Meningy jsou překrvené a dochází k narušení hemato-encefalické bariéry, otoku mozku. Vytváří se hnis, který se může dostat do mozkových cév a způsobit jejich zánět a nedokrevnost mozkové tkáně. Mohou se vytvářet abscesy naplněné hnisem, jež mohou utlačovat mozkovou tkáň. V závislosti na poškození mozku můžeme sledovat různé druhy obrn, postižení zraku či sluchu, stejně tak mentální deficit. U meningokokových infekcí může dojít ke krvácení do nadledvin. Akutní a život ohrožující okolností je vznik sepse. Při správně vedené léčbě dochází k úpravě stavu během 3–5 dnů a dochází k úplnému uzdravení bez jakýchkoli trvalých následků. Možnou prevencí je očkování proti meningokoku a hemofilovi.
V diskuzi ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Virové záněty mozkovýchblan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.
V diskuzi ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánětmozkovýchblan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkovýchblan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkovýchblan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánětmozkovýchblan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
K přenosu dochází kapénkovou nákazou, tzn. kýcháním, smrkáním apod. Zajímavé je, že bakterie způsobující toto onemocnění se vyskytuje v krku u 5–10 % populace. Nemoc se pohybuje od mírného zánětu až po život ohrožující onemocnění. Nebezpečnost obvykle závisí na vyvolávající příčině, vašem věku a celkovém zdravotním stavu.
V diskuzi NÁSLEDKY PO CHEMOTERAPIJI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkovýchblan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
V diskuzi PÁSOVÝ OPAR, NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Váchová.
Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkovýchblan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
Při zánětu šlach je postiženo povrchové vazivo. Pokud zánět přejde i na kolagenní vlákna, je to již komplikace zánětu, která může mít těžké následky. Léčba zánětu šlachy záleží na rozšířenosti zánětu, v nejtěžších případech musí být šlacha chirurgicky odstraněna. Operace se týká jen omezené hybnosti, která je způsobena zúžením v pochvě šlachy a není nijak náročná. Jinak by se měla léčba odehrávat především na rehabilitaci – pohybová a fyzikální léčba. Zánětu šlach lze velmi dobře předcházet správným cvičením a nepřetěžováním.
Jakmile se virus psinky dostane na sliznici horních cest dýchacích, začne se rychle množit. Nemnoží se však přímo na sliznici, ale v bílých krvinkách, které virus roznesou do krčních mízních uzlin a do mandlí. Druhý až čtvrtý den po infekci se množí hlavně tam, ale o dva dny později už se množí i ve slezině, ve sliznici žaludku a střev, v mízních uzlinách okolo střev a v játrech. Až teď se u nemocného psa objeví zvýšená teplota, ale ta v této fázi často unikne pozornosti. Virus proniká do krve a lavinovitě se šíří do sliznic celého těla a taky do mozku.
Co se stane potom, záleží na virulenci viru a na tom, jak dobře se organismus dokáže s infekcí vypořádat. U silných jedinců, kteří dokážou zmobilizovat svůj imunitní systém, se nestane vlastně nic. Ke zjevnému onemocnění psinkou nedojde a virus je často do 14 dní po infekci úplně zlikvidován. U psů, kteří sice zabojují, ale ke zničení všech virů to nestačí, se psinka již rozvine jako klinicky zjevná choroba, ale s lehčím průběhem.
Poškození sliznice dýchacích cest množícím se virem se projeví jako nachlazení s kašlem, které je nerozpoznatelné od psincového kašle. Pes nemá chuť k jídlu, má mírně zvýšenou teplotu, teče mu z očí či z nosu, kašle. Ve slabinách na břiše se může objevit vyrážka v podobě červených pupínků, které se vlivem bakterií změní v malé praskající vřídky. U starších psů je časté postižení nosní houby a polštářků na tlapkách, které zesílí, zhrubnou a mohou praskat. Při postižení nervové tkáně se může rozvinout zánětlivá forma psinky, chronický zánět mozku a mozkovýchblan.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Klíšťový zánět mozku a mozkovýchblan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech. Toto stadium je někdy nevýrazné a přechodí se. Druhá fáze nastupuje po několikadenním (8–15 dnů) klidovém období, kdy se nemocný cítí lépe. Poté se opět objeví horečky a v různé intenzitě příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, zvracení, meningeální příznaky (tuhost svalstva šíje), poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, svalový třes, závratě, obrny nervů. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci (někdy i po poklesu teplot nebo v rekonvalescenci) mohou vyvinout obrny (asi u 7 % nemocných) a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti (asi u 1 %).
Nejúčinnější ochranou proti onemocnění klíšťovým zánětem mozku je aktivní imunizace – očkování.
Na bakteriální zánět spojivek se využívají antibiotikové kapky do oka. Ty vám může předepsat pouze váš oční lékař. U alergického zánětu spojivek je zase třeba používat protialergické přípravky. Na začátku se používá antihistaminikum. Na virový zánět se využívá oftalmologikum.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA XORIMAX 250GR NA ZÁNĚT MOČOVÉHO MĚCHÝŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Košťál Jan.
Užívám Warfarin 3 mg,mohu užívat Xorimax 250 gr. na zánět močového měchýře ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika Xorimax (Cefuroxim axetil) jsou k dispozici jen na lékařský předpis a lékař, který vám je předepsal, určitě zvážil rizika spojená se společným užíváním. Xorimax posiluje účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Možná budete potřebovat častější sledování INR po zahájení léčby Xorimaxem nebo vždy, když je léčba ukončena, a v případě potřeby je třeba provést odpovídající úpravy dávky Warfarinu. Pokud se u vás vyskytne neobvyklé krvácení nebo modřiny nebo pokud máte jiné příznaky krvácení, například závratě, měl byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Je důležité informovat lékaře o všech dalších lécích, které užíváte, včetně vitaminů a bylin. Nepřestávejte užívat žádné léky bez předchozího rozhovoru s lékařem.
Chemoterapie vedle nádorových buněk postihuje i ty zdravé. Důsledkem může být zejména poškození sliznic zažívacího traktu, porucha plodnosti a pokles krevních destiček nebo krvinek. Nepříjemný je také pokles bílých krvinek, které odpovídají za imunitu.
Mezi méně časté, ale přece se vyskytující nežádoucí účinky chemoterapeutické léčby dále patří: bolesti kloubů, obtížné dýchání, snížení objemu moči, pálení a řezání při vylučování moči, ztráta vlasů a ochlupení.
Zánět průdušnice se obvykle vyvine ze zánětu horních cest dýchacích a rozšiřuje se i na průdušky. K zánětům průdušnice a průdušek jsou velmi náchylné děti od dvou do sedmi let. Zánět průdušnice se někdy může rozšířit i na zánět hrtanu nebo vyvinout v zápal plic. Zánět průdušnice je častý u dětí.
Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.
Revmatický zánět šlach má specifický mechanismus vzniku. Zánět je výsledkem působení bakterií, konkrétně streptokoků. Nákaza těmito bakteriemi v některých aspektech může silně připomínat onemocnění artritidou revmatického původu, která se jako taková v lidském těle zpravidla týká především větších kloubů.
Chemoterapie se používá u nádorových onemocnění. Může vést k úplnému zničení nádoru, zastavení jeho růstu, částečnému zmenšení nebo zmírnění problémů, které nádor vyvolává. To, jak bude chemoterapie úspěšná, závisí na mnoha faktorech. Tím nejdůležitějším faktorem je druh a rozsah nádorového onemocnění a také to, zda již vznikly metastáze.
