BABSKE RADY NEZIT, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Objevil se vám malý červený bolák v oblasti vlasového nebo chlupového folikulu, který se postupně naplňuje hnisem a při dotyku výrazně bolí? Tak to se pravděpodobně jedná o furunkl, lidově zvaný nežit. S tímto nepříjemným onemocněním vám může pomoci jedině lékař, který stanoví původ problému a nasadí účinnou léčbu.
Nežit na prsu
Nežit na prsu je velmi bolestivou záležitostí. U žen se může vyskytovat zvláště v období menstruace, kdy je imunita mírně oslabena.
Příčiny
Nežit na prsu se objevuje zejména u jedinců, kteří mají z nějakého důvodu oslabený imunitní systém. Bakterie pak mohou snadněji pronikat.
Příznaky
V oblasti prsu dochází k zanícení a bolestivosti kůže, kde vyrůstá chloupek. Vytvoří se červený uzlíček, ve kterém se po čase začne tvořit hnis. Postižená část kůže vyzařuje teplo, což potvrzuje probíhající zánět v kůži.
V naší poradně s názvem NEŽIT ALIAS KARBUNKL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat svému praktickému lékaři a požádejte ho o recept na mast Framykoin. Recept vám přijde na mobilní telefon, který pak ukážete v lékárně. Mastí pak natírejte postižená místa 3 krát denně. Za týden by mělo být vše zahojené. Pokud to nepomůže, bude třeba jít na kožní a udělat stěr z výpotku některého z pupínků (výpotek je ten hnis uvnitř pupínku). Podle výsledku laboratorního vyšetření se určí vhodná léčba. Rovněž si nechte udělat testy na HIV.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Patrik.
Můj prakticky lékař mi předepsal antibiotika která mi nepomáhají, říkal že se mi udělala plíseň na těle a jelikož mám kopřivku tak jsem si to roznesl po celém těle.
Testy na HIV nejsou třeba
Zdravím Patrik
Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babské rady dokonce doporučují pít vodu s citrónem i před spaním. Některé babské rady také doporučují odkyselení organismu jedlou sodou, která by měla mít vliv i na chřipku a nachlazení a hlavně na detoxikaci. Babské rady doporučují smíchání lžičky jedlé sody s troch
Nežit na zadku je hnisavé kožní onemocnění (nazývané pyodermie), které vyvolávají různé bakterie. Nejčastěji se jedná o stafylokoky a o streptokoky.
Příčiny
Furunkl převážně vzniká na hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne postupně zvětšovat.
Příznaky
Třením postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a s postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý, pokud se jich nahromadí více na jednom místě, odborně se jim začne říkat karbunkl. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé, když se spolu s tímto problémem objeví i zvýšená teplota.
Nežit v tříslech se nejčastěji vytvoří na ochlupených částech těla v místech, kde se kůže často otírá o šatstvo.
Příčiny
Příčinou vzniku nežitu v tříslech může být ztráta odolnosti v této oblasti, například při cukrovce nebo při poruchách krvetvorby.
Příznaky
Nežit se projevuje jako zánětlivě zduřelý a bolestivý hrbol uprostřed s nekrotickým čepem. Obvykle se tvoří jednotlivě, postupně ale mohou vzniknout i další a onemocnění mívá vleklý průběh. Příčinou opakovaného vzniku furunklu bývá náhlé snížení odolnosti vůči mikrobům, kteří byli do té doby na kůži snášeni jako neškodní.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Jestliže se furunkl po týdenní léčbě svépomocí neztrácí, je bolestivější, popřípadě se zvětšuje a obtěžuje vás v každodenní činnosti, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Malé furunkly lze vyléčit pomocí lokální dezinfekce a aplikace antibiotických mastí. Větší furunkly je nutné ošetřit drobným chirurgickým zákrokem. Po dezinfekci a lokální anestezii vám lékař vřídek za sterilních podmínek nařízne a vypustí tak hnis ven. Následuje důkladná dezinfekce, a to i do hloubky furunklu, protože je potřeba odstranit všechnu hnisavou tkáň, aby se rána dokonale zhojila. Poté do rány přiloží drén a sterilně ji kryje. Dostanete doporučení obvaz sami neodstraňovat a vyvarovat se omývání rány na vlastní pěst. Lékař vám předepíše antibiotika, která důsledně užívejte! Bakterie se totiž po takovém zákroku mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. V následujících několika dnech budete chodit na převazy rány, která se bude nadále důsledně vymývat a dezinfikovat. Poté, co vám to lékař dovolí, dbejte na důslednou hygienu rány, omývejte, dezinfikujte a sterilně ji kryjte, dokud se zcela nezahojí. Při samoléčbě mějte na paměti, že žádný nežit se nesmí násilně vymačkávat. Rozrušil by se tím ochranný val, který se okolo ložiska hnisu a mrtvé tkáně vytvořil.
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé,
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babské rady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babské rady mohou pomoci při mírných obtížích, ale nenahrazují léčbu při výrazných odchylkách hormonů. Pokud laboratorní rozbor ukáže, že štítná žláza normální hodnoty nejsou dodrženy, je nutná odborná péče a případná hormonální léčba.
Babské rady na štítnou žlázu vycházejí z dlouhodobých zkušeností s podporou hormonální rovnováhy, metabolismu a imunity. I když nenahrazují odbornou léčbu, mohou být vhodným doplňkem při mírných potížích nebo jako prevence.
Babské rady na odkyselení uvádějí, že je vhodná voda z brambor. Jednou z možností je také čaj. Ten je na odkyselení organismu velmi vhodný, a jak říkají babské rady, postačí i běžný zelený čaj, který má zásadité účinky. Pokud zelený čaj máte doma, můžete jej zkusit na odkyselení organismu. Babskými radami je také doporučován čaj, který by měl být dopoledne složený z listu a kořene pampelišky, fenyklu, benediktu, řepíku a puškvorce. Odpolední čaj by měl obsahovat kopřivu, vřes, truskavec, tužebník, lopuch a jitrocel.
V případě, že k zalehnutí ucha nedošlo následkem nějaké nemoci, není nutné vyhledat odbornou pomoc. Člověk si od zalehlého ucha může pomoci sám. Existují totiž různá doporučení co dělat, aby se tlak ve středním uchu zase vyrovnal.
Pomoci může například žvýkání žvýkačky, protože při této činnosti se může vytvořit v uchu přetlak, který zalehlé ucho uvolní. Je možné žvýkat i naprázdno, což ale některým lidem může činit problém, žvýkat je potřeba totiž i několik minut. Proto si spousta lidí nosí s sebou do letadla právě žvýkačky. Další možností, která je také často využívaná při cestování letadlem, je polykání ať už naprázdno, nebo polykání nějakého nápoje. Polykání funguje stejně jako žvýkání.
Od zalehlého ucha může také pomoci skákání na jedné noze s hlavou nakloněnou na stranu, kde se nachází zalehlé ucho.
Některé babské rady také doporučují kápnout trochu ohřátého oleje do ucha, olej by měl opět ucho pročistit.
V případě zalehlého ucha z rýmy, nebo ale i z jiných důvodů může pomoci i nahřátí ucha pomocí teplých obkladů nebo teplé páry z koupele. U rýmy by také mělo pomoci od zalehlého ucha inhalovat páru z horké vody. Je třeba se několik minut sklánět nad nádobou s horkou vodou a hlavu u toho mít přikrytou nějakým ručníkem. V tu chvíli by se měla rýma uvolnit a s ní i zalehlé ucho. Člověk si ale musí dát pozor, aby se neopařil. Nevýhodou je, že účinek ale nemá dlouhé trvání. Pro pocit úlevy je tedy často nutné proces několikrát opakovat.
Některé babské rady doporučují i použití plátku cibule nebo kousku česneku. Plátek cibule / kousek česneku se přiloží na noc k uchu a upevní se tam pomocí šátku. Do rána by mělo zalehnutí zmizet.
Pokud nevíš, co použít na prasklé paty, začni od základů: změkčit, hydratovat, chránit. Babské rady často fungují překvapivě dobře, protože kombinují přírodní složky a pravidelnou péči.
Babské rady
Vazelína a ponožky přes noc – výborně hydratuje.
Medový zábal – med působí antibakteriálně a hojivě.
Tvarohový obklad – chladí, hydratuje a zklidňuje.
Olivový olej – masáž před spaním výrazně změkčí kůži.
Psí sádlo – používá se na křečové žíly, ale může mít dobrý efekt i na extrémně suchou kůži.
