Podle statistiky lze 70 % případů vitiliga vyléčit nebo přinejmenším zastavit další rozrůstání bílých skvrn a převzít tak kontrolu nad rozvojem choroby.
Přípravek VITILEM+ byl speciálně vyvinut pro podporu při léčení takových těžkých chorob, jako je vitiligo či psoriáza. Do složení přípravku patří Lemna minor, respektive okřehek menší, který se již dávno se používá v lidové medicíně, také v čínské, a považuje se za nejsilnější prostředek v léčení vitiliga.
VITILEM+ se vyrábí v České republice. Používaný okřehek je sbírán pouze v ekologických, čistých vodojemech a prochází důkladným výběrem.
Přípravek VITILEM+ je přírodní produkt a nemá vedlejší účinky. Lze jej používat i na posílení imunity, která je důležitá při oslabení organismu.
Přípravek VITILEM+ byl schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR a obdržel i další certifikáty v Ruské federaci i v Evropě.
Riziko postižení dětí obou rodičů s vitiligem se odhaduje na 10 %. Za tvorbu pigmentu v kůži jsou zodpovědné pigmentové buňky – melanocyty, u vitiliga se předpokládá jejich porucha. Názory na tuto poruchu se však liší. Může jít o autoimunitní zánět (zničení melanocytů buňkami imunitního systému), poruchu komunikace mezi melanocyty a buňkami nervového systému, nebo o toxickou destrukci melanocytů.
Skvrny mívají různou velikost – od milimetrů po centimetry. Počáteční léze se objevují na rukou, předloktích, chodidlech a na obličeji, často se nacházejí perorálně a periokulárně. Skvrny mohou být lokalizované či generalizované, což je častější. Lokalizované vitiligo je omezeno do jedné hlavní oblasti se segmentálním nebo kvazidermadromálním rozšířením. Generalizované vitiligo postihuje více než jednu oblast – skvrny jsou obvykle nalézány na obou stranách trupu a jsou uspořádány symetricky či nesymetricky. Typickými lokalizacemi vitiliga jsou obličej, krk a kůže kštice. Dále jsou to místa opakovaně vystavovaná traumatizaci, tedy kostní prominence, extenzory předloktí, ventrální část zápěstí, dorzální část ruky, články prstů. V případě generalizovaného vitiliga bývají typicky skvrny periorificiálně, to je kolem tělesných otvorů (rty, oči, genitál), mohou být postiženy dásně, areoly prsních bradavek.
Ochlupení v oblasti skvrn vitiliga může být depigmentované (leukotrichie). Vitiligo ve kštici se obvykle projeví jako pramen bílých či šedých vlasů (poliosis), ale může se objevit i totální depigmentace kůže na hlavě. Postižení pokožky hlavy je nejčastější, následované postižením obočí, pubického ochlupení a ochlupení podpaží. Leukotrichie může indikovat špatnou prognózu ve vztahu k repigmentaci. Ke spontánní repigmentaci depigmentovaných vlasů nedochází.
V diskuzi PÁLENÍ ŽÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Manžel na pálení žáhy užíval celý život vždy lžičku sody ,zapil vodou a plení přestalo. Já jsem mu dávala na vyzkoušení novinky z lékarny, ale soda byla nejúčinnější. Žádné problémy mu soda po těch letech nezpůsobila, tak jí občas přidám do těsta místo PRDČ.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: www.ceskaordinace.cz…
V diskuzi ZUZANA ALEXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Horak.
Dobry den vazena pani Hajkova,
ziji jiz nekolik desitek let v zahranici .. do Cech samozrejme take pravidelne jezdim .. nekdy si tez prectu komentare ceske spolecnosti na nejaky ten clanek na Novinky.cz. Urcite mi nenalezi jejich uroven posuzovat .. kazdy mame preci pravo svobodneho projevu .. Vam bych chtel ovsem za Vas prispevek z uterý, 19. srpna 2014, 11:31:02 touto cestou vyjadrit velky kompliment, a jako ctenar Vam za nej moc podekovat. Mejte se fajn. JH
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pacienti s vitiligem by měli absolvovat laboratorní vyšetření k vyloučení asociovaných nemocí, měli by se vyhýbat traumatům, včetně některých kosmetických zákroků (permanentní make-up, piercing, chemický peeling). Vzhledem k tomu, že při opalování dochází ke kosmeticky nežádoucímu zvětšení kontrastu mezi skvrnami vitiliga a okolní normálně pigmentovanou kůží, neměli by se pacienti intenzivně opalovat, a pokud je to možné, volit fokusovanou fototerapii. Té se dává přednost i vzhledem k možnosti vzniku kožních karcinomů indukovaných opakovanou fototerapií okolní normální kůže. Vitiligo je onemocnění, které významně snižuje kvalitu života pacienta, třebaže nemusí být doprovázeno jinými chorobami. Pacienti by měli mít dostatek informací, možnost konzultace s psychologem a využívat i pacientské organizace v ČR a ve světě.
Uspokojivá léčebná metoda v současnosti neexistuje, ale četné klinické a výzkumné studie přinášejí etiopatogenetické poznatky, které se podílejí na rozvoji léčebných postupů. Základem komplexní léčby je vyšetření pacienta a vyloučení u vitiliga častých komorbiditních autoimunitních a endokrinních nemocí.
Léčbou topickými imunomodulancii, například takrolimus (0,03% nebo 0,1% mast) a pimekrolimus (1% krém) v kombinaci s fototerapií UVB 311 nm nebo excimerovým laserem 308 nm se dosahuje často uspokojivých léčebných výsledků. Topické imunomodulátory nahrazují lokální kortikosteroidy a vhodné jsou zejména při lokalizaci vitiliga na hlavě a krku. Uplatňují se i metody chirurgické, například mikrotransplantáty pigmentované kůže s melanocyty a autotransplantace kultivovaných melanocytů. U celkové pulzní léčby kortikoidy a PUVA (psoraleny + UVA) je třeba pečlivě zvážit závažnost vedlejších nežádoucích účinků. Nezbytná je edukace pacienta, fotoprotekce depigmentací a podpůrná psychoterapie.
Vitiligo je získaná ohnisková depigmentace kůže. Projevuje se mléčně bílými, dobře ohraničenými kožními či slizničními makulami. Postihuje 0,5–4 % světové populace, bez rozdílu pohlaví. Onemocnění většinou začíná mezi 2. a 40. rokem života, v 50 % do 20 let věku. Depigmentace jsou získané, rodinný výskyt je potvrzený asi u 23 % postižených vitiligem.
Dědičnost se vyznačuje genetickou nestejnorodostí a nekompletní penetrací. Lidské protilátky leukocytů (HLA) mohou být spojeny, ale ne konzistentním způsobem, například HLA-B13 je zvýšen u marockých Židů, HLA-DR4 je zvýšen u černochů. Orgánově specifické protilátky proti štítné žláze a parietálním buňkám sliznice žaludku jsou u pacientů s vitiligem častější než u běžné populace. Komplement, fixační protilátka proti melanocytům, byl nalezen v séru několika pacientů, kteří současně s vitiligem měli areatní alopecii, slizniční či kožní kvasinkovou infekci a mnohočetné endokrinní dysfunkce. Protilátky proti normálním lidským melanocytům získané specifickou imunoprecipitací mají cytolytický účinek. Profily T-buněk jsou u vitiliga abnormální se sníženým počtem T-pomocných lymfocytů. Průběh onemocnění je chronický.
Rozdělení vitiliga:
fokální – ohniskově jedna nebo více makul – asymetricky;
vitiligo mucosae – postihuje pouze sliznice;
segmentální – makuly sledují nervový segment, ve střední linii náhle končí;
akrofaciální – akra končetin a obličej často periorbitálně;
generalizované – depigmentace na většině povrchu těla;
universalis – symetrické, více než 80 % kožního povrchu je nepigmentováno, postižení kštice je příčinou vzniku světlých pramenů vlasů poliosis circumscripta.
