INTERTRIGO FOTOGRAFIE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Intertrigo je zánět (vyrážka) objevující se v kožních záhybech (ve vzájemně přiléhajících oblastech kůže). Někdy se používá pro označení bakteriální, houbové nebo virové infekce, která se kvůli takovémuto zánětu vyvinula na narušené kůži. Setkáváme se také s termínem plenková dermatitida, který se v zásadě kryje s definicí intertriga. Intetrigo (zapařenina) obvykle vzniká třením teplé vlhké kůže na vnitřní straně stehen, v oblasti genitálií, v podpaží, pod prsy, pod břichem, za ušima a v oblasti mezi prsty rukou i nohou. Při intetrigu je kůže zarudlá a zhrublá, může svědit, mokvat a být citlivá. Intertrigo se častěji vyskytuje u lidí s nadváhou či diabetem, odkázaných na lůžko nebo používajících pleny, a také s aplikovanými lékařskými prostředky, například protézami, které drží vlhkost na kůži. Za rozvojem intertriga mohou rovněž různé kožní nemoci, například dermatitida nebo inverzní psoriáza.
Onemocnění postihující kožní záhyby je výsledkem mechanického podráždění a chemického působení při rozkladu potu, slin, moči a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Tady jsou fotografie, na kterých je vidět intertrigo.
Zdroj: článek Domácí rady na opruzeniny
Intertrigo je stav kůže, ke kterému dochází, když se povrchy kůže o sebe otírají. Výsledkem bývá červená, podrážděná a zanícená vyrážka, která může mít charakteristický odér. A to proto, že se v těchto oblastech shromažďuje pot a vzniklá vlhkost může přitahovat houby a bakterie. Ženy prožívají tento stav v létě, zejména pokud mají větší prsa. Může se objevit i u žen, které hodně cvičí.
Zde se můžete podívat, jak vypadá zmiňované intertrigo.
Zdroj: článek Pásový opar pod prsy
Zdroj: článek Účesy
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Zde najdete fotografie, na nichž je vidět hypertrofie sítnice.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Oční pigmentace
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Zde najdete fotografie věnující se žloutence.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
Zde najdete fotografie týkající se hemolytické žloutenky.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Zde najdete fotografie zachycující příznaky obstrukční žloutenky.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Zde najdete fotografie vztahující se k hepatocelulární žloutence.
Chronické užívání alkoholu může vést k hepatitidě a cirhóze
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Stařecká žloutenka
Cyteal v gynekologii: k čištění a dezinfekci kůže a sliznic při vaginitidách a vulvitidách.
Cyteal v dermatologii: cílená léčba kožních onemocnění náchylných k infekci nebo již infikovaných jako jsou akné, intertrigo, kožní mykózy, bércové vředy.
Cyteal v chirurgii: k čištění a dezinfekci ran, k dezinfekci rukou.
Přípravek se může používat u dospělých, mladistvých i dětí.
Zdroj: článek Cyteal - příbalová informace
Obecně u léčby všech kožních vyrážek platí, že méně znamená více, pokud však problém trvá déle než týden, je zapotřebí konzultace s dermatologem. Infekci lze léčit povrchovou nebo orální medikací. Nejčastější léčbou je aplikace dětského krému (proti plenkové dermatitidě), například s oxidem zinečnatým. Pro přetrvávající intertrigo se používají fungicidní krémy, například jednoprocentní Clotrimazol, společně s běžným krémem/mastí. K aplikaci krémů s oxidem zinečnatým se doporučuje používat papírové ubrousky, protože je velmi obtížné smýt oxid zinečnatý z rukou (odolává vodě). Mezi další složky krémů, které jsou přínosné pro léčbu intertriga, patří olej z tresčích nebo žraločích jater. Tyto oleje jsou dostupné i ve formě tobolek. Hydrokortizon v malých dávkách může pomoci odstranit bolest a příznaky infekce, ale sám o sobě neléčí. Návratu intertriga pomůže předejít udržování příslušných oblastí v suchu a za přístupu vzduchu. Při nadváze pomůže zhubnutí. Mezi další postupy patří používání antibakteriálního mýdla, krytí kůže nebo její bandáž bavlněnou tkaninou (pohlcuje vlhkost), ošetřování kůže zásypy (včetně samotného kukuřičného škrobu) a také používání antiperspirantů (pozor: neaplikovat na kůži již intertrigem poškozenou). Relapsy (opětovné návraty) jsou běžné a vyžadují odbornou péči dermatologa.
Zdroj: článek Domácí rady na opruzeniny
Opruzeniny, odborným názvem intertrigo, je onemocnění, které vzniká zejména tam, kde se dotýkají nebo třou o sebe dvě plochy pokožky. Na tomto místě se pak zadržuje teplo a vlhko, a pakliže je navíc chráněné těsným oblečením, které brání přístupu vzduchu, dochází k hromadění kožního potu a mazu, což způsobuje podráždění pokožky, která reaguje svěděním, zarudnutím či pálením. Opruzeniny také velmi často vznikají vinou bakterií a kvasinek, které se na lidském těle běžně vyskytují. Dokonce i vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle pak postačí běžné otírání ručníkem nebo například oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí. Opruzeniny postihují nejen děti v kojeneckém a batolecím věku, ale mohou být problémem i celé řady dospělých jedinců, přičemž muži jsou k opruzeninám náchylnější než ženy.
Zinková mast je určena pro zklidnění podrážděné pokožky a působí jako balzám proti problémům s opruzeninami. Je vhodná také pro miminka, která mají sklony k reakcím na bylinné výtažky. Ve složení masti dominuje bambucké máslo, mandlový a jojobový olej. Jedná se o hladkou a krémovou suspenzi, která blokuje vlhkost z pokožky. Krém vytváří ochrannou vrstvu na pokožce, uklidňuje ji a zbavuje ji nepohodlí.
Zdroj: článek Zinek v péči o vlasy
Opruzeniny také velmi často vznikají díky bakteriím a kvasinkám Candida albicans, které se na lidském těle běžně vyskytují. Dokonce i vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle pak postačí běžné otírání ručníkem nebo oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí. Opruzeniny postihují nejen děti v kojeneckém a batolecím věku, ale mohou být problémem i celé řady dospělých jedinců, přičemž muži jsou k opruzeninám náchylnější než ženy.
Opruzeniny se projevují jako zarudlé plochy, které na povrchu lehce mokvají, mohou pálit, bolet i svědit. Nejčastěji se opruzeniny tvoří v takzvaných intertriginózních lokalizacích, což jsou vnitřní plochy stehen, oblast třísel, okolí genitálu a konečníku, pod prsy i v podpaží. Za rizikové partie jsou ale považována všechna místa, kde je kůže převislá. Proto se intertrigo vyskytuje také pod převislými partiemi břicha. Častěji bývá u lidí obézních, kde je těchto třecích ploch více, a bývají výraznější.
U malých dětí je nejčastějším projevem opruzenin takzvaná plenková dermatitida. Vzniká obvykle jako důsledek dráždění kůže močí a stolicí v kombinaci se zapařením kůže pod plenkami. Plenková dermatitida se objevuje kolem konečníku a v kožních rýhách. Častější bývá u baculatých miminek, v letním období nebo při průjmu a samozřejmě při nedostatečné hygieně. Opruzeniny jsou velmi bolestivou záležitostí.
Zdroj: článek Co je to vlk
Svrab je kožní onemocnění způsobené roztočem zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), který žije v kůži člověka. Hlavními příznaky této nemoci jsou zarudlé nebo bělošedé linky na kůži a svědění, především pak v noci. K přenosu dochází blízkým kontaktem s nakaženou osobou, ne však běžným denním stykem, jako je podání ruky či obyčejný dotyk.
Charakteristickým projevem svrabu je intenzivní svědění celého těla, a to zejména v noci, kdy je člověk přikrytý peřinou a je více zahřátý, což umožňuje zákožce lepší vitalitu. Na pokožce se objevují chodbičky esovitého tvaru o délce 0,5–1 cm, které jsou zakončené drobným puchýřem nebo pupínkem. Nejčastěji se vyskytují na místech s jemnou kůží, jako jsou:
Svědění bývá obvykle zcela nesnesitelné a dochází ke škrábání, čímž si pacient stav ještě zhorší. Někdy dochází ke změně pigmentace kůže a objevují se také sekundární příznaky svrabu, které zahrnují různé oděrky a zhrubění kůže.
Opruzenina (intertrigo) je onemocnění, které vzniká většinou v místech, kde se dotýkají nebo třou o sebe dvě plochy pokožky. Na tomto místě se pak zadržuje teplo a vlhko, a jestliže je navíc chráněné těsným oblečením, které brání přísunu vzduchu, dochází k hromadění kožního potu a mazu, což způsobuje podráždění pokožky, která reaguje svěděním, zarudnutím či pálením. Opruzeniny také velmi často vznikají díky bakteriím a kvasinkám Candida albicans (plísňové infekce), které se na lidském těle zcela běžně vyskytují. Také vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle postačí běžné otírání ručníkem nebo oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí.
Zdroj: článek Opruzená třísla versus svrab
Onemocnění postihující kožní záhyby je výsledkem mechanického podráždění a chemického působení při rozkladu potu, slin, moči a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Zvláštní forma opruzenin u kojenců a batolat, která vzniká působením tření plen a kalhotek a chemických látek z moči a stolice. Následuje osídlení bakteriemi a plísněmi. Opruzenina začíná v okolí genitálií a zadečku, tedy v oblasti, kterou zakrývají pleny. Tyto oblasti jsou sytě červené, s výskytem drobných pupínků, se sklonem k mokvání. Vyrážka je bolestivá, pálí, ale nesvědí.
Kojeneckou formu atopického ekzému může laik lehce zaměnit za opruzeninu. Často se vyskytuje na bradičce, líčkách a krku. Začíná mezi 2. a 6. měsícem po narození a může se rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá šupinami. Opruzeniny jsou provázeny úporným svěděním, děti se musí škrábat, jsou neklidné a špatně spí.
Kontaktní ekzém u kojence může také vypadat jako vyrážka nebo opruzenina. Vždy je zodpovědný alergen, na který je pokožka miminka citlivá. Může se jednat o reakci na dětskou kosmetiku, prací prášek, na materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno, nebo na jednorázové pleny. Reakce je lokální – pouze v místech, kde citlivá pokožka přichází s alergenem do styku. Vyrážka se projevuje podobně jako atopický ekzém, včetně silného svědění.
Zdroj: článek Rady na opruzeniny u kojenců
Vyrážka na stehnech může mít celou řadu příčin a podob:
Pro přesné určení choroby a stanovení účinné léčby se doporučuje provést stěry na mykologické i bakteriologické vyšetření. Co se týče léčebných prostředků, jako první se „naslepo‟ volí antibiotika, případně krém Imacort (pokud antibiotikum nepomáhá). Dle výsledků vyšetření se pak eventuálně zahájí cílená léčba.
Zdroj: článek Vyrážka na stehnech
Výskyt maligního melanomu je 20 případů na 100 000 obyvatel. Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu. Nejčastější výskyt melanomu je u mužů bělochů. Nejčastější výskyt je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí.
V jakých stádiích se může melanom objevit? Díky tomu, že se dělají preventivní akce proti melanomu, tak nejhorší případy už naši odborníci takřka objevili. Tentokrát se zaobírají menšími nádory, které mají větší šanci na vyléčení.
Melanomy lze rozdělit do těchto skupin:
Zdroj: článek Melanom, zákeřná rakovina kůže
Zdroj: článek Plíseň na nohou, nedílná součást každého léta
Jistou výhodou v boji s melanomem je to, že se tvoří na povrchu lidské kůže, a že tedy v podstatě můžeme velmi brzy odhalit nějaké probíhající změny vlastní kontrolou své kůže. Změn na lidské kůži, které by měly být pro nás alarmující, prožíváme během života spousty. Na kožní nádor by vlastně neměl žádný člověk zemřít, právě proto, že si ten svůj kožní nádor může sám nalézt a včas přijít k lékaři. Pokud je jakýkoliv kožní nádor odstraněn včas, tak pacient je prakticky vyléčen a rakovina je u něho zažehnána. Co by nás mělo ke kožnímu lékaři přivést? V každém případě je to jakákoliv změna na kůži, která se postupně zvětšuje, nemizí a trvá na kůži několik týdnů až měsíců. Hlavní příznakem melanomu je například hnědá skvrna, která se zvětšuje, vyvyšuje, svědí a krvácí. Tak s tímto již musíme jít ke kožnímu lékaři, ale bylo by lepší, kdyby k lékaři pacienti přicházeli mnohem dříve, a to v případě pouhých pigmentových změn, které jsou větší než 0,5 cm v průměru, mají nepravidelné okraje, jsou asymetrické, a to rozložení té pigmentace, té hnědé barvy, není všude stejné. Mnozí lidé si myslí, že nejvíce nebezpečné jsou černě zbarvené skvrny, ale ve skutečnosti je mnohem více nebezpečné, jestliže v jednom místě je několik odstínů té hnědé či černé barvy. Zhoubný melanom nemusí být vždy jen černý nebo tmavý, maligní melanom může mít podobu třeba i kombinace barev černá a bílá, protože v určité fázi melanomu může docházet k vyblednutí toho ložiska a pak se tomu říká amelanotický melanom. Amelanotický melanom je obtížné někdy poznat, takže jakékoliv změny barvy by měly být předmětem zájmu každého pacienta, který by měl po takovém zjištění přijít k lékaři.
Zdroj: článek Zhoubný melanom kůže je daň za opálenou kůži
Zdroj: článek Účesy