Sedací nerv, odborně nervus ischiadicus, je největší nerv lidského těla, který vystupuje z míchy v místech, kde bederní páteř přechází v křížovou. Jedná se o nesmírně důležitý nerv, který inervuje převážnou část dolní končetiny. Jako každý orgán lidského těla i sedací nerv je ohrožen zánětlivým onemocněním, ke kterému dochází vlivem změn anatomických struktur, například při výhřezu meziobratlové ploténky nebo u rozložení meziobratlového skloubení.
Skřípnutý sedací nerv
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacíhonervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacíhonervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacíhonervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacíhonervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.
Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.
Oteklý spodní ret zničehonic nejčastěji znamená náhlou lokální reakci tkáně, která vznikla bez toho, aby si člověk všiml přímé příčiny.
Ve velkém množství případů jde o drobné mechanické poškození, například nevědomé rozkousnutí rtu, tlak během spánku nebo podráždění sliznice suchostí. Tyto situace si lidé často vůbec neuvědomují. Pokud je ale otoknebolestivý, opakuje se nebo trvá déle než několik dní, může jít o chronickou nebo zánětlivou příčinu, která už vyžaduje lékařské posouzení.
Jak dlouho trvá otok spodního rtu po rozkousnutí?
Otok spodního rtu po rozkousnutí obvykle ustoupí během 2 až 5 dnů, pokud nedojde k dalšímu dráždění.
Rozkousnutí vede k drobnému poranění sliznice a místnímu zánětu. Pokud se místo znovu poraní nebo se do něj dostane infekce, může se hojení výrazně prodloužit. Otok, který trvá déle než týden nebo se zhoršuje, už není považován za běžný průběh a je vhodné nechat jej vyšetřit.
Co znamená oteklý spodní ret po ránu?
Oteklý spodní ret po ránu je nejčastěji spojen s událostmi během spánku, nikoli s akutním onemocněním.
Typickými příčinami jsou nevědomé kousání rtu, dlouhodobý tlak jedné části obličeje nebo vysušená a popraskaná sliznice. Pokud otok během dne postupně mizí, jde obvykle o neškodný stav. Ranní otok, který přetrvává celý den nebo se opakuje každé ráno, by měl vést k hledání konkrétní příčiny.
Může být oteklý spodní ret od oparu?
Ano, opar patří mezi časté příčiny otoku spodního rtu, zejména v počáteční fázi.
Otok se objevuje spolu s pálením, brněním a následně s tvorbou puchýřků. U běžného průběhu se otok postupně zmenšuje s hojením oparu. Zhoršování bolesti, hnisavý výtok nebo šíření zarudnutí ale může znamenat bakteriální komplikaci, která už vyžaduje cílenou léčbu.
Co na oteklý spodní ret po úrazu?
Po úrazu je normální, že se objeví otok jako reakce na poranění tkáně.
Otok vzniká kombinací místního krvácení a zánětu a většinou během několika dnů odezní. Důležité je vyhnout se dalšímu dráždění a sledovat vývoj. Pokud se otok zvětšuje, přetrvává nebo je spojen s poruchou citlivosti, je nutné lékařské vyšetření, protože nejde o běžné hojení.
Může oteklý spodní ret znamenat Baelzovu nemoc?
Ano, Baelzova nemoc patří mezi možné příčiny chronického otoku spodního rtu.
Typické je nebolestivé zduření, které se opakovaně vrací nebo postupně přechází do trvalého ztluštění. Otok trvá týdny až měsíce a obvykle neustupuje spontánně. Dlouhodobý, jednostranný a nebolestivý otok je vždy důvodem k odbornému vyšetření.
Je normální, že se otok spodního rtu vrací pořád na stejné místo?
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacíhonervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacíhonervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Může být náhle oteklý horní ret nebezpečný, i když nebolí?
Ano, náhle oteklý horní ret bez bolesti může být nebezpečný, protože často nejde o zánět, ale o angioedém.
Nebolestivý otok vzniká jiným mechanismem než běžný zánět a může se rychle šířit do oblasti jazyka nebo hrdla. Právě absence bolesti a zarudnutí bývá falešně uklidňující. Pokud se otok objeví náhle, poprvé v životě nebo se zvětšuje, není bezpečné čekat na spontánní ústup a je vhodné vyhledat lékařské vyšetření.
Kdy mám s oteklým horním rtem volat záchranku?
Záchranku je nutné volat, pokud se otok rychle zvětšuje nebo ovlivňuje dýchání.
Okamžitý zásah je nutný při potížích s polykáním, změně hlasu, pocitu tlaku v krku nebo šíření otoku na jazyk. Tyto příznaky mohou znamenat ohrožení dýchacích cest. Nečekejte na zhoršení, protože průběh může být velmi rychlý a domácí řešení nestačí.
Může jít o alergii, i když nemám svědění ani vyrážku?
Ano, ale absence svědění spíše hovoří proti klasické alergii.
Alergická reakce bývá často spojena se svěděním, kopřivkou a zarudnutím. Pokud tyto příznaky chybí a otok je bledý a napjatý, je pravděpodobnější angioedém. V takovém případě antihistaminika nemusí fungovat a spoléhat se na ně může být rizikové.
Může náhle oteklý horní ret vzniknout z léků, které beru už roky?
Ano, některé léky mohou způsobit otok i po dlouhé době užívání.
Typickým příkladem jsou léky na vysoký krevní tlak, u kterých se angioedém může objevit opožděně. Pacient pak souvislost často nehledá. První epizoda lékového otoku je vždy varovná a měla by vést k lékařské kontrole a úpravě léčby.
Je otok horního rtu horší než otok dolního?
Ano, otok horního rtu je klinicky rizikovější.
Horní ret je blíže horním cestám dýchacím a otok se odtud může snadněji šířit do oblasti nosohltanu nebo patra. Izolovaný otok horního rtu bez bolesti je proto vždy důvodem ke zvýšené opatrnosti, zejména pokud vznikne náhle.
Může se otok objevit přes noc bez zjevné příčiny?
Ano, otok horního rtu vzniklý přes noc je poměrně častý.
Roli hraje poloha při spánku, zpomalený odtok tekutin, večerní alkohol nebo léky. Tyto faktory se mohou kumulovat. Ranní nález nebolestivého otoku bez zarudnutí by neměl být automaticky považován za neškodný.
Pomůže mi antihistaminikum, když mám oteklý horní ret?
Někdy ano, ale u angioedému často nepomůže vůbec.
Antihistaminika fungují především u alergických reakcí. Pokud jde o nealergický angioedém, jejich efekt může být nulový. Absence zlepšení po antihistaminiku je varovným signálem a neměla by vést k dalšímu vyčkávání.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
V naší poradně s názvem OTOK V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den ,
při sportu jsem silně narazil lícní kosti do soupeře :) , v bezvědomí jsem naštěstí nebyl ale bolest byla poměrně intenzivní , hned jsem pohmoždění ledoval sprejem , otok se mi posunul ke kořeni nosu a do horní půlky rtu . Postižené místo leduji a mažu nějakým Octo gelem , otok však ani po týdnu neustupuje . Je tento průběh v pořádku ? Děkuji za jakoukoliv radu .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otok sedmý den po nárazu je ještě normální. Je možné, že došlo k naštípnutí lícní kosti a to pak trvá dlouho, než se zahojí. Ledování je správné. Dobré je také postupně zařadit nebolestivé masáže postižené oblasti, abyste napomohl odtoku tekutiny, která způsobuje otok. Masáže provádějte vždy, když je postižené místo zahřáté, nikoli těsně po ledování. Ještě týden vydržte a pak se projeví znatelný proces hojení - zmizí hematom (modřina) a otok splaskne. Chcete-li mít jistotu, že je nehrozí žádná komplikace, tak navštivte svého praktického lékaře a nechte si provést ambulantní vyšetření.
Zánět sedacíhonervu (ischias) způsobují anatomické změny – například vyhřezlá meziobratlová ploténka, která tlačí na nerv, vadné rozložení meziobratlového skloubení nebo degenerace vazivového systému. Stačí potom jeden nešťastný pohyb – a na bolest je „zaděláno“. Páteřní svaly se snaží ochránit rozbolavělé místo před přetěžováním či dalším pohybem, a tak se stáhnou. Zároveň meziobratlové klouby ztuhnou v nesprávném postavení, zablokují se a námi vnímaná bolest se ještě zvýší. Bolest se začne šířit, „vystřelovat“, a my ji pak pociťujeme nikoli jako bolest v zádech, ale na úplně jiných místech. Bolet nás může například celá dolní končetina – bolest vyzařuje podél celého sedacíhonervu, což jsou pro ischias typické příznaky. Příznaky jsou nepřehlédnutelné – prudká bolest ve spodní části zad se objeví nejčastěji při zvedání těžkého břemene v předklonu, při prudkém pohybu zad nebo po ofouknutí studeným průvanem, když máme rozehřáté svaly a zpocenou kůži zad. Při ataku ischiasu se člověk nemůže narovnat, prudká bolest vystřelující do nohy mu brání v jakémkoliv pohybu. Léčba je nezbytná, jednak tlumí příznaky, tedy bolest, ale rovněž pomáhá odstranit příčiny, protože ischias se opakovaně vrací.
Ve svém příspěvku OTOK NA TVÁŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika.
Již přes rok mám ve spodní části tváře otok. Během jednoho až dvou měsíců se otok zvětšuje, zčervená a na dotek teplý.Po zčervenání zmizí, ale otok zůstává neustále.Byla jsem na vyšetření u zabaře, ORL, CT mozku, kožní, rentgen plic na podezření sarkoidosy - vše v pořádku.Léčím se již 15 let na vlasatobuněčnou leukémii (září 2015 kontrola - v pořádku).Kdo má nějaké zkušenosti, prosím napište.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera Anna Manek.
Dobry vecer,
Muzete mi prosim napsat zda jste s otokem na tvari na neco prisla? Mam stejne problemy uz druhy rok a posledni mesice se to zhorsuje. Dodnes na nic neprisli.
Dekuji za odpoved.
Nervus ischiadicus dostává vlákna z kořenů L4 – S3 a je největším nervem sakrálního plexu. Prochází úžinou v místě foramen infrapiriforme. Je vulnerabilní (zranitelný) zejména po výstupu z foramen infrapiriforme (i. m. aplikace léků do gluteální krajiny) a při anomálním průběhu skrze m. piriformis. Vysílá motorická vlákna pro flexory zadní strany stehna a pro svaly bérce a nohy, senzitivně inervuje laterální a dorzální části lýtka a nohu samotnou. Ve svém průběhu se dělí na 2 hlavní větve — n. peroneus a n. tibialis.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete potřebovat vyšetření na neurologii a ortopeda. Tak zjistíte důvod vašeho nepohodlí. Podle výsledků z vyšetření se pak určí léčba. Samo se to bohužel nezlepší.
Na zánět sedacíhonervu je velmi vhodná kopřiva. Čerstvou kopřivou přejíždějte po noze od kotníku po vnější straně nahoru až ke kyčli a zpět 2x, pak po zadní straně nohy až k patě 2x, nakonec přejeďte po hýždích a bedrech. Dále se doporučuje jarní kúra z kopřivy, což znamená vypít až 2 litry kopřivového čaje denně. Ten si připravíte tak, že 2 lžičky sušených listů kopřivy necháte louhovat ve ¼ l vroucí vody po dobu 5 až 10 minut. Tento čaj můžete dochutit limetkou a medem.
Ischias není nemoc jako taková, ale označení pro soubor příznaků způsobených podrážděním sedacíhonervu. Tento nerv začíná v bederní páteři (L4–S3) a vede přes hýždě a zadní stranu stehna až do chodidla. Když dojde k jeho útlaku, tělo reaguje bolestí, brněním nebo oslabením končetiny.
Typické projevy ischiasu
ostrý nebo pálivý bolestivý výstřel z beder do nohy
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta Jelínková.
Prosím mám intenzivní silné bolesti vpravo v bederní oblasti a kyčle a bolí mě lýtko až do prstů do nohy Brno mě to a hlavně v noci z bolestí jsem už šílená a již trvají 12 dní jde o ischias?
Pokud zubař během zákroku napíchne nerv, může to vést k necitlivosti, brnění nebo bolesti v postižené oblasti, což může být dočasné nebo v některých případech trvalé. Okamžité vyšetření odborníkem je zásadní pro posouzení rozsahu poškození a určení vhodné léčby.
Možná poranění nervů u zubaře a jejich příznaky
Lingvální nerv
Poškození tohoto nervu, který zajišťuje citlivost jazyka, může způsobit necitlivost, brnění nebo pálení na straně jazyka.
Inferiorní alveolární nerv
Poranění tohoto nervu, který prochází dolní čelistí, může vést k necitlivosti nebo ztrátě citlivosti v dolním rtu a bradě.
Trigeminální nerv
Poškození tohoto nervu, který zajišťuje citlivost čela, tváře, dolní čelisti, zubů, dásní a rtů, může způsobit silnou chronickou bolest.
Co dělat
1. Vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc
Kontaktujte zubaře nebo jiného zdravotnického pracovníka pro vyšetření a diagnózu.
2. Zdokumentujte příznaky
Veďte si podrobný záznam o svých příznacích, včetně jejich trvání a závažnosti.
3. Získejte zubní záznamy
Vyžádejte si kopie zubních záznamů, včetně rentgenových snímků a poznámek k zákrokům.
4. Zvažte další léčbu
V závislosti na závažnosti poškození nervů může léčba zahrnovat léky, fyzioterapii nebo ve vzácných případech chirurgický zákrok.
Důležité informace
Dočasné vs. trvalé poškození
Poranění nervů může být dočasné, odezní během několika týdnů nebo měsíců, nebo může být trvalé.
Dopad na každodenní život
Poškození nervů může ovlivnit různé aspekty každodenního života, včetně stravování, mluvení a sociálních interakcí.
Odborná pomoc
Pokud máte podezření na poškození nervů, poraďte se se zubním lékařem nebo ústním chirurgem, abyste určili nejlepší postup.
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ MŮSTEK Z ALOBALU NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Šebestová.
Dobrý den,maminka často trpí bolestí sedacíhonervu,kapačky nepomáhají.Alobal ji hodně pomohl,ale nevíme,jestli alobalový můstek máme vyroben správně.Nepochopily jsme jestli jeden pásek vodorovně a ostatní přes něj svisle???? Nebo více vodorovných pásků???? mřížka nebo plot?????? Moc děkuji za osvětlení návodu k vytvoření alobalového můstku .Helena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Dobrý den přesně stejné bolesti jsem měla také bylo to hrozné a žádné léky nepomáhaly.Také jsem už nemohla ani jíst bez bolestí.Dozvěděla jsem se od jednoho známého,který měl stejné potíže,že byl na operaci trojkl.nervu a nyní je bez potíží.Proto jsem si vyžádala také operaci u porfesora Sameše v Ustín.Labem,který je specialista na operace nervů .Zato jsem mu vděčná,že mě naprosto zbavil těchto hrozných bolestí a dnes už nemám žádné.
Proto bych Vám také doporučila tuto operaci,která není nijak bolestivá. Pixová
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
V naší poradně s názvem OTOK NA RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
dnes při odběru krevní plazmy, se mi po vpichu jehlou udělal na ruce větší otok.
Vpich bolel, pak špatně protékala krev a sestra mi jehlu přendala na levou ruku. Otok nemizí ani po ledování, držení ruky ve zvýšené poloze a bolí to.
Nevím co s tím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když Vám to do pondělka nesplaskne, tak budete muset k lékaři. Buď tam, kde Vám odebírali krevní plazmu a nebo ke svému praktickému lékaři. Pokud by se to výrazně horšilo a začala jste v tom cítit tepavou bolest, tak běžte co nejdříve na pohotovost.
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:
Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.
Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.
Vystřelující bolest v ruce může pramenit z různých problémů, včetně komprese nervů, zranění nebo artritidy. Syndrom karpálního tunelu, častá příčina, zahrnuje kompresi středového nervu v zápěstí. Dalšími možnostmi jsou cervikální radikulopatie (komprese nervů v krku), periferní neuropatie nebo zranění, jako jsou zlomeniny nebo podvrtnutí. Pokud je bolest silná, doprovázena dalšími příznaky, jako je necitlivost, nebo se nezlepšuje ani domácí péči, je nejlepší poradit se s lékařem.
Možné příčiny vystřelující bolesti v ruce
Syndrom karpálního tunelu
K němu dochází, když je středový nerv v zápěstí stlačen, což vede k bolesti, brnění a necitlivosti v ruce a prstech, zejména palce, ukazováčku a prostředníčku.
Cervikální radikulopatie
Komprese nervů v krku může vyzařovat bolest dolů do paže a do ruky, což může způsobit vystřelující nebo bodavé pocity.
Periferní neuropatie
Poškození nervů v končetinách může způsobit vystřelující bolest, brnění a necitlivost v rukou a prstech.
Poranění rukou
Pády, sportovní zranění nebo jiné nárazy mohou vést k podvrtnutí, natažení nebo zlomeninám, což způsobuje bolest, která může zahrnovat i vystřelující pocity.
Artróza
Osteoartritida a revmatoidní artritida mohou způsobit zánět kloubů a bolest v rukou, což může vést k vystřelující bolesti.
Syndrom tenisového loktu
Tento stav zahrnuje kompresi ulnárního nervu v lokti, což může způsobit necitlivost a bolest, která vystřeluje do malíčku a prsteníčku.
Kdy navštívit lékaře
Silná bolest, která vystřeluje do ruky a nezlepšuje se domácí péčí.
Necitlivost nebo ztráta citlivosti v ruce nebo prstech.
Bolest, která vystřeluje i do jiných oblastí, jako je krk nebo záda.
Deformace, otok nebo změna barvy ruky.
Neschopnost pohnout rukou nebo prsty.
Příznaky, které přetrvávají nebo se zhoršují i přes domácí léčbu.
Domácí péče o bolest rukou:
Odpočinek: Vyhněte se činnostem, které bolest zhoršují.
Led: Přikládejte ledové obklady (zabalené v ručníku) na 15–20 minut, několikrát denně, ke zmírnění otoku a bolesti.
Volně prodejné léky proti bolesti: Ibuprofen nebo paracetamol mohou pomoci zvládnout bolest a zánět.
Dlaha: Nošení zápěstní dlahy, zejména v noci, může pomoci stabilizovat zápěstí a snížit tlak na nervy.
Jemná cvičení: Jemný pohyb ruky a zápěstí může pomoci udržet flexibilitu.