Beluga kaviár pochází z ryb jesetera, které žijí v Kaspickém moři. Voda Kaspického moře, největšího jezera, je slaná. Kaviár beluga se zpracovává z jiker jesetera. Barva beluga kaviáru je obvykle hnědá nebo černá. Cena je velmi vysoká, takže jen elita si může užít tento gastronomický požitek. Kaviár beluga z Kaspického moře je nejchutnější na světě.
Persé pravý kaviár je kaviár vyráběný dle tradiční iránské metody. Kaviár této kvality pochází z jeseterů Osietra, kteří se chovají bez použití chemických nebo farmaceutických přísad a hormonů. Produkce kaviáru probíhá ve 14denním cyklu a umožňuje tak celoroční dodávku nejčerstvějšího kaviáru stále stejné, nejvyšší top kvality. Persé pravý kaviár má charakteristickou ořechovou chuť, může být velmi dobře srovnáván s kvalitou beluga kaviáru.
Černý kaviár je příliš drahý. Na českém trhu je zájem spíš o levnější náhradu, a to o kaviár z létajících ryb. Jde o imitaci černých kuliček z oceánských ryb. Na trhu jsou kaviáry z ryb upravené chemicky do různých barev a tvarů. Populární je japonský kaviár z létajících ryb. Japonci mají rádi barvy a designové záležitosti, podle znalců mají ovšem tyto produkty spíše dekorativní než kulinářskou hodnotu.
Jako pravý, černý kaviár se označuje ten, který je z jeseterovitých ryb. Jejich jikry jsou drobné a mají šedočernou až černou barvu. Kvůli úbytku jeseterovitých ryb je legálně získané produkce málo a pravý kaviár je tak velmi vzácný a drahý. Jeseteři jsou chráněné ryby a pouze určité množství je povolené pro lov. Pravý kaviár by měl mít průvodní certifikát, který dokazuje jeho původ, certifikovaný kaviár většinou pochází z Íránu. Jeho cena na trhu se může pohybovat okolo 10 000 korun za 100 gramů. Při nákupu se nevyplatí šetřit. Krabička je často dokonale napodobena. Kaviár však může být nekvalitní a hrozí i zdravotní riziko. Kaviár je „pokrmem králů“, ale nebylo tomu tak vždy. Američané prý kdysi krmili jeseterovým kaviárem otroky a v carském Rusku se jím „ládovali“ chudí rybáři. Teprve v minulém století se z tohoto pokrmu stala žádaná komodita. Drastický výlov ryb však způsobil snížení jeseteří populace a v mnoha zemích byl zcela zakázán. Největšími dodavateli pravého kaviáru jsou nyní Rusko a Írán. Největším zdrojem pravého černého kaviáru je Kaspické moře (více než 90 % celosvětové produkce), dále také Černé moře, dolní tok Dunaje a povodí řeky Amur. Hlavními exportéry pravého kaviáru jsou Rusko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Írán. Nejdražší, nejchutnější a největší pravý kaviár pochází z vyzy velké. Může za to velký úbytek jeseterovitých ryb v důsledku velkého výlovu v poslední době. Pravý kaviár je v dnešní době stále vzácnější. Za kvalitní kaviár se považuje ten s velkými zrny, pevný, pružný, světlý a bez zápachu. Původní barva pravého kaviáru je bílá, postupně šedne a černá. Čím je tmavší, slanější a kašovitější, tím je starší a méně kvalitní.
Ve světě je kaviárová kosmetika skutečně vnímána jako jedna z nejluxusnějších, má velmi vysoký obsah aktivních látek. Zákaznice jsou také ochotny utratit za tento typ kosmetiky tisícové částky. Odedávna je kaviár symbolem luxusu především v kulinářství, nyní nově i v kosmetice. Mini kaviár v dekorativní kosmetice na nehty simuluje vzhled kaviáru v barvě: oranžová, světle fialová, diamond blue, lake blue, broskvová, rose, trávově zelená, červená, růžová, bílá, žlutá, fialová. Kaviárová manikúra s názvem Pravý kaviár cenara přidává nehtům luxusní třetí rozměr pomocí aplikovaných drobných kuliček připomínajících kaviár.
Postup: Lilky omyjeme, odkrojíme konce a pečeme v troubě asi půl hodiny. Necháme vychladnout, rozřízneme je podél, dužinu vydlabeme lžící a nadrobno posekáme. Pokrájenou cibulku necháme na oleji zesklovatět, přidáme rajský protlak, lilek a dusíme 15 minut. Pak přidáme utřený česnek se solí, 1 až 2 lžíce vinného octa, pepř a papriku. Podáváme studené. Místo lilků můžeme použít patisony nebo tykev chřestovou, které dusíme nakrájené na kousky.
Z rohlíků si nakrájíme plátky na jednohubky, kolečka namažeme máslem, na ně položíme plátek vajíčka natvrdo, na něj dáme lžičkou udělaný kopeček kaviáru. Dozdobíme citronem a petrželkou.
Borax je jednoklonný minerál, který obsahuje bor. Nejčastěji se vyskytuje ve formě jemného bílého krystalického prášku, snadno rozpustného ve vodě. Tetraboritan sodný je konzervant nabízející stejné možnosti využití jako kyselina boritá (E284). V mnoha zemích je jeho použití omezeno výhradně na kaviár (například i v ČR) a některé mořské živočichy, ovšem v minulosti se jednalo o tradiční substanci zajišťující ochranný voskový film na uskladněných masných výrobcích, například šunkách, které tak byly chráněny před hmyzem. Borax lze v současnosti nalézt i v některých komerčních vitaminových doplňcích.
Pleť po čtyřicítce už potřebuje speciální péči – přípravky, které obnovují tvorbu kolagenu. Na čistění používejte výhradně čisticí mléka, tedy prostředky na krémové bázi. Jsou vhodnější než mycí gely, protože ty více vysušují. Pleť čistěte ráno i večer. Pokud vaše pleť toleruje AHA-kyseliny, tak jednou denně ošetřete pleť přípravkem, který tyto kyseliny obsahuje. Denní krém by měl samozřejmě obsahovat ochranný faktor proti slunečnímu záření. Velmi účinný v péči o zralejší pleť je arganový olej. Na noc zvolte kaviárový krém či sérum. Kaviár zpomaluje proces stárnutí, pomáhá při tvorbě kolagenu.
Pacienti s nemocnými játry musí držet jaterní dietu několik měsíců až půl roku. Úprava jídelníčku spočívá především ve vynechání živočišných i rostlinných tuků a živočišných bílkovin. Jídla se nesmí výrazně kořenit, nedoporučuje se ani bujón, česnek či cibule. Milovníci pečiva si musí počkat pár dní a jíst pouze starší, okoralé kousky nebo netučné dietní koláče. Absolutně zakázaný je alkohol, jehož konzumace játra velmi zatěžuje. Nevhodnými potravinami při jaterní dietě jsou sádlo, máslo, tučná masa, uzeniny (suché salámy, paštiky, klobásy), tučné mléčné výrobky, ostré koření, bujóny, vejce, tatarka, majonéza, některá zelenina (česnek, cibule, okurka), některé ryby (losos, makrela, kaviár), čerstvé pečivo a sladkosti.
Aby jídla splňovala podmínky jaterní diety, nesmí se suroviny během přípravy smažit ani grilovat. Dokonce ani pečení není vhodné. Naopak se doporučuje vařit ve vodě, dusit, popřípadě upravovat jídlo na teflonové pánvi bez použití tuku. Často se pokrmy dají chutně a zdravě připravit i v tlakových hrncích.
Základním pravidlem žlučníkové diety je jíst v klidu 5x denně menší porce a vyloučit z jídelníčku smažené či fritované pokrmy a pečení při vysokých teplotách. Raději pokrmy dusíme, grilujeme, vaříme, jen s minimem tuku. V dietě by měly být zastoupeny všechny tři složky potravy – cukry, tuky, bílkoviny.
Nevhodné potraviny: musíte se vyhnout živočišným tukům – tučné maso, sádlo, uzeniny a mléčné výrobky (zejména tučné sýry), vyřadit z jídelníčku nadýmavou zeleninu – zelí, kapustu, okurek, česnek, čočku a tak dále, nejíst čerstvé pečivo a kynuté těsto, nepít alkoholické nápoje a kávu, nepoužívat ostré koření a omáčky. Nedoporučují se také uzené ryby, kaviár, mák, ořechy, maliny, ostružiny.
Vhodné potraviny: do jídelníčku je třeba zařadit libové maso – kuřecí, králičí, ryby, hovězí, libová šunka. Používáme jenom zdravé tuky – olivový olej, slunečnicový olej, jen v malém množství. Z mléčných výrobků je vhodné netučné mléko, sýry, tvaroh a jogurtové nápoje. Upřednostňujeme kořenovou zeleninu – celer, petržel, dále květák, listový salát, rajčata, brambory, z ovoce to jsou banány, broskve, jablka, meruňky, nektarinky. Kořeníme sušenou zeleninovou natí, koprem, pažitkou, bazalkou, kmínem, bobkovým listem, sladkou paprikou. Pijeme hlavně bylinné čaje.
Při onemocnění dnou se vyřazují z jídelníčku masové šťávy, extrakty z masa, mladé druhy masa, vnitřnosti. Dle aktuálního zdravotního stavu se může zařadit maso 1–2x týdně v polovičním množství, a to jen hovězí, vepřové zadní. Absolutně nevhodné jsou mořské ryby, sardinky, slanečci, rybí konzervy, zavináče, kaviár. Z rostlinných zdrojů jsou nevhodné luštěniny (čočka, fazole, hrách, fazole mungo), dále špenát, chřest, zelený hrášek, fíky. Nedoporučuje se čokoláda, silné kakao, silný černý čaj, káva, alkohol. Z koření je nevhodná sladká paprika nebo pepř. Lze jíst mléčné výrobky, mléko, vejce, těstoviny, rýži, pečivo, brambory, obiloviny. V jídelníčku u cukrovky (diety při diabetes mellitus) je nutné se vyvarovat sladkých jídel, sladkostí a zařazovat ve správně odváženém množství sacharidové potraviny. Sacharidovými potravinami jsou myšleny obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky (pečivo), brambory, těstoviny, rýže, knedlíky, noky.
Kuřecí prsa s celerovými hranolky
Ingredience: 500 g krůtích prsou, 1 celer, sůl, pepř, sýr podle chuti nakrájený na plátky
Postup: Krůtí prsa nakrájíme na plátky, jemně naklepeme, osolíme a opepříme. Do každého kousku vložíme na plátky nakrájený sýr a zarolujeme. Propíchneme párátkem, opečeme zprudka na pánvi a pak dáme péct. Celer nakrájíme na hranolky a pečeme doměkka.