Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

OSTEOPENIE

Obsah

Osteopenie krčku femuru

Osteopenie se vyznačuje trvající bolestí kyčle či pánve bez předcházejícího traumatu.

Důležitou součástí léčby je i přiměřený pohyb – pacientkám se doporučuje nepřerušovat obvyklé fyzické aktivity, jako je plavání, cyklistika, lyžování, jóga, procházky. Je důležité je upozornit na ochranu proti úrazům a nedoporučuje se zvedání břemen nad 10 kg. Pohyb stimuluje přestavbu kostních trámečků do směru nejvyššího zatížení. Opakovaně se pacientkám zdůrazňuje, že jejich kosti se i v jejich věku stále staví a bourají. A tím, že se podpoří jejich stavba, přibrzdí se bourání kosti, a tak se osteoporóza může vyléčit. Dále léčba osteopenie krčku vyžaduje jak změnu diety – zvýšit příjem vitamínu D a vápníku hlavně ve formě mléčných výrobků, tak i změnu životního stylu – nekouřit, omezit příjem kofeinu, zvýšit pohyb. Navíc výsledky léčby nejsou vidět hned a léčba trvá obvykle několik let.

Zdroj: Osteopenie

Osteopenie páteře

Osteopenie páteře je patologický stav, který je spojený s nižší hustotou kostního minerálu. Onemocnění vede k progresi osteoporózy. Je obtížné ho diagnostikovat, protože patologické změny kostí, vedoucí ke snížení obsahu vápníku a fosforu, není možné zjistit pomocí laboratorních metod a denzitometrie.

Příznaky se mohou projevovat jako bolest páteře při delším stání, horší chůzí do schodů nebo jako potíže s oblékáním.

Ještě donedávna byl lékařský přístup k řešení osteopenie poněkud rozpačitý. Někdo léky podával a jiný nikoliv. Dnes již však existuje takzvaný FRAX, s jehož pomocí lékaři dokážou vypočítat rizikovost zhoršování onemocnění, a tudíž zjistit, kdy je léčba medikamenty potřebná a kdy je dobré setrvat pouze na preventivních opatřeních. FRAX bere v potaz rodinnou anamnézu, vaši práci, onemocnění, způsob života a další okolnosti, jež onemocnění ovlivňují, a podle těchto parametrů se pak lékař rozhodne, zda vám k preventivnímu režimu přidá bisfosfonáty, anebo nikoliv. Alternativou bisfosfonátů jsou Denosumab anebo Stroncium renalát. Mladším rizikovým ženám po menopauze se ještě před nasazením těchto léků podává hormonální substituční léčba.

Zdroj: Osteopenie

Osteopenie nedonošených

Základním rysem osteopenie z nezralosti není nedostatečná resorpce minerálů, ale nedostatečná nabídka – na rozdíl od rachitidy v kojeneckém a dětském věku je příjem vitamínu D dostatečný. Následkem nedostatečné mineralizace dochází k patologické remodelaci kostí a k narušenému lineárnímu růstu. Klinické projevy osteopenie z nezralosti se obvykle projeví mezi 6. až 12. postnatálním týdnem. Snížený minerální obsah kostí vede k typickým rachitickým deformitám, později k patologickým frakturám kostí, které nejčastěji postihují žebra, kost pažní a stehenní. Výskyt fraktur byl dříve popisován jako poměrně vysoký, v roce 1985 se udávala incidence 24 % u dětí s velmi nízkou porodní hmotností < 1 500 g, v roce 1997 byl zaznamenán pokles na 10 %, nyní se fraktury vzhledem k nové strategii parenterální a enterální výživy vyskytují ojediněle. Osteopenie se také podílí na snížení respiračních funkcí, na myopii z nezralosti, v rámci dlouhodobého sledování negativně ovlivňuje růst dítěte a definitivní výšku v dospělosti.

Neblahý vliv mají nápoje jako „Coca-Cola“ a „Pepsi“. Ničí zuby a kosti. Při dlouhodobém a častém používání u dětí vzniká osteoporóza. Tato skutečnost je prokázána v mnoha klinických studiích.

Léčba spočívá především v prevenci osteopenie. Adekvátní suplementace kalciem a fosforem již od prvních dnů života je podstatou prevence i léčby, spolu s doporučovaným příjmem vitamínu D. Parenterální příjem je dostatečný, pokud roztoky výše zmíněné koncentrace kalcia a fosforu obsahují. Suplementace by měla alespoň částečně napodobit příjem minerálů, který dostává plod in vitro. Doporučený příjem enterální stravou je podle odborné komise Americké pediatrické akademie (AAP) 140 až 160 mg vápníku/100 kcal, pro fosfor 95 až 108 mg fosforu/100 kcal. ESPGHAN (European Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition) ve svém posledním doporučení z roku 2010 uvádí podobný příjem vápníku – 110 až 130 mg/100 kcal, fosforu 55 až 80 mg/100 kcal. Standardní hyperkalorická mléka pro nedonošené novorozence, která jsou dostupná v České republice, mají obsah obou minerálů dostatečný (Pre‑Beba preemie, Nutrilon Nenatal 0). Fortifikované mateřské mléko má obsah nižší (106 mg Ca/100 kcal, 68 mg P/100 kcal). Vzhledem k tomu, že osteopenie je metabolické onemocnění kostí způsobené především nedostatečným příjmem minerálů, není nutné výrazně navyšovat příjem vitamínu D. Podle posledního doporučení ESPGHAN by denní dávka vitamínu D3 400 až 1 000 IU/den (Vigantol gtt 1 až 2 gtt p.o.) měla dostatečně pokrýt potřeby rychle rostoucího nedonošeného dítěte. Při této denní dávce byly naměřeny normální sérové koncentrace vitamínu D (25OH vitamínu D a 1,25(OH)2 vitamínu D). Nedonošení novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností, kteří jsou kojeni nebo krmeni odstříkaným mateřským mlékem, by měli dostávat fortifikované mateřské mléko. V České republice máme k dispozici fortifikátory, které jsou dětmi dobře tolerovány a mohou být přidávány do mateřského mléka již při toleranci od 100 ml mléka/kg/den. Pokud dítě potřebuje vyšší příjem minerálů nebo je krmeno kombinací mateřského mléka a umělé výživy, je možné suplementovat mléko kalciofosfátovými kapslemi nebo fosfátovým roztokem, podle zvyklostí jednotlivých pracovišť. Biochemické monitorování koncentrací minerálů v séru a v moči pomůže upravit dávkování enterálně krmeného dítěte.

Zdroj: Osteopenie

Hodnoty

Každý pokles denzity o 1 SD zvyšuje přibližně dvojnásobně riziko zlomeniny. Při hodnocení T- skóre jsou uplatňovány hodnoty WHO z roku 1994 (normální nález: T- skóre – 1,0 a vyšší; osteopenie: T- skóre mezi – 1,0 a – 2,5; osteoporóza: T- skóre – 2,5 a nižší). Tato kritéria platí pro postmenopauzální ženy a pro muže starší 50 let. Opakované měření v intervalech 1– 2 roky slouží k posouzení efektu léčby a mělo by být provedeno na stejném přístroji. Přesnost přístroje a přesnost měření určuje LSC (Least Significant Change), signifikantní změna na 95% hladině významnosti. Každé kvalitní pracoviště by mělo tímto číslem disponovat a správně interpretovat výsledky měření.

Stanoviska k provádění a hodnocení denzitometrického vyšetření skeletu pravidelně publikuje Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii (ISCD). Moderní přístroje dále umožňují morfometricky posoudit případné kompresivní zlomeniny z bočního skenu páteře v rozsahu Th 4– L 5. Negativní nález rychle a s minimální radiací vyloučí kompresivní zlomeniny, pozitivní nález je nutno verifikovat na RTG. S každou prokázanou kompresivní zlomeninou obratlového těla kaskádovitě narůstá riziko dalších zlomenin včetně nevertebrálních a zlomenin krčku femuru. U takového nemocného je jednoznačný důvod k nasazení antiporotické léčby. Určitým limitem pro validní zhodnocení DXA skenu v oblasti páteře a proximálního femuru je nárůst degenerativních změn a kalcifikací u nemocných starších 60 let, který vede k nadhodnocení nálezu. Mezi další zobrazovací metody v osteologii patří klasické rentgenové vyšetření skeletu, CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření skeletu dle potřeb diferenciální diagnostiky a posouzení zlomenin.

Dále se provádí základní biochemické vyšetření, které musí zahrnovat kompletní mineralogram, hodnotu kreatininu, jaterní testy včetně ALP, odpady vápníku močí, elektroforézu bílkovin séra a případně moči. Dle potřeby diferenciální diagnostiky je toto vyšetření doplněno o vyšetření hladiny hormonů screeningem na celiakii, eventuálně nádorovými markery. Ve většině případů je důležitá znalost hladiny 25- (OH)- D3 vitaminu. Nezbytnou součástí laboratorního vyšetření je zhodnocení kostního metabolismu. Kostní markery se rozdělují tradičně na markery osteoresorpce a markery kostní novotvorby, jejich role je ale do určité míry spojena. Diference v hladinách nastávají až při patologických procesech v kosti. Mezinárodní společnost pro osteoporózu (IOF) doporučuje používat osteoresorpční marker sCTX (C terminální telopeptid kolagenu I) a marker novotvorby PINP (prokolagen typu IN) v séru jako markery s největší výpovědní hodnotou v klinických studiích s osteoporózou. Z markerů novotvorby je dále využívána S-ALP a S-kostní ALP a osteokalcin. Žádný z kostních markerů nemá specifickou diagnostickou hodnotu. Elevace kostních markerů koreluje se závažností onemocnění. Hladiny markerů kostního obratu se zvyšují v menopauze, při imobilitě, po akutních zlomeninách, dále při deficitu D vitaminu a osteomalacii. Enormně vysoké hodnoty provází tyreotoxikóza, hyperparatyreóza, nádorové a metastatické postižení skeletu. Vysokou hladinu ALP nacházíme u Pagetovy choroby. Naopak nízké hodnoty markerů novotvorby, hlavně osteokalcinu, mohou být projevem dlouhodobé kortikoterapie při supresi osteoblastů. Hodnoty kostních markerů jsou závislé na cirkadiánním rytmu, roli hraje příjem stravy a lačnění či pohybová aktivita. Odběry krve je nutno provádět vždy nalačno ve stejnou dobu (vrchol kostní resorpce mezi 3. a 7. hodinou ranní a v pozdním odpoledni).

V časné menopauze jsou zvýšené hodnoty CTX ukazatelem vysokoobratové osteoporózy (Fast Bone Losers) a znamenají riziko zlomeniny bez závislosti na kostní denzitě. Zvýšená kostní resorpce vede ke kostním ztrátám (>3 %/rok) a ke zhoršení kvality kosti s perforacemi kostních trámců. Publikovaná data ale nepodporují schopnost markerů predikovat kostní ztráty ve všech oblastech skeletu vzhledem k variacím kostních ztrát mezi jednotlivými lokalitami skeletu. Doposud nejsou známy hodnoty kostních markerů, které by byly jasným důvodem k zahájení preventivní léčebné intervence. Kostní markery se využívají dále k monitoraci efektu antiresorpční léčby, která upravuje markery k premenopauzálním hodnotám. Při kontrole hladin kostních markerů je potřeba rozhodnout, zda je změna kostního markeru signifikantní a zda pouze neodpovídá biologické a analytické variabilitě markeru (Least Significant Change –  LSC). Pokles markerů se může detekovat již za 3– 6 měsíců po zahájení léčby, kdy lze brzy získat informace o účinku léku a riziku další zlomeniny. Příčinou neklesajícího kostního markeru může být i nedostatečná adherence k léčbě. V praxi je vhodné měřit kostní markery před zahájením léčby a po jednom roce léčby. Antiresorpční potenciál je rozdílný dle typu léčby. Hlavní roli hraje stupeň inhibice kostní resorpce a buněčné mechanismy účinku léku, afinita ke kosti, dále podaná dávka a forma aplikace.

Zdroj: Osteoporóza

Projevy klimakteria

Mezi nejvýraznější příznaky začínajícího přechodu patří bezesporu nepravidelná menstruace, právě tento příznak obvykle upozorní ženu, že se s jejím tělem něco děje, a donutí ji to vyhledat lékaře. Ostatní projevy nemusí nastat, anebo nejsou dost silné, aby ženu na změny upozornily.

Dalším příznakem přechodu jsou návaly horka a zimy. Tyto příznaky nemusí provázet celé období klimakteria, obvykle jsou jen dočasné, spolu s nimi se může u ženy objevovat i zimnice, nebo zrychlený tep.

Stejně tak se u ženy může projevit i noční pocení, to se právě pojí s návaly horka a se zrychleným tepem srdce.

Během klimakteria se u žen také projevuje snížené libido(= žádostivost, sexuální touha, sexuální energie). U žen je jejich sexuální touha závislá na menstruačním cyklu a během přechodu se menstruační cyklus mění a pak mizí. Ztráta libida ale nemusí být trvalá. Tento příznak obvykle netrápí jen ženu, ale postihuje i její sexuální život, a tím pádem ovlivňuje i jejího partnera, u něhož to může vyvolat i pocity nejistoty vůči své osobě, nebo vůči jejich vztahu. Mezi příznaky sníženého libida patří pokles zájmu o pohlavní styk, neschopnost dosáhnout orgasmu, menší množství sexu, nedostatek fyzického kontaktu s partnerem. Pomoci se zvýšením libida může úprava jídelníčku (více ovoce a zeleniny), využívání aromaterapie a vonných esencí (vonné éterické oleje, koupele, aromalampy, masáže).

Dalším příznakem je suchost pochvy, vlhkost se v ní snižuje. Důsledkem suchosti je pak napětí, bolestivost, výtok, infekce, časté nutkání k močení nebo i inkontinence(= vůlí neovladatelný únik moči z těla). Nejčastěji se suchost vaginální sliznice projevuje během pohlavního styku, protože nedochází k dostatečné lubrikaci, a tak je pohlavní styk bolestivý. Styk při nedostatečném zvlhčení vaginální sliznice způsobuje uvnitř pochvy oděrky, kterými se do pochvy mohou zanést infekce. Krátkodobě mohou pomoci lubrikanty, další možností jsou hormonální preparáty s obsahem estrogenů. Se suchostí pochvy souvisí i vaginální atrofie.

Možná překvapivým důsledkem přechodu mohu být i suché oči. Přesnou příčinu tohoto příznaku ještě lékaři nezjistili. Důvodem může být pokles hladiny některých hormonů, které se podílí na tvorbě slz. Další teorie říká, že důvodem může být porucha chemického signálu zodpovědného za zdravý slzný film. Suché oči se projevují podrážděním, štípáním, zarudnutím, pálením, pocitem přítomnosti cizího tělesa v oku, ale i rozostřeným viděním.

Ženy v přechodu často také trápí suchá, nebo vrásčitá či povislá kůže. I s tímto jevem se ale dá bojovat různými kosmetickými přípravky, změnou životního stylu, nebo návštěvou odborného lékaře.

Ženy v přechodu také velmi často trápí přibývání na váze, které je způsobené hormonálními změnami, zároveň se rychlost metabolismuženy snižuje a také se ztrácí svalová hmota. Právě tento příznak často také způsobuje to, že si ženy náhle přijdou neatraktivní a mohou v důsledku toho ztrácet i zájem o sex. Přibývání na váze má (nejen) v tomto období tedy velký vliv na psychiku ženy. Tvar ženina těla se totiž výrazně mění právě v důsledku ztráty svalové hmoty. Ztráta svalové hmoty může také vyvolat i bolesti zad a kloubů, případně i hmotností výkyvy.

V době přechodu se u řady žen projevuje i zadržování vodyv těle. Jde o to, že voda se ukládá v tkáních, dutinách i v oběhovém systému. Zadržování vody v těle žena pozná tak, že ji trápí otoky končetin (horních i dolních), nadmuté břicho, ale i zvýšené pocení. Zároveň kvůli hromadění vody v těle roste i ženina váha. Voda se může také zadržovat v zápěstí, což může vyvolat dysfunkci šlach a nervů v zápěstích a v rukách. V takovém případě se u ženy objevují bolesti, otoky, brnění necitlivost a ztráta síly v rukách.

Kromě fyzických změn se u ženy v přechodu objevují i změny psychické. Toto "nevítané" životní období ženy provází časté pocity podrážděnosti, rychlé změny nálad a sklon k nečekaným hněvivým výbuchům. Ženy také může trápit zapomnětlivosta problémy se soustředím, koncentrací a pocity dezorientace.Zapomnětlivost může také způsobovat problémy s vyjadřováním. Ženy jsou pak často svými výpadky paměti frustrované, některé z nich pak raději omezují svoji komunikaci s okolím, aby se jim nikdo za jejich "sklerózu" neposmíval. Rychlé změny nálad, vysoká náladovost, výbuchy hněvu, náhlá lítostivost, celková tedy emoční nestabilitamůže život ženy velmi negativně ovlivňovat. Řada žen si s těmito pocity neví rady a pomoci jim může návštěva odborníka. Pokud by se stavy zhoršovaly, je určitě nutné vyhledat příslušnou zdravotní péči. Výjimkou bohužel nejsou pocity úzkosti, nejrůznější záchvaty paniky, anebo přepadání temných myšlenek o svém životě i budoucnosti. V takových případech je právě nutné se obrátit na někoho, kdo ženě pomůže se opět dostat do psychické pohody a s přechodem se vyrovnat. Neustálé psychické problémy společně s tělesnými změnami mohou u ženy vyvolat také depresi, které se žena ale nesmí podat.

Ženy v přechodu také trápí problémy se spánkem, důvodem obvykle bývá noční pocení,anebo nejrůznější psychické problémy. Pocení je nedílnou součástí života žen v přechodu, s tím také souvisí častá změna jejich tělesného pachu, ženy, které se častěji potí a prožívají návaly horka, potřebují "pomoc" s řešením potu.

Výjimkou u žen v přechodu nejsou ale také závratě(= vertigo, pocit rotace, tahu, nevolnosti a zvracení). Mohou mít různé podoby od pocitu plavání až po tendenci k pádu.

Ženský přechod také často provází bolesti hlavy. Častěji postihují ty ženy, které bolestmi trpí i při menstruaci. Výjimkou nejsou ani pocity bolesti po celém těle, nebo bolesti kloubům, kterým se také nevyhýbají ani otoky.

Během přechodu se ženě nevyhýbá ani řídnutí kostní hmoty, které může vést až k osteoporóze(= onemocnění látkové výměny kostní tkáně, jehož následkem může být ubývání množství kostní hmoty a s tím související celkové snížení kvality kostí). Předstádiem osteoporózy bývá osteopenie, během níž se zvyšuje riziko zlomeni kostí právě kvůli snížení hustoty kostí.

Dalším pro ženu nepříjemným příznakem přechodu je i vypadávání vlasů, které se správnou léčbou může zastavit. Stejně tak se během přechodu horší i stav nehtů, ty jsou křehké a mají tendenci se lámat. Jejich případná nevzhlednost ženinu sebevědomí také moc nepomůže. Stejně negativně na ženskou psychiku působí i nejrůznější onemocnění dásníjako jsou například záněty, které mohou vést nakonec až ke ztrátě zubů.

Na ženskou psychiku také může nepříjemně působit případná inkontinencedaná poklesem hladiny estrogeny a povolováním svalů pánevního dna.

Problematická může být v době i přechodu kůže, která se v důsledku úbytku estrogenu stává tenkou a suchou a také dost svědí. Opět může pomoci vhodná léčba.

Ženu v přechodu mohou také trápit nepříjemné pocity škubání a brnění, pocity mravenčení v rukou i v nohou.

U žen v přechodu je také vyšší pravděpodobnost vysoké hladiny cholesterolu, vyšší LDL a vysoká hladina triglyceridů, stejně tak kolísání hladina cukru v krvi.

Nepříjemné pocity často doprovází také silné bušení srdce, pocity slabosti, někdy se také stává, že ženy v přechodu občas mohou bezdůvodně omdlít.

Ženy v přechodu mohou mít také zažívací problémy, jako je nadýmání, zácpa, pocity nevolnosti, bolesti břicha, pálení žáhy, říhání, nebo zvracení.Tyto příznaky mohou vymizet po zlepšení stravovacích návyků. Zhruba u třetiny žen se objevuje také pocit pálení jazyka.Výjimečně se u žen v klimakteriu také objevuje i potravinová alergie.

U řady žen se v tomto období začíná také objevovat alergie dýchacích cest, pocity dušnosti a častý kašel. Výjimkou není ani fotoalergie, tedy citlivost na slunce, která může způsobit vážné změny na kůži hlavně v okolí hrudi a krku.

Před menopauzou se u žen může objevit i nepříjemná citlivost prsou.

Součástí přechodu bývá také i chronický únavový syndrom, který může vést až k vážnému vyčerpání organismu. Během tohoto stavu dochází také k problému s koncentrací, se spánkem a provází ho i bolesti hlavy.

Lékař obvykle zjišťuje závažnost těchto obtíží podle menopauzálního indexu, který hodnotí: návaly horka, návaly potu, předrážděnost, poruchy spánku, závratě, poruchy soustředění, deprese, bolesti kloubů, bolesti hlavy, bušení srdce. Za lehký syndrom se považují výsledky do 20 bodů, střední syndrom do 35 bodů a těžký syndrom má výsledky vyšší než 35 bodů.

Menopauza má několik etap:

  1. Premenopauza:

V tomto období je menstruace stále pravidelná, žena má i normální hodnoty E2 (= estradiol), GT (gonadotropiny), nižší hladina je ale progesteronu, a GT ztrácí cykličnost.

  1. Menopauza

Během této fáze dochází k trvalému vymizení menstruace, protože ovária ztrácejí folikulární aktivity.

  1. Perimenopauza

Toto období začíná před menopauzou a trvá ještě zhruba rok po menopauze. Projevuje se nepravidelnou menstruací, zvýšením FSH a normální hodnotu E2.

  1. Postmenopauza

Tato fáze začíná zhruba rok po menopauze a je pro ni typické vymizení menstruace, trvalé zvýšení FSH a snížení E2.

U části žen se projevuje postmenopauzální syndrom, k jeho léčbě se využívají samotné estrogeny, nebo i hormonální terapie v širším slova smyslu (kombinace estrogenů a gestagenů). Výběr léčby by měl vycházet z obtíží pacientky. HRT je vhodná na akutní příznaky, jako jsou bolesti hlavy, pocení a návaly horka, závratě a bušení srdce. Tato léčba pak bývá na 90 % úspěšná, vhodná je také u močopohlavních obtíží, protože odstraňuje poševní a urologické příznaky, zlepšuje inkontinence.

Zdroj: Přechod u žen

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP