Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

SMÍŠENÁ DEMENCE

Obsah

Smíšená demence

Ve smíšené demenci dochází k abnormalitám, které jsou spojeny s více než jedním typem demence. Tento typ se vyskytuje současně v mozku. Nedávné studie naznačují, že smíšená demence je častější, než se dříve myslelo. Často je spojena s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí nebo i jinými druhy demence, jako je například demence s Lewyho tělísky.

Foto smíšené demence

Zde je několik fotografií zachycujících smíšenou demenci.

Zdroj: Druhy demencí

Diskuze

V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jura.

Nikolo to mimo není. :-|



Protože to, kdy ti Azheimer nastoupí a taky v jaký podobě se ovlinit dá. Jde tam kromě genů (který nezměníš, to je jasný), taky o průchodnost cév v mozku (vaskulární demence) a to už se určitě ovlivňovat dá. Když se o riziku Alzheimera dozvíš dejme tomu ve třiceti a budeš to řešit, může se ti posunout třeba na 95. A to už je teda setsakra dobrý.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Re: účinná prevence

Frontotemporální demence

Frontotemporální demence patří mezi demence s časným nástupem příznaků, rychlou progresí a často s pozitivní rodinnou anamnézou. Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci nemáme zatím k dispozici léčbu, která by významně ovlivnila klinický průběh onemocnění. Frontotemporální demence (FTD), nebo nověji takzvané frontotemporální lobární degenerace, (FTLD) jsou po Alzheimerově nemoci (AN) a demenci s Lewyho tělísky třetí nejčastější příčinou demence neurodegenerativního původu. Onemocnění začíná obvykle před 65. rokem věku (rozpětí 35–75 let) a ve srovnání s AN mají pacienti s FTLD kratší dobu přežití a rychlejší progresi zhoršování kognitivních funkcí a funkčního deficitu. Zatímco časný a těžký amnestický syndrom (porucha recentní paměti) a poruchy orientace v prostoru jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc, v případě FTLD se jedná zejména o časný behaviorálně-dysexekutivní syndrom a poruchy fatické (poruchy řeči) nebo gnostické (poruchy poznávání). Nutno ovšem podotknout, že v pozdních stadiích lze obecně těžko od sebe odlišit jednotlivé typy demencí a hovoříme pouze o jediné demenci s těžkým kognitivním deficitem, behaviorálními změnami a naprostou ztrátou soběstačnosti.

Foto frontotemporální demence

Zde je několik fotografií, na nichž je vidět projevy frontotemporální demence.

Zdroj: Druhy demencí

Diskuze

V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Abatyše.

Je pravda, že co se týče dušení činnosti ve stáří, tak je s podivem, jak někteří jedinci v 80 cvičí, pracují nebo dokonce tvoří - a to nemluvím o exemplářích, co plodí potomstvo a jiný už jenom čekají na smrt. Naše teta se přihlásila v 65 na univerzitu třetího věku. Předtím byla 10 let v důchodu a to by jste mrkali, jak jí to tam náramně prospělo. A taky začala chodit někam na cvičení pro seniory. Prostě dobrý. Řekla bych, že tý se stařecká demence vyhne obloukem.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Re: účinná prevence

Nevyléčitelné demence

  • Alzheimerova choroba
  • Multiinfarktová demence
  • Demence spojená s Parkinsonovou chorobou a podobnými poruchami
  • Komplexní demence AIDS
  • Creutzfeldt-Jakobova nemoc, rychle se rozvíjející a smrtelné onemocnění, jehož projevem jsou demence, svalové záškuby a křeč

Zdroj: Alzheimerova choroba a další formy demence

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.

Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.

Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.

Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.

Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.

Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.

Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.

Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.

Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.

Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.

Účinky na krevní oběh: Čaj z borůvky obsahuje železo a vápník, který může zlepšit vychytávání železa z trávicího systému. Železo je klíčovou součástí červených krvinek a jeho dostatek znamená lepší okysličení tkání, které potřebují obnovu nebo opětovný růst. Zlepšená cirkulace může také zvýšit hladinu energie a zabránit příznakům chudokrevnosti - anémie.

Rakovina: Borůvky se staly známé jako super-potravina kvůli jejich účinku na rakovinu. Z velké části je to kvůli antokyanům nacházejících se v těchto bobulích a listech borůvčí, ze kterých se dělá tento čaj. Pravidelné pití borůvkového čaje může znatelně snížit riziko rakoviny tlustého střeva, prostaty, prsu, plic a rakoviny děložního čípku, a to díky kyselině gallové a dalším antioxidantům obsaženým v tomto čaji.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Dotaz na čaj z borůvek

Kdo trpí demencí?

Demence je považována za nemoc pozdního života, protože má tendenci rozvíjet se u starších lidí. Asi 5–8 % všech lidí ve věku nad 65 let trpí nějakou formou demence. Odhaduje se, že polovina lidí nad 80 let trpí demencí.

Zdroj: Alzheimerova choroba a další formy demence

Jak častá je demence?

Demence způsobené degenerací nervového systému (Alzheimerova choroba) jsou stále častější, vědecké výzkumy odhalily, že se tato nemoc objevuje u poloviny lidí starších 80 let.

Zdroj: Alzheimerova choroba a další formy demence

Co způsobuje demenci?

Možné příčiny demence:

  • Nemoci způsobující degeneraci nebo ztrátu nervových buněk v mozku, zejména Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo Huntingtonova choroba.
  • Nemoci ovlivňující krevní cévy (mrtvice) a způsobující poruchu známou jako multiinfarktová demence.
  • Toxické účinky, zejména nadměrná konzumace alkoholu nebo užívání drog.
  • Nutriční nedostatky, absence vitamínu B12 nebo kyseliny listové.
  • Infekce ovlivňující míchu a mozek, AIDS, komplexní demence a Creutzfeldt-Jakobova choroba.
  • Některé typy hydrocefalu (nahromadění tekutiny v mozku) vyplývající z vývojových abnormalit, infekcí, poranění nebo nádorů na mozku.
  • Poranění hlavy – buď těžké zranění hlavy, nebo menší chronická zranění (například při boxu).
  • Některá onemocnění ledvin, jater a plic.

Alzheimerova choroba způsobuje 50 až 60 % všech demencí.

Zdroj: Alzheimerova choroba a další formy demence

Které demence jsou léčitelné?

Příčiny, které lze odstranit:

  • užívání návykových látek;
  • nezhoubné nádory;
  • subdurální hematom, který vzniká hromaděním krve pod vnější vrstvou mozku v důsledku prasklé cévy způsobené poraněním hlavy;
  • normální tlak hydrocefalu;
  • metabolické poruchy (nedostatek vitamínu B12);
  • hypotyreóza, stav vyplývající ze špatné funkce štítné žlázy;
  • hypoglykémie, stav vycházející z nízké hladiny cukru v krvi.

Zdroj: Alzheimerova choroba a další formy demence

Vaskulární demence

Tato forma demence je způsobena vaskulární (cévní) nekrózou (infarktem) mozku v průběhu cévního onemocnění, včetně hypertenzního cerebrovaskulárního onemocnění. Jinými slovy výsledkem je odumírání částí mozkové tkáně, ke kterému může dojít:

  • jednak zneprůchodněním cév zásobujících mozek, například při ateroskleróze;
  • jednak se může jednat o protržení cévy vinou vysokého krevního tlaku, kdy tak část mozku zůstane nedokrvena, navíc krev uniká z krevního řečiště a řečiště utlačuje okolní mozkovou tkáň.

Demence může následovat po předchozích atakách onemocnění, ale též po jediné velké mozkové příhodě, což se však děje méně často. Začátek této demence bývá lokalizován obvykle ve starším věku.

Vaskulární demence je dále specifikována na formu:

  • s akutním začátkem (rychle vzniklé onemocnění, které se rozvine během jednoho až tří měsíců);
  • multiinfarktovou demenci (výsledek několika cévních příhod);
  • subkortikální vaskulární demenci (vaskulární onemocnění je lokalizováno hluboko v bílé hmotě mozkové);
  • smíšenou kortikální a subkortikální demenci, která nese rysy obou těchto demencí současně.

Ve srovnání s demencí u Alzheimerovy choroby jsou deficity kognitivních funkcí rozloženy nerovnoměrně, postižení bývá ostrůvkovitého charakteru. Kupříkladu paměť může být zřetelně postižena, v myšlení jedince však můžeme pozorovat relativně mírné zhoršení.

Foto vaskulární demence

Zde je několik fotografií, na nichž je patrná vaskulární demence.

Zdroj: Druhy demencí

Demence s Lewyho tělísky

Demence s Lewyho tělísky (DLB) je neurodegenerativní onemocnění na pomezí Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Má nejen společné příznaky obou poruch, ale i svoje vlastní specifické symptomy – především zrakové halucinace lidských postav a zvířat a fluktuující úroveň kognice a senzitivitu k neuroleptikům. Prevalence nemoci v pozdním stáří je zřejmě dosti vysoká, většina neuropatologických studií prevalenci odhaduje mezi 10–20 % ze všech demencí. Klinicky se ji daří diagnostikovat podstatně méně často (kolem 4 %). DLB je často zaměněna s demencí u Alzheimerovy nemoci, klinická manifestace je zřejmě často nenápadná. Význam diagnostikování DLB spočívá především v rozhodnutí o léčbě – neuroleptika (antipsychotika) nejsou zpravidla lékem první volby. Jako vhodnější se jeví použití inhibitorů cholinesteráz (ICHE) nebo opatrné podávání nových antipsychotik s nepatrnou potencí k vyvolání parkinsonského syndromu.

Foto demence s Lewyho tělísky

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět demenci s Lewyho tělísky.

Zdroj: Druhy demencí

Účinky léku Sermion

Sermion je vyráběn k léčbě různých stavů, jako je duševní degenerace stárnutí, demence různých typů senilních i presenilních, závratě, změny nálady, hučení v uších, pocit zvonění v uších, náměsíčnost, Parkinsonova choroba, dezorientace, anorexie a snížení bdělosti. Lék se užívá perorálně.

Zdroj: Použití léku Sermion

Co léčí lék Tebokan

Tebokan 4 % obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24 % flavonových glykosidů a 6 % terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek cévy rozšiřující v tepenné oblasti a reologický, kdy zlepšuje průtokové vlastnosti krve. Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce proti otokům. Podporuje žilní napětí, zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu, takzvaných volných kyslíkových radikálů. Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.

Bez porady s lékařem se přípravek užívá:

  • Při poruchách duševní výkonnosti s příznaky poruchy paměti, poruchy koncentrace a emoční lability (hlavně u starších osob).
  • Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá:
  • Při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
  • Při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace, jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.–II. podle Fontaina (Claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom a podobně.
  • Při senzorických poruchách na základě cévní nedostatečnosti, při závratích, ušních šelestech, snížení sluchu u starších osob.

Zdroj: Tebokan

1. CO JE TEBOKAN 40 mg A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

TEBOKAN 40 mg obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24% flavonových glykosidů a 6% terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek vazodilatační (cévy rozšiřující) v tepenné oblasti a reologický (zlepšuje průtokové vlastnosti krve). Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce protiedémově (proti otokům). Podporuje žilní tonus (napětí), zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu (tzv. volných kyslíkových radikálů). Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.

Bez porady s lékařem se přípravek užívá

  • při poruchách duševní výkonnosti s příznaky: poruchy paměti, poruchy koncentrace, emoční labilita hlavně u starších osob.

Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá

  • při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
  • při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.-II. podle Fontaina (claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom apod.,
  • při senzorických poruchách na základě cévní insuficience (nedostatečnosti): závratích, ušních šelestech (tinitus), snížení sluchu u starších osob.

Zdroj: Tebokan - příbalový leták

Demence

Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Ústředními příznaky demence jsou progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými jsou pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jako je například oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie či takzvaná moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se v závislosti na původu onemocnění projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).

Zdroj: Druhy demencí

Léčivé účinky vanilky

Nejsilnějšími léčivými účinky vanilky jsou antimykotické vlastnosti. Vanilka má i protizánětlivé účinky. Proto je velmi vhodné používání vanilky ke zlepšení takových kožních onemocnění, jako jsou ekzémy a dermatitidy. Vanilka má i další léčivé účinky, které lze využít jako žaludeční tonikum, proti břišnímu tyfu, kašli, při problematice močení a záchvatech. Také je vhodná při vyčerpání a některých typech demence, slabosti a hypochondrie.

Velmi účinná je vanilková zmrzlina, která se doporučuje proti těhotenskému zvracení, které se objevuje zejména ráno a bývá dlouhodobé, často se projevuje až do poloviny těhotenství. Vanilková zmrzlina je často účinnější než některé léky.

Zdroj: Vanilka jako lék

Alzheimerova choroba

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Alzheimerova choroba – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět symptomy Alzheimerovy choroby.

Zdroj: Druhy demencí

Cukrové lipidy na léčbu Alzheimera

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Alzheimerova demence vede k rozpadu nervových vláken, nervových buněk a ke změně látkové činnosti mozku v důsledku ukládání patologických proteinů. To vede k atrofii mozku, tvorbě beta-amyloidu, formaci plaku, úbytku acetylcholinu, sterilnímu zánětu a působením volných kyslíkových radikálů k zániku neuronů. V současné době vede léčba Alzheimerovy demence spíše ke zpomalování postupu nemoci a zaměřuje se na zlepšení metabolismu mozku, hormonální terapii, inhibici acetylcholinesteráz a podávání látek s protizánětlivým a doplňkově i antioxidačním efektem.

Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Jde o nejzákeřnější formu demence. Počet pacientů stále roste. Ve světě jí trpí kolem 44 milionů lidí. Alzheimerova nemoc je komplikovaný proces. Ještě nikdo nezjistil, jak přesně funguje. Vědci se soustředí na objasnění funkce takzvaných lipidových molekul.

Alzheimerovu chorobu pravděpodobně způsobuje shlukování peptidů v mozku, kvůli kterým se mozková hmota poškozuje. Peptidy jsou organické sloučeniny složené z aminokyselin, lipidy jsou tuky. Buněčné membrány neuronu se proti tomuto shlukování peptidů přirozeně brání pomocí cukrových lipidů. Cukrové lipidy dovedou nebezpečné shlukování peptidů zastavit, což může Alzheimerovu nemoc zpomalit.

Čeští vědci z Akademie věd ČR společně se svými zahraničními kolegy dosáhli dalšího objevu v oblasti léčby Alzheimerovy nemoci, nalezli nyní jednu z příčin jejího vzniku, což může v budoucnu vést k lepšímu pochopení celé nemoci a také ke vzniku lepších metod jak nemoc léčit. Díky novému objevu bude možné po potvrzení funkčnosti této metody zpomalit účinkování Alzheimerovy nemoci a pacientům tak prodloužit spokojený život. Faktem, ke kterému v této problematice vědci dospěli, je nedostatek cukrových lipidů v pozdním věku člověka. Zjistili, že mnoho umírajících na Alzheimerovu nemoc trpělo právě nedostatkem cukrových lipidů v mozku.

Zdroj: Cukrové lipidy

Autoři obsahu

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Marie Svobodová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP