Příčinu vzniku bipolární afektivní poruchy nelze, jako ostatně u řady dalších psychických poruch, jednoznačně určit. Vzniká pravděpodobně kombinací biologických a psychologických faktorů. Svou roli zde sehrávají jak dědičné dispozice, tak faktory vnější. Ačkoliv v poměrně nedávné době se pozornost některých vědců zaměřila na možnou souvislost rozvoje některých případů tohoto onemocnění a též schizofrenie.
V naší poradně s názvem PŘÍRODNÍ LÉK NA SCHIZOFRENIE A DEPRESE A ÚNAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mamka je psychicky labilní člověk a na jaře a podzim trpí totální únavou a depresemi. Je schopná prospat celý den, nic ji nebaví, má řeči o sebevraždě atd, Sama se již léčí u své psychiatričky ( nějaký druh schizofrenie ) , avšak bych jí ráda pomohla přírodní cestou, jelikož její léky na tento druh depresí nepomáhají... Poradíte prosím nějaký účinný přípravek na deprese, nechuť k života a únavu? Moc děkuji. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje několik bylinek, které ovlivňují psychiku, jako například třezalka nebo meduňka, ale jejich kombinace se stávající léčbou je riziková. Mnohem lepší je kontaktovat lékaře psychiatra a informovat ho o zhoršení psychického stavu, protože je zde celá řada léků, které mohou být použity při těchto výkyvech. Nemyslete si, že alternativní medicína bude v tomto případě účinnější než léčivo z lékárny, nebude a navíc samovolná změna v léčbě přinese akorát tak zhoršení. Můžete zkusit poslat maminku na skupinovou terapii, kde jsou přítomni lidé se stejnými problémy a mezi sebou si vyměňují informace a zkušenosti za dohledu zkušeného mediárora. O konání takových skupinových terapií se dozvíte v ordinaci psychiatra. Zároveň je třeba dohlédnout, aby vaše maminka skutečně užívala předepsanou léčbu a nevynechávala.
V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.
BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.
V diskuzi JAK LÉČIT ZÁCPU ZPUSOBENOU DEPRESÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Karasová.
Dobrý den,mohli by jste mi poradit čím odstranit zácpu vzniklou vždy při depresi? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Mám maniodepresivní psychózu, která je často doprovázená i zácpou. Léčím ji tak, že užívám Psyllium, což je zdravá vláknina a když mám hodně tuhou stolici, tak večer dávám jednorázově Gutalax nebo Fenolax a navýším denní příjem tekutin na 3 litry vody denně, první pití hned po probuzení na lačno. Dá se to takhle v pohodě zvládnout a chodím pak pravidelně ráno po probuzení na velkou jenom jednou denně.
Maniodepresivní psychóza patří mezi psychické poruchy, u kterých je obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být dědičný, to znamená, že je vázaný na geny. Avšak je nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy k určitému onemocnění, nedědí onemocnění samotné. Riziko se zvyšuje s bližším příbuzenským vztahem. Riziko také roste s vyšším počtem příbuzných, kteří trpí maniodepresivní poruchou nebo depresemi.
Maniodepresivní pacient patří vždy do rukou lékaře specialisty – psychiatra. Alternativně a preventivně lze zmírnit projevy onemocnění, a to pomocí zdravého životního stylu, dostatkem fyzické aktivity, pravidelným a dostatečným spánkovým režimem, vyhýbáním se dlouhodobému stresu, stresovým a psychicky náročným situacím, vyhýbáním se konzumaci alkoholu, zamezením užívání psychoaktivních látek (marihuana, LSD, kokain, pervitin a tak dále).
Plegomazin účinkuje na centrální nervový systém a pomocí ovlivnění některých receptorů má vliv na rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Tyto neurotransmitery jsou různé chemické sloučeniny, které zprostředkovávají přenosy vzruchů mezi neurony. Chlorpromazin poměrně neselektivně blokuje dopaminové, noradrenalinové, acetylcholinové a serotoninové receptory. Plegomazin má silný antipsychotický účinek a užívá se u psychiatrických stavů, jako je schizofrenie, maniodepresivní psychóza a různé poruchy chování.
Jak již bylo uvedeno, vedle klasických psychiatrických indikací je Plegomazin pro své tlumicí účinky využíván také v porodnictví. Podává se na celkové zklidnění a útlum reaktivní dělohy na konci těhotenství před porodem ve formě injekcí. Přestože lék není schválen k použití v této indikaci, je takto využíván již poměrně dlouho a bez zaznamenaných negativních důsledků. Pokud gynekolog na základě svých zkušeností uzná za vhodné Plegomazin nasadit před porodem nebo při porodu, tak je to zcela v jeho kompetenci. Lék existuje pouze ve formě injekcí určených k nitrosvalovému podání. Jedna ampule obsahuje 25 miligramů účinné látky.
Jak se chovat při kontaktu s maniodepresivní psychózou
Lidé s maniodepresivní psychózou velmi často trpí pocity bezvýchodnosti a jsou přesvědčeni o tom, že nic v jejich životě nemá smysl. Únik z těchto trýznivých pocitů a psychické bolesti hledají pak, jak se dá. Právě tyto pocity jsou nejčastější motivací k sebevraždě a východiskem ze zdánlivě neřešitelné aktuální životní situace. Maniodepresivní psychóza s sebou nese různá rizika. Mezi ně patří rizika sociální a společenská. Nepříjemnosti si postižený maniodepresivní psychózou může způsobit nevhodným chováním na veřejnosti, arogantním a sebevědomým vystupováním, nevhodným vtipkováním, žoviálností. Obvykle veřejnost není o nemoci člověka informována, a tak toto chování připisuje jeho charakterovým vlastnostem, což silně stěžuje jeho další společenský i osobní život. Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci alkoholu nebo léků. Ty mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu, a navíc k dalším zdravotním komplikacím. Lehkovážné chování, které je typické pro manickou fázi, často způsobuje následné potíže a konflikty v partnerství nebo manželském vztahu, vede k finančním ztrátám, neuváženým investicím. U tohoto onemocnění výrazně pomáhá sportovní aktivita jedince, který však o ni musí projevovat zájem.
Změna úrovně hladiny a produkce melatoninu byla zjištěna u různých psychiatrických poruch, jako jsou deprese, sezonní afektivní porucha, bulimie, anorexie, panická porucha, schizofrenie, syndrom změny časových pásem.
Na internetu si sami můžete vyzkoušet on-line test – DEPRETEST. Tento psychologický test vede ke zhodnocení závažnosti příznaků deprese. Pozorně si přečtěte každou položku a rozhodněte, do jaké míry pro vás platí. Odklikejte všechny položky testu. Za psychotest je nutno zaplatit a prozradit tak svou identitu, teprve po té vám budou sděleny výsledky.
Plegomazin je přípravek působící na centrální nervovou soustavu (patří do skupiny přípravků nazývaných antipsychotika nebo neuroleptika). Je určen k léčbě psychotických stavů, jako například schizofrenie, těžkých poruch chování s psychomotorickou excitací a úzkostí. Dále se používá k doplňkové léčbě bolesti (neuralgické, neuritické, spojené s nádorem a u popálenin), k léčbě tetanu nebo akutní intermitentní porfyrie.
V pediatrii se používá k léčbě excitace (vzrušení) a zvracení.
Citalec se používá u poruch nálady, které jsou v naší populaci velmi časté. Mezi tyto choroby patří deprese, maniodepresivní psychóza, některé fobie, panická porucha, obsedantně kompulzivní choroba a další úzkostné poruchy. Velkou výhodou tohoto a jemu podobných léků je, že nepůsobí tlumivě (neuspávají) a nenarušují intelekt léčeného. Při zahájení užívání antidepresiv je nutno mít na paměti, že začátky jejich účinků se objeví až za 2–3 týdny užívání.
Coaxil se používá k léčbě deprese (stav provázený nadměrným smutkem) různé závažnosti. Přípravek je určen dospělým nad 18 let. Jde o potahovanou tabletu, která obsahuje jako léčivou látku tianeptin. Tianeptin působí na centrální nervový systém. Po podání ústy se rychle a úplně vstřebává. Vylučuje se metabolizovaný (přeměněný) převážně ledvinami. Tianeptin se používá u poruch nálady, které jsou v naší populaci velmi časté. Mezi tyto choroby patří deprese, maniodepresivní psychóza, některé fobie, panická porucha, obsedantně-kompulzivní choroba a další úzkostné poruchy. Velkou výhodou tohoto a jemu podobných léků je, že nepůsobí tlumivě (neuspávají) a nenarušují intelekt léčeného.
Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.
Deset tváří úzkosti – Hans Morschitzky a Sigrid Sator
V současné době onemocní nějakou formou úzkostné poruchy v průběhu svého života každý čtvrtý člověk z populace. U žen je toto onemocnění nejčastějším psychickým problémem, u mužů druhým nejčastějším po problémech s alkoholem. Zkušení autoři řady úspěšných knih popisují ve své knize „deset tváří“ úzkosti, tedy forem úzkostných poruch. U jednotlivých poruch vysvětlují názorně jejich vznik, dynamiku, specifické projevy a nabízejí osvědčené přístupy k jejich překonání. Ty vycházejí jak z mnohaletých odborných zkušeností autorů, tak z nejnovějších poznatků kognitivně-behaviorální terapie a mentálního tréninku. Autoři nabízejí přístup zahrnující konfrontační terapii, mentální trénink, kognitivní terapii, tělesný trénink, trénink emocí, posilování sebevědomí a trénink zvládání stresu.
V současnosti lze syfilis pomocí antibiotik dobře léčit. Nutnou podmínkou úspěchu je ale včasná diagnóza a zahájení odpovídající terapie. Neléčená infekce může způsobit nevratné poškození mozku, nervů, kostí, kloubů a tělesných orgánů. V nejtěžších případech způsobuje úmrtí nemocného. K postižení nervového systému dochází pomalu. Po několika letech se objeví porucha citlivosti a nervových reflexů. Současně se mění osobnost nemocného. Je možné u něj pozorovat maniodepresivní chování s postupným rozvojem syfilitické demence. Konečným stadiem syfilitického poškození nervového systému je takzvaný tabes dorsalis. Nemocný ztrácí citlivost na bolest, má těkavé pohyby, trpí poruchou chůze a samovolným unikáním stolice a moči. Postižení kardiovaskulárního systému se projeví zánětem srdce, vznikem výdutí aorty a nedomykavostí aortální chlopně. Nemocný je tak ohrožen na životě vykrvácením při prasknutí výduti nebo rozvojem infarktu přetěžovaného srdce.
Spánek narušují především takové duševní choroby jako schizofrenie, častěji pak ještě deprese. Nově vzniklá spánková porucha může s předstihem signalizovat právě rozvíjející se depresi před nástupem jejích typických psychiatrických projevů. Podobné platí pro ženský přechod. Ten se může u jinak zcela zdravých a někdy i poměrně mladých žen ohlásit zhoršeným spaním a depresivním laděním. A to ještě před výskytem typických klimakterických potíží, jako jsou návaly horka, pocení, nepravidelná menstruace a podobně.
Psychické příčiny spánkových poruch jsou i stavy trémy a očekávání před zkouškou, před sdělením soudního rozsudku nebo nějaké vážné diagnózy. Opakované stavy původně konkrétně podmíněného strachu se mohou takříkajíc osamostatnit, odpoutat se od vlastní příčiny a stát se samostatnou (druhotnou) chorobou, vznikne takzvaná anxiózní neuróza. Přetrvávající, objektivně neopodstatněný pocit strachu a ohrožení pak způsobuje dlouhodobou nespavost vyžadující odbornou medikamentózní léčbu.