Téma: 

krvinky

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Leukocyty a krev v moči

Leukocyty a krev mohou zbarvit moč do narůžovělé až červené či hnědé barvy, vyskytují se při některých zánětech ledvin, nádoru ledviny, chudokrevnosti (anémii), popáleninách, tuberkulóze ledvin, při poraněních a nemocech močových cest.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

Diskuze: cervene krvinky

dobry den,mul syn 5.mesicu je po operaci ledvin pyeloplastika (obousrana), v nemocnici dostal zelezo ze mamalo cervenych krvinek,norma je prej 100 a on mel 96,chci vedet jetsli je to nejak zavazne nebo ne.predem dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Cervene krvinky
Odesláno dne: 27.12.2015 uživatelem Jana Kovářová
Počet odpovědí: 0

DRUHY ANÉMIE

Příznaky a projevy anémie

Anémie má ve většině případů pozvolný nástup. Hlavními symptomy, vedoucími ke správné diagnóze, jsou příznaky nápadné bledosti a snížená výkonnost. Objevuje se spavost (letargie), mdloby, dušnost, zvýšená srdeční frekvence (tachykardie), bledost kůže a sliznic. Může dojít k vyvolání anginy pectoris (palčivá, svíravá bolest za hrudní kostí), hlavně pokud pacient zároveň trpí aterosklerózou (zúžení cév) srdečních (koronárních) tepen. U starších osob se projevuje zmatenost. U lidí trpících srdečním onemocněním a starších pacientů může dojít až k srdečnímu selhání. Anémii můžeme rozdělit do osmi skupin dle příčiny jejího vzniku. Každá skupina má své specifické příznaky, příčiny a léčbu. Hlavní dělení je podle velikosti krvinek na makrocytární (velké krvinky), mikrocytární (malé krvinky) a normocytární (krvinky běžné velikosti).

Zdroj: Druhy anémie
Zveřejněno dne: 20.2.2014

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Leukocyty v moči v těhotenství

U těhotných žen probíhají infekce močových cest velmi často bez příznaků. Vhodná je kultivace moči. Jen ona vyloučí, zdali jde opravdu o zánět, či o kontaminaci těhotenským výtokem a nesterilním odběrem moči.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

IMUNITA ČLOVĚKA

Imunita člověka

V užším slova smyslu znamená termín „imunita“ naprostou odolnost organismu proti chorobě. Imunita se v živočišné říši sice rozvíjela velice pozvolna, ale i u organismů, které nemají žádné bílé krvinky, se do jisté míry vyvinul imunitní systém schopný rozlišovat cizí od svého. Jestliže bílé krvinky bezobratlí mají, jedná se o tzv. fagocytující buňky, jež se pohybují uvnitř těla živočichů (v cévách, tkáních ad.) a zajišťují tzv. nespecifickou (vrozenou) imunitu. V tom představují předky lidských makrofágů. Byly nalezeny u většiny živočichů, od primitivních houbovců přes hmyz až po obratlovce.

Zdroj: Imunita člověka
Zveřejněno dne: 29.4.2015

VITAMÍN B6

Charakteristika vitamínu B6

Vitamín B6 je důležitý pro metabolismus, červené krvinky, imunitní a nerovový systém, konstrukci endogenních proteinů.

Optimální denní příjem vitamínu B6:

  • ženy 1,2 mg
  • muži 1,5 mg

Průměrná denní dávka vitamínu B6 (pyridoxinu) je obsažena v:

  • 300 g banánů
  • 240 g avokáda
  • 110 g lososa
  • 240 g hovězího masa
  • 470 g žitného chleba

Zdroj: Vitamín B6
Zveřejněno dne: 9.4.2013

JAK NA ZDRAVOU SLEZINU

Co je slezina?

Slezina je orgán, který není k životu bezpodmínečně nutný a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně – Malpighiho tělíska, která jsou tvořena z malých B-lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévami. Hmotnost sleziny kolísá v rozmezí 50–250 g.

Slezina je zodpovědná za kvalitu našeho imunitního systému, protože čistí lymfatický systém, odvádí z těla chemické látky a barviva, které jíme spolu s potravinami, a podílí se na krvetvorbě tím, že odstraňuje z krve staré červené krvinky. Slezina „třídí“ zdravé červené krvinky od poškozených. Poškozené krvinky se totiž nedokážou prodrat trámčinou červené pulpy, zachytí se v ní a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby. Bílá pulpa hraje důležitou roli v obranyschopnosti organismu. Podílí se na tvorbě a dozrávání některých druhů bílých krvinek a na tvorbě protilátek.

Zdroj: Jak na zdravou slezinu
Zveřejněno dne: 4.12.2013

KREVNÍ SEDIMENTACE

Sedimentace a její hodnoty

U zdravého člověka je sedimentace poměrně pomalá a stálá, červené krvinky se spojují jen v malé shluky. Za chorobných stavů bývá většinou zvýšena – červené krvinky vytvářejí větší a početnější agregáty, které rychleji klesají ke dnu. Její rychlost může být ovlivněna i změnou složení krevní plazmy. Sedimentace erytrocytů se využívá hlavně pro diagnostiku a monitorování zánětlivého nebo nádorového onemocnění.

Vyšetření FW neurčí přesnou příčinu zánětu, ale je vodítkem při mapování probíhajícího procesu v těle. Metoda je kombinována s dalšími testy. Diagnostický význam však má vysoká FW u nemocných s temporální arteriitidou (zánětlivé onemocnění spánkové tepny, jež je bolestivě zduřelá) a u nemocných s polymyalgií rheumatica (zánětlivé revmatické onemocnění charakterizované bolestivostí a slabostí svalů znemožňující nemocnému i běžnou denní činnost).

Zdroj: Krevní sedimentace
Zveřejněno dne: 8.5.2014

ANÉMIE

Anémie a červené krvinky

Chudokrevnost je nedostatek červených krvinek anebo červeného krevního barviva. Jen velice vzácně se chudokrevnost objevuje s nedostatkem červeného krevního barviva a zároveň s normálním počtem červených krvinek. Obvykle to jde ruku v ruce, a při anémii bývá jak nedostatek červeného krevního barviva, tak i červených krvinek.

Zdroj: Anémie
Zveřejněno dne: 13.9.2012

DRUHY ANÉMIE

Příčiny anémie

První příčinou je porucha samotné tvorby červených krvinek. K té může dojít, nemá-li vyvíjející se krvinka dostatek železa, vitaminu B12 či kyseliny listové. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Proto může být jejich vývoj narušen útlakem kostní dřeně nádorovými buňkami, například při leukémii. Anémie také vznikne, jestliže je více červených krvinek zničeno než vytvořeno. Můžeme sem zařadit také nemoci krevního barviva – hemoglobinu. Krvinka, která v sobě nese špatné krevní barvivo, bývá zničena dříve než krvinka zdravá. Tímto způsobem se lidské tělo zbavuje buněk, které mu nepřináší žádný užitek. Nesmíme zapomenout ani na krvácení. Člověk může ze svého 5–6litrového objemu krve ztratit náhle 1,5 litru. Při pomalém krvácení až 2,5 litru krve. Menší ztráty krve se vyrovnávají přesunem z krevních zásobáren (játra, slezina) a převedením tkáňového moku do krve. Tím se však krev naředí a výsledkem je opět anémie. V určitém rozsahu probíhá neustálá obnova krevních buněk tím, že krvinky i plazma se jednak plynule nově vytvářejí, jednak zanikají. Denně se takto obnovuje asi 50 ml krve. Znamená to, že za rok se objem krve u člověka vymění 3–3,5krát.

Zdroj: Druhy anémie
Zveřejněno dne: 20.2.2014

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Jak zvýšit počet bílých krvinek

Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

AKNÉ Z NEDOSTATKU ŽELEZA

Příčiny nedostatku železa

Červené krvinky obsahují protein nazývaný hemoglobin, který přenáší kyslík z plic do ostatních tělesných tkání. Hemoglobin je vyroben převážně ze železa. Když je vaše hladina železa nízká, vaše tělo produkuje méně červených krvinek, nebo je v červených krvinkách méně hemoglobinu, a tyto buňky nemohou nést tolik kyslíku. Nízká hladina železa může vyplývat z jídelníčku, ve kterém chybí železo, z neschopnosti absorbovat dostatek železa, nebo ze ztráty krve. Kromě toho, těhotenství může mít za následek anémii z nedostatku železa v důsledku potřeby železa rostoucího plodu. Pozor na kravské mléko. Mléko neobsahuje žádné železo, ale navíc ho úplně likviduje. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa úplně jistý.

Zdroj: Akné z nedostatku železa
Zveřejněno dne: 25.7.2015

GLUKOPUR

Co je to Glukopur

Sladidlo Glukopur je značka nejrozšířenějšího monosacharidu, jemuž se lidově říká hroznový cukr. Vyskytuje se ve velkém množství plodů nebo v medu, zejména však v hroznovém vínu. Je jedním ze základních sacharidů, které se vyskytují v lidském těle, zásobuje buňky energií a udržuje hladinu krevního cukru. Je tedy nezbytný pro centrální nervový systém, mozek a červené krvinky. Glukopur pomáhá celkově posílit organismus. Toto sladidlo můžeme využít v případech, kdy má tělo vysokou spotřebu energie – tehdy nejvíce klesá hladina cukru v krvi, což oslabuje organismus a snižuje koncentraci. O okamžitý přísun energie se postará právě hroznový cukr Glukopur, který se rychle uvolňuje do krve, a orgány jej využijí okamžitě. Glukopur je také doporučován jako zdroj energie při nechutenství, jež doprovází mnohá onemocnění.

Zdroj: Glukopur
Zveřejněno dne: 6.9.2015

ERYTROCYTY

Co jsou to erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

  • lymfocytopenie = málo lymfocytů
  • neutropenie = snížené množství neutrofilů
  • eozinopenie = snížené množství eozinofilů
  • bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

  • lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
  • neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
  • eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
  • bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

LYMFATICKÉ UZLINY

Co jsou lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny slouží jako filtr lymfatické tekutiny. Jsou velké přibližně 1–30 milimetrů a jsou uloženy v tukové vazivové tkáni, ať už po jedné, či ve skupinách. Organismus vyprodukujte denně 2 až 4 litry bezbarvé lymfatické tekutiny. Lymfatický systém je úzce spojen s obranyschopností našeho organismu. Nebezpečím je, že společně s lymfou mohou do uzliny přicestovat i bakterie či nádorové buňky. Bílé krvinky v tento okamžik zahajují výrobu protilátek. Je až neuvěřitelné, jak začíná tělo rychle reagovat na potenciálního nepřítele. Pokud se jim nepodaří včas zlikvidovat svého „nepřítele“, začnou nebezpečné nádorové buňky v uzlině růst a dalším proudem lymfy jsou zaneseny do jiných míst – takto lymfatickou cestou vznikají metastázy (druhotná ložiska nádorových buněk), které jsou hlavní příčinou úmrtí při zasažení organismu rakovinou.

Zdroj: Lymfatické uzliny
Zveřejněno dne: 21.6.2016

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Funkce bílých krvinek

Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.

Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala

Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

UNILAKT NA HUBNUTÍ

Unilakt čoko

Unilakt čoko je dalším vlákninovým přípravkem v řadě Unilakt. Představuje kombinaci velmi důležitých faktorů, které jsou v naší potravě nedostačující. Komplexní vlákninové tablety Unilakt čoko jsou velmi účinným doplňkem redukčních diet. Nutriční doplněk Unilakt čoko obsahuje vysoké procento jablečné a kakaové vlákniny, inulin, psyllium, řasu chlorellu, vitamín C a živé probiotické bakterie Enterococcus faecium. Významnou složkou v Unilaktu je chlorella (také se jí říká zelené krvinky), která zastupuje v Unilaktu multivitamín, dodává přírodní betakaroten, rostlinné bílkoviny a díky CGF (chlorella růstovému faktoru) zajišťuje rychlou obnovu poškozených buněk. Tento produkt je významným doplňkem redukčních diet (svým sytícím účinkem pomáhá efektivně redukovat tělesnou hmotnost).

Balení:

  • 150 g, obsahuje cca 225 tablet (na 14 dní užívání)
  • 300 g, obsahuje cca 450 tablet (na 1 měsíc užívání)
  • 600 g, obsahuje cca 900 tablet (na 2 měsíce užívání)

Zde můžete vidět cenu produktu Unilakt čoko.

Zdroj: Unilakt na hubnutí
Zveřejněno dne: 15.4.2016

ANÉMIE

Vznik anémie

Jen ve vzácných případech je anémie genetická choroba. Nejčastěji anémie vzniká jako onemocnění vyvolané nedostatkem látek, které jsou důležité pro krvetvorbu. V některých případech bývá anémie způsobena předčasným rozpadáním krvinek anebo tím, že se krvinky v kostní dřeni netvoří z důvodu jiných onemocnění. Kteří lidé mají větší předpoklady pro vznik anemie? Nejčastěji u nás je to především dospívající mládež, která velice rychle roste, u které je prokázán častý nedostatek železa. Další skupinou lidí s předpokladem k anémii jsou ženy, které mohou mít děti (jsou plodné), a které mají pravidelné menstruační cykly. Anémie se týká i některých vegetariánů, u kterých se může za nějaký čas projevit nedostatek železa, ale ne u všech. Další významnou skupinou jsou osoby, které trpí chronickými onemocněními jiného druhu. Bylo také výzkumem dokázáno, že u lidí, kteří dlouho pijí černý čaj, se hůře vstřebává železo a pak u nich vzniká častěji anémie z nedostatku železa. Také houbaři by měli zpozornět, protože houba čechratka podvinutá může způsobovat chudokrevnost a to už při prvním snědení.

Zdroj: Anémie
Zveřejněno dne: 13.9.2012

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Bílé krvinky v moči

U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.

Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.

Správné hodnoty

Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči

K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.

Rozlišení:

  • Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
  • Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.

Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.

Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.

Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.

Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.

Více se můžete dočíst zde.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

KREVNÍ SEDIMENTACE

Co je to krevní sedimentace?

Sedimentace červených krvinek či Fahraeusova-Westergreenova metoda (FW). Vyšetření je podroben vzorek krve odebraný ze žíly na paži (vyšetření nesrážlivé, plné krve). Tato metoda byla do praxe zavedena až ve 20. letech 20. století. U dospělých se normální hodnoty sedimentace pohybují přibližně do 15–20 mm/hod. Číslo závisí na věku, neboť s věkem dochází k jejímu urychlování. U žen je rychlejší než u mužů kvůli obvykle menšímu množství červených krvinek.

Krev člověka se skládá ze dvou složek – krevní plazmy, což je slámově zbarvená tekutina obsahující velké procento vody a množství organických a anorganických látek, a krevních buněk – erytrocytů (červené krvinky), leukocytů (bílé krvinky) a trombocytů (krevní destičky). Při krevní sedimentaci se hodnotí rychlost klesání erytrocytů ke dnu zkumavky, naopak krevní plazma se hromadí nad nimi. Toto rozložení je dáno rozdílnou velikostí a hmotností jednotlivých složek. Sedimentace erytrocytů se měří po jedné a dvou hodinách, kdy je vzorek ponechán v klidu v odběrové soustavě (od umístění krve do takzvané Westergrenovy pipety). Výsledek se proto uvádí ve formě zlomku obsahujícího dvě čísla. Rychlost klesání erytrocytů se měří v milimetrech za hodinu a liší se v závislosti na pohlaví – u žen jsou hodnoty normální sedimentace 5–12 mm/hod, u mužů 3–8 mm/hod. Značně ji urychluje přítomnost imunoglobulinů v krvi (protilátky, které se tvoří při imunitní reakci) a další plazmatické proteiny (fibrinogen, C-reaktivní protein). Rovněž je ovlivňována zvýšenou hladinou lipidů v krvi (proto se „na krev“ chodí na lačno) a v neposlední řadě počtem a velikostí erytrocytů. Při snížení jejich počtu se sedimentace urychluje. Zvýšená sedimentace bývá nejčastěji známkou zánětu, ovšem může se objevit i při bakteriálních infekcích, nižší naopak ohlašuje například srdeční nedostatečnost. Všechny zmíněné faktory mohou poukazovat na různé chorobné stavy organismu a jejich průběh, avšak nevýhodou tohoto vyšetření je, že nelze přesně určit, o jaké potíže se jedná.

Zdroj: Krevní sedimentace
Zveřejněno dne: 8.5.2014