Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

NEMOC DNA

  

HEMOROIDY

  

ODVODNĚNÍ ORGANISMU

  

LÁZNĚ

  
Téma

ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN INKUBAČNÍ DOBA

Obsah

Inkubační doba

Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.

Nakažlivost

Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Diskuze

V diskuzi ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.

Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkových blan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.

Zdroj: diskuze Zánět mozkových blan následky

Přenos

K přenosu dochází kapénkovou nákazou, tzn. kýcháním, smrkáním apod. Zajímavé je, že bakterie způsobující toto onemocnění se vyskytuje v krku u 5–10 % populace. Nemoc se pohybuje od mírného zánětu až po život ohrožující onemocnění. Nebezpečnost obvykle závisí na vyvolávající příčině, vašem věku a celkovém zdravotním stavu.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Diskuze

V diskuzi ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.

Zdroj: diskuze Zánět mozkových blan následky

Jaká je inkubační doba rýmy

Inkubační doba je 1–3 dny, a to nejen u dětí. Prevencí je otužování a vyvážená strava s dostatečným přívodem vitamínů.

Zdroj: Inkubační doba rýmy

Příznaky

Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkových blan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.

U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.

Dobrý den, zajimalo by mě z jak dlouho po sexu s člověkem, který má chlamydie trach. se stávám také infekční? Až po inkubační době nebo okamžitě?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Po styku s osobou nakaženou chlamydií se můžete stát infekční do několika týdnů. Doba nelze přesně určit, protože záleží na mnoha okolnostech.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Inkubační doba chlamydie trachomatis

Inkubační doba

Inkubační doba je 10 dní. Nemocný je ještě infekční do pěti dnů od vymizení vyrážky.

Zdroj: Spalničky u dospělých

Následky

Meningy jsou překrvené a dochází k narušení hemato-encefalické bariéry, otoku mozku. Vytváří se hnis, který se může dostat do mozkových cév a způsobit jejich zánět a nedokrevnost mozkové tkáně. Mohou se vytvářet abscesy naplněné hnisem, jež mohou utlačovat mozkovou tkáň. V závislosti na poškození mozku můžeme sledovat různé druhy obrn, postižení zraku či sluchu, stejně tak mentální deficit. U meningokokových infekcí může dojít ke krvácení do nadledvin. Akutní a život ohrožující okolností je vznik sepse. Při správně vedené léčbě dochází k úpravě stavu během 3–5 dnů a dochází k úplnému uzdravení bez jakýchkoli trvalých následků. Možnou prevencí je očkování proti meningokoku a hemofilovi.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.

Dobrý den,moc děkuji za vaši odpověď.
Ještě bych chtěla vědět za jak dlouho se objeví na kůži viditelné pupínky po první kontaktu se svrabem.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Svědění a pupínky vznikají jako reakce pokožky na zbytky, které zůstanou po zákožce v jejích chodbičkách. Jde zejména o její trus. Tyto projevy se mohou vyskytnout v různém časovém intervalu, ale obvykle je to do několika dní od nákazy.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab u člověka inkubační doba

Virový zánět mozkových blan

Virové záněty mozkových blan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.

Takže se jedná spíšte o týdny a ne dny? Jde mi o to, že partner měl nechránený styk s nakaženou osobou a mě chlamydie našli cca 3 týdny po jeho úletu. Je to možné za tak krátkou dobu? Nebo se spíše nakazil již dříve?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Není důležité kdy a jak se kdo nakazil. Důležité je, že vám vyšly pozitivně chlamydie a je třeba se léčit. Je-li nakažen i partner, tak léčbu absolvujte oba. Pro další období oba docházejte pravidelně každé 3 měsíce na testy chlamydií z krku, z vagíny a z análu, pokud tento druh sexu provozujete.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Inkubační doba chlamydie trachomatis

Inkubační doba pásového oparu

Nemocný je nakažlivý 1–2 dny před objevením se prvních puchýřků a až 5 dnů poté. Inkubační doba je 2–3 týdny.

