Menisky jsou párové, pevné, ale křehké „vložky“ umístěné mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti, které se rozšiřují směrem k obvodu kloubních ploch a jsou fixovány do kloubního pouzdra. Při velké zátěži nejčastěji s rotací kolena při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod., dojde k roztržení menisku.
Co je to meniskus?
Menisky jsou chrupavčité struktury umístěné uvnitř kolenního kloubu; mediální meniskus má poloměsíčitý tvar a je větší (u člověka), laterální meniskus je skoro kruhový. Na příčném řezu mají trojúhelníkovitý tvar, po obvodech jsou silné a přecházejí do kloubního pouzdra, vnitřní část je vyhloubená, tenká a volná.
Menisky odpovídají tvaru kostí, mezi které jsou vloženy – v horní části jsou konkávní a odpovídají kondylům stehenní kosti, spodní část je rovná a zapadá mezi kondyly kosti holenní. Oba menisky jsou pevně přirostlé v interkondylární ploše holenní kosti a kromě toho jsou ještě fixované vazy. Mediální meniskus je ve své střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, přední cíp laterálního menisku se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, jenž do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. U 70 % lidí je vyvinut meniskofemorální vaz, který spojuje zadní roh laterálního menisku s vnitřním kondylem stehenní kosti, oba menisky bývají navzájem spojené nezřetelným transverzálním vazem, jenž může i chybět. Obecně je mediální meniskus méně pohyblivý než laterální, proto je při úrazech poškozen mnohem častěji.
Ve svém příspěvku MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vimmerová.
Dobrý den, 2.6.2018 jsem upadla a pravá noha upadla nepřirozeně při překážkovém sedu s vybočením do strany. Pravé koleno mne bolí už měsíc. Na rentgenovém snímku není meniskus vidět, ale lékař doporučil artroskopii a domnělý natržený meniskus sešít. Chci se vás zeptat, zda má čas vliv na poraněný meniskus. Zda bych mohla jít na operaci až po prázdninách, aniž by se meniskus úplně utrhl. Koleno je v klidu, není nateklé ani se nedělá voda, jenom na vnitřní straně bolí. Domnívám se, že jsou namožené vazy a časem to přejde. S poraněným kolenem jsem docela dobře zvládla další chůzi zatímco ostatní mi říkají, že kdyby to byl meniskus, tak si na nohy nestoupnu.
Je možné namožený vazy léčit a jak?
Děkuji za odpověď. Vimmerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr semerád.
Nechci vypadat jako blbec přesto se na to musím zeptat.pred pul rokem mi mudr.diagn.prasklýmeniskus.operace nebyla i když mi ji pan dr.nabizí.ale!ač to bude znít divně mne připadá,že se mi koleno vyléčil asi pomoci klid.režimu leku mazání nošení slabší ortézy.pan doktor je opravdový odborník nemam důvod neduverovat.koleno občas cítím už mi nekřupe nevyskytuje.da se chodit i když dávám stále pozor abych neslapl špatně.bude někdo kdo mi zdelí svůj názor.dekuji Petr 56let 94kg 20let fotbalu
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den. myslíte že pomůže tejpování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Je možné při seskakování z kola - vykloubení kolene. Nebolí mě kloub kolenní ale postranní úpony kolene a to hlavně vnitřní úpon. Po 4 měsících kdy mě tady ortoped nedal nic ani ortezu, cvičení, mazání, jenom stále mluvil o operaci kolena. Tak jsem požádala o magnetickou resonanci. Na internetu jsem se něco málo dočetla o posilování úponů kolenního kloubu a tak jsem začala. Chodím na bazén a cvičím ve vodě, na suchu každý den, jezdím na kole. Toto vše dělám už roky a přestože je mi 65 jsem aktivní a bez cvičení, plavání/neplavu prsa pouze kraul,znak/ a jízdy na kole si neumím život představit. Koupila jsem si Colafit-masážní krém s kolagenem,Flexiseq a nevím jestli to dělám správně. Nevím zda cvičím správně, zda mažu správně ale cítím se lépe a lépe a ne na operaci. Jenom nemáte možnost mě poradit nějaké ty cviky do vody a na sucho.
V případě, že dojde k prasknutí menisku, má postižený při úrazu pocit lupnutí v koleni, většinou ho doprovází velká bolest, objevuje se výpotek a otok celého kolena.
U nevelkého prasknutí se dá v ojedinělých případech obejít bez operace. Meniskus se totiž nehojí moc dobře. Navíc hrozí, že se bude postupem času ruptura zvětšovat. Z operativních metod se nejběžněji využívá artroskopie. Odtržená část menisku může být přišita, nebo odstraněna. Po maximálně dvoudenní hospitalizaci začnete rehabilitovat. Rehabilitace bývá poměrně rychlá a už po šesti týdnech je možné začít sportovat.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklýmeniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Kalcifikace menisku označuje ukládání krystalů vápníku v menisku, chrupavčité struktuře ve tvaru písmene C v koleni. Tato kalcifikace je často spojena s osteoartrózou a může přispívat k degeneraci kloubu. Zvápenatění menisku je považováno za časný příznak osteoartrózy a je spojen se změněnou biomechanikou a poškozením kloubů.
Za zvápenatělý meniskus může ukládání krystalů vápníku, jako je dihydrát pyrofosforečnanu vápenatého nebo hydroxyapatit vápenatý, v menisku.
Předpokládá se, že meniskální buňky hrají roli v procesu kalcifikace, přičemž meniskální buňky při osteoartróze produkují více vápenatých usazenin než zdravé buňky.
Kalcifikace menisku může narušit normální mechaniku kloubu a potenciálně urychlit progresi osteoartrózy.
Zvápenatělý meniskus lze poznat pomocí zobrazovacích technik, jako jsou rentgenové snímky, CT vyšetření a magnetická rezonance.
Výzkum zkoumá způsoby, jak zabránit nebo snížit zvápenatění menisku, potenciálně prostřednictvím terapií zaměřených na základní mechanismy kalcifikace.
Meniskus je půlměsíčitý útvar z vazivové chrupavky, který se nachází mezi stehenní a holenní kostí v kolenním kloubu. Jeho hlavní funkcí je tlumení nárazů, rozložení zátěže a stabilizace kolene při pohybu. Zároveň chrání kloubní plochy před nadměrným opotřebením.
K poškození menisku často dochází při náhlém přetočení kolene, prudké změně směru nebo doskoku. U některých poranění se může část natržené chrupavky uvolnit a zachytit v kloubní štěrbině, což vede k bolestivému zablokování kolene.
Trhliny menisku jsou časté u kontaktních sportů, jako je fotbal nebo hokej, ale i u sportů s častým skákáním, například volejbalu. Riziko stoupá s věkem, protože meniskus postupně ztrácí pružnost. Statistiky ukazují, že známky natržení menisku má více než 40 % lidí starších 65 let, často i bez výrazného úrazu.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Mediální meniskus je méně pohyblivý než laterální, tudíž při násilí působícím na kolenní kloub nemá takovou možnost „uhnout“ tomuto tlaku, a proto bývá častěji poraněný. Většinou mívají utržený meniskus muži, akutní poranění se nejběžněji vyskytuje mezi 20.–30. rokem věku. U starších pacientů dochází k především k degenerativnímu poškození, které může být způsobeno i běžnou denní aktivitou, jako je dřep.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Makulární díru lze často opravit pomocí operace zvané vitrektomie. Úspěšnost této operace při uzavření makulární díry je u 9 z 10 lidí, kteří mají díru méně než 6 měsíců. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.
I když operace otvor neuzavře, vaše vidění se obvykle alespoň stabilizuje a možná zjistíte, že máte menší zkreslení vidění. U malého množství pacientů se otvor i přes operaci neuzavře a centrální vidění se může nadále zhoršovat. Nicméně druhá operace může být stále úspěšná.
Průběh operace
Operace makulární díry je forma operace miniaturní dírky prováděná pod mikroskopem.
Do očního bělma se provedou malé řezy a zavedou se velmi jemné nástroje. Nejprve se odstraní sklivec a poté se z povrchu sítnice kolem otvoru opatrně sloupne velmi jemná vrstva (vnitřní omezující membrána), aby se uvolnily síly, které udržují otvor otevřený.
Oko se pak naplní dočasnou plynovou bublinou, která přitlačí otvor naplocho na zadní část oka, aby se pomohl utěsnit. Dokud je bublina v oku zablokuje vidění, ale pomalu vyprchá po dobu asi 6 až 8 týdnů, v závislosti na typu použitého plynu.
Operace makulární díry obvykle trvá asi hodinu a lze ji provést, když při vědomí (v lokální anestezii ) nebo ve spánku (v celkové anestezii). Většina pacientů volí lokální anestetikum, které zahrnuje znecitlivující injekci kolem oka, takže během operace není cítit žádná bolest.
Video s operací
Zde se můžete podívat na průběh celé operace. Video s operací trvá téměř dvě hodiny: operace makulární díry video.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Částečné nebo úplné odstranění menisku (meniscektomie) může vést k dlouhodobým následkům, především ke zvýšenému riziku vzniku osteoartrózy v postiženém koleni. Je to proto, že meniskus působí jako tlumič nárazů a stabilizátor kolenního kloubu a jeho odstranění může vést ke zvýšenému namáhání a opotřebení chrupavky.
Zvýšené riziko osteoartrózy
Odstranění meniskové tkáně snižuje schopnost kolena tlumit a rozkládat síly, což v průběhu času vede ke zvýšenému tření a opotřebení kloubních povrchů. To může urychlit rozvoj osteoartrózy, degenerativního onemocnění kloubů charakterizovaného rozpadem chrupavky. Studie ukazují, že u významného procenta pacientů, kteří podstoupí meniscektomii, zejména u sportovců nebo aktivních osob, se osteoartróza rozvine během několika let.
Chronická bolest kolene
Ztráta meniskové tkáně může vést k přetrvávající bolesti kolene, ztuhlosti a sníženému rozsahu pohybu. Tuto bolest mohou zhoršovat činnosti, které zatěžují kolenní kloub, jako je chůze, běh nebo kroucení.
Nestabilita
Meniskus přispívá ke stabilitě kolena. Jeho odstranění může vést k pocitu nestability, kdy se koleno může cítit, jako by se prohýbalo dozadu.
Změněná biomechanika
I částečná meniscektomie může změnit způsob, jakým kolenní kloub funguje, a potenciálně ovlivnit způsob, jakým jsou síly rozloženy na kloubních plochách. To může dále zatěžovat další struktury kolene a přispívat k dalším problémům.
Poškození nervů
Ačkoli je to méně časté, může k poškození nervů dojít během artroskopické operace kolene, což může vést k chronické bolesti, necitlivosti nebo slabosti v oblasti kolene.
Potenciální potřeba dalšího chirurgického zákroku
V některých případech mohou jedinci, kteří podstoupili meniscektomii, vyžadovat další operace, jako je operace náhrady kolenního kloubu, pokud osteoartróza významně postupuje.
Je důležité si uvědomit, že závažnost těchto následků se může lišit v závislosti na faktorech, jako je rozsah odstranění menisku, věk a úroveň aktivity pacienta a přítomnost dalších onemocnění kolene. Zatímco někteří jedinci mohou pociťovat minimální dlouhodobé účinky, jiní mohou pociťovat významná omezení v každodenních činnostech a vyžadovat průběžnou léčbu bolesti kolene a osteoartrózy.
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
V naší poradně s názvem PŘÍČNĚ PRASKLÝ NEHET U NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Pokojová.
Dobrý den. Jak postupovat, když se mi po pedikuře objevil příčně prasklý nehet. Přelepuji to, ale nevím, zda dělám dobře. M Pokojová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší je nehet obrousit co to jde a počkat až doroste a začne přesahovat nehet bez rozštěpu. Také je vhodné upravit stravu, aby obsahovala více vápníku, selenu, zinku a bílkovin. Toto vše nehty posílí a ty se pak nebudou snadno lámat.
Doba hojení závisí na typu trhliny a zvolené léčbě. Konzervativní postupy mohou vést ke zlepšení během několika týdnů, po operaci trvá rekonvalescence obvykle 2–3 měsíce.
Mohu sportovat s natrženým meniskem?
V akutní fázi se sport nedoporučuje. Návrat k aktivitě je možný až po odeznění bolesti a stabilizaci kolene, ideálně po konzultaci s fyzioterapeutem.
Pomůže tejpování kolene bez operace?
Ano, tejpování může výrazně ulevit od bolesti a zlepšit stabilitu kolene, zejména jako součást komplexní konzervativní léčby.
Je gelová injekce do kolene vhodná při menisku?
Gelová injekce do kolene může pomoci zejména u pacientů s kombinací poškození menisku a artrózy, kdy zlepšuje kluznost kloubu a snižuje bolest.
Kdy je nutná operace menisku?
Operace se zvažuje při přetrvávající bolesti, opakovaném blokování kolene nebo při selhání konzervativní léčby.
Lze po operaci koleno plně zatěžovat?
Plné zatížení je možné až po dokončení rehabilitace. Postupný návrat k zátěži snižuje riziko opětovného poranění.
V naší poradně s názvem JE NUTNÁ DIALÝZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sedláček.
prosím o radu zda při výši kreatinu v krvi 200 je nutná diálýza
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota kreatininu 200 vypovídá o nedostatečné funkci ledvin. V této situaci ještě není dialýza nezbytně nutná, ale je třeba stav řešit dietou a pitným režimem nebo jiným konzervativním postupem. Zahájení dialýzy závisí na rozhodnutí lékaře nefrologa, který zná váš celkový zdravotní stav, poraďte se proto s ním.
Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře
Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.
Krok 1: Ujasni si přesný typ operace
Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.
operace výhřezu meziobratlové ploténky,
stabilizační operace (šrouby, implantáty),
operace krční páteře,
operace pro zúžení páteřního kanálu,
opakované (reoperace) zákroky.
Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.
Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže
Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.
Přetrvávající bolest
vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.
Omezená hybnost
lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.
Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)
nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.
Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře
Lázně po operaci bederní páteře
Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.
zaměření na hluboký stabilizační systém,
nácvik správného sedu, stoje a chůze,
postupná zátěž bez prudkých rotací.
Lázně po operaci krční páteře
Zde je klíčová opatrnost a jemnost.
preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
omezit silové a dynamické procedury,
zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.
Lázně po stabilizační operaci
Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.
nutná znalost práce s fixovanou páteří,
vyhýbat se prudkým změnám poloh,
důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.
Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav
Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.
Kardiovaskulární onemocnění
vybírat lázně s interním lékařem,
kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.
Diabetes a metabolické poruchy
nutnost dietního režimu,
hlídání glykémií při fyzické zátěži.
Nadváha a obezita
velkou výhodou je cvičení ve vodě,
postupná zátěž šetrná ke kloubům.
Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Ve svém příspěvku JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Prosím mám dotaz? Mohu požádat o komplexní lázeňskou léčbu po artroskopii kolene /menisku/.která mne čeká v říjnu t.r. Již dříve jsem lázeňskou léčbu absolvovala v rámci rehabilitace - artróza 2-3 st. Naposledy v roce 2014. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga Krupičková.
dobrý den, dne 8.7.2020 jsem měla operaci artroskopii kolene meniskus.Po vybrání rehabilitací stav nezlepšen a pan doktor co mě operoval mě 25.8.2020 napsal doporučení KLP dle vyhlášky VII/XI. To jsem odnesla obvodní lékařce a ta mě poslala na interní vyšetření, kde jsem termín měla na 3.9.2020. S výsledky zpět k obvodní lékařce a nyní čekám až mě napíše doporučení na lázně které odnesu na VZP a budu čekat na schválení...a oni to odešlou do lázní, je to vše běh na dlouhou trať .
Můj dotaz zní : až mě rez.lékař schválí lázně jak dlouhou má návrh platnost ? Slyšela jsem že od operace se musí do 3 měsíců nastoupit do lázní. V mém případě to je do 8.10.2020.
Dnes jsem volala do 2 lázní Teplice v čechách a Třeboň a
rezervace dopředu nedělají a řekli mě že stejně mají do konce října obsazeno.
děkuji za odpověď
Prasklýmeniskus je většinou následek úrazu. Nejprve cítíte prudkou bolest, prasknutí, lupnutí či „vyskočení“ kolena. Koleno zůstane mnohdy zablokované, nelze jej natáhnout. Rozvíjí se otok, často výpotek v kolenním kloubu, někdy i krevní výron (při současném poranění vazů). Koleno bolí většinou na vnitřní straně v místě kloubní štěrbiny, někdy přeskakuje a při chůzi je cítit lupání v kolenním kloubu.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Panošková.
Před půl rokem jsem se nešťastně ohnula a pocítila jsem palčivou bolest. Po půl hodině jsem při příjezdu domů už nemohla vystoupit z auta.Na druhý den jsem měla tak obrovskou modřinu--která se zvětšovala po celé noze. Do týdne jsem měla modrou celou nohu. Dnes mě zbyla bolest v sedací části sedím na půlce zadečku jinak nevydržím. Potřebovala bych vědět zda mohu nohu zatěžovat(třeba opatrně) nebo nepokoušet to. Lékař mě řekl že se jedná o prasklý sval ale že se s tím nedá nic dělat, že mě to bude bolet 2 až--3 měsíce. Mazala jsem si to Heparoidem---jinak nic.Bolest poloviny zadečku je velice nepříjemná. Předem děkuji za odpověď.Panoškova Květa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co nyní prožíváte se svou nohou, je důsledek stylu Vašeho dosavadního života. Z velké části jste ho prožila v sedě. Ráda sedíte, že ano? S tím souvisí i Vaše nadváha a stav tkání uvnitř těla. Když totiž tělo pravidelně netrénujete, tak ho dostáváte do tak zvaného vegetativního klidu. Když klid trvá dlouho, celý život, tak to se pak všechny regenerační procesy k tomu přizpůsobí a začnou produkovat méně odolné tkáně. Proto, když pak chcete od takové tkáně 100% výkon, jako za mlada, tak dochází k na/utržení svalu a výronům krve v takovém rozsahu, jako na Vaší fotografii. Uvědomte si, že když se předkloníte se svojí váhou, tak je to značná zátěž na hamstring, který nevydrží a natrhne se. Hamstring je několikahlavý sval a je ukotven právě v kyčelní oblasti. Hojení bude trvat dva až tři měsíce a během něj je třeba nohu postupně zatěžovat, například jízdou na kole nebo plaváním. S největší pravděpodobností se bude toto zranění opakovat. V životě je to zařízeno, že dnešek prožíváme tak, jak jsme si ho včera a předevčírem připravili. Vy jste si vybrala posedávání a konzumní způsob života, jiní zas sport a kulturu těla. Pokud si chcete pomoci, tak zhubněte a naučte se několik vhodných cviků pro udržení těla v kondici. Se zhubnutím Vám může pomoci tento článek: https://www.ceskenemoci.cz/…
S naučením vhodných cviků Vám pomůže místní fyzioterapeut.
Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.
Oční kapky pro léčbu glaukomu
Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.
Laserové operace glaukomu
Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.
Mikrochirurgie pro glaukom
Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.
Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ BUBÍNEK V PRAVÉM UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila Šustrova.
Dobrý den,
Jsem v současné době v Indonesii a potýkám se nejdříve se zánětem zvukovodu a teď mi lekař sdělil, že mám zrejmě prasklý bubínek. Mohl byste mě prosím kontaktovat na můj mejl, ráda bych Vám sdělila podrobnosti o současné léčbě a poradila se co můžu tady uďelat jako 1. Pomoc pro moje uchu?
Moc děkuji
Kamila Šustrová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prasklý koutek úst má řadu možných příčin, které většinou pochází z úst nebo kolem úst, i když to ve vzácných případech mohou způsobit i systémová onemocnění nebo léky. Popraskané koutky se často vyskytují u mladších lidí, kteří slintají během spánku, nebo u starších lidí s hlubokými vráskami po stranách úst, které zvyšují pravděpodobnost výtoku slin a popraskání ústních koutků. K tomuto stavu může také přispět dlouhodobá expozice ve větru nebo chladu, špatně padnoucí zubní protézy nebo nedostatek zadních zubů, které pomáhají udržet napnutou strukturu obličeje.
Prasklý koutek na rtech bývá spojený s nedostatky ve stravě, včetně nedostatku železa a vitamínů B1, B2, B6 a B12.
U pacientů s prasklým koutkem se mohou také vyvinout kvasinkové infekce z kmene zvaného candida albicans. Tato plísňová infekce se pak může šířit celými ústy, což výrazně zesiluje fyzické nepohodlí.
Otevřená vs. endoskopická operace karpálního tunelu
Základní rozdíly mezi operačními metodami
Při léčbě syndromu karpálního tunelu se používají dvě hlavní metody – otevřená operace a endoskopická operace. Obě techniky mají stejný cíl, tedy uvolnění tlaku na středový nerv. Liší se však přístupem, velikostí řezu a následnou rekonvalescencí. Otevřená operace je tradiční metoda, která se provádí malým řezem v oblasti dlaně. Endoskopická metoda využívá menší řezy a speciální nástroje. Z pohledu pacienta je často klíčová otázka, jaký vliv má zvolený postup na návrat do práce po operaci karpálního tunelu. Právě zde se rozdíly nejvíce projevují. Každá metoda má své výhody i omezení. Výběr by měl vždy vycházet z doporučení lékaře.
Vliv typu operace na pracovní neschopnost
Pacienti po otevřené operaci karpálního tunelu často popisují delší citlivost jizvy a pomalejší návrat plné síly v ruce. To může znamenat delší pracovní neschopnost, zejména u manuální práce. Naopak endoskopická operace karpálního tunelu bývá spojována s rychlejším hojením a menším omezením pohybu. Někteří pacienti se po této metodě vracejí k lehké práci dříve. Rozdíl však není u všech stejný. U administrativních profesí bývá rozdíl v délce neschopenky menší. U fyzicky náročných zaměstnání může být rozdíl výraznější. Lékaři upozorňují, že ani endoskopická metoda neznamená okamžitý návrat k plné zátěži. Nerv potřebuje čas na regeneraci bez ohledu na techniku.