Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zvýšená kyselina močová je následkem nedostatečné funkce ledvin. U některých lidí ledviny nedokáží vyloučit dostatečné množství kyseliny močové, i když se dodržuje purinová dieta. Pokud vám lékař řekne, že dietou není možné kompenzovat úrovně kyseliny močové, je to i váš případ. Ovšem dieta zůstává vhodná i pro vás. Lék Purinol pomůže vašim ledvinám vyloučit potřebné množství kyseliny močové, ale když budete jíst mnoho jídla bohatého na puriny, tak budete muset užívat více Purinolu a nebo na to nebude vůbec stačit a váš stav se může zhoršovat. Rovněž platí: větší množství Purinolu = častější a výraznější nežádoucí účinky tohoto léku.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vraná.
Při dietě, jež má pomoci snížit množství cholesterolu v krvi, se omezují potraviny, které zvyšují LDL cholesterol. Jedná se zejména o potraviny živočišného původu.
Potraviny vhodné při dietě: ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, kuřecí maso, ryby, mléčné výrobky (jogurty do 3 % tuku, sýry do 20 % tuku), olivový olej a rostlinné oleje.
Pokrmy nepřipravujeme smažením, ale upřednostňujeme dušení, pečení a grilování. Správnou stravu bychom měli doplnit dostatkem spánku a pravidelným pohybem. Dále je důležité dostatečně pít, vyhýbat se alkoholu a nekouřit. Pakliže máte vyšší váhu, měli byste zhubnout a poté si váhu hlídat.
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Duchoňová.
Dobrý den, mám zvýšenou hladinu kys. močové. Dr. mně předepsala Purinol, prý to žádnou dietou nesnížím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená kyselina močová je následkem nedostatečné funkce ledvin. U některých lidí ledviny nedokáží vyloučit dostatečné množství kyseliny močové, i když se dodržuje purinová dieta. Pokud vám lékař řekne, že dietou není možné kompenzovat úrovně kyseliny močové, je to i váš případ. Ovšem dieta zůstává vhodná i pro vás. Lék Purinol pomůže vašim ledvinám vyloučit potřebné množství kyseliny močové, ale když budete jíst mnoho jídla bohatého na puriny, tak budete muset užívat více Purinolu a nebo na to nebude vůbec stačit a váš stav se může zhoršovat. Rovněž platí: větší množství Purinolu = častější a výraznější nežádoucí účinky tohoto léku.
Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1 mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Když máte zvýšenou kyselinu močovou v krvi, tak byste měla dávat pozor na celkový příjem purinů ve stravě. Denni limit pro příjem purinů je 400 mg. Pohanka patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů surové pohanky obsahuje 53 mg purinů.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vrana.
Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Pichlerova.
Potřebovala bych vědět jaké potraviny snižují kyselinu močovou. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chcete-li snížit hladinu kyseliny močové, můžete ve stravě jíst méně purinů, přijímat více vitamínu C, omezit alkohol a slazené nápoje, pít více kávy a snažit se udržet si zdravou váhu. Pokud užíváte určité léky na jiné zdravotní stavy, jejich vysazení může také pomoci snížit hladinu kyseliny močové.
Z potravin, které snižují hladinu kyseliny močové, stojí za zmínku tyto:
Banány
Jablka
Třešně
Citrusové plody
Zelený čaj a káva
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
V diskuzi CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, mám 7 výsoký cholesterol oba dva, je mi 47let. Mám hodně pohybu, jsem štíhlá vážím 43kg a měřím 158. Nehci brát prášky, ráda bych zkusila nějaké vitamíny, ale nevím které. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Ahoj Lenko,mám tentýž problém. Cholesterol 7,je mi 45let,vážím 47-48kg a měřím jako Vy. Našla jste něco,co by Vám ten cholesterol snížilo?
Řada potravin, ovoce, zeleniny a bylin má nulový (nebo velmi nízký) obsah cholesterolu, a proto je vhodné je konzumovat při snaze snížit cholesterol v krvi.
Byliny vhodné na léčbu vysokého cholesterolu a k jeho snížení podle babských rad: zázvor,
Další vhodné potraviny jsou ryby, rostlinné tuky a oleje, libová masa.
Pro snížení cholesterolu je tedy dobré konzumovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny, s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin a s nižším obsahem tuku. Naopak je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem tuku (maso, sýry, uzeniny, smetany), fastfoodovým jídlům a jídlům s vyšším obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti, sladké pečivo).
Cholesterol pomáhá tělu vytvářet nové buňky, izolovat nervy a produkovat hormony. Za normálních okolností játra produkují cholesterol pro správný chod životních funkcí v těle. Cholesterol lze získat i jinými způsoby, zejména konzumací potravin, jako je mléko, vejce či maso. Vysoký příjem tuků, nasycených tuků a jednoduchý cukrů může zvýšit hladinu cholesterolu. Příliš vysoké množství cholesterolu v těle je pak hlavním rizikovým faktorem pro vznik srdečních chorob.
Statiny – jejich užívání je indikováno zejména u izolované hypercholesterolémie (zvýšená hladina cholesterolu v krvi) včetně příbuzných forem, ale své uplatnění najdou statiny i v léčbě takzvaných smíšených dyslipidémií, kde kromě hladiny cholesterolu je porušena i rovnováha jiných krevních lipidů (například neutrálních tuků, takzvaných triacylglycerolů). V těchto indikacích jsou často kombinovány statiny s jinými skupinami hypolipidemik (například fibráty).
Niacin – ve vodě rozpustný vitamín, jehož deriváty hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky.
Fibráty – skupina hypolipidemik užívaných ke snížení koncentrace tuků při některých typech hyperlipoproteinemií. Fibráty snižují triglyceridy, ale příznivě působí i na metabolismus cholesterolu.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jankovský.
Článek se mi docela líbil, ale zmátl mě poslední odstavec o omega 3 mastných kyselinách. Dosud jsem vždy četl, že se nesmí jíst při Dně mořské ryby, zvláště ty malé - makrely, sledě, sardinky. Tady jsou doporučované. Jak to s tím tedy je?
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé druhy mořských plodů – jako jsou ančovičky, měkkýši, sardinky a tuňák – mají vyšší obsah purinů než jiné druhy. Ale celkové zdravotní přínosy konzumace ryb mohou převážit rizika pro lidi se dnou. Malé porce ryb mohou být součástí diety při dně.
Mezi potravinysnižující obsah železa v lidském těle patří zejména vláknina, nadměrná konzumace kávy, čaje a čokolády (vysoký obsah polyfenolů) a potraviny s vysokým obsahem šťavelanů nebo kyseliny fytové. Kdo potřebuje snížit obsah železa v organismu, měl by se také vyhýbat nadměrné konzumaci níže uvedených potravin.
Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi takzvané lipoproteiny.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu;
nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglycerolu, váže se na membránový receptor;
velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikost 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Vysoký cholesterol nijak nebolí ani se neprojevuje, o to je nebezpečnější. Zjistí ho až lékař z krve.
Příznaky pocítí pacient teprve ve chvíli, kdy dojde k rozvoji aterosklerózy a je omezena průchodnost tepny. Záleží na tom, kde se postižená tepna vyskytuje a k jakému orgánu vede. V důsledku aterosklerózy tak dochází například k infarktu myokardu (část srdce vyživovaná ucpanou cévou odumírá), cévní mozkové příhodě, ucpání cév dolních končetin a podobně.
Cholesterol je látka tukové povahy. Důležité je laboratorní stanovení její hladiny v krvi. Výsledkem takového vyšetření jsou hodnoty celkového cholesterolu, HDL neboli „dobrého“ cholesterolu a LDL čili „špatného“ cholesterolu. Dále se stanovuje i množství skupiny tuků zvaných triglyceridy.
Pokud jsou lipoproteiny převážně tukové – LDL (low density lipoprotein), putují s cholesterolem do okrajových tkání, kde mohou negativně působit na cévní stěnu. Cholesterolu přenášenému LDL se lidově říká „zlý“ a jeho hodnota by měla být pod 3,4 mmol/l, u dětí pod 2,6 mmol/l.
Pokud jsou lipoproteiny převážně bílkovinné – HDL (high density lipoprotein), odnášejí přebytečný cholesterol z cév do jater. Cholesterolu přenášenému HDL se říká lidově „hodný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být nad 1,4 mmol/l a u dětí nad 1 mmol/l.
Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l, nad 6,2 už hrozí vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l.
Jako poslední ukazatel se v krvi sleduje hladina triglyceridů (necholesterolových tuků). Jejich hladina by měla být pod 1,7 mmol/l.
Ke zvýšení cholesterolu v těle může dojít nevhodnou stravou (obsahující potraviny bohaté na živočišné tuky), v důsledku nadváhy nebo obezity, dědičného sklonu ke zvýšené hladině krevních lipidů (což se nemusí projevit nadváhou). Jeho hladiny se mohou také zvyšovat v důsledku kouření, nadměrné konzumace alkoholu, nedostatku pohybu nebo cukrovky.
U malé skupiny lidí jsou hladiny cholesterolu zvýšené už od narození a změnou životního stylu se příliš nemění. Toto onemocnění se nazývá familiární hypercholesterolemie. Další roli při vzniku nemocí srdce a cév mají genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres.
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé buněčné membrány. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Cholesterol je základem steroidních hormonů, vznikají z něj také žlučové kyseliny. Dále z cholesterolu vzniká vitamín D. Jeho hodnota je určována v krvi. Vyšší hodnoty „zlého“ cholesterolu přinášejí vyšší zdravotní riziko, které se týká především onemocnění srdce a cév. Cholesterol je přijímán potravou a určité množství je vyráběno v těle. Toto množství je částečně určeno geneticky. Cholesterol se jednak tvoří v játrech z určitých látek získávaných ze stravy, především z nasycených tuků, a jednak jej tělo vstřebává přímo ze stravy. Vyskytuje se pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso, zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.
Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:
děti do 10 let méně než 4,40 mmol/l
dospělí méně než 5,00 mmol/l
zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00–6,5 mmol/l
vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l
Cholesterol je normální
Cholesterol však není pouze látkou, která vyvolává poškození. Je důležitý pro náš organismus k výrobě steroidních hormonů. V čistém stavu je cholesterol antioxidantem a nezbytnou složkou steroidních hormonů a všech orgánových systémů. Věkem jeho hladina přirozeně stoupá s úbytkem hormonů v organismu. Jde tedy o přirozený jev.
