Bronchitida v těhotenství je úplně normální zánět hlavních cest dýchacích, tedy zánět průdušek. Pokud trpí žena bronchitidou v těhotenství, měla by se vyvarovat užívání některých léků. Zároveň je však důležité, aby došlo k časnému vyléčení.
V příběhu UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.
Mám to samé, u mě je to alergie na nějakou potravinu, která se projevuje svěděním v uších, teprve půjdu na podrobnější testy.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Bronchitida je zánět průdušek – dolních dýchacích cest vedoucích do obou plic. Jejich sliznice zduřují, řasinkový epitel přestává vykonávat svou funkci (kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem) a vytváří se značné množství hlenu, který dráždí ke kašli. Bronchitida může být akutní nebo chronická. Akutní forma se vyznačuje horečkou, která trvá několik dní, a kašlem, který často mizí až za několik týdnů. Při chronické bronchitidě přetrvává kašel s vykašláváním zbarveného hlenu několik měsíců, pak může ustat a po čase se znovu vrátit.
V naší poradně s názvem BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chronická bronchitida by se neměla léčit jinak, než pod dohledem lékaře. Akutní zánět průdušek se může léčit pomocí jednoduchých opatření, jako je dostatek odpočinku, pít hodně tekutin, omezit kouření a vdechování výparů. U lékaře můžete dostat recept na bronchodilatační inhalace a / nebo sirup proti kašli. V některých případech chronické bronchitidy můžou být nezbytné perorální steroidy pro snížení zánětu a / nebo může být podán doplňkový kyslík. Proti horečce a bolestem se v těchto případech používá acylpyrin v doporučeném dávkování. Pokud si nejste jistá v léčbě své nemoci, tak se obraťte na svého praktického lékaře, kde získáte bezpečnou pomoc a rady vhodné pro váš případ.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
V příběhu BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Horáková.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
S akutní bronchitidou se setkáváme zejména u pacientů dětského věku. I přes obtěžující příznaky není tato nemoc zpravidla provázena vážnými komplikacemi a je poměrně snadno léčitelná. Onemocnění vzniká typicky jako následek virové infekce, tedy při „obyčejné rýmě“ nebo zánětu horních cest dýchacích. Bakteriální původ je méně častý. Infekce postihující oblast nosohltanu plynule přechází do dolních dýchacích cest a dochází k zánětu průdušek. U dětí kojeneckého a batolecího věku způsobuje vznikající otok průduškových stěn v závislosti na nadměrné tvorbě hlenu překážku proudění vzduchu, objevuje se dušnost a typické, zřetelně slyšitelné projevy ve výdechové fázi, proces dýchání vyžaduje zvýšené úsilí. Akutní bronchitida se v první fázi projevuje kašlem dráždivého charakteru, ke kterému se přidružují bolestivé pocity v oblasti za hrudní kostí. V následku infekce je častá zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů. V průběhu několika dní se charakter kašle mění na produktivní a dochází k vykašlávání hlenu, v některých případech i s příměsí krve. Nejmladší pacienti tento hlen často polykají, což pak vede k žaludečním nevolnostem a zvracení.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
V příběhu DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Zpočátku u osob s chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou obvykle lze léčbou dosáhnout určitého zmenšení obstrukce dýchacích cest a výrazného zmírnění příznaků, dlouhodobá prognóza pacientů je však méně příznivá, onemocnění nelze vyléčit.
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Většina případů akutní bronchitidy je způsobena virovou infekcí. A díky tomu je nakažlivá. Častou příčinou bronchitidy jsou chřipkové viry, ale může být způsobena i jinými typy. Tyto viry se šíří z člověka na člověka prostřednictvím přímého nebo nepřímého kontaktu. Pokud chcete snížit riziko nákazy, tak je dobré vyhnout se blízkému kontaktu s nemocným. Velmi vhodné je časté mytí rukou. Opatrnost je důležitá, proto není vhodné ani sahání si do očí, nosu nebo úst. Nejúčinnější prevencí je očkování proti chřipce.
Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Chronická bronchitida by se neměla léčit jinak, než pod dohledem lékaře. Akutní zánět průdušek se může léčit pomocí jednoduchých opatření, jako je dostatek odpočinku, pít hodně tekutin, omezit kouření a vdechování výparů. U lékaře můžete dostat recept na bronchodilatační inhalace a / nebo sirup proti kašli. V některých případech chronické bronchitidy můžou být nezbytné perorální steroidy pro snížení zánětu a / nebo může být podán doplňkový kyslík. Proti horečce a bolestem se v těchto případech používá acylpyrin v doporučeném dávkování. Pokud si nejste jistá v léčbě své nemoci, tak se obraťte na svého praktického lékaře, kde získáte bezpečnou pomoc a rady vhodné pro váš případ.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Smrkání, odsávání, mořská voda a případně sprej do nosu. Sprej do nosu musí být určen pro děti obvykle od dvou let. U dětí nejdou použít spreje pro dospělé.
Moc děkuji za pěkně sepsaný článek o wobenzymu. Hledala jsem přesně něco takového pro svou kamarádku. Má neustále nemocé děti. Mým dětem wobenzym moc pomohl a nejen jim, ale i mě.