Pacienti s vitiligem by měli absolvovat laboratorní vyšetření k vyloučení asociovaných nemocí.
Nekultivovaná epidermální suspenze: epidermální suspenze s melanocyty a keratinocyty, připravená trypsinizací normálně pigmentované kůže z místa odběru je rozprostřena na předem abradovanou plochu vitiliga a okamžitě pokryta nepřilnavými obvazy.
Tenké dermoepidermální štěpy: nepigmentovaná kůže je odebrána mělkou dermabrazí včetně papilárních dermis a velmi tenké dermoepidermální štěpy získané dermatomem jsou přeneseny na abradovanou kůži.
Odsávání epidermálního štěpu: epidermální štěp může být získán vakuovým odsáním (150 mmHg). Přijímaná oblast může být připravena odsátím, zmražením či dermabrazí oblasti 24 hodin před štěpováním. Kryt puchýře v místě depigmentace se odstraní a epidermální štěp se umístí na erodovanou plochu.
Minigraftování: malé donorové štěpy jsou vloženy do řezu v depigmentovaných oblastech a jsou drženy na místě tlakovými obvazy. Repigmentace se začíná projevovat během 4–6 týdnů, kosmetický výsledek je výborný.
Kultivovaná epidermis s melanocyty či suspenze kultivovaných melanocytů: depigmentovaná kůže je odebrána za použití tekutého dusíku, mělké dermabraze, pomocí uhličitého ablačního laseru. Velmi tenký štěp kultivované epidermis nebo melanocytární suspenze jsou rozprostřeny na obnažený povrch.
Další možnosti
Mikropigmentace: způsob, který není obecně doporučován vzhledem k možnosti vyvolání koebnerova fenoménu a vzniku nových skvrn vitiliga. Může být použit permanentní make-up (tetováž), hlavně u osob tmavé pleti. Barevné sjednocení je obtížné a barva má tendenci vyblednout.
Kosmetická kamufláž: na exponovaná místa (obličej, ruce) je možné použít kosmetický make-up nebo samoopalovací krémy.
Fototerapie: Vede ke kosmeticky uspokojivé repigmentaci až u 70 % pacientů s časnou nebo lokalizovanou nemocí. Fototerapii lze používat formou celotělových, lokálních nebo fokusovaných zářičů. Ze spektra fototerapie se dnes nejvíce využívá takzvaná úzkopásmová UVB fototerapie s emisí spektra 310–315 nm a maximální vlnovou délkou 311 nm. Frekvence ozáření je od 1–2krát týdně do 1–4krát měsíčně, ale nikdy ve dnech jdoucích po sobě. Tato léčba může být bezpečně užita u dětí, těhotných žen a kojících žen. Krátkodobé vedlejší účinky zahrnují pruritus a xerózu. Několik studií prokázalo účinnost úzkopásmového UVB záření v monoterapii. Pro vitiligo generalizované nebo vitiligo postihující více než 20 % povrchu těla se používá celotělové ozáření UVB, pro pacienty s vitiligem postihujícím méně než 20 % povrchu těla je vhodnější použít fokusované přístroje. Bývají někdy označovány jako „mikrofototerapie“, mají optický systém v podobě vlákna, které směřuje radiaci na malé oblasti kůže (cca 1 cm2). Úzkopásmová UVB terapie je metodou první volby pro dospělé a děti s generalizovaným vitiligem. Fotochemoterapie zahrnuje použití psoralenů v kombinaci s UVA světlem, takzvaná PUVA metoda. Psoraleny mohou být aplikovány systémově, za dvě hodiny poté následuje ozáření umělým UVA světlem (zpravidla celotělové ozáření) či sluncem. Avšak 2–3 ošetření týdně po mnoho měsíců je nutné absolvovat před tím, než dojde ke sjednocení perifolikulární repigmentace. Počet PUVA ošetření nutných k depigmentaci bývá 50–300 (přitom 250–300 ozáření zvyšuje riziko vzniku kožních karcinomů 12–14krát). Vitiligo na dorzech rukou a nohou je vysoce odolné vůči terapii. Nejlepších výsledků z PUVA může být dosaženo na tváři, trupu a proximálních částech končetin. Topickou PUVA (0,1-0,3% 8-metoxypsoralen v krému nebo roztoku) je možno použít pro některé pacienty s lokalizovanými lézemi. Psoralen je aplikován 30 minut před ozářením UVA (obvykle 0,1-0,3 J/cm2 UVA). Ošetření se provádí jednou či dvakrát týdně. Lékaři předepisující PUVA terapii by měli být detailně obeznámeni s riziky spojenými s léčbou. Kůže by měla být chráněna před další expozicí UVA během léčby, neboť je citlivější (mohou se vyskytnout těžké popáleniny, vystaví-li se pacient dodatečnému UVA záření). Výhody úzkopásmového UVB nad PUVA terapií zahrnují kratší léčebné časy, žádné náklady na léky, žádné nepříznivé gastrointestinální příznaky při používání orálních psoralenů a žádnou potřebu následné fotoprotekce.
Terapie excimerovým laserem a excimerovým monochromatickým světlem: Novou modifikací fototerapie vitiliga je použití světla o vlnové délce 308 nm. Tuto vlnovou délku je možné získat buď pomocí excimerového laseru, nebo přístroje emitujícího monochromatické světlo. Užívá se ve formě fokusované terapie. Je to metoda účinná, bezpečná a dobře tolerovaná, vhodná na méně než 10–20 % povrchu těla. Při použití laseru je to však metoda drahá. Lokalizované léze vitiliga jsou léčeny 1–2krát týdně nebo 1–2krát měsíčně nejméně 24–48krát. Podle studií z let 2004 a 2007 mají nejlepší výsledky kombinace fototerapie 308 nm plus 0,1% takrolimus v masti i u rezistentních lézí vitiliga.
Systémová léčba: Kortikosteroidy lze použít jak systémově, tak lokálně. Systémové kortikosteroidy (prednison) mají své omezené použití vzhledem k dlouhodobé terapii a nebezpečí nežádoucích vedlejších účinků. Proto se některými autory doporučuje jen jako takzvaná „víkendová terapie“ podání 20 mg prednisonu 2 dny v týdnu (sobota a neděle). Nasazení musí být vždy pečlivě zváženo. Některými autory je doporučováno užití cyklosporinu A, větší zkušenosti však s tímto imunosupresivem nejsou.
Topická terapie: Topickým kortikosteroidním preparátem se obvykle v léčbě vitiliga začíná. Výsledky terapie nejsou příliš uspokojivé, ale lze ji použít u pacientů s lokalizovaným vitiligem anebo zánětlivou formou vitiliga. Intralezionálně aplikované kortikosteroidy se již nepoužívají (kvůli bolesti při aplikaci a riziku vzniku atrofie kůže). Topické imunomodulátory, takrolimus (0,03% nebo 0,1% mast) a pimekrolimus (1% krém), jsou účinnou alternativou terapie vitiliga, nahrazují topické kortikosteroidy vzhledem k absenci nežádoucích kortikosteroidních účinků. Topické imunomodulátory se hodí zejména při lokalizaci vitiliga na hlavě a krku. Využívá se synergického účinku s fototerapií, ideálně s úzkopásmovým UVB nebo 308nm zářením. Deriváty vitamínu D – kalcipotriol a takalcitol – působí specifickou aktivaci T-buněk inhibicí přeměny T-buněk (v průběhu fáze G1) a inhibicí prozánětlivých cytokinů. Tyto deriváty vitamínu D3 ovlivňují melanogenezi specifickými ligandními receptory (například receptor endotelinu a c-kit). Kombinace topické aplikace derivátů vitamínu D3 a úzkopásmového UVB či PUVA má výsledky lepší než monoterapie.
Depigmentační terapie: Je-li vitiligo generalizované a pokusy v repigmentaci nepřinesly uspokojivé výsledky, lze ve vybraných případech zkusit depigmentaci. Měly by však být zváženy dlouhodobé sociální a emocionální důsledky – výsledkem je totiž depigmentace permanentní. Krém monobenzyléteru hydrochinonu v postupně se zvyšující koncentraci se aplikuje dvakrát denně po dobu 3–12 měsíců. Může se objevit pálení či svědění, přecitlivělost až kontaktní dermatitida.
Chirurgická léčba: Pro léčbu vitiliga existují chirurgické alternativy, které jsou vyhrazeny pro unilaterální (segmentální) či lokalizované vitiligo. Pacienti s malými oblastmi vitiliga se stabilními lézemi jsou kandidáty pro chirurgickou transplantaci. Nejdůležitějšími faktory indikujícími stabilitu jsou: žádná progrese lézí po dobu alespoň posledních dvou let; spontánní repigmentace; pozitivní test minigraftů, tedy repigmentace na 4–5 minigraftech; absence nové koebnerizace zahrnující dárcovskou oblast pro test minigraftů; a unilaterální vitiligo.
V diskuzi LUPÉNKA (PSORIÁZA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ditunka.
podívej se na www.bolestikloubu.cz, tam je seznam pracovišť, kde se biologická léčba provádí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
dobry vecer mam lupenku na leve ruce na dlani vyskousel sem vsechny pripravky nic stoho nepomaha skousel sem more slana voda mi pomohla jen nacas potom dovolena skoncila a zase se to vratilo da se sehnat nekde morska sul a jak to funguje dekuji za jakoukoliv radu.zpozdravem pan josef.
Léčba dny bylinkami se jednoznačně doporučuje. Jak již bylo popsáno, nejen vědci, ale i naše babičky používají na dnu celer, kopřivy, třešně a podobně. Dna a její léčba je v současnosti opravdu hodně diskutované téma, jelikož dochází k nárůstu tohoto onemocnění.
V diskuzi LUPÉNKA (PSORIÁZA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Hanko, to co mu píchají se jmenuije Remicade, je to biologická léčba, ale říkal že existují i jiný přípravky. Uričtě se ta léčba provádí i jinde ve větších městech ale nevím, kde by jsi našla kontakt.
Zeptej se své lékařky, ta by tě tam stejně musela poslat, nedá se tam jít bez předchozích doporučení. On na té klinice bývá obvykle půl dne. 2 hodiny kapačka a potom ještě na pozorování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Karcinom plic patří mezi nejčastější nádory v České republice a bohužel i mezi ty s nejhorší prognózou. Cílená léčba se stále zdokonaluje a pomalu začíná vytěsňovat i chemoterapii. Její výhody spočívají v přesném působení na daný nádor – oproti chemoterapii, která zničí prakticky všechny rychle se dělící buňky v lidském organismu. U nádorů plic je tato léčba srovnatelná s chemoterapií, ale má lepší profil nežádoucích účinků. Cílená léčba je v České republice zatím dostupná jen omezeně.
V naší poradně s názvem ÚČINNOST A JAK JE FIN. NÁROČNÁ LÉČBA CHEMOTERAPII U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den, bylo zjištěno nádorové onemocnění v játrách mého 10letého Briťáčka, chtěla bych se zeptat,jak je účinná-úspěšná a zároveň finančně náročná případná léčba chemotetapii. Děkuji za Vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všechny odpovědi, které chcete znát jsou velmi individuální a záleží na rozsahu nádorového onemocnění. Co se týče finanční náročnosti, tak počítejte s tím, že jedna aplikace chemoterapie stojí 1200 až 1700 Kč. Aplikace se provádí vpichem do žíly a provádí se v týdenních až třítýdenních intervalech několik měsíců. Cena tak může vyšplhat i přes 30 tisíc. Pokud máte kocourka pojištěného, tak tuto léčbu zaplatí pojišťovna. Doporučuji vyhledat veterinární kliniku, která má ve svém portfoliu onkologii a tam je požádat o konzultaci a dohled nad léčbou. Samotné aplikace cehmoterapie pak může provést váš lokální veterinář, abyste nemusela jezdit každý týden na injekci Bůh ví kam.
Metastázy se většinou neoperují, ale musí se postupovat individuálně. U tohoto stavu moderní léky nemocného bohužel nemohou uzdravit, ale prodlouží mu život.
Přírodní léčba astmatu s alergií se dá řešit pomocí čínské medicíny. Zhruba půlroční léčebná kúra je aplikována pomocí akupunktury a bylin za účelem zvýšení celkové imunity organismu. Poté se k akupunktuře přidají i bylinné směsi ve formě tablet zaměřených přímo na astma a horní cesty dýchací, které se užívají pravidelně (plus příležitostně baňkování a nahřívání akupunkturních bodů moxou). Léčba čínskou medicínou je pomalá, dlouhodobá a nákladná (není hrazena) a vyžaduje spolupráci pacienta. Zaměřuje se však na léčbu celého člověka. Neodmyslitelnou součástí léčby je současné užívání předcházející terapie, přičemž dochází ke snižování léčebných dávek.
Základním faktorem úspěšné léčby alergického ekzému je zabránit kontaktu s alergeny. To platí jak pro akutní alergické reakce, tak i pro atopickou dermatitidu (ekzém). Problém spočívá nejen v ošetření, ale často i v přesném určení příznaků, které byly příčinou vyrážky. Často je bohužel nemožné vyhnout se kontaktu s alergeny. Nejúčinnější léčbou je pak konvenční léčba, která pomáhá proti kontaktní dermatitidě. Konvenční léčba zahrnuje léčbu glukokortikoidy, které jsou účinné při externí léčbě svědivé vyrážky nebo podráždění kůže. Dále se mohou používat krémy nebo masti, které přispívají k posílení bariérové funkce kůže, aby tak byla snížena citlivost k průniku alergenů a následné podráždění. Také může být použita alternativní léčba, například UV terapie.
Léčba neplodnosti u žen je samozřejmě závislá na tom, co brání otěhotnění. Někdy však nemusí být příčina známa.
Problémy s ovulací – předepisuje se medikamentózní léčba.
Nevysvětlitelná plodnost – když lékař nemůže zjistit příčiny neplodnosti u vás i vašeho partnera, může léčba zahrnovat buď léky, nebo hormonální injekce, či inseminaci.
Blokované nebo poškozené vejcovody – provádí se operace vejcovodů.
Endometrióza – u mírné až střední endometriózy zahrnuje léčba laparoskopickou operaci, kdy dojde k odstranění endometriální tkáně. Tato léčba však nebývá možná, pokud trpíte závažnou endometriózou.
Léčba pro muže
Lékař vám může doporučit inseminaci. Spermie jsou shromažďovány a pak zahuštěny, aby došlo ke zvýšení počtu zdravých spermií pro inseminaci.
Nefungující počáteční léčba
Mnoho párů, které mají problémy s otěhotněním, dospěje ke společnému bodu, kdy se musí rozhodnout, zda chtějí zkusit asistovanou reprodukci.
In vitro fertilizace je nejčastějším typem asistované reprodukce, jde o umístění oplodněného vajíčka do dělohy přes děložní čípek.
Intracytoplazmatická injekce spermie – provádí se v laboratoři, kde lékař vstřikuje přímo jednu spermii do jednoho vajíčka. Pokud dojde k oplodnění, lékař vloží embryo do dělohy ženy.
