Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.
Hypertyreóza je stav, kdy štítná žláza produkuje přebytek hormonů. Hlavními projevy jsou celkové zrychlení organismu, nemocný trpí poruchami spánku a je unavený. Působí hyperaktivním dojmem a častokrát lze pozorovat úbytek na váze.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Rajniš.
Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítná žláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
Pro správné fungování lidského organismu je nutné, aby i štítná žláza fungovala, tak jak má. Problém je, že se ale v některých případech nepozná na první pohled, že štítná žláza funguje špatně. Zajímavé také je, že porucha tohoto orgánu postihuje zhruba čtvrtinu evropské populace. Štítné žlázy se může týkat několik onemocnění: hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a případně nádorové onemocnění.
V dřívějších dobách, kdy nebylo možné provést biopsii, uvažovali lékaři o operativním zákroku často. Dnes se operativně odstraňují jen změny, které by mohly být zhoubným nádorem. Operace je nutná především v případech, kdy štítná žláza komplikuje polykání a dýchání.
V naší poradně s názvem CHEMICKÝ ROZBOR MOČE NORMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Berta.
prosím o zaslání chemického rozboru moče,normy a jednotlivé hodnoty-tabulky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Posílám obrázek kde jsou vidět normální hodnoty v moči. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
Hypotyreóza neboli snížená funkce štítné žlázy postihuje zhruba 1 % populace. Ve věku nad 60 let pak více než 5 % populace. Hypotyreóza je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů. To se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Pacienti mohou přibírat na váze, protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže.
Zvýšená funkce štítné žlázy má charakteristické příznaky, které jsou úměrné funkci hormonů. Pokud dojde ke zvýšené tvorbě trijodthyroninu a tyroxinu, které zodpovídají za urychlení metabolických procesů, budou procesy probíhat ještě rychleji. Tuky se rychleji odbourávají, což se může projevit hubnutím (5 %), tvoří se více bílkovin a zároveň se zvyšuje tělesná teplota. Mezi typické příznaky patří hubnutí, zvýšené pocení, snadná unavitelnost, neklid, úzkost, průjmy, u žen i poruchy menstruačního cyklu. Dále se u zvýšené funkce štítné žlázy vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a může docházet ke vzniku srdečních arytmií. Množství příznaků a komplikací této choroby pochopitelně závisí na délce jejího trvání a působení zvýšeného množství hormonů (T3,T4) na tělesné tkáně.
Příčiny vzniku zvýšené funkce štítné žlázy se dělí na primární, kdy je chorobným procesem postižena přímo štítná žláza, a sekundární – při onemocnění hypofýzy, která řídí uvolňování hormonů štítné žlázy.
Zvětšení štítné žlázy se lidově nazývá vole, lékařsky struma. Je to obvykle nebolestivé zvětšení štítné žlázy, které může mít různé příčiny – od nesprávné výživy přes autoimunitní onemocnění a těhotenství až po nádory. Dnešní článek vám přináší podrobné informace o příčinách, příznacích a léčbě tohoto onemocnění.
Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů v našem těle. Její zvětšení se nazývá struma, případně vole. Struma ve většině případů nebývá bolestivá, ale zvětšená štítná žláza může způsobit kašel a problémy s dýcháním či polykáním. Celosvětově nejčastější příčinou strumy je nedostatek jódu v potravě. Jelikož se však v České republice sůl běžně obohacuje jódem, je u nás běžnější příčinou nepřiměřené množství hormonů štítné žlázy nebo vznik uzlů v tomto orgánu.
Způsob léčby strumy závisí na její velikosti, příčinách vzniku a doprovodných příznacích. Malé strumy, které nejsou vidět a nezpůsobují žádné problémy, nemusí být léčeny vůbec.
Zvětšení štítné žlázy mohou doprovázet následující příznaky:
viditelné zvětšení krku, kterého si můžete všimnout hlavně při holení či nanášení make-upu
Hypertyreóza je stav, kdy štítná žláza produkuje přebytek hormonů. Hlavními projevy jsou celkové zrychlení organismu, nemocný trpí poruchami spánku a je unavený. Působí hyperaktivním dojmem a častokrát pozorujeme úbytek na váze.
Příznaky snížené funkce štítné žlázy
Hypofunkce neboli snížená funkce štítné žlázy postihuje zhruba 1 % populace, ve věku nad 60 let pak více než 5 % populace. Hypofunkce je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů, což se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Pacienti mohou přibírat na váze, protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže.
V diskuzi CO DĚLAT, KDYŽ DÍTĚ MÁLO ROSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Novotná.
Dobrý den, chci se prosím Vás zeptat.Mame už delší dobu problémy s dcerou , přibývá strašně pomalu.Normalne ji a ji všechno.Ma 5 roku a váží 13,500 gramů.Porodni váha byla skoro 4 kila.Doktori říkali,že ji nic není, růstový hormon v pořádku , celiakie neni z krve prokázána a štítná zlaza taky v pohodě,já jsem už zoufalá a nevím ,kde s dcerou jít.Poradte prosím.S pozdravem Novotná.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Problémy se štítnou žlázou mohou způsobovat zadržování vody v těle, což může mít vliv na váhu člověka. Horší ale je, že poruchy štítné žlázy obvykle doprovází pocity únavy (nedostatek hormonů štítné žlázy způsobuje i zpomalení organismu), které pak způsobují to, že člověk má nedostatek pohybu a zároveň ho, když je doma provázejí chutě na sladké.
T3 a T4 jsou základní formy hormonů štítné žlázy a vyšetřují se z krve.
T3 norma: 3,5–6,5 pmol/l
T4 norma: 12–22 pmol/l
TSH: tyreotropin hormon, vylučuje ho adenohypofýza, vyšetřuje se z krve. Podporuje růst a dělení buněk štítné žlázy – zvýšená tvorba hormonů.
TSH norma: 0,5–5 mlU/l
TSH pod normou = hypotyreóza
TSH nad normou = hypotyreóza
AntiTPO protilátky: při autoimunitním onemocnění produkuje vlastní imunitní systém protilátky, které poškozují enzymy štítné žlázy nezbytné pro tvorbu hormonů – tyreoidální peroxidáza (TPO) – vyšetřují se z krve.
AntiTPO protilátky norma: 5–34 klU/l
Tyreoglobuliny: bílkoviny vylučované štítnou žlázou se používají při sledování rakoviny štítné žlázy. Zvýšení hodnot po léčbě znamená návrat onemocnění. Vyšetřují se z krve.
Lidem se sníženou funkcí štítné žlázy se doporučuje hlídat si jídelníček, aby obsahoval dostatek jódu a naopak aby v něm nebyly ve větší míře zastoupeny tuky, cukry, káva, čaje, alkohol, tabák atd. Je možné také využívat různé doplňky stravy, které obsahují jód a L-tyrosin (což je aminokyselina podporující uvolňování hormonů dopaminu a noradrenalinu), zinek (posílení štítné žlázy), selen (vyrovnávání hypofunkce štítné žlázy), hořčík (pomáhá předcházet snižování funkce štítné žlázy způsobené aktivitou), indický ženšen (zmírňuje vliv stresu). Je možné využít i kapky z břečťana popínavého, který pomáhá s vylučováním hormonů a povzbuzuje činnost štítné žlázy.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způsobí TSH jen zvětšení štítné žlázy – strumu.
Uzly na štítné žláze – v tomto případě může za zvětšení štítné žlázy tvorba jednoho nebo několika tuhých nebo tekutinou vyplněných bulek (takzvaných uzlů) v tkáni orgánu. Většina uzlů je benigních a nevede k rakovině.
Rakovina štítné žlázy – je mnohem vzácnější příčina strumy než benigní uzly. Rakovina se často projeví zvětšením štítné žlázy asymetricky, tedy jen na jedné straně.
Těhotenství – hormon vytvářený během těhotenství (lidský choriový gonadotropin – hCG) může být příčinou mírného zvětšení štítné žlázy.
Zánět štítné žlázy – tyroiditida může způsobit bolest a otok štítné žlázy, včetně zvýšené či snížené produkce tyroxinu.
Štítná žláza potřebuje pro svoji správnou funkci jód, respektive jeho určité množství. Optimální denní dávka pro dospělého člověk je přibližně 200 mikrogramů jódu. Přísun tohoto prvku do organismu si zajistíte jedením mořských ryb, mořských plodů nebo popíjením minerálních vod s vyšším obsahem jódu (na dlouhodobé pití minerálek ovšem pozor: přehnaný přísun minerálů není pro organismus dobrý), případně užíváním jódových tablet na doporučení lékaře.
Normální hodnoty:
TSH by mělo být ideálně kolem 2
fT4 by mělo být kolem 15
AntiTPO a antiTg jsou protilátky proti štítné žláze, u nichž pozitivita vypovídá o tom, že příčinou nedostatečné funkce žlázy je autoimunitní zánět štítnice způsobený nesprávnou funkcí imunitního systému.
