Semena kardamomu používá například tradiční čínská medicína, kde je přidáván k bylinám, které jsou tonizující a těžko stravitelné – kardamom totiž zlepšuje trávení a pomáhá s regulací zažívání. Dále jej tato medicína využívá pro zmírnění nepříjemných stavů v těhotenství, jako jsou:
zvracení;
bolesti břicha;
nechuť k jídlu;
průjem;
ranní nevolnost.
Využití kardamomu v ájurvédské medicíně je podobné jako v čínské. Užívá se zde na podporu trávení, ke zmírnění zažívacích potíží, při nevolnosti, zvracení a zmírňuje koliku. Také léčí nechutenství, nervové poruchy a obecně vede k lepší náladě. Doporučuje se žvýkání kardamomu, protože zlepšuje dech.
Původ názvu lze najít v antické řečtině, kde se objevuje slovo kardamomon, zkráceně kardamom. V současné době je jediná správná varianta názvu s písmenem M na konci slova, to jest kardamom. Často užívaná varianta s N, tedy kardamon, se považuje za nespisovnou.
Kardamom má příznivé účinky na trávení a vstřebávání živin z jídla, tudíž ho ocení lidé trpící pálením žáhy. Kardamom má i močopudné a protizánětlivé účinky.
Pokud si neumíte odepřít sladké, užíváním kardamomu alespoň snížíte negativní vliv sladkostí na váš organismus. Eliminuje totiž překyselení způsobené sladkými jídly.
Řekové a Římané používali kardamom jako parfém, Indové ho považovali za lék na tučnost.
Jak již bylo výše řečeno, rozkousání několika kardamomových semen má zklidňující účinky na nervovou soustavu, mimo to si tím osvěžíte dech a zlepšíte trávení.
Kardamom slouží také jako léčivo proti malárii. Semena se ale nejprve musí důkladně vysušit, teprve pak je nakažení domorodci žvýkají.
Kardamom je považován za poměrně účinné afrodiziakum, neboť mužům pomáhá zlepšovat potenci.
Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.
Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.
Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.
Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.
Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.
Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi.
Technologický postup: Vyloupeme kardamom. Pokud máme další koření celé a nikoli mleté, upražíme ho na pánvi a dáme stranou. Pak upražíme kokos, sezam a mák, až změní barvu. Po vychladnutí všechno dohromady rozmixujeme na kaši.
Kardamom obecný je vytrvalá rostlina, která vyrůstá z tlustého masitého oddenku a dosahuje výšky 2–4 m. Listy jsou kopinaté, krátce řapíkaté, s čepelí dlouhou až 70 cm a širokou 8 cm. Na rozhraní pochvy a čepele se (podobně jako u našich trav) nachází tupý jazýček. Květonosné lodyhy dorůstají do výšky asi 60 cm a ze spodní strany jsou porostlé šupinami.
Květy vyrůstají po 3 až 6 v úžlabích úzkých tupých podpůrných listenů a vytvářejí hroznovitá květenství. Květy mají nazelenalou trojcípou korunu a jen jednu plodnou tyčinku. Ostatní tyčinky srůstají v nápadný pysk, který je na okraji žlutý a uvnitř modře a bíle proužkovaný.
Plodem je trojboká, podélně rýhovaná, žlutavá až hnědá tobolka, jež měří 1–2 cm a v průměru má asi 0,8 cm. Semena jsou zploštělá, napříč vrásčitá, červenošedá až červenohnědá, dlouhá 3–7 mm, obalená tenkým bezbarvým míškem. V tobolce najdeme větší počet semen.
Tobolky se sklízejí krátce před dozráním, zbavují se stopek a často se bělí. Semena se ponechávají v tobolkách až do upotřebení, aby se zabránilo vypařování silice (obsahují 3,5–8 % silice). Silice kardamomová velmi krásně voní.
Kardamom lze v našich podmínkách pěstovat jako pokojovou rostlinu. Zkuste ho pěstovat v květináči: příjemně vás překvapí vůně jeho listů. Rostlina bude vysoká přibližně 70 cm.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 180 g smetany, 120 g másla, 180 g cukru krupice, 35 g moučkového cukru, 10 g droždí, 220 g mandlí (případně vlašských nebo lískových ořechů), kardamom, špetka soli, 1 lžíce koňaku, 1 vejce.
Technologický postup: Z mouky, másla, smetany, moučkového cukru, droždí a špetky soli vytvoříme těsto a to necháme kynout. Mezitím si připravíme nádivku z oloupaných mandlí, které nadrobno nameleme a smícháme s krupicovým cukrem, mletým kardamomem a lžící koňaku. Poté lžící oddělujeme z těsta porce o hmotnosti asi 40 g, lehce je vyválíme, naplníme připravenou nádivkou a zavineme do tvaru rohlíku. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C a potíráme rozšlehaným vejcem. Nádivku můžeme vytvořit také smícháním nadrobno namletých vlašských nebo lískových ořechů se skořicí a lžící koňaku.
Technologický postup: Mrkev a brambory oloupejte, umyjte a nakrájejte na plátky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na tenké proužky. Zeleninu osmažte v hrnci na rozehřátém oleji, přidejte koření (kari, chilli papričku, skořici, hřebíček a kardamom). Vše chvíli smažte a poté zalijte 1,5 l vody. Polévku vařte cca 40 minut, dokud zelenina nebude úplně rozvařená. Poté přidejte šťávu z pomeranče a citrónu. Přidejte také kuřecí bujón. Následně polévku důkladně rozmixujte na jednotnou hmotu. Dochuťte medem, a pokud je potřeba, také špetkou soli. Podávejte pokapané zakysanou smetanou.
Švédské kapky s alkoholem jsou velmi starou a tradiční bylinnou směsí, která se dá užívat nepřetržitě. Maria Treben ve své knize „Byliny z Boží zahrady“ popisuje více než 42 případů, při nichž mohou být švédské kapky použity. Švédské kapky se dají užívat vnitřně i zevně. Preventivně se užívá ráno a večer jedna čajová lžička kapek zředěných bylinným čajem nebo vodou. Švédské kapky Maria Treben obsahují tyto ingredience: andělika, slupky ořešáku královského, lékořice, jasan manový, kořen kurkumy, pelyněk, pupava, myrha, rozmarýn, šalvěj, angostura, anýz, kardamom, máta peprná, šafrán, šťáva z lékořice, hřebíček, kůra skořice, zázvor, světlice, kořen alpinie, kořen irisu, saturejka, divoký tymián, nátržník, kafr, cukrový kulér, 32 % alkoholu.
Technologický postup: Dýni opláchneme, oloupeme, zbavíme pecek a rozkrájíme na kusy, které opečeme v troubě při teplotě 170 °C dozlatova. Cibuli a oloupané brambory nakrájíme na kostky, orestujeme na másle, přidáme šafrán a zalijeme vodou nebo vývarem. S tekutinou pracujeme s rozumem, abychom neměli polévku příliš řídkou. Do polévky přidáme opečenou dýni, kterou uvaříme doměkka. Vše rozmixujeme a dochutíme solí, cukrem, kardamomem, mletým pepřem a citrónovou šťávou. Při podávání přidáme do polévky noček zakysané smetany, pokapeme ji lanýžovým olejem a ozdobíme klíčky řeřichy.
Bylinné léky mohou zlepšit zdraví a funkci vnitřních orgánů, včetně jater a sleziny. Je důležité, aby si každý člověk uvědomil, že každý orgán plní určitou funkci. Většina orgánů, včetně jater nebo sleziny, má mnoho funkcí, které pomáhají s udržením těla v dobrém celkovém zdraví.
Byliny na podporu sleziny
Některé bylinné léky pomáhají s podporou zdraví sleziny a s léčbou nemocí ohrožujících právě slezinu. Velmi užitečné byliny jsou následující:
pampeliška
rournatec
zpododěr americký
jelení jazyk celolistý
dříšťal
bílý dub
Pampeliška je jednou z nejčastěji používaných bylin v léčbě zvětšené sleziny či jater. Zároveň jsou v ní obsaženy účinné látky, především terpen a kumarin. Další vhodnou bylinkou je například žen-šen (připisuje se mu obzvlášť léčivé působení na okruh sleziny) a takzvané zahřívající koření – skořice, kurkuma, zázvor, kardamom, muškátový oříšek.
Švédské kapky Maurers jsou stejně jako elixíry vyráběny ze vzácných bylin podle starých originálních rakouských receptur. Švédské kapky mají 2,5% obsah alkoholu. Jedná se o doplněk stravy. Jsou určeny pro vnitřní i vnější použití.
Jsou vhodné pro: žlučník, pokožku, organismus, vylučovací systém.
Ingredience: 400 g vepřových jater, 2 hrušky, 10 ks rozinek, 3 dl portského vína, mletý bílý pepř, ½ lžičky mletého zázvoru, 1 kompotovaná broskev, 2 lžíce cukru, 10 ks hřebíčku, 600 ml vody, drcený kardamom, olej, koňak
Technologický postup: Nejdříve si připravíme marinádu. Rozinky nakrájíme najemno. Portské víno ochutíme zázvorem, kardamomem, pepřem a promícháme s nakrájenými rozinkami. Játra očistíme od blan, omyjeme a nakrájíme na malé kousky. Potom je promícháme s marinádou a necháme alespoň 24 hodin odležet. Hrušky omyjeme, oloupeme, rozkrojíme na půlky, zbavíme jádřince a lehce vydlabeme. Z vody, cukru a hřebíčku připravíme nálev, který vaříme asi 10 minut. Potom přidáme hrušky, které uvaříme do poloměkka. Marinovaná játra osušíme a prudce na oleji orestujeme. Podle chuti osolíme a opepříme. Půlky hrušek servírujeme na malých talířcích, plníme orestovanými játry a zdobíme malými kousky kompotované broskve. Při podávání přelijeme lžící koňaku a flambujeme.