Ve smíšené demenci dochází k abnormalitám, které jsou spojeny s více než jedním typem demence. Tento typ se vyskytuje současně v mozku. Nedávné studie naznačují, že smíšená demence je častější, než se dříve myslelo. Často je spojena s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí nebo i jinými druhy demence, jako je například demence s Lewyho tělísky.
V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jura.
Nikolo to mimo není. :-|
Protože to, kdy ti Azheimer nastoupí a taky v jaký podobě se ovlinit dá. Jde tam kromě genů (který nezměníš, to je jasný), taky o průchodnost cév v mozku (vaskulární demence) a to už se určitě ovlivňovat dá. Když se o riziku Alzheimera dozvíš dejme tomu ve třiceti a budeš to řešit, může se ti posunout třeba na 95. A to už je teda setsakra dobrý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Frontotemporální demence patří mezi demence s časným nástupem příznaků, rychlou progresí a často s pozitivní rodinnou anamnézou. Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci nemáme zatím k dispozici léčbu, která by významně ovlivnila klinický průběh onemocnění. Frontotemporální demence (FTD), nebo nověji takzvané frontotemporální lobární degenerace, (FTLD) jsou po Alzheimerově nemoci (AN) a demenci s Lewyho tělísky třetí nejčastější příčinou demence neurodegenerativního původu. Onemocnění začíná obvykle před 65. rokem věku (rozpětí 35–75 let) a ve srovnání s AN mají pacienti s FTLD kratší dobu přežití a rychlejší progresi zhoršování kognitivních funkcí a funkčního deficitu. Zatímco časný a těžký amnestický syndrom (porucha recentní paměti) a poruchy orientace v prostoru jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc, v případě FTLD se jedná zejména o časný behaviorálně-dysexekutivní syndrom a poruchy fatické (poruchy řeči) nebo gnostické (poruchy poznávání). Nutno ovšem podotknout, že v pozdních stadiích lze obecně těžko od sebe odlišit jednotlivé typy demencí a hovoříme pouze o jediné demenci s těžkým kognitivním deficitem, behaviorálními změnami a naprostou ztrátou soběstačnosti.
V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Abatyše.
Je pravda, že co se týče dušení činnosti ve stáří, tak je s podivem, jak někteří jedinci v 80 cvičí, pracují nebo dokonce tvoří - a to nemluvím o exemplářích, co plodí potomstvo a jiný už jenom čekají na smrt. Naše teta se přihlásila v 65 na univerzitu třetího věku. Předtím byla 10 let v důchodu a to by jste mrkali, jak jí to tam náramně prospělo. A taky začala chodit někam na cvičení pro seniory. Prostě dobrý. Řekla bych, že tý se stařecká demence vyhne obloukem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi TYPY ZÁMKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Thoroid.
Né všechny zámky jsou úplně bezpečné - tady se můžete podívat, které přesně jsou dostatečně bezpečné na to, aby nebyly prolomitelné: www.key-service.cz/k…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Demence je považována za nemoc pozdního života, protože má tendenci rozvíjet se u starších lidí. Asi 5–8 % všech lidí ve věku nad 65 let trpí nějakou formou demence. Odhaduje se, že polovina lidí nad 80 let trpí demencí.
V diskuzi SEMAFOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Rapanová.
Ráda bych se zeptala na několik typů snídaní, po detoxikaci začínám ,, semaforem ,, jsem kravní skupina O, A také zda je vhodné pití rozpustné kávy se sojovým mlékem.Za případné typy moc děkukuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Demence způsobené degenerací nervového systému (Alzheimerova choroba) jsou stále častější, vědecké výzkumy odhalily, že se tato nemoc objevuje u poloviny lidí starších 80 let.
V naší poradně s názvem TYPY DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
ráno po probuzení se mi vůbec nic nechce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omezte večeře a večerní mlsání. Choďte spát ne hladová, ale s prázdným žaludkem. Po probuzení si dopřejte snídani složenou z jídel, která máte ze všeho nejraději, i když to třeba nejsou jídla typicky snídaňová, a po probuzení se na ně těšte. Uvidíte, že to bude lepší.
V diskuzi TYPY VYRÁŽEK FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza Šimonovská.
Dobrý den, mam vyrážku na zadní strane kolena uz od dubna. Doktorka mi rekla, ze to mam od kytky a ze to zmizí. Vzdy to zacne mizet a pak se to zas vrati, nesvedi to ani se to neloupe. Zacla se mi delat dalsi skvrna na zadku, ale ta je mensi ale také se zvětšuje. Dekuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Copy.
Můžete, ale chránit se musíte stejně. Očkování vás nemůže ochránit před jinými nemocemi nebo otěhotněním. Kromě toho toto očkování chrání jen před několika typy rakoviny děložního čípku a vaginálních bradavic,které jsou také přenosné. Neslouží proti všem nemocem jako 100% ochrana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Copy.
Oprava bradavice nejsou vaginální,ale na genitáliích
Tato forma demence je způsobena vaskulární (cévní) nekrózou (infarktem) mozku v průběhu cévního onemocnění, včetně hypertenzního cerebrovaskulárního onemocnění. Jinými slovy výsledkem je odumírání částí mozkové tkáně, ke kterému může dojít:
jednak zneprůchodněním cév zásobujících mozek, například při ateroskleróze;
jednak se může jednat o protržení cévy vinou vysokého krevního tlaku, kdy tak část mozku zůstane nedokrvena, navíc krev uniká z krevního řečiště a řečiště utlačuje okolní mozkovou tkáň.
Demence může následovat po předchozích atakách onemocnění, ale též po jediné velké mozkové příhodě, což se však děje méně často. Začátek této demence bývá lokalizován obvykle ve starším věku.
Vaskulární demence je dále specifikována na formu:
s akutním začátkem (rychle vzniklé onemocnění, které se rozvine během jednoho až tří měsíců);
multiinfarktovou demenci (výsledek několika cévních příhod);
subkortikální vaskulární demenci (vaskulární onemocnění je lokalizováno hluboko v bílé hmotě mozkové);
smíšenou kortikální a subkortikální demenci, která nese rysy obou těchto demencí současně.
Ve srovnání s demencí u Alzheimerovy choroby jsou deficity kognitivních funkcí rozloženy nerovnoměrně, postižení bývá ostrůvkovitého charakteru. Kupříkladu paměť může být zřetelně postižena, v myšlení jedince však můžeme pozorovat relativně mírné zhoršení.
V naší poradně s názvem HPV U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda existuje očkování proti viru HPV i pro muže a zda se nějak u mužů dá diagnostikovat,třeba podobným stěrem jako u žen.Je mi 32 let a můj gynekolog mi již v červnu 2016 řekl o zmnožených buňkách na děložním čípku,nyní na listopadové prohlídce udělal odběry na HPV viry,vyšly mi bohužel pozitivní typy 16,18,45.Nyní mám již 4 měsíce nového partnera a obávám se,že i on mnou bude nakažen těmito viry..Děkuji za odpověď P.Johnová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současnosti používané očkování je účinné jak pro ženy, tak i pro muže. U obou pohlaví působí stejně a ochraňuje organizmus především proti typům 16 a 18. Nejlepší je aplikovat vakcínu ještě před započetím sexuálního života, to znamená ještě v dětském věku. To se dosahuje obranné účinnosti až 90%. Postupem času se účinnost vakcíny mění a je doporučována až do věku 45 let. Blíže by vám k tomu pověděl váš gynekolog, který by rovněž mohl doporučit očkování pro vašeho nového přítele. Očkování by mu pak provedl jeho praktický lékař.
Demence s Lewyho tělísky (DLB) je neurodegenerativní onemocnění na pomezí Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Má nejen společné příznaky obou poruch, ale i svoje vlastní specifické symptomy – především zrakové halucinace lidských postav a zvířat a fluktuující úroveň kognice a senzitivitu k neuroleptikům. Prevalence nemoci v pozdním stáří je zřejmě dosti vysoká, většina neuropatologických studií prevalenci odhaduje mezi 10–20 % ze všech demencí. Klinicky se ji daří diagnostikovat podstatně méně často (kolem 4 %). DLB je často zaměněna s demencí u Alzheimerovy nemoci, klinická manifestace je zřejmě často nenápadná. Význam diagnostikování DLB spočívá především v rozhodnutí o léčbě – neuroleptika (antipsychotika) nejsou zpravidla lékem první volby. Jako vhodnější se jeví použití inhibitorů cholinesteráz (ICHE) nebo opatrné podávání nových antipsychotik s nepatrnou potencí k vyvolání parkinsonského syndromu.
V diskuzi KONTAKT NA MUDR. JANA ŠULU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
mohu z vlastní životní zkušenosti potvrdit, že jídlem lze ovlivnit zákeřnou roztroušenou sklerózu. Diagnostikována mi byla před 30 lety, dnes je mi 60 a jsem pro lékaře zázrakem na poli medicíny. Stačilo jen vyloučit špatné potraviny a zařadit doporučenou bylinu. Pana doktora Šulu osobně neznám, ráda bych se s ním potkala. Tam kde on došel studiemi a lékařskou praxí, dovedla mne životní zkušenost. Vážím si, že je zde doktor, který jde cestou rozumu.
Přeji hodně úspěchů, snad mi někdo dopomůže ke kontaktu na pana doktora, ráda sdělím cenné zkušenosti.
Přeji hodně zdraví. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana B..
Dobrý den paní Jano,
Váš příběh mně velice upoutal na základě toho,že mi před 2 roky zjistili také RS.Jsem tedy ještě zelenáč.Hledám rady i typy od lidi,co mají zkušenosti jako vy.Prosím Vás,zda byste mi dala nějaké vzácné rady i typytypy týkající se stravy,zázračné bylinky a jiné věci,které mi snad take pomohou. Hezký den a budu se těšit na Vašì odpověď.
Tebokan 4 % obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24 % flavonových glykosidů a 6 % terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek cévy rozšiřující v tepenné oblasti a reologický, kdy zlepšuje průtokové vlastnosti krve. Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce proti otokům. Podporuje žilní napětí, zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu, takzvaných volných kyslíkových radikálů. Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.
Bez porady s lékařem se přípravek užívá:
Při poruchách duševní výkonnosti s příznaky poruchy paměti, poruchy koncentrace a emoční lability (hlavně u starších osob).
Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá:
Při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
Při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace, jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.–II. podle Fontaina (Claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom a podobně.
Při senzorických poruchách na základě cévní nedostatečnosti, při závratích, ušních šelestech, snížení sluchu u starších osob.
V diskuzi "MILUJEM" TAKÉTO TYPY RECEPTOV: se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kleopetra.
Nie je uvedená gramáž alebo je uvedená niekoľkými spôsobmi - šálek (? ml), lžička... Ďalšie "odbornost"i tohto receptu: že naliať včelí vosk... nie každý vie, že sa musí vo vodnom kúpeli rozpustiť spolu s olejovou zložkou, treba to napísať. A koľko včelieho vosku? Dôkladne priemiešať znamená poriadne miešať (najlepšie v mixéri), inak zmes s lecitínom a všelím voskom ako emulgátormi nezemulguje. Granulovaný lecitín sa MUSÍ pred výrobou krému na cca 1 hod. nechať rozpustiť vo vodnej zložke. Ach jaj...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Ústředními příznaky demence jsou progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými jsou pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jako je například oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie či takzvaná moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se v závislosti na původu onemocnění projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Alzheimerova demence vede k rozpadu nervových vláken, nervových buněk a ke změně látkové činnosti mozku v důsledku ukládání patologických proteinů. To vede k atrofii mozku, tvorbě beta-amyloidu, formaci plaku, úbytku acetylcholinu, sterilnímu zánětu a působením volných kyslíkových radikálů k zániku neuronů. V současné době vede léčba Alzheimerovy demence spíše ke zpomalování postupu nemoci a zaměřuje se na zlepšení metabolismu mozku, hormonální terapii, inhibici acetylcholinesteráz a podávání látek s protizánětlivým a doplňkově i antioxidačním efektem.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Jde o nejzákeřnější formu demence. Počet pacientů stále roste. Ve světě jí trpí kolem 44 milionů lidí. Alzheimerova nemoc je komplikovaný proces. Ještě nikdo nezjistil, jak přesně funguje. Vědci se soustředí na objasnění funkce takzvaných lipidových molekul.
Alzheimerovu chorobu pravděpodobně způsobuje shlukování peptidů v mozku, kvůli kterým se mozková hmota poškozuje. Peptidy jsou organické sloučeniny složené z aminokyselin, lipidy jsou tuky. Buněčné membrány neuronu se proti tomuto shlukování peptidů přirozeně brání pomocí cukrových lipidů. Cukrové lipidy dovedou nebezpečné shlukování peptidů zastavit, což může Alzheimerovu nemoc zpomalit.
Čeští vědci z Akademie věd ČR společně se svými zahraničními kolegy dosáhli dalšího objevu v oblasti léčby Alzheimerovy nemoci, nalezli nyní jednu z příčin jejího vzniku, což může v budoucnu vést k lepšímu pochopení celé nemoci a také ke vzniku lepších metod jak nemoc léčit. Díky novému objevu bude možné po potvrzení funkčnosti této metody zpomalit účinkování Alzheimerovy nemoci a pacientům tak prodloužit spokojený život. Faktem, ke kterému v této problematice vědci dospěli, je nedostatek cukrových lipidů v pozdním věku člověka. Zjistili, že mnoho umírajících na Alzheimerovu nemoc trpělo právě nedostatkem cukrových lipidů v mozku.
Některé doplňky stravy mohou být prospěšné. Ale i zde existuje riziko. Velmi dobrá je konzultace s lékařem. Doplňky stravy, vitamíny a byliny mohou způsobit zpomalení demence, ale jen s interakcí s léky. Velmi užitečný je vitamín E, omega-3 mastné kyseliny nebo koenzym Q10.
Vitamín E. Tento vitamín zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby. Ale je důležité být opatrný, protože velké množství vitamínu E může zvýšit riziko mortality, a to zejména u lidí s onemocněním srdce.
Omega-3 mastné kyseliny. Jedná se o typ polynenasycených mastných kyselin, které se nalézají v rybách a ořechách. Mohou snížit rizika srdečních onemocnění, mrtvice a mírných kognitivních poruch. Tyto kyseliny významně zpomalují úbytek kognitivních funkcí u pacientů s mírnou až středně závažnou Alzheimerovou nemocí.
Koenzym Q10. Tento antioxidant se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Je také nutný pro normální buněčnou reakci.
Ginkgo biloba. Výtažky listů z tohoto stromu mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, které mohou chránit buňky v mozku před poškozením.