Zdroj: Co je pásový opar

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiři.

Dobry den,
mam takovy dotaz. Mel jsem pred 6 tydny chraneny sex s zenou . . .
Je mozne ze bych se nakazil chlamydiemi?
Zadne z popsanych přiznaku nemam . . .
Děkuji za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nejspíše ne. Ovšem, kdybyste zjistil že Vaše sexuální partnerka má chlamydie, tak si rozhodně nechte provést kontrolní stěr z močové trubice. Pokud došlo i k orálnímu sexu z Vaší strany, tak i z krku.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Inkubační doba

Inkubační doba HIV

Inkubační doba HIV po nakažení je 3–8 týdnů, kdy přibližně u 50 % infikovaných dochází k příznakům primoinfekce, to znamená akutní HIV infekce. Ta obvykle vypadá jako chřipkové onemocnění.

Zdroj: Infekce HIV

Nakažlivost a inkubační doba

Inkubační doba u pásového oparu je 7−14 dní, u planých neštovic 13−14 dní. Období nakažlivosti u pásového oparu bývá zhruba 1−2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků.

Zdroj: Pásový opar

Inkubační doba

Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.

Zdroj: Spalničky - obrázky

Inkubační doba

Spálová angína se vyskytuje většinou u dětí ve věku od 3 měsíců do 3 let a poté nad 10 let. Inkubační doba u spálové angíny je asi 1–5 dní.

Zdroj: Spálová angína

Nakažlivost a inkubační doba

Svrab je nakažlivý! Pokud trpíte svrabem, můžete být přenašečem roztoče na jiné lidi. Po prvním napadení roztočem svrabu se mohou objevit prvotní příznaky během několika týdnů. Tato doba je známá jako inkubační doba. Pokud však dojde k opětovnému nakažení, objeví se příznaky během několika dní.

Zdroj: Jak se bránit nákaze svrabem

Inkubační doba

Inkubační doba je 8 hodin, maximálně 48 hodin, to znamená, že onemocnění se projeví přibližně po 8 hodinách od konzumace infikované potraviny nebo tekutiny. Některé druhy enterobakterií mohou způsobit salmonelu, jejíž projevy trvají několik dní až týdnů a jsou nespecifické, nejsou tedy typické pro salmonelu. Mezi tyto projevy patří horečky, návaly potu, bolest svalů, nechutenství.

Zdroj: Salmonela

Inkubační doba

Pertusi čili dávivý (černý) kašel je vysoce nakažlivá kapénková infekce bakteriálního původu, která je rozšířena celosvětově. Onemocnění postihuje dýchací systém, vyskytuje se zejména u dětí do dvou let, kdy má nejzávažnější průběh s nejvyšším procentem úmrtí. Původcem je bakterie Bordetella pertussis. Přenáší se pouze mezi lidmi, a to kýcháním, smrkáním, kašlem a vzácně takto potřísněnými předměty. Lze ji tedy vdechnout z ovzduší. Inkubační doba je 7– 17 dní.

Zdroj: Černý kašel

Zánět mozkových blan – klíště

Klíšťový zánět mozku a mozkových blan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.

Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.

Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.

Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech. Toto stadium je někdy nevýrazné a přechodí se. Druhá fáze nastupuje po několikadenním (8–15 dnů) klidovém období, kdy se nemocný cítí lépe. Poté se opět objeví horečky a v různé intenzitě příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, zvracení, meningeální příznaky (tuhost svalstva šíje), poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, svalový třes, závratě, obrny nervů. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci (někdy i po poklesu teplot nebo v rekonvalescenci) mohou vyvinout obrny (asi u 7 % nemocných) a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti (asi u 1 %).

Nejúčinnější ochranou proti onemocnění klíšťovým zánětem mozku je aktivní imunizace – očkování.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNemoci

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP