Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

ODVÁPNĚNÍ CÉV

Obsah

Co je to ArthroNEO

Na našem trhu se objevil sprej proti artritidě s názvem ArthroNEO, který pochází z USA. Produkt se skládá z přírodních surovin, které mají za úkol tlumit bolest, obnovovat klouby, posilovat je a zamezovat tak degenerativním změnám.

Sprej obsahuje účinnou složku, která podporuje tvorbu kolagenu v těle. Jde o významný protein, obnovující vazivové tkáně, které jsou náchylné na opotřebení. Dalším významným účinkem je podle výrobce zachování vápníku v těle. Jak lidé stárnou, dochází postupně k řídnutí, odvápnění kostí. A právě tento přípravek využívá vápník k posílení kloubů, šlach i páteře. A v neposlední řadě výrobce uvádí, že ArthroNEO slouží jako skvělá prevence i v případě, že dosud nemáte žádné obtíže.

Zdroj: ArthroNEO

Poradna

V naší poradně s názvem VÁPENATÝ VÝRŮSTEK NA RAMENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaňatová Anna.

Dobrý den, zajímalo by mě, jak pomoci usazenému vápníku v ramením kloubu. Lékař nedoporučuje operaci. Po rehabilitaci stále trvají bolesti. Ráda bych věděla, jak si upravit jídelníček a třeba podpůrnou léčbu bylinami. Děkuji za vaši radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Odvápnění je možné pomocí hořčíku. Když budete užívat dvojnásobné množství doporučené denní dávky hořčíku, tak bude docházet k mírnému ubývání vápníku v celém těle.

Zdroj: diskuze Vápenatý výrůstek na rameni

Detoxikace a kopřiva dvoudomá

Kopřivový čaj je při jarní detoxikaci velice prospěšný, ale nesmí se to s ním „přehánět“. Kopřivový čaj se může pít nejdéle 5 až 7 dnů, protože jinak by mohlo dojít k odvápnění organizmu a vzniku osteoporózy. Tak silné má kopřivový čaj účinky!

Dále kopřiva v sobě přináší mnoho dalších užitečných vlastností i když se konzumuje její zelená část. Kopřivový špenát totiž pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, dále zastavuje krvácení, podporuje látkovou výměnu a trávení a také snižuje hladinu cukru v krvi. Kojící maminky mohou využít vlivu kopřivy na tvorbu mléka. Kopřiva se také používá proti chudokrevnosti. Při zevním použití (obklady) je kopřiva prospěšná díky vysokému obsahu chlorofilu. Právě díky vysokému obsahu chlorofilu kopřiva působí protizánětlivě, urychluje regeneraci pokožky a hojení ran a účinná je takto i proti vypadávání vlasů.

Zdroj: Jarní očistná kůra

Poradna

V naší poradně s názvem NOČNÍ BOLESTI NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA.

V roce 1999 po operaci ploténky, Artroza diabetes. Již několik měsíců mě k ránu budí silné bolesti levé nohy, od prstů brnění a bolesti od nártu až po křeče v lýtku. Přes den při delším stání jako by mi nohy začínaly dřevěnět. Magnézium užívám ale bez efektu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Vaše nepříjemné pocity v noze způsobuje diabetes a zřejmě se u vás rozvinula diabetická neuropatie. Zde je k tomu bližší vysvětlení: www.ceskenemoci.cz/d…
Pozor na užívání magnezia (hořčíku). Magnezium může pomoci při uvolnění namáhaných svalů, ale zároveň pravidelné vyšší dávky způsobují odvápnění kostí, které pak ztrácí pevnost. Při užívání magnezia je nezbytné doplňovat vápník, přičemž není vhodné užívat oba prvky současně. Nejlepší výsledky jsou při doplňování vápníku ráno a hořčík užít před spaním.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Noční bolesti nohou

Bolesti svalů a kloubů

Velkým problémem spojeným s přechodem je změna v kvalitě kostí. V důsledku hormonálních změn dochází k úbytku celkové kostní hmoty. Odvápnění se může vyvinout až v řídnutí kostí, takzvanou osteoporózu. S tím jsou spojené bolesti zad, nosných kostí, končetin a podobně. Tyto bolesti jsou značně obtěžující, dlouhodobé a špatně ovlivnitelné. Pokud není osteoporóza včas a správně léčena, může dojít v dalším průběhu až ke vzniku patologických zlomenin při pádech, které by za normálních okolností nevznikly.

Zdroj: Menopauzální index

Diskuze

V diskuzi POLYFUNKČNÍ NEUROPATIE V LEVÉ RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Blochová.

Dobrý den,již dva roky trpím úpornou bolestí prostředního prstu levé ruky, bolest je pálivá,píchavá,drtivá,v prstu je přítomno odvápnění dle Rtg,nyní se problém rozšířil na další prsty,prsteníček a malíček,také s postupným odvápněním,Emg nic neprokázalo, přesto si myslím,že se jedná o utlačení nervu.Léčím se s revmatoidní artritídou, je pravděpodobné,že to souvisí.Bohužel jsem oběhla několik lékařů a to i několikrát,ale nikdo nemá nejmenší zájem mi pomoci, udělat nějaká další vyšetření, která by příčinu bolestí objasnila.Vše řeší spoustou léků, které kdybych jedla, tak nejspíš to můj žaludek a játra položí.Bolesti jsou čím dál horší a velice zatěžují fyzicky i psychicky, nejhorší jsou v klidu.Když se do prstu nechtíc malinko klepnu, tak se mi kroutí všechny prsty na ruce.Nemůžu pracovat, pouze pravou rukou, bolestivě reaguje i kůže na prstech např. na vodu.Prosím o nějaké informace, pokud někdo máte podobné potíže.Děkuji mnohokrát Blochová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Polyfunkční neuropatie v levé ruce

Škodí jedlá soda

Obvykle se podává jedna lžička sody na sklenici vody, a to půl hodiny před jídlem. Tři sklenice denně by neměly být problém. Ale nic se nemá přehánět – pozor na předávkování jedlou sodou každý den. Existuje teorie, že když se žaludeční kyselina jedlou sodou neutralizuje, tak má tělo tendenci jí pak tvořit více a paradoxně to může zhoršovat problémy se žaludkem. Ale krátkodobě je jedlá soda skvělá a velmi účinná věc nejen na bolest žaludku.

Jedlou sodu nepoužívejte dlouhodobě k pití, třeba při pálení žáhy. Odbourává z těla vitaminy a minerály. Obzvláště vitaminy řady B. Při dlouhodobém vnitřním užívání dochází k odvápnění kostí!

Zdroj: Jedlá soda na zdraví

Poradna

V naší poradně s názvem ČESNEK A CITRON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Česnek a citron se s úspěchem používá proti zvápenatění věnčitých tepen srdce. Užívá se tinktura z česneku a citrónu. Zde je návod na její přípravu.

Pro přípravu budete potřebovat:
30 stroužků česneku,
5 středních citrónů,
10 ml Alpy.

Postup:
Česnek oloupejte, citrony umyjte a neoloupané rozkrájejte na malé kousky. Pak to celé dobře rozmixujte. Vzniklou kaši přelijte jedním litrem horké vody a přiveďte to k varu. Jakmile to varem jednou probublá, tak to hned odstavte! Tekutinu scedíme přes nekovové sítko do lahve, přidáme 10ml Alpy a uložíme v chladu a temnu.

Užívání:
Na odvápnění krevního řečiště se užívají dvě polévkové lžíce po hlavním jídle - po obědě. Již po třech týdnech denního užívání pocitíte na svém těle příjemné omlazení! Zvápenatění a jeho vedlejší příznaky, jako jsou zhoršené vidění či slyšení se zmenšují a postupně odcházejí.
Po třech týdnech se užívání přeruší na jeden týden a pak se zase pokračuje další tři týdny. Právě v druhé fázi se dostaví nejlepší účinky této ozdravné kůry. Léčebný cyklus by se měl opakovat 2x do roka. Nic to nestojí a je to velmi prospěšné.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Česnek a citron

Jak se tinktura citron - česnek užívá?

Na odvápnění krevního řečiště a vyčištění kloubů od solí a vápenatých usazenin se užívají dvě polévkové lžíce po hlavním jídle - po obědě. Již po třech týdnech denního užívání pocitíte na svém těle příjemné omlazení! Zvápenatění a jeho vedlejší příznaky, jako jsou zhoršené vidění či slyšení se zmenšují a postupně odcházejí.
Po třech týdnech se užívání přeruší na jeden týden a pak se zase pokračuje další tři týdny. Právě v druhé fázi se dostaví nejlepší účinky této ozdravné kůry. Léčebný cyklus by se měl opakovat 2x do roka. Nic to nestojí a je to velmi prospěšné na krevní oběh a na klouby.

foto: André Karwath aka

Zdroj: Česnek a citrón, k čemu to slouží

Co všechno hloh léčí?

Hloh obecný léčí především počáteční stavy nemocí srdce. Například, když se objeví vysoký tlak, který je ukazatelem na blížící se infarkt, tak pravidelně a dlouhodobě užívaná tinktura z hlohu dokáže tento trend zvrátit a snížit riziko tohoto infarktu. Hloh má obecně blahodárné účinky na srdce, nejen že podporuje lepší prokrvení srdečního svalu, ale zároveň zmírňuje silné bušení srdce a mírní srdeční arytmie, takže uklidňuje činnost srdce. Hloh také rozšiřuje věnčité tepny kolem srdce a pomáhá odstranit vápenaté usazeniny v cévách, čímž podporuje odvápnění věnčitých tepen. Hloh léčí dobře, ale velmi pomalu. Léčebné účinky hlohu jsou znatelné až po několika týdnech, někdy i měsících pravidelného a nepřerušeného užívání, ale za to jsou zase překvapivě silné a trvalé.

Zdroj: Tinktura z hlohu obecného

Zácpa

Zácpa je stav, kdy dochází k nahromadění trusu ve střevě a k jeho ucpání. Vyskytuje se hlavně u starších psů.

Nejčastější příčinou zácpy je překrmení psa kostmi, kdy v žaludku dochází k nedostatečnému odvápnění přijatých kostí a jejich rychlému posunu do dalších úseků střeva. Tam dochází k zahuštění jejich obsahu, vstřebání vody a vzniku kostního trusu. Trus pak uvízne v konečníku a vyvolá zácpu. Další možnou příčinou vzniku zácpy jsou mechanická ucpání trávicího traktu (zvětšená prostata, nádory) či poruchy v nervové regulaci činnosti střev.

Zácpa se projevuje neustálým nucením ke kálení bez efektu, bolestivostí břicha, kňučením, naříkáním.

Při déletrvajícím postižení se objevuje malátnost, únava, apatie, zvracení, nepřijímání potravy. Může dojít ke krvácení z konečníku (mechanické podráždění a zánět sliznice střeva), v neřešených případech až k nekróze střeva, jeho ruptuře a k zánětu pobřišnice.

Prognóza je většinou příznivá, u zanedbaných případů nejistá, u nádorovitých změn nepříznivá.

Zdroj: Psí nemoci

Potraviny s nižším obsahem fosforu

Při chronickém onemocnění ledvin dochází ke zpomalení jejich činnosti, takže budete muset jíst potraviny, které mají nižší obsah fosforu a draslíku. Lékař by měl používat laboratorní testy a sledovat jejich hodnoty. Většina balených potravin obsahuje mimo jiné také fosfor, takže sledujte i jeho hodnoty – najdete je na štítících jednotlivých potravin přímo pod názvem fosfor nebo pod zkratkou „phos“. Některá čerstvá masa a drůbež mohou také obsahovat fosfor. Požádejte řezníka, aby vám pomohl vybrat čerstvé maso bez přidaného fosforu. Mezi potraviny s nižším obsahem fosforu patří: čerstvé ovoce a zelenina, chléb, těstoviny, rýže, neochucené rýžové mléko, kukuřice a obiloviny. Mezi potraviny s vyšším obsahem fosforu patří maso, drůbež, ryby, otruby a ovesné vločky, mléčné výrobky, fazole, čočka, ořechy.

Příliš mnoho fosforu v krvi způsobuje odvápnění kostí a poškození krevních cév.

Zdroj: Strava při chronickém onemocnění ledvin

Drť z ostropestřce mariánského

Nejúčinnější forma je přímá konzumace drcených plodů ostropestřce. Při zpracování, během něhož dochází u drcení semen ke kontaktu s kovem nebo teploty překročují hranici 40 °C, se účinné látky (především silymarin) znehodnocují a užívání ostropestřce se tak míjí účinkem. Ke stejnému znehodnocení dochází i při delším kontaktu drceného plodu se vzduchem. Všechny oleje nebo čaje z ostropestřce ve velkých nevakuovaných pytlíčcích drceného plodu jsou tudíž skoro bez účinku. Jako ideální se tedy jeví tlučený ostropestřec vakuově balený v menších sáčcích. Takto připravená směs se vloží v dávce 3–4 g do úst, důkladně požvýká a promíchá se slinami (lépe se natráví a látky se rychleji vstřebávají). Pro spolknutí se zapije dostatečným množstvím vody. Jako léčebná kúra se ostropestřec užívá alespoň 4x denně mezi jídly, ze začátku je možné pro nastartování detoxikačního procesu dávku i zdvojnásobit. Ostropestřec, který je připravený výše uvedenou šetrnou metodou, však stojí mnohonásobně více peněz než „obyčejné“ celé plody.

Ostropestřec se používá při žloutenkách a zánětech jater (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, špatným cholesterolem, léky, dále při cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Doporučuje se i při rekonvalescencích, při teplotách, ozařování (včetně RTG a CT), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách, ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeném břiše, únavových projevech, žloutenkách, těhotenství, hubnutí, krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě, nebo i v případě, když cítíte, že se necítíte dobře (zapácháte pokožkou nebo tmavou močí).

Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, dokáže ztlumit horečku, zklidnit nervy a řeší problémy sleziny. Dokáže se i účinně podílet na dlouhověkosti.

Zdroj: Mlýnek na ostropestřec

Čím krmit před a po výcviku

Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Špatně živený pes je neinteligentní.

Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože naruší optimální hladiny látek v granulích. Pokud štěně dostává příliš mnoho vápníku, hrozí mu osteochondróza. Pokud je ke kompletnímu krmivu přidáváno maso, tedy vlastně nadbytek fosforu, který s sebou při vyplavování z organismu bere i vápník, může zase vzniknout odvápnění, které vede k vývojovým vadám. Kombinované krmení (granule a maso s příkrmem) lze u rostoucích štěňat uplatňovat pouze po vyladění co do skladby živin, vitamínů a minerálů. Pokud se krmí kompletními krmivy, je přidávání pamlsků s obsahem vitamínu A a D a jiných vitamino-minerálních preparátů bez konzultace s veterinářem zakázáno.

Dodávání chondroprotektiv v krmivu může být výhodné při udržování zdravé kloubní chrupavky. Jsou to její přirozené stavební kameny a napomáhají udržovat zdraví a pohyblivost kloubů (přípravky Caniviton forte, Canvit Chondro Maxi, Chassoton, Alavis, Fortiflex a další). Řada výrobců již dnes tyto látky přidává přímo do granulí určených pro tuto kategorii, ale nikdy nedosahují daných potřebných limitů – je to většinou pouze „tahák na lidi“, vždy je nutné přidávat kloubní výživu i mimo takzvaně plnohodnotná granulová krmení. Pes by měl mít minimální příjem 2 000 mg glukosaminu a ne – jak uvádějí na svém krmení výrobci granulí – 160 až 260 mg.

Vysoce kvalitní živočišné proteiny jsou důležité k podpoře zdravého růstu svalů, orgánů, srsti a kůže. Nezbytný je i příjem vlákniny, který pomůže chránit citlivý zažívací systém a tím zůstane více živin ve vašem štěněti.

Zdroj: Cane corso - výcvik

Jak použít česnek s citrónem

Citrónovo-česnekový zázrak

Suroviny:

  • 5 celých citrónů
  • 30 stroužků českého česneku
  • 1 litr vody

Postup:

  • Citróny umyjeme v horké vodě a nakrájíme je na malé kousky.
  • Česnek oloupeme a nakrájíme na půlky. Všechno dohromady umixujeme na kaši.
  • Směs nalijeme do vody a necháme projít varem. Hned pak odstavíme. Přecedíme (propasírujeme) přes sítko a nalijeme do láhve. Skladujeme na chladném místě, nejlépe v ledničce.

Poznámka:

  • Pijeme denně 2 cl před jídlem (to je 1 malá štamprle), a to buď ráno před snídaní, nebo před obědem.
  • Tuto lacinou a neškodnou léčivou kúru by měl člověk zopakovat každý rok.
  • Zápach česneku není vůbec cítit. Účinek citrónu s česnekem se projeví naplno.
  • Odstraňuje to vápník a tuk usazený v těle a cévách. Posiluje srdce, upravuje tlak. Po 3 týdnech pití pocítíte v těle příjemné omlazení.
  • Zvápenatění a vedlejší příznaky, jako je zhoršený zrak nebo sluchové potíže, se postupně zmenšují a odcházejí. Po 3 týdnech užívání by měl člověk kúru na 8 dní přerušit a potom zase 3 týdny pokračovat. Brzy se dostaví pronikavý úspěch.
  • Člověk může zase dobře spát a nemusí v noci běhat na záchod. Vápník se rozpustil.
  • Užívá se jako prevence proti rakovině štítné žlázy. Výsledky jsou vynikající. Lék se také osvědčil při vypadávaní zubů – paradontóze.

Citrón a česnek

Česnek a citrón se s úspěchem používají proti zvápenatění věnčitých tepen srdce a k vyčištění kloubů od solí a vápenatých usazenin. K těmto účelům se užívá právě tinktura z česneku a citrónu. Zde je návod na její přípravu.

Pro přípravu tinktury citrón-česnek budete potřebovat:

  • 30 stroužků česneku,
  • 5 středních citrónů,
  • 100 ml slivovice nebo vodky.

Postup výroby tinktury citrón–česnek:

Česnek oloupejte, citróny umyjte a neoloupané rozkrájejte na malé kousky. Pak to celé dobře rozmixujte. Vzniklou kaši přelijte jedním litrem horké vody a přiveďte k varu. Jakmile to varem jednou probublá, tak hned odstavte! Tekutinu sceďte do láhve přes nekovové sítko, přidejte alkohol a uložte v chladu a temnu.

Jak se tinktura citron-česnek užívá?

Na odvápnění krevního řečiště a vyčištění kloubů od solí a vápenatých usazenin se užívají dvě polévkové lžíce po hlavním jídle – po obědě. Již po třech týdnech denního užívání pocítíte na svém těle příjemné omlazení! Zvápenatění a jeho vedlejší příznaky, jako jsou zhoršené vidění či slyšení, se zmenšují a postupně odcházejí. Po třech týdnech se užívání přeruší na jeden týden a pak se zase pokračuje další tři týdny. Právě ve druhé fázi se dostaví nejlepší účinky této ozdravné kúry. Léčebný cyklus by se měl opakovat 2x do roka. Téměř nic vás to nestojí a je to velmi prospěšné na krevní oběh a na klouby.

Zdroj: Česnek, citrón a med

Chov

Pokud si přejete chovat tyto ptáky, potřebujete velkou voliéru, nebo alespoň klec s minimálními rozměry 60 x60 x 80 cm. Pokud ale přistoupíte k tomuto řešení, musíte počítat s tím, že váš papoušek bude potřebovat dlouhodobý každodenní prolet mimo klec, a ani tak nebude ve 100% kondici.

Nejvíce se jim tedy bude dařit v prostorné chráněné venkovní voliéře o rozměrech 1,5 x 5 x 0,7 m (v x d x š). Jako u většiny ptáků jim k přenocování a úkrytu poslouží nabídnutá budka. Nesnáší dlouhou dobu trvající chladné a vlhké počasí. Ve voliéře se doporučuje chov pouze jednoho páru tohoto druhu, tolerovat se však budou s jinými druhy. Lze jej chovat v celoročních voliérách bez vytápěného zázemí, potřebuje však alespoň závětří, kam by se mohl v zimě nebo při špatném počasí schovat.

Papoušek královský musí dostávat pestrou stravu. Běžná krmná dávka musí být obohacena o různé ovoce, luskoviny a zeleninu. Jen tak z něj učiníte zdravého, přátelského a krásně zbarveného společníka.

V přírodě jsou odchovy pozorovány v červenci i lednu. Hnízdní dutiny mívají vletový otvor poměrně nízko od země. Pro odchov v zajetí jim musíme poskytnout budku vysokou až 2 metry! Jako substrát do budky použijeme dřevěné hobliny smísené s rašelinou. Samec se začne samici dvořit a harmonizující pár, připravený k hnízdění, si obsah budky upraví dle vlastních představ. Kladnou odezvou na samčí dvoření je skutečnost, že samice přijme jeho pokusy o krmení. Snůška papoušků královských čítá nejčastěji 3 až 5 mírně lesklých vajec. Nezřídka se stane, že některé z vajec rodiče rozbijí, může za to jejich nemotorné chování při vstupu do budky. Proto se pro tento druh doporučuje mírný sklon budky, který problém s rozbíjením vajec zcela vyřeší. Délka sezení na vejcích se pohybuje kolem 20 dnů, samec v tomto období navštěvuje samici v budce, ale ta přesto po celou dobu zahřívá snůšku sama. Mláďata po vylíhnutí opeří asi po 35 dnech a samec je ve voliéře doprovází a učí létat. V prvních dnech po vylíhnutí, a v několika následujících dnech, samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Rodiče je ještě minimálně 3 až 4 týdny dokrmují (s odstavem není nutno spěchat, rodiče na ně nebývají agresivní). Mláďata se do věku 6 měsíců podobají samičce. Po uplynutí této doby začne hlavička samců červenat.

Papoušci královští dosahují pohlavní zralosti ve třech letech (některé samičky však mohou zahnízdit již ve druhém roce věku) a jsou plodní ještě ve 30 letech. Na krmení nijak zvlášť nároční – vezmou bez problémů vše nabízené a milují veškeré ovoce a zeleninu. Jelikož mají sklony k tloustnutí, musíme být opatrní při podávání slunečnice. Měli by mít dostatečný přísun vápníku, hlavně v době před snůškou a v době hnízdění (samičky královských papoušků snášejí poměrně velká vejce a mohlo by lehce dojít k odvápnění organismu). Rychle rostoucí mláďata zvýšený přísun vápníku též přivítají. Při jeho nedostatku totiž může lehce dojít k rachitidě a špatnému vývoji kostí.

Zdroj: Papoušek královský

Zelenina

Třetí významnou složkou stravy králíčka, hned po senu a vodě (granule nepočítám, ty jsou opravdu jen doplňkem) je zelenina. U králíků je to stejné jako u lidí, každý králík dává přednost něčemu jinému. Zelenina je pro králíčky důležitá, protože obsahuje pro ně nezbytné vitamíny i vlákninu. Králíček by měl dostávat zeleninu dvakrát denně, ideálně ráno a večer (pokaždé asi hrst zeleniny). Nejvhodnější je k tomu zeleninový salát, který bude tvořen alespoň 5 druhy zeleniny. Druhy by se měly často měnit, protože každá zelenina obsahuje jiné minerální látky a vitamíny. Zelenina musí mít pokojovou teplotu, rozhodně se nepodává přímo z lednice, a vždy je třeba ji nejprve omýt a zkontrolovat jestli není shnilá, plesnivá nebo zapařená. Zelenina se králíčkům podává nejdříve až po 7. týdnu jeho života, v tu dobu už je jeho zažívání schopné si se zeleninou poradit.

Králíčkům se nejčastěji podává mrkev. Vždy, když u králíčka začínáte s novým druhem zeleniny, je dobré dát mu jen trošku a sledovat, jestli mu tato zelenina nezpůsobuje zažívací potíže, pokud je králíček v pořádku, může danou zeleninu i nadále konzumovat.

Přestože je zelenina pro králíčka důležitá, není vhodné mu ji dávat v neomezeném množství. Některé druhy zeleniny nejsou úplně vhodné, protože můžou způsobit třeba nadýmání. Mezi takovou zeleninu patří určitě kedlubna, zelí i brokolice. Pokud s nimi králíček nemá problém, můžeme mu ji dávat, ale v malém množství a určitě ne jako hlavní zeleninu.

Pro králíčky je tedy vhodný artyčok (vitamín A), brokolice (vápník), brukev (vápník), celer (vitamín A), cuketa (vitamín A), čekanka (vitamín A), dýně (vitamín A), fenykl (vitamín A), chřest (vitamín A), kapusta (vápník a kyselina šťavelová), kedlubna (vápník a kyselina šťavelová), kukuřice (vitamín A), květák (vitamín A), baklažán (vitamín A), mrkev (vitamín A), okurka (vitamín A), pastiňák (vápník), paprika (vitamín A a vitamín C), pažitka (vápník), petržel (vápník), rukola (vápník a kyselina šťavelová), rajčata (vitamín A), řepa (řepa bílá obsahuje dostatek vápníku a řepa červená zase kyselinu šťavelovou), ředkvičky (vitamín A), řeřicha (vápník), salát (vitamín A), špenát (kyselina šťavelová), zelené fazolky (vitamín A), zelí (vápník, kyselina šťavelová, ale i řada vitamínů a minerálů).

Naopak pro králíčky jsou nevhodné brambory, protože je v nich mnoho škrobu, cibule, která dráždí sliznice a ničí ve střevech i dobré bakterie, čímž snižuje králíčkovu imunitu. Ze stejného důvodu je také nevhodný česnek a feferonky. Nevhodná je také čočka, která králíčka velmi nadýmá, čerstvé fazole, protože jsou jedovaté, špatný je také pórek a rebarbora, která obsahuje mnoho kyseliny šťavelové a je lehce jedovatá.

V některých zeleninách je tedy obsažená kyselina šťavelová, která může králíčkovi také uškodit, protože spolu s vápníkem vytváří v močových cestách kamínky, takže mnoho zeleniny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové může u králíčků způsobit nemoci ledvin, močové kameny, ale i odvápnění kostí. Není potřeba se ale této kyselině zcela vyhýbat, v malém množství neškodí. Další nevhodnou látkou je solanin, který obsahují rajčata a brambory. Solanin zase způsobuje žaludeční potíže, záněty střev, průjmy, záněty ledvin, poruchu krevního oběhu a dýchání, dokonce může poškodit i nervový systém. Rozhodně tedy není vhodné králíčkovi dopřát (ani v malém množství!) zelené části brambor, nezralá rajčata, nebo jejich listy a stonky. Další škodlivou látkou obsaženou v některých druzích zeleniny jsou nitráty. Tedy sloučeniny dusíku a kyslíku. U zvířat může dojít k otravě nitridy, což způsobí průjmy, svalový třes, potácení. Stejně jako kyselina šťavelová v nízkém množství nitráty králíčkovi neuškodí.

Zdroj: Zakrslý králík - strava

Cryptocoryne

Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.

Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.

Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.

Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, které kolem sebe vyžadují dostatek volného prostoru. Vysoké, dlouholisté rostliny umísťujeme do zadních nebo bočních míst, menší a středně velké druhy pak doprostřed a nízké druhy do předních částí nádrže.

Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vytvoříme ve štěrku jamku, vložíme do ní rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme tak, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, protože po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí.

Rostliny s olistěnými lodyhami (takzvané stonkové rostliny) se sází do skupin, kdy se buď umístí každá rostlina do vlastní jamky, anebo lze do společné jamky zasadit několik kusů současně. Tyto rostliny se sází většinou jako řízky, kdy se ze spodní části stonku odstraní ze dvou až čtyř pater listy, v místě uzlin zasazených do dna dostatečně hluboko se pak vytvářejí nové kořeny. Rostliny se do písku nikdy násilím nevtlačují, aby nedošlo k jejich poškození.

Nejjednodušší způsob vegetativního množení představují rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, přičemž šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny. Mezi takto se množící rostliny patří i kryptokoryny.

Pro zdravé a bujně rostoucí rostliny, které jsou pak základem biologické rovnováhy v akváriu, je nezbytné zajistit dostatek světla, živin, vhodné dno, přiměřenou teplotu a potřebné parametry vody. Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky však musí být nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou zajištěn zejména dostatek dusíku a fosforu. Dusík (N) přijímají vodní rostliny jako amonium (NH4+), vznikající činností bakterií. Fosfor přijímají rostliny ve formě fosfátů a stejně jako u dusíku platí, že v akvarijní vodě je jeho obsah zajištěn v dostatečném množství a spíše pravidelnou výměnou části vody musíme udržovat přijatelný obsah obou těchto živin tak, aby nedocházelo k jejich nadbytku a hromadění. Rostliny dále vyžadují ke své výživě i stopové prvky, jako jsou železo, mangan a mnohé další. Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku – železa způsobuje chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků.

Jednou z nejdůležitějších živin pro rostliny je oxid uhličitý (CO2). V akváriu vzniká přirozenou cestou jako odpadní produkt při dýchání ryb a dalších živočichů, ale i všech mikroorganismů či bakterií včetně samotných rostlin. V přírodě i v akváriu může někdy nastat určitý nedostatek oxidu uhličitého. V takovém případě, pokud jsou ve vodě rozpuštěné hydrogenuhličitany, je některé druhy rostlin využijí jako zdroje CO2, kdy se pak nerozpustný uhličitan vápenatý (CaCO3) vysráží na osvětlených částech listů rostlin ve formě drsného bílého povlaku, prášku. Tento jev se nazývá „biogenní odvápnění“.

Zdroj: Cryptocoryne

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Marie Svobodová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP