TRICHOFYCIE

Pevaryl

Pevaryl je měkký, bílý, vodou omyvatelný krém, příjemné vůně, který se dodává v hliníkové tubě s PE uzávěrem a propichovacím hrotem. Velikost balení je 30 g. Léčivou látkou je econazoli nitras 1 g ve 100 g krému. Pomocnými látkami jsou makrogol-350-stearát, glyceromakrogol-oleát, tekutý parafín, butylhydroxyanisol, kyselina benzoová, parfém, čištěná voda. Pevaryl se používá při místní léčbě onemocnění vyvolaných dermatofyty, kvasinkami nebo plísněmi, případně i některými mikroby při léčbě smíšených mikrobiálních infekcí. Léčivá látka ekonazol-nitrát ničí původce mykotických infekcí, jako jsou dermatofyty, kvasinky a plísně, a zastavuje růst dermatofytů, kvasinek, plísní i většiny grampozitivních bakterií. Pevaryl obsahuje butylhydroxyanisol a kyselinu benzoovou. Tyto pomocné látky mohou způsobit místní podráždění kůže (například kontaktní dermatitidu).

Při dermatomykózách vyvolaných dermatofyty (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie), kvasinkami (kandidózy), fakultativně patogenními mikromycetami i plísněmi, smíšenými mykotickými a bakteriálními kožními infekcemi vyvolanými dermatofyty nebo kvasinkami v kombinaci se streptokoky, stafylokoky, nokardiemi, pityriasis versicolor, erytrasmě, doplňkově při perorální antimykotické léčbě se chorobná místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) potírají 2x denně po dostatečně dlouhou dobu. U superficiálních kandidóz, pityriasis versicolor a erytrasmy ještě nejméně týden, u dermatofytóz intertriginózních krajin ještě po 2 až 3 týdny, u hyperkeratotických a skvamózních dermatofytóz dlaní a plosek 2 až 3 týdny po vymizení klinických projevů.

Po ošetření je vhodné vložit mezi intertriginózní kožní záhyby proužek hydrofilní gázy. Potírejte postižená místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) dvakrát denně po dostatečně dlouhou dobu, přesně dle pokynů ošetřujícího lékaře. Trvalých léčebných výsledků lze dosáhnout pouze za předpokladu pravidelného používání přípravku a dodržováním základních hygienických návyků. Pevaryl není určen k léčbě očních onemocnění. Dbejte proto prosím, aby se nedostal do očí. Pevaryl není učený k užívání ústy (perorálnímu podání). Po předčasném přerušení léčby se může váš stav opět zhoršit.

Zdroj: článek Tinea corporis

Lékařský petrolej a babské rady

Petrolej na artritidu

Namočte citron v petroleji na jeden týden a pak přeceďte. Toto petrolejové tonikum lze použít na masáže kloubů postižených artritidou. Obvykle se masíruje dvakrát denně do ustoupení bolestí.
Další recept jak použít lékařský petrolej na artritidu mluví o tom, že se má smíchat petrolej se solí a takto pak nanášet na bolestivé klouby, na revmatoidní bolesti v kloubech a na namožené nebo bolestivé svaly. Říká se tomu petrolejová mast na rány a bolesti a hojně se používá v Indii, v Číně a na Dálném východě.

Petrolej na plíseň i ve vlasech i na lupy

Petrolej zlikviduje atletickou nohu a trichofycie. Atletická noha není nic jiného, než namožený nehet na palci nohy od častého běhání nebo chůze, pod kterým se utvořila plíseň. Trichofycie je plísňová infekce kůže, která se může vyskytnout jak u lidí, tak i u domácích zvířat, jako ovce, různý domácí dobytek, psi a kočky. Trichofycie je plísňové onemocnění vyvolané houbami rodu Trichophyton a Microsporum. Tyto plísně mohou vyvolávat charakteristické olupování kůže známé jako lupy ve vlasech, které petrolej dokáže léčit. Pravidelné používání petroleje na takto postižená místa dokáže zcela uzdravit od těchto typů povrchových plísní. Trichofycie postihují nejčastěji vlasaté a vousaté nebo chlupaté části pokožky, kde tvoří typické červeně ohraničené růžové olupující se fleky, někdy mokvající.

Zdroj: článek Petrolej jako lékařský prostředek

Candida albicans – příznaky

• Nafouklé břicho a/nebo bolesti břicha
• Pomalé a zmatené myšlení
• Bílý povlak na jazyku nebo uvnitř v ústech
• Svědění řitního otvoru
• Chronické záněty dutin
• Neustálý pocit únavy
• Pocit předčasného stárnutí a vyhoření
• Ztráta vlasů
• Chuť na sladké
• Bolesti hlavy
• Pálení žáhy, plynatost, špatné trávení
• Opary
• Kvasinková infekce na intimních místech, afty
• Změny nálad, problémy s pamětí a koncentrací
• Premenstruální syndrom
• Červené, podrážděné oči
• Zvýšená citlivost na plísně, vlhko, znečištěné prostředí, cigarety a určité pachy
• Kožní mykózy – dermatomykóza, trichofycie, dermatofýza tinea (svědivá infekce mužských pohlavních orgánů), plíseň na nehtech
• Bolesti svalů a kloubů
• Infekce močového ústrojí
• Únava hned po probuzení
• Úbytky váhy, či naopak nabírání váhy

Zdroj: článek Candida albicans

Imidazolová antimykotika

Nejsou tak účinná jako toxičtější amfotericin B. Ovlivňují cytochrom P-450, netvoří se tak ergosterol. Nežádoucí účinky jsou časté, ale mírné (zvracení, bolesti břicha, alergie).

Zástupci

Ketokonazol – má široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, dimorfní houby, eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se perorálně a indikuje se při systémových mykózách. Odstraňuje plísňové infekce způsobené houbou Malassezia, o níž se předpokládá, že vyvolává zánětlivé reakce na pokožce hlavy, což je příznačné pro androgenní alopecii u mužů. Ketokonazol by se však neměl při léčbě vypadávání vlasů užívat orálně, protože potřebné množství látky je velmi vysoké, tedy pro tělo velmi nebezpečné. V případě vypadávání vlasů je podstatné působit přímo na vlasové folikuly v pokožce hlavy, jako nejvhodnější prostředek se tudíž jeví šampóny s obsahem ketokonazolu.

Klotrimazol – jde o lokální přípravek, který se používá k léčbě místních dermatofytóz a vaginálních kandidóz. Klotrimazol 1% krém je určen k léčení kožních infekcí způsobených plísněmi, kvasinkami a některými podmíněně patogenními houbami (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie, kondidóza), k léčení meziprstových plísňových onemocnění, zánětu nehtového lůžka (paronychie), zánětu sliznice žaludu (balanitis) u mužů, onemocnění vyvolaného plísní Malassezia furfur (pytiriasis versicolor), po chirurgickém snesení nehtu k léčení plísňových chorob nehtové ploténky (onychomykóza).

Zdroj: článek Antimykotika pro muže

Pupínky u psa

Přestože kožní postižení u psa může mít různé druhy původců (od virů přes bakterie až po alergické reakce), příznaky jsou vesměs shodné. Ať už se jedná o alergickou reakci, nebo vnější parazity, v naprosté většině se na kůži objeví vyrážka či jiné viditelné defekty, které lze identifikovat pouhým okem. Místa, která jsou na psím těle postižena, psa svědí, což vyvolá logickou reakci: škrábání, kousání či lízání. Ovšem tato reakce v pozdějším stadiu onemocnění může vyvolat další problémy, jako jsou otevřené rány, do kterých se snadno dostane infekce, a namísto pouhé alergické reakce můžete mít se svým psem zaděláno na větší problémy. Proto je důležité se při prvních příznacích kožního onemocnění vizuálně přesvědčit o rozšíření, následně situaci vyhodnotit a případně navštívit veterinárního lékaře. Pokud se například vyrážka vyskytuje jen na jednom místě o malém průměru, může se jednat o reakci na včelí bodnutí, případně také může být původcem i jiný hmyz či toxická látka, což v praxi nemusejí doprovázet další příznaky. Pokud se tedy jedná pouze o malý defekt psí srsti, respektive kůže, vyčkejte 24 hodin, jestliže se stav zhorší anebo pes stále věnuje pozornost danému místu na svém těle, vyhledejte lékařskou pomoc.

Zatím bylo objeveno více než 160 typů kožních chorob u psů, a tak nelze určit obecnou medikaci na tento typ onemocnění.

Kožní nemoci psů lze v zásadě rozdělit do dvou skupin, a to na vyléčitelné a nevyléčitelné. Mezi vyléčitelné patří alergie a všechny nemoci, které byly způsobeny vnějšími vlivy. Nevyléčitelná psí onemocnění kůže jsou způsobena hormony. Obvykle se jedná o hormony nadledvin anebo štítné žlázy. Mezi nejčastější typ hormonální dysbalance, která způsobuje u psů kožní vyrážky, patří hypotyreóza. V případě tohoto onemocnění jsou na vině folikulární buňky štítné žlázy, přičemž dochází k nízké produkci tyroxinu (růstový hormon), popřípadě jiného hormonu štítné žlázy. Při velmi nízké produkci tyroxinu dochází nejen u lidí, ale i u psů ke kretenismu, nízkému vzrůstu či k sexuálním poruchám. Při této diagnóze naštěstí existuje léčba, tím je podání medikamentu Euthyroxu, což je de facto uměle syntetizovaný tyroxin.

Mezi další nevyléčitelná onemocnění se řadí alergie, které se mohou časem vytratit. U alergií obecně nemá smysl psovi podávat léky, obvykle stačí změnit značku psího krmiva.

Mezi původce kožních onemocnění psů patří alergie, infekce, folikulitida, impetigo, seborea, trichofycie, alopecie, roztoči, blechy, klíšťata, granuloma, nádory, dermatitida a lupus.

Stav akné může zhoršit nejen činnost bakterií a kvasinek, ale také přítomnost roztoče. Pouhým okem neviditelný roztoč Demodex canis (trudník psí) žije v mazových váčcích kůže. Eliminovat tohoto roztoče je možné pouze lokální léčbou speciálními veterinárními přípravky. S odumíráním roztoče bývá spojeno přemnožení asociovaných bakterií, což může vést k dočasnému zhoršení stavu. Trudník psí způsobuje nemoc zvanou demodikóza. Většina psů je nositelem tohoto roztoče, což se obvykle navenek nijak neprojeví. Onemocnění není nakažlivé pro ostatní zvířata ani pro lidi. Tato nemoc má dvě formy. Lokalizovaná demodikóza je způsobena oslabenou imunitou, kdy se parazité aktivují a začnou se množit. Objevují se okrouhlá ložiska se ztrátou srsti, kůže je zarudlá a šupinatí (vytváří se pupínky na kůži), ložiska se objevují především na tlapkách, čele, hřbetě nosu a kolem očí. Nejčastěji se s touto formou setkáváme u štěňat ve věku od tří do šesti měsíců. Onemocnění obvykle vymizí samo do 1,5 roku. Veterinární lékař vám může doporučit antiparazitární přípravek nebo šampon. Je nutné nechat psa cca po čtyřech měsících zkontrolovat, aby se předešlo druhé formě – generalizované demodikóze. Generalizovaná demodikóza se může projevit v podstatě kdykoliv, ale většinou v rozmezí od 3. do 12. měsíce věku psa. Objevují se léze, které se postupně rozšiřují, přidávají se sekundárně bakteriální infekce a odlupování suché kůže a také komplikované záněty. Většinou je toto závažné onemocnění léčitelné, ale léčba trvá velmi dlouho a úplné uzdravení může nastat až po několika sériích procedur a léčení. Léčba spočívá v odstranění srsti a krust a poté následují koupele. Současně musí probíhat léčba sekundárních bakteriálních infekcí. Další možností je perorální podávání léčiv.

Zdroj: článek Akné u psa