Celozrnná mouka se získává mletím celého zrna. Celozrnná mouka je obecně definována jako takzvaný střední typ mouky, tedy polohrubá. Avšak i celozrnnou mouku lze namlít na hladkou, polohrubou a hrubou. Samozřejmě existuje i špaldová bílá hladká mouka. Hladká mouka oproti celozrnné mouce po umletí prochází sítkem, a má tak přirozeně nižší obsah otrub. Nejedná se čistě o bílou hladkou mouku, která vzniká odstraněním klíčku a otrub, ale o jemnou, hladkou mouku, která má nižší obsah otrub a je vhodná na pečení i vaření. Mouka se mele tradičním, velmi šetrným způsobem na mlýnských kamenech. Takto mletá mouka si zachovává všechny živiny, minerální látky, vitamíny a trávicí enzymy. Čerstvě namletá mouka navíc krásně voní, což způsobuje zejména klíček. Kupovat mouku s prodlouženou dobou spotřeby do zásoby, znamená, že si kupujeme mouku, která už neobsahuje klíček, ve kterém je život a který tvoří základ pro novou rostlinku. Je to mouka, v níž se již opravdu nemá co pokazit.
Špaldová mouka obsahuje méně lepku než pšeničná mouka. Zdravá mouka vzniká rozemletím všech tří částí zrna. Někteří celiatici ji snášejí dobře, jiní, s nižší tolerancí lepku, musí i tuto mouku vyřadit ze svého jídelníčku.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidy jsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
Zrno špaldy obsahuje cca 16–17 % bílkovin, zatímco u klasické pšenice je to jen asi 12 %. Také je díky menšímu stupni přešlechtění menším alergenem, a tudíž i reakce na tento druh potraviny je podstatně nižší. Pšenice špalda je také obecně více doporučována pro jedince zabývající se dietou podle krevních skupin. Špaldě se přisuzují pozitivní účinky na imunitní systém. Špalda, a tudíž i špaldová mouka obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, jakými jsou například nenasycené mastné kyseliny, vláknina, vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek, vitamín A, vitamín E a některé vitamíny skupiny B.
Tato mouka je zdrojem několika B vitaminů, v 38 g je stejné množství vitamínů B, jako v jednom plátku chleba. 100% špaldová mouka má více thiaminu, riboflavinu a niacinu, nežli klasická pšeničná mouka. Tyto vitaminy převádějí jídlo na energii a podporují tvorbu a správnou funkci červených krvinek.
Lepek neboli gluten je směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu, které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilnin, především pšenice, žita a ječmene. V případě pšenice představují dokonce až 80 % z bílkovinového obsahu. Lepek je důležitou součástí tradiční evropské kuchyně, kvalitou a množstvím lepku (obvykle je udáváno, že čím více lepku a méně škrobu, tím lepší mouka) je dána kvalita pšeničné mouky a kvalita těsta z ní vytvořeného. Dobrý lepek dává těstu pružnost a vláčnost, která se projeví i na výsledném pečivu. Údajně je lepek přidáván do výrobků, protože zvyšuje pocit hladu a nutí vás tak více konzumovat (to ovlivňuje zejména zvyšování hladiny ghrelinu v trávicím traktu).
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A LEPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Rajniaková.
Dobrý den,
jdu asi s neobvyklým dotazem. Jsem celiak. V poslením roce mě pořád svědí tělo a když se poškrabu, naskáčou mi jizvy, stále koumám odkud jsem to vzala, ale jediný co mě napadlo, je lepek.Samozřejmě občas zhřeším. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díiky Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V souvislosti s celiakií a svěděním mě napadá možnost rozvoje onemocnění zvaného Duhringova nemoc. Je to velmi vzácné autoimunitní onemocnění, které se projevuje právě v souvislosti s celiakií. Mezi hlavní příznaky Duhringovy nemoci patří puchýřovitá vyrážka, která se podobá oparu. Vyrážka se vyskytuje nejčastěji v místech, kde dochází k velkému namáhání kůže (loketní jamka, kolenní jamka, stehna), ale může se vyskytnout i na hlavě nebo na zádech. Vyrážka svědí a pálí a svádí ke škrábání. Kromě těchto příznaků na kůži se objevují i klasické příznaky celiakie (průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení a hubnutí, respektive nepřibývání na váze). Asi by bylo vhodné zajít za svým gastroenerologem a nechat si vyšetřit aktuální stav střev a podle toho určit další postup. Co můžete udělat hned, je vyřadit všechny zdroje lepku a proti svědění zkusit užívat lék Claritine. Celiakie se bohužel nedá vyléčit, ale dietou se dají výrazně omezit její negativní projevy.
Akné zobrazuje vnitřní stav organismu. Chceme-li ho tedy vyléčit, musíme pátrat po možných souvislostech. Příčinou může být i lepek. Ze 100 % lidí je 99 % alergických na lepek. Jedním z příznaku je i výskyt akné. Jestliže ze svého jídelníčku vyloučíte potraviny, které lepek obsahují, akné obvykle samovolně vymizí.
Pšenice špalda je druh rozpadavé pšenice, která byla pěstována již před 8000 lety v Egyptě. Od jejího pěstování se postupně ustoupilo – z trhu ji vytlačila šlechtěná pšenice s vyššími výnosy. Na umělá hnojení však špalda reaguje minimálně a je také odolnější proti škůdcům, v porovnání s dalšími druhy pšenice, a to ji dělá zajímavou z hlediska alternativního a zdravého stravování. Špaldová mouka mletá původním způsobem na kamenném mlýně si v sobě zachovává co nejvíce nutričních hodnot.
V diskuzi POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den,
prosím může mě někdo poradit, na převislém modřínu se objevily takové chumáčky bílé(jako mouka) s čím to postříkat a co by to mohlo být.
Moc děkuji za radu Irena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Špalda mouka je lépe stravitelnější nežli pšeničná mouka. Špalda má také nižší kalorický objem než klasická pšeničná mouka. Ve 100 gramech mouky ze špaldy je 331 kcal a ve 100 gramech mouky z pšenice je 368 kcal. Špalda je podobná pšenici a proto také jako pšenice i špalda obsahuje lepek, díky čemuž není vhodná pro lidi s diagnózou alergie na pšenici nebo pro lidi s celiakií. Existují lidé, kteří používají pouze pšenici špaldu, protože jim to pomáhá cítit se lépe tím, že netrpí nadýmáním a zlepšuje jim to trávení. Možná zjistíte, že špalda mouka je ideální i pro vás, protože ji budete moci lépe snášet.
V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Špaldová mouka se s oblibou používá na vaření a pečení. Zdravé pečení ze špaldové mouky se týká třeba koláčů a buchet. V receptech se obvykle doporučuje až polovinu množství klasické bílé mouky nahradit právě moukou špaldovou. Moučník pak bude zdravější a také vás na delší dobu zasytí. V porovnání s běžnou moukou je ta špaldová stejně energetická.
Celozrnná mouka je chuťově výraznější. Proto pro ty, kteří se ji teprve chystají zařadit do svého jídelníčku, doporučuji smíchat celozrnnou mouku s hladkou moukou v poměru minimálně 30 % celozrnné mouky. Takto se dá postupně zcela přejít na celozrnnou mouku. Špaldová mouka je oproti pšeničné mouce o něco hustší. Chleba ze špaldové mouky je tak nižší, hustší. Pšeničný chléb, respektive koláče nakynou víc. I proto je vhodné tyto mouky v receptu smíchat. V koláčích se doporučuje kombinovat hladce namletou mouku s takzvanou polohrubou moukou, respektive s celozrnnou moukou. Když totiž použijeme pouze čistě hladkou mouku, těsto je hustší, těžší. Pokud však přidáme například 30 % celozrnné mouky, která je namletá středně, získáme nadýchanější, lehčí těsto a doma se nám po koláči jen zapráší. Ze špaldové mouky, ať už hladké, nebo celozrnné, můžeme plnohodnotně vařit a péct stejně jako z pšeničné mouky.
Základem receptu bývá špaldová mouka, kvásek, respektive kvasnice, sůl, ostatní si už lidé přidávají podle vlastní chuti, například brambory, kmín, semínka, jadérka a podobně. Někteří rádi pečou i špaldový chléb s jogurtem. V kuchyni také můžeme využít celé špaldové zrno, které se skvěle hodí jako zdravá příloha či jako přísada do špaldota.
V naší poradně s názvem METHIONIN NA VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka brodská.
Dobrý den, mohu přípravek užívat, když mám celiakii?
Děkuji Brodská
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Methionin neobsahuje žádný lepek, takže z tohoto pohledu je při celiakii neškodný. U lidí s celiakií se jeho vstřebávání podporuje současným podávání vitamínu B12.
Bezlepkové potraviny můžeme rozdělit na přirozeně bezlepkové a takové, ze kterých byl lepek odstraněn během výrobního procesu. Většina lidí automaticky předpokládá, že přirozeně bezlepkové potraviny lepek nemůžou obsahovat. To ovšem nemusí být nutně pravda.
Nařízení ES č. 41/2009 vymezuje dvě základní kategorie potravin pro zvláštní výživu vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku, na které se vztahují odlišné požadavky na obsah i označování, a to potraviny označené údajem „BEZ LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 20 mg/1 kg potraviny; nebo označené údajem „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 100 mg/1 kg. V praxi to tedy znamená, že bezlepková potravina nemusí být zcela bez lepku. Je ovšem nutné, aby bezlepková potravina splňovala výše uvedenou maximální hranici obsahu lepku na 1 kg hmotnosti produktu. Označení „bez lepku“ je primárně určeno pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (to znamená přirozeně bezlepkové suroviny).
Lepek je obsažen v těchto potravinách: bulgur, kuskus, farro, hydrolyzovaný syrovátkový protein, slad, sladový extrakt, sladový sirup, sladový ocet, modifikovaný pšeničný škrob, seitan, robi. Z méně známých zdrojů sem patří attu (mouka na přípravu indických placek chapati), eikorn (pšenice jednozrnka), emmer (takzvaná biblická pšenice). Z komerčně prodávaných potravin pak lepek najdete například v pivu, těstovinách, nudlích, chlebu a dalším sladkém i slaném pečivu, knedlících, v instantních polévkách, cereáliích, sušenkách, bramborových chipsech, salátových dresincích, dochucovacích omáčkách, kečupech, sójové omáčce a podobně.
V diskuzi RECEPTY NA KNEDLÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Nevím, jaké má autorka zkušenosti s vařením bramborových knedlíků. Ale vzhledem k tomu, že se do těsta přidává krupice, krupička nebo i mouka,je mnohem vhodnější použít moučné brambory, tj. varný typ C,případně B, nikoliv varný typ A, což jsou salátové brambory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezlepková dieta je dieta spočívající v omezení konzumace potravin obsahujících lepek (neboli gluten) ze stravy dotyčného, zpravidla ze zdravotních důvodů. Konzumace potravin obsahujících lepek osobami nemocnými celiakií nebo alergií na lepek by totiž mohla vést k vážným zdravotním komplikacím. Osoby držící bezlepkovou dietu konzumují nejlépe potraviny přirozeně bezlepkové. Základem diety je nekonzumování potravin vyrobených z běžných obilovin, jako je ječmen, pšenice, žito, které jsou na lepek bohaté. Tato dieta je v současnosti jedinou známou léčbou celiakie a alergie na lepek.
Potravin, které neobsahují lepek, je větší množství, než by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se například o rýži, pohanku, kukuřici, amarant, proso, luštěniny (fazole, hrách, čočka, sója), veškerou zeleninu a ovoce, veškeré maso. U ostatních potravin, respektive výrobků, je zapotřebí pečlivě číst. Ani mléčných produktů není nutné se vzdát, jen je třeba sledovat složení, typ zahušťovadel a podobně.
Pečiva se také vzdát nemusíte. Místo pšeničného či žitného pečiva si zvolíte pečivo z kukuřičné mouky, prosa, pohanky.
V naší poradně s názvem JELENÍ GULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se občas jíst jeleni guláš na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K na stejné úrovni každý den. Jelení maso, stejně jako maso ostatních zvířat, obsahuje jen málo vitamínu K a proto není třeba jeho konzumaci nijak hlídat. 200 gramů syrového masa z jelena obsahuje 2,2 mikrogramů vitamínu K. Když si dáte jelení guláš s houskovým knedlíkem nebo s rýží, tak ho můžete jíst podle libosti neomezeně. Rýže totiž neobsahuje žádný vitamín K a pšeničná mouka v knedlíkách má jen zanedbatelné množství vitamínu K. Pšeničná mouka a rýže a výrobky z nich jsou nejlepší přílohy pro pacienty užívající Warfarin. Brambory jsou na tom o něco hůře. Jedna středně velká brambora obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Přeji dobrou chuť.
Alergií na lepek tělo reaguje na přítomný antigen přehnanou imunitní odpovědí přes IgE protilátky a uvolněním histaminu. Alergií na lepek můžeme trpět v kterémkoli věku, někdy se stává, že časem sama odezní.
Konzumace lepku mívá u alergiků okamžité následky, jako jsou křeče, nevolnost, nadýmání, průjem, únava, otoky či bolest kloubů, ale také akné. U dětí je častým příznakem alergie na lepek mastná a zapáchající stolice, snížená chuť k jídlu, vzedmutí bříška, zpomalení růstu, neprospívání. Kromě již zmíněných se mohou u dospívající mládeže projevit i takové příznaky jako bolest kloubů, únava, nepravidelná menstruace, opožděná menstruace, potraty, neplodnost, nechutenství, nadýmání, řídnutí kostí, anémie, větší kazivost zubů a jiné.
V současnosti nejsou doposud žádné léky, které by pomohly s alergií na lepek. Jediným možným způsobem je dodržování takzvané bezlepkové diety, díky které se nemocný zbaví uvedených příznaků a dojde k obnovení poškozené střevní sliznice.
Před 10 tisíci lety byly obilniny obsahující lepek zařazeny do stravy, jednalo se o evoluční chybu, která vedla k vytvoření onemocnění po pozření lepku – celiakii. Geny pro zvýšené riziko citlivosti k lepku dnes nese až 40 % populace! Avšak ne u všech se některá z forem nemocí vyvine, záleží na mnoha dalších faktorech, které mohou nemoc spouštět. Vysazení lepku je však vhodné jako pomocný krok při léčbě autoimunitních nemocí. Existuje celkem 35 onemocnění, která mohou být způsobena konzumací lepku. Lepek každého negativně poznamenává, některé jeho efekty jsou viditelné okamžitě, ale některé mohou čekat na své objevení několik let. Když dojde ke konečnému projevu onemocnění, jsou souvislosti s lepkem často přehlíženy nebo popírány. Život bez lepku je tak životní volbou pro zdravé tělo i mysl.
Pšenice špalda má vysoký obsah vlákniny – až 8,8 % na 100 gramů mouky. V porovnání se šlechtěnou pšenicí obsahuje také více vitamínů a minerálů, bílkoviny a kvalitní nenasycené mastné kyseliny. Bílkovin je ve špaldové mouce obsaženo až 16 % a tuků 2,5 %. Z větší části ji samozřejmě tvoří sacharidy, a to z 68 %. Má vyšší obsah hořčíku, vápníku, draslíku, fosforu, zinku i dalších minerálů. Vysoký obsah vlákniny podporuje správnou funkci trávení a vaši střevní mikroflóru tak udrží v té nejlepší kondici.
Špalda – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 17 g, sacharidy 63 g, tuky 2,5 g
Pšenice ozimá – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 12 g, sacharidy 67 g, tuky 3 g
Pohanka je vynikající alternativou k pšenici. Neobsahuje však lepek, což je důležité pro všechny alergiky a pro ty, kteří se chtějí detoxikovat. Při svém vysokém obsahu proteinů je rovněž výbornou náhradou rýže. Po konzumaci pohankové kaše musí tělo například vyloučit daleko méně inzulínu než v případě rýže nebo pšenice. Pohanka dokonce dokáže zmírnit silné a dlouhé menstruační krvácení, pomáhá při dvanácterníkových a žaludečních vředech, střevních nádorech a při lokálním krvácení. Je dobrá na nechutenství i bolest hlavy.
Chystáte-li se jíst pohanku, měli byste vědět, že pohanková mouka nemůže nikdy vykynout, protože neobsahuje lepek. Což je samozřejmě výhoda pro celiaky a také pro pacienty s cukrovkou. V případě celiakie je však důležité, aby pohanková mouka pocházela ze specializovaného mlýna, aby v ní nemohly být příměsi běžné mouky.
Pohanka obsahuje mnoho prospěšných látek: 18 různých aminokyselin, vlákninu, zinek, měď, selen, mangan, vitamín B1, B2, niacin, vitamín E, vitamín C, cholin, rutin. Aminokyselina lysin, kterou pohanka také obsahuje, je důležitá v prevenci proti oparům. Vitamíny B nám dodávají energii, podporují správnou funkci nervů a spolu s rutinem a vitamínem C snižují nebezpečí cévních příhod. Cholin zajišťuje přenos nervových vzruchů, regeneruje jaterní buňky a pomáhá odbourávání tuku, nahromaděného v játrech. Pohanka obsahuje i kyselinu linoleovou, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
V 16. století u nás byla bezkonkurenčně nejoblíbenější potravinou. Pak začala její obliba klesat, až se téměř vytratila. Dnes však pohanka zažívá svou renesanci.
Dieta podle krevních skupin poskytne vše, co tělo potřebuje. Příčinou váhových problémů u krevní skupiny 0 je lepek. Lepek se nachází v obilninách, narušuje látkovou výměnu inzulínu a zabraňuje tomu, aby živiny byly optimálním způsobem zpracovány. Ty se pak ukládají jako zásobní tuk. Také některé druhy fazolí a luštěnin se negativně podepisují na tělesné hmotnosti. Lektiny obsažené v čočce a fazolích mohou uvést tkáňové svalstvo do zásaditého stavu, ale právě typ 0 potřebuje mírně kyselé prostředí ve svalech, aby se kalorie mohly spalovat optimálním způsobem.
