Bílékrvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílékrvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílékrvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:
lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
bazofilie = zvýšené množství bazofilů
Další termíny
Leukostáze = koagulace bílých krvinek
Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílékrvinky.
Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
Ve svém příspěvku ZVÝŠENÉ BÍLÉ KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Stoklasová.
Od března chodím k obvodní lékařce na kontrolní odběry krve,protože leukocity mi pořád drží hodnotu 10,někdy 11 i 14 jsem měla.Tento měsíc opět hodnota něco přes 10,tak si mě paní doktorka opět pozvala na odběr za měsíc.Je možno,po tak dlouhé době na nic nepřijít proč?Dnes jsem jí popsala,že má únava je čím dál horší.Když mám volno dokáží prospat i 17 hodin,pokud né,tělo mě nutí spát,jsem prostě grogy.Před rokem mi dělali přepážku a čistili dutiny v čele.Od té doby,pokud vykonávám činnost hlavou dolu,mi vyhrkne nějaká tekutina,tak normálně přes rty až na bradu.Když je to dlouho,tekutiny je víc štípe mě nad posledním obratlem v hlavě,štípe mě kloub palce u pravé ruky.Byla jsem na vyšetření mozkoviční mok to není.Hlava mě bolí častěji a častěji,jde to přes spánky do očí a pak se nemůžu dočkat,až dojedu z práce domú a spím a spím.Nemám energii a mám pocit,že vše stojí za starou bačkoru.Nebyla jsem taková,měla jsem energii,chuť pořád něco dělat a podnikat a teď myslím jen na to,jak si zdřímnout.Má to souvislost s těma bílýma krvinkama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílékrvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílékrvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílékrvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílékrvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).
Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek. V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek. U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílých krvinek.
Odborně se zvýšení počtu bílých krvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílých krvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu. Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílých krvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílékrvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství. Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílých krvinek.
Ve svém příspěvku BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Čejková.
Sdělení se mi velmi líbilo, moment. mám ca pankreatu , chemoterapie Gemcitabinem
mi snížila neutrofily, chtěla bych dělat maximum pro to, aby se mi zvýšily a mohla pokračovat v chemo, píchám si růstový faktor, ale mám veliký strach z vedlejších účinků. Děkuji za odpověď MUDr Čejková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílékrvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY B-WBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan ČENĚK.
Je hodnota 11,4, která má limit 10,0 již nebezpečná? Co bych měl učinit, abych se dostal na hodnotu 4,0-10,0?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Leukocyty jsou bílékrvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit počet bílých krvinek.
Bílékrvinky v moči nejsou normální. Proto je-li pozorován takový stav, je velmi důležité zjistit příčinu výskytu. Při normálním procesu močového ústrojí ledviny filtrují krev a zabrání bílým krvinkám, aby pronikly do moči. Vysoký obsah bílých krvinek v moči se nazývá pyurie, což doslova znamená „hnis v moči“.
Zde jsou uvedeny některé z příčin výskytu leukocytů v moči:
Infekce močových cest. Močový měchýř je důležitou součástí močového ústrojí. Takže každá anomálie močového měchýře, tedy i infekce (která je také známá jako zánět močového měchýře), může způsobit výskyt bílých krvinek shromažďujících se v moči. Tyto pak následně působí pálení, bolestivé pocity při močení a nutkání na močení.
Dalším významným důvodem pro abnormální hladiny bílých krvinek v moči může být infekce ledvin, která je známá jako pyelopnephritis. Infekce začíná v močových cestách a poté se šíří do ledvin. Jak již bylo zmíněno, ledviny jsou zodpovědné za filtrování krve a neumožňují bílým krvinkám vstoupit do moči. Jestliže ledviny nefungují správně a jsou ovlivněny infekcí, uvolní se bílým krvinkám průchod do moči. Pyelonephritis je častější u žen než u mužů.
Intersticiální nefritida je jedna z poruch ledvin. Toto onemocnění omezuje schopnost ledvin filtrovat odpad, což může být dalším důvodem výskytu bílých krvinek v moči. Často se vyskytují i další příznaky: zvracení, nevolnost, pokles tvorby moči, zadržování tekutin (obstrukce v močovém systému).
Jakákoli obstrukce v močovém systému může narušit jeho fungování, což může vést k pyurii. Nejběžnější obstrukce je tvorba kamene v některých částech močového systému – močový měchýř, močové trubice a ledviny.
Někdy přítomnost bílých krvinek může znamenat vážnější příznaky, jako je nádor močového měchýře nebo systémový lupus erythematodes. Tato onemocnění ovlivňují celý organismus.
Mimo uvedené příčiny existuje mnoho dalších. Například lidé trpící pohlavně přenosnými chorobami, jako je kapavka, chlamydie a podobně, mohou získat infekci močových cest, která pak dále vede k výskytu vysokého počtu leukocytů v moči.
I těhotenství může vést ke kontaminaci, která zvýší počet leukocytů.
V naší poradně s názvem BÍLÉ PROUŽKY NA NEHTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Dnes jsem objevila na svých nehtech vodorovné bílé proužky asi tak v polovině všech nehtů,co je příčina?(jsem 2měsíce po chemoterapii)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na nehtech i různé bílé čárky nebo bílé měsíčky na nehtech způsobuje výživový šok. Výživový šok nastane například při různých hubnoucích dietách a nebo právě i jako reakce na chemoterapii, jak je tomu ve Vašem případě. Jestliže jsou tyto znaky výživového šoku, u Vás proužky, již v polovině nehtu, tak to značí, že nehty Vám rostou jak mají a tato barevná nedokonalost Vašich nehtů tedy zanedlouho odroste.
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.
Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.
Bílékrvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek. Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.
Ve svém příspěvku CERVENE KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kovářová.
dobry den,mul syn 5.mesicu je po operaci ledvin pyeloplastika (obousrana), v nemocnici dostal zelezo ze mamalo cervenych krvinek,norma je prej 100 a on mel 96,chci vedet jetsli je to nejak zavazne nebo ne.predem dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.
Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.
Příčiny
Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.
Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.
Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílých krvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.
Pokles počtu bílých krvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.
Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka Julinová.
Otče prosím Vás o radu bolí mne koleno na pravé noze je tam artróza šlo by nějak pomoci od bolesti bez operace mám dost velké bolesti bez léků už nemůžu být a ty mi ubírají červené krvinky.Za pomoc moc děkuji Julinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašich řádků cítím, že se bojíte operace. Nebojte, je to nejlepší řešení, které vás znovu postaví na nohy a zbaví vás těch léků. V dnešní době je výměna kolenního kloubu bezproblémová operace, která vám zajistí plnou funkci kloubu, jak jste na ni byla zvyklá dříve. Domluvte se se svým ortopedem a naplánujte si toto řešení.
Jedním z nejlepších známých domácích léků na bílé skvrny jsou semena ředkvičky. Semena se musejí rozemlít, aby z nich vznikl bílý prášek. K těmto rozemletým semenům se přidají 2 čajové lžičky octa a důkladně se vše promíchá. Posléze se směs aplikuje na bílé fleky a následně opláchne vlažnou vodou.
Kurkuma
Kurkuma je další položka, která může být použita při léčbě bílých skvrn. Nejideálnější je směs kurkumy a hořčičného oleje. Tato směs se nanáší na postiženou oblast. Výroba je jednoduchá, postačí pouze pět lžiček prášku kurkumy a 250 ml hořčičného oleje. Tato směs se aplikuje 2x denně na pokožku (bílé fleky).
Zelí
Šťáva ze zelí je dalším účinným lékem na léčbu bílých skvrn.
Jablečný ocet
Kyselost jablečného octa inhibuje plísně a bakterie způsobující bílé skvrny na kůži. Směs se vyrábí z jablečného octa a vody. Tato směs se aplikuje na kůži, protože dokáže kůži udržet čistou a bez bakterií a plísní.
Zázvor
Zázvor je dalším přírodním prostředkem na bílé fleky. Z čerstvého zázvoru vymačkejte šťávu. Zázvorovou šťávu smíchejte s citronovou šťávou a vodou. Tato tekutina by se měla konzumovat dvakrát denně. Zároveň se dá použít zázvor jako lék, kterým potíráte bílé skvrny.
Med
Med je používán na různé typy kožních onemocnění. Má protiplísňové vlastnosti, proto je velmi účinný i na léčbu bílých skvrn.
V naší poradně s názvem ALGIFEN NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Píchová Anna.
má algifen neo vedlejší účinky? je návykový ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Algifen Neo obsahuje dvě účinné látky:
- metamizolum natricum monohydricum;
- pitofenoni hydrochloridum.
Obě látky jsou účinné při tlumení bolesti v oblasti břicha.
Algifen není návykový, ale má řadu nežádoucích účinků a některé z nich jsou vážné.
Metamizol může způsobit otravu krve, tak zvanou krevní dyskrasii (onemocnění krve zaviněné přítomností neobvyklého materiálu v krvi). