OTOK SEDACÍHO NERVU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Sedací nerv, odborně nervus ischiadicus, je největší nerv lidského těla, který vystupuje z míchy v místech, kde bederní páteř přechází v křížovou. Jedná se o nesmírně důležitý nerv, který inervuje převážnou část dolní končetiny. Jako každý orgán lidského těla i sedací nerv je ohrožen zánětlivým onemocněním, ke kterému dochází vlivem změn anatomických struktur, například při výhřezu meziobratlové ploténky nebo u rozložení meziobratlového skloubení.
Skřípnutý sedací nerv
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacíhonervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacíhonervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacíhonervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacíhonervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.
Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacíhonervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacíhonervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.
Může být buď primární:
nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
zánět;
parazit (vlasovci – Filaria);
trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).
Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.
Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).
Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.
Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Zánět sedacíhonervu (ischias) způsobují anatomické změny – například vyhřezlá meziobratlová ploténka, která tlačí na nerv, vadné rozložení meziobratlového skloubení nebo degenerace vazivového systému. Stačí potom jeden nešťastný pohyb – a na bolest je „zaděláno“. Páteřní svaly se snaží ochránit rozbolavělé místo před přetěžováním či dalším pohybem, a tak se stáhnou. Zároveň meziobratlové klouby ztuhnou v nesprávném postavení, zablokují se a námi vnímaná bolest se ještě zvýší. Bolest se začne šířit, „vystřelovat“, a my ji pak pociťujeme nikoli jako bolest v zádech, ale na úplně jiných místech. Bolet nás může například celá dolní končetina – bolest vyzařuje podél celého sedacíhonervu, což jsou pro ischias typické příznaky. Příznaky jsou nepřehlédnutelné – prudká bolest ve spodní části zad se objeví nejčastěji při zvedání těžkého břemene v předklonu, při prudkém pohybu zad nebo po ofouknutí studeným průvanem, když máme rozehřáté svaly a zpocenou kůži zad. Při ataku ischiasu se člověk nemůže narovnat, prudká bolest vystřelující do nohy mu brání v jakémkoliv pohybu. Léčba je nezbytná, jednak tlumí příznaky, tedy bolest, ale rovněž pomáhá odstranit příčiny, protože ischias se opakovaně vrací.
V naší poradně s názvem OTOK V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den ,
při sportu jsem silně narazil lícní kosti do soupeře :) , v bezvědomí jsem naštěstí nebyl ale bolest byla poměrně intenzivní , hned jsem pohmoždění ledoval sprejem , otok se mi posunul ke kořeni nosu a do horní půlky rtu . Postižené místo leduji a mažu nějakým Octo gelem , otok však ani po týdnu neustupuje . Je tento průběh v pořádku ? Děkuji za jakoukoliv radu .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otok sedmý den po nárazu je ještě normální. Je možné, že došlo k naštípnutí lícní kosti a to pak trvá dlouho, než se zahojí. Ledování je správné. Dobré je také postupně zařadit nebolestivé masáže postižené oblasti, abyste napomohl odtoku tekutiny, která způsobuje otok. Masáže provádějte vždy, když je postižené místo zahřáté, nikoli těsně po ledování. Ještě týden vydržte a pak se projeví znatelný proces hojení - zmizí hematom (modřina) a otok splaskne. Chcete-li mít jistotu, že je nehrozí žádná komplikace, tak navštivte svého praktického lékaře a nechte si provést ambulantní vyšetření.
Nervus ischiadicus dostává vlákna z kořenů L4 – S3 a je největším nervem sakrálního plexu. Prochází úžinou v místě foramen infrapiriforme. Je vulnerabilní (zranitelný) zejména po výstupu z foramen infrapiriforme (i. m. aplikace léků do gluteální krajiny) a při anomálním průběhu skrze m. piriformis. Vysílá motorická vlákna pro flexory zadní strany stehna a pro svaly bérce a nohy, senzitivně inervuje laterální a dorzální části lýtka a nohu samotnou. Ve svém průběhu se dělí na 2 hlavní větve — n. peroneus a n. tibialis.
Ve svém příspěvku OTOK NA TVÁŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika.
Již přes rok mám ve spodní části tváře otok. Během jednoho až dvou měsíců se otok zvětšuje, zčervená a na dotek teplý.Po zčervenání zmizí, ale otok zůstává neustále.Byla jsem na vyšetření u zabaře, ORL, CT mozku, kožní, rentgen plic na podezření sarkoidosy - vše v pořádku.Léčím se již 15 let na vlasatobuněčnou leukémii (září 2015 kontrola - v pořádku).Kdo má nějaké zkušenosti, prosím napište.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera Anna Manek.
Dobry vecer,
Muzete mi prosim napsat zda jste s otokem na tvari na neco prisla? Mam stejne problemy uz druhy rok a posledni mesice se to zhorsuje. Dodnes na nic neprisli.
Dekuji za odpoved.
Na zánět sedacíhonervu je velmi vhodná kopřiva. Čerstvou kopřivou přejíždějte po noze od kotníku po vnější straně nahoru až ke kyčli a zpět 2x, pak po zadní straně nohy až k patě 2x, nakonec přejeďte po hýždích a bedrech. Dále se doporučuje jarní kúra z kopřivy, což znamená vypít až 2 litry kopřivového čaje denně. Ten si připravíte tak, že 2 lžičky sušených listů kopřivy necháte louhovat ve ¼ l vroucí vody po dobu 5 až 10 minut. Tento čaj můžete dochutit limetkou a medem.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete potřebovat vyšetření na neurologii a ortopeda. Tak zjistíte důvod vašeho nepohodlí. Podle výsledků z vyšetření se pak určí léčba. Samo se to bohužel nezlepší.
Otok tváře může být relativně neškodným příznakem nebo naopak příznakem vážného onemocnění.
Otoky pod očima: bývají způsobeny sníženou funkcí ledvin, kdy se ledviny nemohou vyrovnat s nadbytkem vody.
Dlouhotrvající otok: je pravděpodobně způsoben zánětlivým onemocněním, jako je zánět vedlejších nosních dutin, při kterém zánět postihuje dutiny.
Alergický otok: jestliže je otok doprovázen kožní vyrážkou a problémy s dýcháním, je téměř jisté, že se jedná o alergickou reakci. V takových případech otok trvá jen několik hodin nebo minut. Tyto otoky jsou nejvíce nebezpečné, protože mohou vést k závažným, život ohrožujícím stavům. Alergická reakce může podobně způsobit zarudnutí, otok očí a krku.
Jiné příčiny otoků obličeje jsou:
konzumace alkoholických nápojů;
přebytek soli v potravě;
nedostatek vitamínů;
únava;
nespavost nebo deficit spánku;
špatná výživa;
přejídání – převážně v noci.
Všechny z výše uvedených důvodů mohou způsobit nejen otok tváře, ale i jiných částí těla. V dopoledních hodinách se nejčastěji vyskytují ranní otoky pod očima, protože je v těchto oblastech kůže velmi citlivá a jemná.
Mezi hlavní příčiny retence (zadržování) tekutin patří:
přesolování – sůl váže vodu, drží ji v mezibuněčných prostorách, a nadto zpomaluje oběh;
pití velkého množství tekutin před spaním;
únava, neustálý nedostatek spánku, stres;
nízká poloha hlavy při spánku;
teplé počasí;
intenzivní trénink – k edému dochází po deficitu tekutin;
použití kosmetiky a následná alergická reakce;
nedostatek kyslíku v místnosti;
zhoršení metabolických procesů;
zácpa – jako výsledek intoxikace celého organismu s následným otokem obličeje;
konec menstruačního cyklu – zvýšené hladiny estrogenů ve dnech před menstruací způsobují zadržování tekutin;
těhotenství – zejména ve třetím trimestru – tento jev je normální a je způsoben akumulací solí a vody;
porušení lymfatických a žilních cest – v tomto případě má kůže žlutý, modrý či fialový odstín.
Nejčastější příčiny otoku tváře:
alergie – bývá doprovázena dušností;
renální patologie – akutní zánět ledvin vede k neočekávanému zvýšení teploty a k edému, objevuje se otok obličeje a nápadný otok očních víček, která začnou viset přes oči;
příušnice – může dojít k otoku tváře v důsledku onemocnění;
onemocnění štítné žlázy – snížení její funkce spouští zpomalení metabolismu, zadržování tekutin, otok tváře;
hnisavý zánět zubu nebo dásně – objevuje se oteklá tvář zevnitř nebo oteklá vnitřní strana tváře právě od zubu
onemocnění srdce a problémy s cévami, revmatické léze myokardu, vr
Otoky postihují především orgány s množstvím řídkého pojiva, málo pak parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina (pitting edema). Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se řasí.
Příčinami otoků jsou patologické stavy, při nichž převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve. Otoky mohou být následkem změny hydrostatického gradientu, změny osmotického gradientu (včetně blokády lymfatické drenáže), změny permeability kapilární stěny, či kombinací těchto tří mechanismů.
Samotný otok je úzce spjatý s jiným onemocněním, se kterým se tělo člověka v současné době vypořádává – je to jen vedlejší produkt. Klasický otok je možné vidět pouhým okem. Vznik otoku je zapříčiněn urychleným nahromaděním tekutiny, která se dostane mimo cévy. V horším případě mohou vzniknout otoky, které nejsou na první pohled viditelné.
Klinické rozlišení otoků:
generalizovaný otok;
lokální otok.
Patofyziologické rozdělení otoků:
venostatický otok – je buď generalizovaný u srdečního selhání, nebo lokální u žilních otoků (flebotrombóza, žilní insuficience);
hypalbuminotický otok – pouze generalizovaný, a to u jaterních či renálních otoků;
lymfostatický otok – pouze lokální;
toxický otok – pouze generalizovaný u jaterních otoků;
zánětlivý otok – pouze lokalizovaný u zánětů a sarkoidózy;
angioneurotický otok – pouze generalizovaný u alergií, angioedémů a defektu C1 proteinu.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta Jelínková.
Prosím mám intenzivní silné bolesti vpravo v bederní oblasti a kyčle a bolí mě lýtko až do prstů do nohy Brno mě to a hlavně v noci z bolestí jsem už šílená a již trvají 12 dní jde o ischias?
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ MŮSTEK Z ALOBALU NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Šebestová.
Dobrý den,maminka často trpí bolestí sedacíhonervu,kapačky nepomáhají.Alobal ji hodně pomohl,ale nevíme,jestli alobalový můstek máme vyroben správně.Nepochopily jsme jestli jeden pásek vodorovně a ostatní přes něj svisle???? Nebo více vodorovných pásků???? mřížka nebo plot?????? Moc děkuji za osvětlení návodu k vytvoření alobalového můstku .Helena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Dobrý den přesně stejné bolesti jsem měla také bylo to hrozné a žádné léky nepomáhaly.Také jsem už nemohla ani jíst bez bolestí.Dozvěděla jsem se od jednoho známého,který měl stejné potíže,že byl na operaci trojkl.nervu a nyní je bez potíží.Proto jsem si vyžádala také operaci u porfesora Sameše v Ustín.Labem,který je specialista na operace nervů .Zato jsem mu vděčná,že mě naprosto zbavil těchto hrozných bolestí a dnes už nemám žádné.
Proto bych Vám také doporučila tuto operaci,která není nijak bolestivá. Pixová
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
V naší poradně s názvem OTOK NA RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
dnes při odběru krevní plazmy, se mi po vpichu jehlou udělal na ruce větší otok.
Vpich bolel, pak špatně protékala krev a sestra mi jehlu přendala na levou ruku. Otok nemizí ani po ledování, držení ruky ve zvýšené poloze a bolí to.
Nevím co s tím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když Vám to do pondělka nesplaskne, tak budete muset k lékaři. Buď tam, kde Vám odebírali krevní plazmu a nebo ke svému praktickému lékaři. Pokud by se to výrazně horšilo a začala jste v tom cítit tepavou bolest, tak běžte co nejdříve na pohotovost.
Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:
Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.
Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales
Příčin otoků tváře bez bolesti je celá řada, patří mezi ně:
Alergický otok – je zapříčiněn zvýšenou propustností stěny vlásečnic. V extrémních případech může vyvolat otok celého těla a dýchacích cest.
Otoky v těhotenství – bývají poměrně časté, objevují se převážně kolem kotníků, ale mohou postihovat ruce, obličej i celé tělo.
Idiopatický otok – jeho příčina není objasněna. Nejčastěji bývají postiženy ženy. Projevuje se generalizovaným edémem, otokem končetin, prstů nebo očních víček. Může být závislý na fázi menstruačního cyklu.
Další – premenstruační otok, otok při poruchách výživy, otoky jako reakce na podání určitých léků, otok mozku, otoky po rozsáhlých popáleninách.
