je spojeno s vlastností rostlin redukovat shlukování krevních destiček.

Beta-glukan je polysacharid získávaný z buněčných stěn pekařských kvasinek, ovsa, ječmene a z mnoha medicinálních hub (například maitake). Beta-glukany snižují hladinu cholesterolu a podporují imunitu. Aby došlo k poklesu hladiny cholesterolu, používalo se v klinických testech 2 900 až 15 000 mg beta-glukanu denně. Pro zlepšení funkcí imunitního systému nebyla zatím vědecky stanovena doporučená denní dávka. Výrobci beta-glukanů obvykle doporučují 50 až 1 000 mg přípravku denně (na lačno).

Vitamín E neutralizuje hydroperoxidové radikály, jež oxidují LDL (špatný) cholesterol a krevní tuky a tím zvyšují riziko aterosklerózy a onemocnění srdce a cév. Tento vitamín současně zvyšuje hladinu HDL (dobrého) cholesterolu, je-li nízká, dále zlepšuje odbourávání LDL a fibrinu (protein účastnící se tvorby krevních uzávěrů), zabraňuje srážení krevních destiček a vytváření trombů (cévních uzávěrů) a pomáhá obnovovat normální srdeční rytmus (reguluje odpověď srdečního svalu na vápník). Mnoho studií potvrdilo, že vitamín E představuje značnou prevenci onemocnění srdce a cév.

Černý čaj je skutečným zázrakem, shodli se američtí odborníci, kteří lahodnému nápoji přiřkli plus i v otázce regulace cholesterolu. Popíjení černého čaje totiž podle jejich zjištění dokáže vyrovnat zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Jeden šálek denně navíc také ochrání tělo před srdečními chorobami a možným infarktem. Lidem, kteří popíjeli černý čaj po dobu alespoň tří týdnů, poklesla v krvi hladina lipoproteinu (špatný cholesterol) o sedm až jedenáct procent, což je výborný výsledek.

Zelený čaj snižuje celkový cholesterol a zlepšuje cholesterolový profil (to jest snížení zlého LDL cholesterolu a zvýšení dobrého HDL cholesterolu). Zelený čaj chrání též srdečně-cévní systém tím, že snižuje shlukování krevních destiček. Ochraňuje rovněž LDL cholesterol před poškozením oxidací. Zelený čaj zvyšuje antioxidační aktivitu krve.

Rybí tuk, v němž se nacházejí omega-3 mastné kyseliny, taktéž snižuje hladinu cholesterolu. Brání usazování tuku v cévách. Ačkoli se obvykle upřednostňují čerstvé potraviny, v tomto případě jsou vhodnější potravinové doplňky. Kapsle s rybím tukem totiž na rozdíl od čerstvých ryb neobsahují olovo, rtuť, kadmium a jiné těžké kovy. Užíváme-li léky, jež snižují vysoký cholesterol, měli bychom se také poohlédnout po potravinových doplňcích s koenzymem Q10, jelikož léky na vysoký cholesterol často negativně ovlivňují hladinu tohoto důležitého koenzymu.

Lecitin má schopnost navázat na sebe cholesterol a následně jej rozpustit. Pomáhá tak při transportu tuků v těle a rozpouští již vytvořené cholesterolové usazeniny. Mimo jiné je také dobrým pomocníkem při snižování hmotnosti a při optimalizaci krevního tlaku. Lecitin najdeme v játrech, vaječných žloutcích či arašídech a sójových bobech. Na našem trhu je lecitin k dostání i v kapslích pro ty, kteří uvedené potraviny nekonzumují v dostatečném množství.

Alkaloidy vilkakory (mitrafylin, rhynchofylin a hirsutin) snižují krevní tlak a mají vasodilatační účinek (rozšiřují cévy). Rhynchofylin dále zabraňuje shlukování krevních destiček, pomáhá předcházet trombóze (ucpání cév), snižuje srdeční frekvenci a krevní cholesterol.

Kurkuma je lepší ve srovnání s lékem Atorvastatin, jenž snižuje hladinu cholesterolu.

Aloe vera může podpořit snižování hladin sérového cholesterolu, sérových triglyceridů a sérových fosfolipidů, když jsou zvýšené. Tyto látky totiž zřejmě akcelerují ukládání tukových substancí ve velkých a středních tepnách, včetně věnčitých tepen srdce.

Nejprospěšnější dávkování:

  • vitamín C – 2 gramy denně;
  • vitamín E (suchá forma) – 400 IU denně;
  • beta-karoten – 25 000 IU denně.

Lidé, kteří užívají oba vitamíny i beta-karoten ve zmíněných dávkách současně, nezaznamenávají žádné vedlejší účinky. Tyto tři látky jsou netoxické i při vyšším dávkování. To však neplatí pro ostatní vitamíny.

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Vysoký cholesterol u štíhlých lidí

Příčiny

Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterol způsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.

Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.

Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.

Léčba

Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).

Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odstranění všech faktorů, které mohou hladinu cholesterolu zvyšovat. Změna, která pacienta čeká, musí být ale dlouhodobá, protože krátkodobá úprava životosprávy nepomůže. Hodnoty cholesterolu klesají velmi pomalu. To znamená, že pacientovi je doporučeno přestat pít alkohol a kouřit, je mu doporoučená zdravá výživa (se sníženým příjmem cholesterolu) a vyšší pohybová aktivita, hlídání váhy a hodnot krevního tlaku. Pokud by změna životosprávy nepomohla, přidávají se léky statiny (lovastatin, pravastatin, simvastatin, fluvastatin, atd.), ezetimib, kyselina nikotinová, fibráty a pryskyřice (léky cholestyramin a colestipol).

Statiny blokují syntézu cholesterolu přímo v játrech. Tyto léky jsou na snížení cholesterolu předepisovány asi nejčastěji. Jejich účinek je sice zaručený, ale při dlouhodobém užívání začne obvykle lidské tělo hledat kompenzaci na sníženou tvorbu cholesterolu v játrech. V takovém případě pak lékař předepíše další lék. Samozřejmě jako každý lék, tak i statiny mohou mít nežádoucí účinky, nejčastějším účinkem je bolest svalů. Jejich úspěšnost je ale celkem vysoká, zhruba ve 40 % sníží výskyt všech nožných infarktů, cévních a mozkových příhod.

Dalším lékem, který se k léčbě vysokého cholesterolu využívá je ezetimib, který bývá užíván obvykle spolu se statiny, protože reaguje na vstřebávání cholesterolu ze zažívacího ústrojí. Obvykle se nepoužívá samostatně.

Další látkou využívanou k léčbě vysokého cholesterolu je pryskyřice, která způsobuje, že se zvyšuje syntéza žlučových kyselin v játrech, a tím zvyšují LDL přenašeče, které vázáním cholesterolu snižují jeho hladinu v krvi.

Ve velmi výjimečných případech se používá i kyselina nikotinová, která má ale velké množství nežádoucích účinků. Tato kyselina dokáže snížit syntézu triglyceridů a tím i sekreci LDL proteinů.

Poslední skupinou látek, která se k léčbě tohoto onemocnění využívá, jsou fibráty, které fungují podobně jako kyselina nikotinová s tím, že ale naopak ještě zvyšují hladinu HDL cholesterolu.

Zdroj: Dieta při vysokém cholesterolu

Diskuze

V diskuzi KREVNÍ TLAK 131 91 TEP 61 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.

Prosim je dobry tlak vek 66 let 131/91 tep 61 dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den namerila a a jsem si tlak 131/88/103 je to v pořádku

Zdroj: diskuze Krevní tlak 131 91 tep 61

Co ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi?

Existuje celá řada faktorů ovlivňujících hladinu cholesterolu:

  • Strava – může zvýšit hladiny cholesterolu v krvi. Snížení množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Naopak konzumace velkého množství cukru a sacharidů způsobuje zvýšení.
  • Váha – rizikový faktor pro srdeční choroby, nadváha zvyšuje hladiny cholesterolu. Hubnutí napomáhá snížení hladiny LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů stejně jako zvýšení HDL cholesterolu.
  • Cvičení – pravidelný pohyb snižuje hladiny LDL cholesterolu a zvyšuje tak HDL cholesterol. Je velmi důležité věnovat fyzické aktivitě alespoň 30 minut denně.
  • Věk a pohlaví – mají výrazný vliv na hladiny cholesterolu. Se stárnutím dochází ke změnám hladin cholesterolu. Naopak u žen před menopauzou dochází k tendenci snižování hladiny celkového cholesterolu. Ale po menopauze opět dochází k nárůstu LDL cholesterolu.
  • Dědičnost – určuje částečně, kolik cholesterolu tělo produkuje. Vysoká hladina cholesterolu může být v rodinách dědičným jevem.
  • Zdravotní stav – může způsobit zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Může to být zapříčiněno hypotyreózou (sníženou funkcí štítné žlázy), onemocněním jater nebo ledvin.
  • Léky nebo některé látky, jako jsou steroidy a progestiny, zvyšují špatný LDL cholesterol a snižují dobrý HDL cholesterol.

Zdroj: Cholesterol

Poradna

V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.

Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Wobenzym na takto ucpané cévy nepomůže. Obecně všechny způsoby alternativní medicíny, které by se daly použít na ucpané cévy jsou nebezpečné, protože hrozí riziko náhlé mozkové příhody nebo infarktu. Může zde totiž dojít k uvolnění velkého plátu cévní výstelky, který pak cestuje krevním řečištěm a ucpe slabší kapiláry. Přes ně se pak nebude prokrvovat tkáň například v mozku a může tak dojít k mrtvici. Pokud Vám byla doporučena operace, tak určitě je to nejlepší a nejbezpečnější způsob, jak se ucpaných cév zbavit. Doporučuji s tímto si nezahrávat a respektovat zde rady konvenční medicíny.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Ucpané cévy

Hodnoty – tabulka

Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.

Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.

Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:

  • Pravidelně cvičte.
  • Omezte pití alkoholu a nekuřte.
  • Nestresujte se.
  • Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
  • Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.

Celkový cholesterol

  • Norma je pod 5,16.
  • Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
  • Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.

HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.

Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.

LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.

Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

Poradna

V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.

je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepová frekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Správný tlak krve

Hodnoty cholesterolu s vysvětlením

Co znamená cholesterol 6

Koncentrace celkového cholesterolu 5,0–6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už za vysokou.

Co znamená hodnota cholesterolu 7

Tuky v krvi škodí tělu tím, že se usazují do cév a časem je mohou ucpávat. Je to jeden z rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, ale i cévních mozkových příhod a podobně. Hodnota cholesterolu 7 je již vysokým rizikem.

Co znamená cholesterol 8

Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomny, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro optimální hodnoty tuků a cukru v krvi.

Záleží na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři, který je posoudí podle konkrétní situace. Nicméně určitou orientaci podává doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. Snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. Takže hodnota cholesterolu 8 je vysoká a záleží na posouzení lékaře.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

Poradna

V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.

Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Hodnoty kyselina močova

Hodnoty cholesterolu

Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.

Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).

Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.

Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.

Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.

LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.

Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.

HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.

Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Diskuze

V diskuzi FLEKY TMAVÉ U VNITŘNÍCH OKRAJŮ OČÍ,U KOŘENE NOSU,PŘECHÁZEJÍ AŽ POD OČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chochelová Věra.

prosím o sdělení možné příčiny a jeji řešení



děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga.

dobrý den

Zdroj: diskuze fleky tmavé u vnitřních okrajů očí,u kořene nosu,přecházejí až pod oči

Potraviny snižující hladinu cholesterolu

  1. Čekanka patří k nejúčinnějším bylinkám, jelikož působí léčivě na mnoho civilizačních chorob. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla dříve, než se stihnou uložit. Čekanka představuje i výbornou prevenci rakoviny tlustého střeva. Dále zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle, stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky a působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
  2. Borůvky jsou výborné ovoce, také však pomáhají snižovat množství cholesterolu a cukru v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se borůvky řadí k nejhodnotnějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak borůvky naše, tak borůvky kanadské. Podobné účinky mají i brusinky. Pakliže chcete z borůvek získat maximum, zamrazte je.
  3. Cibule je tradiční zelenina, jež obsahuje mnoho cenných látek. V kuchyni je opravdu nedocenitelná, stejně jako při snižování cholesterolu. Cibulový nápoj: Šťávu z 300 gramů cibule smícháme s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer si pak dopřejeme jednu skleničku tohoto nápoje.
  4. Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Kromě jiného dokáže snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže zvýšit hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen. Kotvičník není vhodný pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti. Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté přecedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.
  5. Lněné semínko představuje jednak skvělou zdravou svačinku, jednak zdroj tělu prospěšných látek, především kyseliny linolenové, jež pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete „zobat“ mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj. Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát hodinu a půl. Poté vypijeme.
  6. Česnek lze opravdu považovat za všelék. Co se týče cholesterolu, česnek dokáže snížit hladinu špatného cholesterolu, zvýšit hladinu dobrého cholesterolu a zlepšit stav cév. Jako prevence by se měly jíst 1–2 stroužky denně, přičemž česnek je třeba prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty však zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
  7. Pohanka má úžasný vliv na cévy a krevní oběh. Obsahuje rutin neboli vitamín P (účinný například při křečových žilách), další vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny i mastné kyseliny. A právě mastné kyseliny mají v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu. Pohanková kaše: 70 gramů pohanky lámanky zalijeme půllitrem vody a přivedeme k varu. Vaříme asi 8 minut bez míchání (pozor na vzkypění), poté promícháme a ještě chvíli povaříme. Přidáme 20 gramů sušeného sójového nápoje, pokrájené datle, špetku skořice a dosladíme javorovým sirupem.
  8. Přeslička rolní obsahuje křemík, který se podílí na zlepšování stavu nehtů, pokožky a vlasů. Křemík také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má příznivý vliv na krevní oběh. Přeslička bývá součástí čajů snižujících cholesterol, ale koupíme ji i ve formě extraktu nebo kapek. Nevhodná je v těhotenství nebo ve vysokých dávkách. Čaj z přesličky: 1 lžičku přesličkové natě vaříme 5 minut ve čtvrtlitru vody. Pak necháme louhovat 15 minut a scedíme. Čaj má hořkou chuť, proto je dobré po jeho konzumaci vypít i sklenici vody.
  9. Pýr bývá považován za obtížný plevel, přitom se však jedná o léčivou rostlinu. Sbírá se jeho kořen a oddenek. Pomáhá při detoxikaci (odplavuje usazeniny a toxiny z těla), čistí ledviny a močové cesty. Nás však zajímá látka inositol, jež se v pýru nachází, protože právě ona pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Odvar z pýru: 2 lžičky sušeného pýru zalijeme čtvrtlitrem studené vody, přivedeme k varu a povaříme 10 minut. Slijeme a několikrát denně popíjíme. Odvar z pýru by se měl užívat pravidelně a dlouhodoběji.
  10. Psyllium je přírodní rozpustná vláknina, která se získává z jitrocele indického. Psyllium pomáhá doplnit denní potřebu vlákniny, je výborné i při redukčních dietách a taktéž pomáhá snížit hladinu cholesterolu. Psyllium lze přidat do jídla i pití. Nemá žádnou chuť, proto není problém s jeho konzumací.

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Diskuze

V diskuzi LAGOSA NEZADOUCI UCINKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.

Je to velmi dobry clanok. Som diabeticka 2 typu. Velky cholesterol a cukor nemozem znizit inzulinom pod hodnotu 8. Zacala som brat 2 krat denne lagosu. Stale ma beru, ze mam vysoke hodnoty pecenovych testov.zato ta lagosa. N.eviem ci sa znizili, ae cukor mi zacal rapidne klesat, neviem ci aj cholesterol. Lagosu beriem 20 dni a zrazu sa dostavam do neprijemnych situacii vecer , kedy cukor klesa na hodnoty 3.vsetko potvrdzuje veci uvedene vo vasom clanku. Dam si neskor urobit krvne testy a potom budem mozno mudrejsia
Ked mi hodnoty cholesterolu klesnu. Tlak sa mi tiez krasne zrovnal.. Dakujem za tento clanok.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Lagosa nezadouci ucinky diskuse

Jak snížit cholesterol přírodní cestou?

Aby člověk snížil hladinu cholesterolu v krvi, tak by měl nejprve respektovat určité zásady (tyto zásady mohou sloužit i jako prevence před vznikem vysokého cholesterolu). Rozhodně sem tedy patří správné stravování, při němž je třeba hlídat si příjem tuků a cholesterolu (cholesterolu by člověk měl přijmout maximálně 200 mg za den, jinak je to ale u sportovců, kteří logicky potřebují vyšší energetický příjem, a tím tedy musí přijmout větší množství cholesterolu), jíst více vlákniny, ovoce, zeleniny a ryb. Při stravování omezit solení. Také by se měl vyvarovat přílišnému pití alkoholu a kouření (to ideálně zcela vyloučit). Důležitý je také pohyb, při kterém dochází ke zrychlení dýchání, pocení a ke zrychlení srdeční frekvence, (ideálně alespoň 2 a půl hodiny týdně intenzivnějšího pohybu; u takového pohybuje třeba dobré si hlídat tepovou frekvenci, ideální totiž je, aby se pohybovala maximálně v hodnotě 220 tepů mínus věk člověka; to znamená, že třicetiletý člověk by neměl mít při pohybu vyšší tep než je 190) a hlídat si hmotnost (pokud je člověk obézní, měl by se snažit svoji váhu snížit a tím i snížit hladinu cholesterolu ve svém těle).

Co se týká jídelníčku, je dobré také omezit přípravu jídel formou smažení a pečení. Pro snížení cholesterolu je lepší potraviny připravovat vařením, dušením, vařením v páře. Vhodné je také přidat do jídelníčku potraviny, které mají prokázaný vliv na snižování cholesterolu (vláknina, cibule, citrusy, česnek, fazole, houby, jablka, mandle, oves, ryby, rýže, vlašské ořechy, mandle, kešu ořechy, avokádo, dýňová a slunečnicová semínka) a omezit (není nutné vždy zcela vynechat) potraviny, které naopak hladinu cholesterolu v těle zvyšují, jakou jsou potraviny s nasycenými mastnými kyselinami (tučné maso, uzeniny, slanina, máslo, smetana, tvrdé sýry, sušenky, koláče, potraviny s kokosovým a palmovým olejem).

Ke snížení cholesterolu bez léků kromě změny životosprávy napomáhá i zvýšený přísun hořčíků (denně alespoň 300 mg), vitamínu E a vitamínu B 6. Hořčík se nachází ve špenátu, mandlích, droždí, luštěninách. Ke snížení cholesterolu řada lidí využívá také česnek (alespoň 60 gramů denně po dobu čtvrt roku).

Zdroj: Dieta při vysokém cholesterolu

Hodnoty cholesterolu – tabulka dle věku

Cholesterol je látka tukové povahy. Důležité je laboratorní stanovení její hladiny v krvi. Výsledkem takového vyšetření jsou hodnoty celkového cholesterolu, HDL neboli „dobrého“ cholesterolu a LDL čili „špatného“ cholesterolu. Dále se stanovuje i množství skupiny tuků zvaných triglyceridy.

Pokud jsou lipoproteiny převážně tukové – LDL (low density lipoprotein), putují s cholesterolem do okrajových tkání, kde mohou negativně působit na cévní stěnu. Cholesterolu přenášenému LDL se lidově říká „zlý“ a jeho hodnota by měla být pod 3,4 mmol/l, u dětí pod 2,6 mmol/l.

Pokud jsou lipoproteiny převážně bílkovinné – HDL (high density lipoprotein), odnášejí přebytečný cholesterol z cév do jater. Cholesterolu přenášenému HDL se říká lidově „hodný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být nad 1,4 mmol/l a u dětí nad 1 mmol/l.

Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l, nad 6,2 už hrozí vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l.

Jako poslední ukazatel se v krvi sleduje hladina triglyceridů (necholesterolových tuků). Jejich hladina by měla být pod 1,7 mmol/l.

Ke zvýšení cholesterolu v těle může dojít nevhodnou stravou (obsahující potraviny bohaté na živočišné tuky), v důsledku nadváhy nebo obezity, dědičného sklonu ke zvýšené hladině krevních lipidů (což se nemusí projevit nadváhou). Jeho hladiny se mohou také zvyšovat v důsledku kouření, nadměrné konzumace alkoholu, nedostatku pohybu nebo cukrovky.

U malé skupiny lidí jsou hladiny cholesterolu zvýšené už od narození a změnou životního stylu se příliš nemění. Toto onemocnění se nazývá familiární hypercholesterolemie. Další roli při vzniku nemocí srdce a cév mají genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres.

Zdroj: Cholesterol a diabetes

Hodnoty cholesterolu

Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1  mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.

Zdroj: Dieta při vysokém cholesterolu

Rizika při vysokém cholesterolu

Cholesterol je důležitý pro dobrý celkový zdravotní stav. Když je však jeho hladina v krvi příliš vysoká, přispívá cholesterol k zúžení nebo ucpávání tepen. Lidé s cukrovkou jsou k vyšší hladině cholesterolu náchylnější, což může vést ke vzniku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Každý diabetik by se proto měl snažit, aby se množství jeho cholesterolu pohybovalo v mezích normálu. Klesá tím riziko předčasného úmrtí.

Vysoká hladina LDL cholesterolu je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Roste možnost výskytu infarktu a mrtvice. Nadměrné hodnoty HDL cholesterolu znamenají menší nebezpečí onemocnění srdce a cév. Naopak nižší hodnoty „dobrého“ cholesterolu riziko infarktu či mrtvice zvyšují.

Triglyceridy tvoří zásobárnu tuku v těle. Normální množství v krvi se liší podle věku a pohlaví. Vysoká hladina triglyceridů v kombinaci s nízkým HDL cholesterolem nebo vysokou hladinou LDL cholesterolu je spojena s aterosklerózou (kornatění cév), což opět způsobuje infarkty a mrtvice.

Zdroj: Cholesterol a diabetes

Jak rychle snížit cholesterol

Je několik věcí, které můžeme pro úpravu (snížení) hladiny cholesterolu sami udělat. Tím zároveň učiníme i maximu pro naše cévy a srdce. Začít můžeme konzumací ovoce a zeleniny, což jsou vynikající potraviny pro srdce i mozek. Obsahují totiž vlákninu, jež pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Stejný účinek mají i celozrnné potraviny.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny se nacházejí v mnoha potravinách. Nejvíce nám prospěje jejich konzumace ve formě ryb. Losos a tuňák (a to i konzervovaný) představují ideální zdroj těchto kyselin. Ryby bychom měli obecně konzumovat dvakrát až třikrát týdně. Omega-3 mastné kyseliny nalezneme také v sójových bobech, ve vlašských ořeších a ve lněném semínku. Pozor si musíme dávat na příjem rybího tuku ve formě potravinových doplňků, poněvadž ty mohou způsobit problémy se srážlivostí krve. Jejich užívání je tudíž vhodné konzultovat s lékařem. Konzumace ořechů (především vlašských ořechů a mandlí) má pozitivní účinek na snižování hladiny cholesterolu. Protože ale obsahují velké množství tuků, doporučuje se maximálně hrst oříšků denně.

Rovněž dostatek pohybu pomůže snížit LDL cholesterol, a to až o 10 %. Postačí svižná procházka každý den, nemusíte chodit do fitcentra. Podstatné je, aby byl pohyb pravidelný. Pro snížení cholesterolu je dále důležité nekouřit. Střídmé pití alkoholu (ženy jednu skleničku denně, muži až dvě skleničky) může v boji proti vysoké hladině cholesterolu také pomoci. Stejně tak pití zeleného čaje účinkuje při redukci cholesterolu.

Za základ snižování hladiny cholesterolu lze považovat vyhýbání se nasyceným tukům. To však neznamená vyhýbat se vajíčkům a jiným na cholesterol bohatým potravinám. Tyto potraviny totiž ve skutečnosti radikálně nenavyšují náš cholesterol. Opravdovým problémem je nasycený tuk, proto vyměňte máslo za margarín, klasický rostlinný olej nahraďte olejem olivovým, jezte bílé maso a ryby a podobně.

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Hodnoty

Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.

U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.

Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.

Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.

Zdroj: Hodnoty cukru v krvi

Přírodní snížení cholesterolu

Co s vysokým cholesterolem? Obecně se doporučuje, aby každý člověk chodil na pravidelné lékařské kontroly, na jejichž základě lze zjistit, jak na tom daný jedinec s cholesterolem je. Na základě výsledků se poté přistupuje k úpravě celé životosprávy (jak jídelníčku, tak životního stylu). Jen tak se totiž zaručeně zbavíte vysoké hladiny cholesterolu, čímž zabráníte vzniku chorob s ním spojených. K nejobávanějším onemocněním se řadí ischemická choroba srdeční a hned za ní následuje ateroskleróza. Jak se zbavit cholesterolu? Úpravou jídelníčku, která je skutečně nezbytná. Nejedná se však o úpravu jídelníčku na několik dní, dieta a obecně správné stravování se musí dodržovat dlouhodobě. A to je pro celou řadu lidí téměř nemožné. Nízkocholesterolovou dietu většinou doplňují i léky, které se obvykle nasazují ve chvíli, kdy je hladina cholesterolu skutečně vysoká.

Podle hustoty se rozlišují tři hlavní třídy lipoproteinů:

  1. Vysokodenzitní lipoprotein (HDL): tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu.
  2. Nízkodenzitní lipoprotein (LDL): vzniká v játrech, má velikost okolo 20 nm, obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglyceridu, váže se na membránový receptor.
  3. Velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL): lipoprotein o velikosti 30 až 80 nm a o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.

Zdroj: Přírodní léčba cholesterolu

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Bc. Jakub Vinš


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP