Zajímáte se o téma CHOLESTEROL HODNOTA 7? Tak právě pro vás je určen tento článek. Zvýšená hladina cholesterolu byla v minulosti zaznamenávána zejména u starších lidí, ale v posledních letech se ukazuje, že touto chorobou trpí stále větší množství mladých jedinců, mezi něž patří dokonce i menší děti. Vysoká hladina cholesterolu v krvi představuje poměrně nebezpečné onemocnění, které by se rozhodně nemělo podceňovat. Existuje mnoho příčin této choroby, k nejčastějším se řadí především nesprávná životospráva.
Vitamíny na snížení cholesterolu
Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.
Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.
Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.
Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z u
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5
mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den,
ve výsledcích z laboratoře jsem měla zvýšené trialglyceroly. Lékařka mi k tomu nic neřekla. Mám pít čaj z Ostropeřce, mám užívat kapky z řepíku? Prosím o radu, co to výšení znamená a jak ho snížit. Mnohokrát děkuji za odpověď Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené triglyceridy jsou považovány za rizikový faktor pro srdeční onemocnění. Představují další typ tuku, který se přenáší v krvi ve formě komplexů nazývaných lipoproteiny. Vysoké hladiny trialglycerolů mohou zvyšovat riziko onemocnění srdce, proto je důležité snažit se udržovat si hladinu triglyceridů nízkou.
Pokud jsou triglyceridy, LDL a HDL cholesteroly v nerovnováze, hrozí riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
Optimální hodnoty jsou:
- celkový cholesterol 5,0 mmol/l nebo méně
- LDL cholesterol 3,0 mmol/l nebo méně
- HDL cholesterol 1, 0 mmol/l nebo více u mužů 1, 2 mmol/l nebo více u žen
- Triglyceridy 1, 7 mmol/l nebo méně
Co dělat pro snížení triglyceridů:
- zhubněte
- vyřaďte ze své potravy cukr a nahraďte ho například stévií
- omezte příjem fruktózy (ovocný cukr obsažený ve sladkém ovoci)
- jezte stravu s nízkým obsahem tuku
- nahraďte trans mastné kyseliny zdravějšími tuky například zvýšením příjmu omega-3 mastných kyselin (rybí tuk)
- nepijte alkohol
- cvičte pravidelně několikrát do týdne
- užívejte léky na snížení triglyceridů, které vám předepíše váš lékař.
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnotacholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
Ve svém příspěvku CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, mám 7 výsoký cholesterol oba dva, je mi 47let. Mám hodně pohybu, jsem štíhlá vážím 43kg a měřím 158. Nehci brát prášky, ráda bych zkusila nějaké vitamíny, ale nevím které. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Ahoj Lenko,mám tentýž problém. Cholesterol7,je mi 45let,vážím 47-48kg a měřím jako Vy. Našla jste něco,co by Vám ten cholesterol snížilo?
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé buněčné membrány. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Cholesterol je základem steroidních hormonů, vznikají z něj také žlučové kyseliny. Dále z cholesterolu vzniká vitamín D. Jeho hodnota je určována v krvi. Vyšší hodnoty „zlého“ cholesterolu přinášejí vyšší zdravotní riziko, které se týká především onemocnění srdce a cév. Cholesterol je přijímán potravou a určité množství je vyráběno v těle. Toto množství je částečně určeno geneticky. Cholesterol se jednak tvoří v játrech z určitých látek získávaných ze stravy, především z nasycených tuků, a jednak jej tělo vstřebává přímo ze stravy. Vyskytuje se pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso, zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.
Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:
děti do 10 let méně než 4,40 mmol/l
dospělí méně než 5,00 mmol/l
zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00–6,5 mmol/l
vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l
Cholesterol je normální
Cholesterol však není pouze látkou, která vyvolává poškození. Je důležitý pro náš organismus k výrobě steroidních hormonů. V čistém stavu je cholesterol antioxidantem a nezbytnou složkou steroidních hormonů a všech orgánových systémů. Věkem jeho hladina přirozeně stoupá s úbytkem hormonů v organismu. Jde tedy o přirozený jev.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hladiny mezi 3 mg / l až 10 mg / l jsou mírně zvýšené a obvykle jsou důsledkem chronických stavů, jako je cukrovka, hypertenze nebo faktory životního stylu, včetně kouření tabáku a sedavosti. Mírně zvýšené hladiny CRP mohou být také způsobeny revmatoidní nebo infekční artritidou, ke které dochází při infikování kloubu.
Zpozornět je třeba až u hodnot hladiny CRP nad 10 mg / l. To už jsou významně zvýšené hladiny CRP, ke kterým obvykle dochází u závažných infekcí, jako jsou bakteriální nebo plísňové infekce. U přibližně 80 procent případů s hodnotou hladiny CRP vyšší než 10 mg / l, je na vině infekce.
Koncentrace celkového cholesterolu 5,0–6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už za vysokou.
Co znamená hodnotacholesterolu 7
Tuky v krvi škodí tělu tím, že se usazují do cév a časem je mohou ucpávat. Je to jeden z rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, ale i cévních mozkových příhod a podobně. Hodnotacholesterolu 7 je již vysokým rizikem.
Co znamená cholesterol 8
Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomny, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro optimální hodnoty tuků a cukru v krvi.
Záleží na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři, který je posoudí podle konkrétní situace. Nicméně určitou orientaci podává doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. Snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. Takže hodnotacholesterolu 8 je vysoká a záleží na posouzení lékaře.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vēra.
Zdravím, Hodnota mého cholesterolu je 5,2. Je mē 67 let. Jakou správnou hodnotu bych měla mít? Děkuji.
Suchanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravá hladina cholesterolu není závislá na věku. Po dosažení dospělosti je zdravá hladina maximálně 5,2 mmol/l po celý zbytek života pro všechny. Váš cholesterol je tedy zdravý, ačkoliv jeho hodnota je rovna horní hranici.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Ve svém příspěvku PROSIM PORADT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva.
Na vyšetření krve mi byla zjištěna hodnota GGT 1,1 - zvýšená, hodnota ALT je v normě, Hodnota AST také v normě . Bylo mi řečeno, že je to dobré, je to pravda? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
Ve svém příspěvku LEUKOCYTY V MOČI HODNOTA 840 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit
Ve svém příspěvku DIETA NA VYSOKÉ TUKY V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paula .
Prosím ....máte někdo jídelníček na dietu vysokého cholesterolu .....a tuku v krvi .....vyzkoušený ???
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Weidenthaler.
Nepoužívejte žádnou dietu na cholesterol ale použijte lék Sortis.Ten vám napíše vaše obvodní lékařka a nic se nedoplácí.Je to Sortis 4émg a berte dvě pilulky večer.Měl jsem cholesterol7,3 a nyní mám 4,1.Tak vám mohu jedině pomoci.
Před odběrem bychom měli být nalačno a nepít 3 dny předtím větší množství alkoholu. Po náběru několika mililitrů krve pak lékař do 1–2 dnů dostane naše výsledky z laboratoře na jednoduchém lístku, kde jsou nejčastěji čtyři hodnoty: celkový cholesterol, ochranný HDL cholesterol a triglyceridy; z těchto tří položek se pak poměrně jednoduchou rovnicí spočítá LDL cholesterol, který je nejnebezpečnější pro naše tepny.
Z hlediska krevních tuků „na papírku z laboratoře“ můžeme pacienty v zásadě rozdělit na 4 skupiny:
Skupina první: NESPRAVEDLIVÁ PŘÍRODA
Pacient z této skupiny je osoba s výrazně zvýšenou hodnotou cholesterolu (viz výsledky níže), s vysokým rizikem srdečního infarktu. Většinou se jedná o poměrně štíhlé jedince s projevy srdečně-cévních onemocnění v rodině (otec srdeční infarkt před 60. rokem věku, matka před 65. rokem věku). Často mají tuky usazeny v oblasti očních víček a kolem rohovky (bílé šipky). Toto onemocnění je dědičné a je poloviční šance, že ho postižený rodič předá svým dětem. Je také poměrně časté – trpí jím přibližně jeden z 500 našich obyvatel.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná o sníženou činnost štítné žlázy (především ženy po menopauze). V dietě co nejvíce nahradit živočišné tuky rostlinnými (2–3 vegetariánské dny v týdnu). Jak agresivně tuto poruchu léčit, záleží i na dalších rizikových faktorech. Na základě dalších údajů se lékař rozhodne, zda nasadí léky ke snížení cholesterolu. U většiny takto postižených pacientů se však bez medikamentózní léčby neobejdeme. Samozřejmostí by mělo být vyšetření alespoň nejbližších pokrevních příbuzných (rodičů a sourozenců), zda nemají podobnou závažnou a rizikovou poruchu.
Skupina druhá: TREST ZA ŠPATNOU ŽIVOTOSPRÁVU
Pacient v této skupině je osoba, která má drobnou odchylku ve všech parametrech – mírně vyšší celkový a LDL cholesterol, ale současně i vyšší triacylglyceroly a nízký HDL cholesterol. Většinou se jedná o jedince s bříškem, vyšším krevním tlakem a sklonem k cukrovce (někdy nazýváno metabolický syndrom). Tyto osoby mají vysoké riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Velká část těchto pacientů je zároveň kuřáky, takže jejich riziko ještě stoupá.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná především o cukrovku či poruchu funkce ledvin. Zahájit dietu s výrazným omezením jednoduchých cukrů (omezit sladkosti, jíst více zeleniny než ovoce, omezit bílé pečivo) a zvýšit pohybovou aktivitu (v běžném životě vynechat jízdu výtahem, jít jednu stanici autobusu/trolejbusu/tramvaje pěšky, v ideálním případě 30 minut cvičit). Zda současně brát léky, zál
Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterolzpůsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.
Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.
Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.
Léčba
Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).
Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odst
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o do
Cholesterol je látka tukové povahy. Důležité je laboratorní stanovení její hladiny v krvi. Výsledkem takového vyšetření jsou hodnoty celkového cholesterolu, HDL neboli „dobrého“ cholesterolu a LDL čili „špatného“ cholesterolu. Dále se stanovuje i množství skupiny tuků zvaných triglyceridy.
Pokud jsou lipoproteiny převážně tukové – LDL (low density lipoprotein), putují s cholesterolem do okrajových tkání, kde mohou negativně působit na cévní stěnu. Cholesterolu přenášenému LDL se lidově říká „zlý“ a jeho hodnota by měla být pod 3,4 mmol/l, u dětí pod 2,6 mmol/l.
Pokud jsou lipoproteiny převážně bílkovinné – HDL (high density lipoprotein), odnášejí přebytečný cholesterol z cév do jater. Cholesterolu přenášenému HDL se říká lidově „hodný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být nad 1,4 mmol/l a u dětí nad 1 mmol/l.
Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l, nad 6,2 už hrozí vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l.
Jako poslední ukazatel se v krvi sleduje hladina triglyceridů (necholesterolových tuků). Jejich hladina by měla být pod 1,7 mmol/l.
Ke zvýšení cholesterolu v těle může dojít nevhodnou stravou (obsahující potraviny bohaté na živočišné tuky), v důsledku nadváhy nebo obezity, dědičného sklonu ke zvýšené hladině krevních lipidů (což se nemusí projevit nadváhou). Jeho hladiny se mohou také zvyšovat v důsledku kouření, nadměrné konzumace alkoholu, nedostatku pohybu nebo cukrovky.
U malé skupiny lidí jsou hladiny cholesterolu zvýšené už od narození a změnou životního stylu se příliš nemění. Toto onemocnění se nazývá familiární hypercholesterolemie. Další roli při vzniku nemocí srdce a cév mají genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres.
Hodnota celkového cholesterolu v krvi by u dospělého neměla přesáhnout 5,0 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje hodnota od 5,0 do 6,2 mmol/l, nad 6,2 mmol/l jsou hodnoty považovány za rizikové.
Ideální výsledky pro většinu dospělých jsou následující:
Celkový cholesterol: Hodnoty by měly ležet mezi 3,8 a 5,2 mmol/l. Hodnotí se, kolik máte v jednotce krve celkem cholesterolu.
LDL – zlý cholesterol: Hladina by měla být nižší než 3,4 mmol/l.
HDL – hodný cholesterol:Hodnota by měla přesahovat 1,4 mmol/l. HDL pomáhá odstraňovat LDL, proto je jeho vysoká hladina žádoucí.
Triacylglyceridy: Jejich hladina by se měla pohybovat mezi 0,9 a 1,7 mmol/l. Jsou to zásobní tuky uložené kolem pasu, na stehnech, hýždích i jinde na těle. Když jíme, energii, kterou tělo nespotřebuje, přemění na triacylglyceridy. Ty se ukládají v tukových buňkách, kam doputují krví.
Pokud jsou vaše hodnoty cholesterolu mimo normální rozmezí, můžete být vystaveni vyššímu riziku srdečních onemocnění, mrtvice a aterosklerózy.
Váš lékař zváží další faktory, jako je vaše rodinná anamnéza, váha a úroveň cvičení, aby určil vaše riziko.
Pokud jsou výsledky vašich testů abnormální, může vám lékař udělat test glukózy v krvi ke kontrole diabetu. Může také udělat test funkce štítné žlázy, aby zjistil, zda je vaše štítná žláza dostatečně aktivní.
