Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

NÍZKÁ HLADINA BÍLÝCH KRVINEK

Obsah

Příznaky spojené s nízkou hladinou kortizolu 

Nízká hladina kortizolu bývá signalizována různými onemocnění, ale nejčastěji to je nízký krevní tlak a také hyper pigmentace. Časné příznaky jsou nespecifické a mohou být snadno zaměněny s jinými poruchami. Mezi prvotní příznaky, kterými se nízká hladina kortizolu projevuje, patří únava, bolesti hlavy, slabost, závratě a ortostatická hypotenze, což je náhlý nízký krevní tlak při vstávání do svislé polohy. Dalšími příznaky jsou nevolnost, zvracení a průjem a také neschopnost tolerovat chladné teploty. Pokud se nízká hladina kortizolu neléčí, tak se tyto příznaky postupně vyvinou do svalové slabosti, hubnutí, dehydratace, hypotenze, podrážděnosti a deprese. Nakonec přijde nadledvinová krize, která se projeví jako bolest v břiše, na zádech a na nohou, a může způsobit i kolaps periferních cév anebo může být původcem extrémní tělesné slabosti.
 

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Poradna

V naší poradně s názvem CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Libošková.

Nemohu nikde najít co znamená nízká hladina CRP do 1 mg/l,ví to někdo?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Co znamená nízké CRP v krevním testu? Nízká hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) v krevním testu nemá pro diagnózu žádnou hodnotu. CRP se v krvi zdravých osob prakticky nevyskytuje a zvyšuje se při zánětu. Proto hodnoty blízké nule ukazují pouze na to, že v těle není zánět nebo že test nebyl správně proveden.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze CRP v krvi a jeho hodnoty

Nízká hladina kortizolu - příčiny

Existují různé důvody, které mohou vést k nízké hladině kortizolu. Nízká hladina kortizolu může být způsobena některými léky nebo špatnou funkcí nadledvinek a hypofýzy. Právě špatná funkce nadledvinek a podvěsku mozkového bývají nejčastější příčinou nízké hladiny kortizolu. Mezi primární příčiny nízkého kortizolu proto patří atrofie nadledvinek v důsledku nádoru nebo zánětu, který způsobuje odumírání buněk nebo autoimunní reakce. Také některé nemoci mohou mít vliv na nízkou hladinu kortizolu tím, že ovlivňují schopnost nadledvinek produkovat dostatečné množství kortizolu. Jednou z takových nemocí je autoimunitní polyendokrinní syndrom, což je autoimunitní postižení více endokrinních žláz, a vzácněji pak endokrinní porucha, tak zvaná Addisonova choroba. Addisonova choroba charakterizuje poruchu kůry nadledvinek, při které se snižuje tvorba hormonů kortizolu a aldosteronu.
 

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Diskuze

V diskuzi CARZAP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Moldrzyková.

Carzap má jako možné vedlejší účinky uvedeno: snižuje imunitu, způsobuje
horečku, bolesti v krku, zánět průdušek, snižuje počt bílých krvinek ap.
Je vhodné začít brát tento Carzap právě v této době, kdy otřebujeme silnou
imunitu? Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Carzap

Nízká hladina hCG v těhotenství

Jak z tabulky vyplývá, rozpětí hladiny hCG hormonu je velmi vysoké, a tak není divu, že některé ženy mají jejich hladinu na té nižší úrovni, neznamená to, ale že je jejich těhotenství komplikované, nebo zamlklé. Problém by nastal, kdyby hladina hCG hormonů klesala neustále a byla mimo tabulky.

Zdroj: Co znamená hCG

Diskuze

V diskuzi NIZKA HLADINA HORMONU V TĚHOTENSTVÍ VE 12 TYDNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona.

Co se může stát miminku když mamince ná genetické zjisti ve 12 týdnů těhotenství nízkou hladinu hormonu??

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nizka hladina hormonu v těhotenství ve 12 tydnu

Jaké příznaky má nízká hladina cukru v krvi

Nejprve se objevuje třes, intenzivní hlad, nervozita, bušení srdce, studený pot, brní prsty nebo rty, později se objeví rozmazané vidění, nedostatek energie, úzkost, hněv, slabost, špatná koordinace, bolest hlavy, závrať, nesrozumitelná řeč, poruchy chůze, ospalost a únava. Nakonec se dostaví ztráta vědomí anebo kóma.

Nízká hladina cukru v krvi v noci se projevuje nočními můrami, nespavostí, pocením. Hypoglykemie se projevuje především poruchami v mozku (mozkové buňky nemohou existovat bez příjmu energie). Objevuje se slabost, studený pot, bušení srdce, výpadky, ztráta vědomí. Hypoglykemie se může vyvinout velmi rychle a přejít následně do hypoglykemického kómatu a způsobit smrt pacienta.

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Poradna

V naší poradně s názvem NIZKA HLADINA BILIRUBINU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DANIELA.

mám nizku hladinu bilirubinu t.j. 3,48 ked som bola na krvnom obraze čo to znamená.Začala som pit štavu z cvikle jablka a mrkvy každy den cca nepretržite 3 mesiace
neni to s tým spojené. Som anemicka mám malo železa. Ďakujem za odpoveď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nárazově nízká hladina bilirubinu v krvi není nic vážného a u většiny lidí není třeba žádných lékařských zásahů k jejímu zvýšení. Hladinu bilirubinu v krvi snižuje vitamín C podávaný ve vysokých dávkách. Váš pokles bilirubinu tedy může způsobit nepřetržité pití šťávy z červené řepy, jablka a mrkve, o kterém píšete. Z lékařského hlediska by bylo vhodné hladinu sledovat jednou za půl roku a pak teprve učinit nějaká opatření k jejímu zvýšení, jako například: snížení příjmu kofeinu a udržování příjmu vitaminu C na doporučených denních dávkách 60 mg za den. Dlouhodobě nízký bilirubin může signalizovat selhání ledvin a nebo přispět k rozvoji ischemické choroby srdeční.
Při anémii je vhodné doplňovat železo pomocí doplňků stravy. Je to efektivnější a lépe se odhadne potřebné množství.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nizka hladina bilirubinu v krvi

Produkty na zvýšení počtu bílých krvinek

Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.

Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.

Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.

Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.

Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.

Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.

Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek. Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Diskuze

V diskuzi ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.

zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje počet bílých krvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na www.imuregen.cz

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zkuste IMUREGEN

Co jsou nadledvinky

Nadledvinky se nachází těsně nad ledvinami. Nadledvinky produkují několik důležitých hormonů – adrenalin, noradrenalin, gonadokortikoidy (estrogen a androgen) a skupinu hormonů, která se nazývá glukokortikoidy. Kortizol je právě jedním hormonem ze skupiny glukokortikoidů.
 

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Co je to kortizol

Kortizol je hormon vylučovaný nadledvinami a žlázami hypofýzy, které k jeho produkci potřebují dostatek sacharidů a bílkovin přijatých prostřednictvím metabolismu. Kortizol v lidském těle pomáhá udržovat správný krevní tlak a zdravé kardiovaskulární funkce. Kortizol také zpomaluje zánětlivé reakce a je významnou a nezbytnou součástí vyváženého metabolismu. Kortizol je také označen jako stresový hormon, neboť správná hladina kortizolu umožňuje lidskému tělu udržovat dostačující úroveň energie a dovoluje mu tak lépe se vypořádat s emocionální nebo fyzickou zátěží. Hladiny kortizolu jsou nejvyšší v dopoledních hodinách, po obědě začnou postupně klesat až k nejnižší hladině, která je v noci. Hladina hormonu kortizol neustále kolísá.
 

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Poradna

V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.

prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom
- musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: www.google.com/searc…

Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílých krvinek.

Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Sweetův syndrom

Správné hodnoty bílých krvinek

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.

Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.

Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.

S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:

  • lymfocytopenie = málo lymfocytů
  • neutropenie = snížené množství neutrofilů
  • eozinopenie = snížené množství eozinofilů
  • bazopenie = snížené množství bazofilů

Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:

  • lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
  • neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
  • eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
  • bazofilie = zvýšené množství bazofilů

Další termíny

Leukostáze = koagulace bílých krvinek

Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.

Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Diskuze

V diskuzi PODRÁŽDĚNÁ SLINIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Nový.

jaký to má vliv zvýšení červených krvinek na zánět slinivky.díky za odpověd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Podrážděná slinivka

Zvýšený počet bílých krvinek v krvi

Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.

Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.

Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.

Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.

Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.

Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.

Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.

Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).

Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek. U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílých krvinek.

Odborně se zvýšení počtu bílých krvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílých krvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu. Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílých krvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílé krvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství. Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílých krvinek.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Diskuze

V diskuzi PŘÍČINY ZAVODNĚNÍ TĚLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Naprosto s článkem souhlasím, strašně dlouho jsem bojovala s váhou až jsem zjistila, že mám v sobě spoustu vody. Po odvodnění organismu a vysazení HA šli konečně kila dolů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.

Dobrý den., v rodině se nám vyskytl případ vysokého množství vody v těle, spojený s celkovým kolapsem organismu vinou špatně funkce ledvin. Na internetu jsme se dozvěděli o jakémsi ukládání krystalů soli v ledvinách.
Také mi byl nabídnut přípravek H2Oout (forte) a nevím zda je to správná volba. Jedná se o kapsle.
Měli by mít i podstatný vliv na úpravu pH krve.
Také nevím zda je možno tento přípravek hradit z Veřejneho ZP.
Mám o rodinnem prislusnikovi jen kusé informace a chtěli by jsme se také dozvědět zda je mozne nějakým způsobem zanesene ledviny vyčistit. Např ultrazvukem. Nebo něčím podobným.
Ještě mám jeden malý dotaz:
Je mozné aby vysoká hladina co2 v krvi také zpusobovala zavodnění. Nebo blokovala tvorbu červených krvinek?? Díky za odpověď.

Zdroj: diskuze Příčiny zavodnění těla

Následky nízké hladiny kortizolu

Nedostatečné množství kortizolu narušuje metabolismus, což vede k nízké hladině cukru v krvi a k nedostatku glykogenu. Glykogen je uložen v játrech a může být rychle přeměněn na glukózu – rychlou energii. Nedostatek kortizolu způsobuje také pokles krevního tlaku, který snižuje srdeční výkon. Hnědé zabarvení kůže, tak zvaná hyper pigmentace, může být následkem snížení kortizolu. Kortizol totiž reguluje výše hladin jiných hormonů a jeho nízká hodnota aktivuje melanocytové buňky zodpovědné za pigmentové skvrny na kůži. Mezi významné efekty nízkého kortizolu patří slabost, dehydratace a snížená schopnost bojovat s infekcí, zraněními a také se stresem. Tyto problémy se často projeví během období extrémního stresu nebo při zranění.
 

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Diskuze

V diskuzi PITYRIASIS VERSICOLOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sanyna.

Dobrý den přeji, pokud si necháte zhotovit v lékárně tyto roztoky - pityriasis versicolor se zaručeně zbavíte. Mě dal tento recepis přítel z Itálie. Nechte si udělat 1. THIOSÍRAN SODNÝ 20% in acqua a 2. ACIDUM TARTARICUM 5% in acqua. Potřete si napadenou kůži první roztokem č. 1 a po cca hodině roztokem č. 2 a nechte působit přes noc. Ráno se umyjte a na noc znovu aplikujte roztok č. 1 a cca hodinu poté roztok č. 2. Budete dost cítit sírou, tak proto je nejlépe volit tuto léčbu na noc. Neboť v práci by to bylo dost cítit. Do týdne máte problémy pryč. Pokud máte nemoc rozvinutější tak do 14 dnů. Mě i mému otci to 100% pomohlo. Za oba roztoky v lékárně zaplatíte celkem cca 350 Kč. Opravdu tuto léčbu garantuji svým vyléčením!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.

díky za roztoky..nevíte prosím, jak se zbavit těch bílých skvrn?..děkuji

Zdroj: diskuze Pityriasis versicolor

Jak zvýšit počet bílých krvinek

Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Léčba nízké hladiny kortizolu

Před samotnou léčbou nízké hladiny kortizolu musí být provedeny testy, které prokážou nízkou hladinu kortizolu. Pro stanovení přesné hladiny kortizolu se používají krevní testy, které mohou jednoznačně prokázat chorobně nízkou hladinu kortizolu. Také se dají provádět testy pomocí rozboru moči nebo se používá metoda rozboru slin, ve kterých se dá také nalézt a změřit přítomnost kortizolu a zkontrolovat jeho úroveň. Krevní testy jsou z těchto metod nejpřesnější, protože sledují několik různých hormonů, které stimulují uvolňování kortizolu a mají přímý vliv na jeho množství. Nízká hladina kortizolu může být zvýšena podáním syntetických steroidních hormonů. Medikamentózní léčba nízké hladiny kortizolu se proto skládá jednak z přímé náhrady kortizolu podáním léku hydrocortison nebo prednison, a k tomu je ještě medikamenty upravena nerovnováha prvků sodíku a draslíku, které jsou ovlivněny nízkou úrovní kortizolu v krvi. V rámci léčby bude lékař hledat i konkrétní příčiny nebo choroby, které mohou mít dopad na tvorbu kortizolu. Pokud je zjistí, tak budou ošetřeny další specifickou léčbou, která ve svém důsledku také povede k úpravě nízké hladiny kortizolu.

Zdroj: Nízká hladina kortizolu

Nízká hladina

Hypoglykemie u dětí se dělí podle závažnosti na mírnou, středně těžkou a těžkou. Mírná a středně těžká jsou klasifikovány jako glykemie nižší než 3,9 mmol/l – stav pacienta je takový, že si ho uvědomuje a může proti němu zasáhnout perorálním podáváním glukózy. Taková hypoglykemie může být i asymptomatická. Těžká hypoglykemie je vždy symptomatická a projeví se nejzávažnějšími příznaky: poruchou vědomí, somnolencí až bezvědomím a eventuálně křečemi. Případný rozvoj edému mozku při závažné hypoglykemii se projeví opakovaným zvracením. Vyžaduje většinou hospitalizaci na specializovaném pracovišti, intravenózní terapii (podávání glukagonu anebo glukózy) a intenzivní péči (antiedematózní terapii, monitoraci vitálních funkcí). Cílem léčby hypoglykemie je vždy dosažení a udržení normoglykemie (hladina alespoň 5,6 mmol/l) a odeznění příznaků ohrožujících zdraví nebo život pacienta. Cílem léčby diabetických dětí je tedy snaha udržet co možná nejoptimálnější kompenzaci bez výskytu epizod těžkých hypoglykemií.

Hodnoty:

  • novorozenec: 2,5 mmol/l
  • děti: 3,3 mmol/l
  • dospělí: 3,3 mmol/l

Mizí po podání glukózy.

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Snížený počet bílých krvinek

Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.

Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.

Příčiny

Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.

Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.

Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.

Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.

Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílých krvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.

Pokles počtu bílých krvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.

Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Tabulka

Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.

U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.

Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.

Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.

Zdroj: Hladina cukru v krvi - tabulka

Příčiny bílých vlasů u dětí

Bílé vlasy u dětí mohou být zapříčiněny mnoha různými důvody.

  • Mít bílé vlasy v mladém věku je většinou genetická záležitost. Lidé, kteří měli bílé vlasy, když byli mladí, přenášejí tyto geny na své potomky.
  • Jinou než genetickou příčinou je nedostatek vitamínu B12.
  • Některé zdravotní problémy, jako je anémie a nerovnováha hormonů štítné žlázy, mohou způsobit bílé vlasy v mladém věku.
  • Stres je častou příčinou téměř všech fyzických problémů včetně bílých vlasů u dětí.
  • Studie ukazují, že k brzkému růstu bílých vlasů může přispět kouření.
  • Další příčinou může být vitiligo, autoimunitní onemocnění, při kterém jsou melanocyty považovány za cizí organismy a jsou inhibovány.
  • Jedním z příznaků Waardenburgova syndromu jsou bílá místa na hlavě.

Zdroj: Příčina předčasně bílých vlasů u dětí

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP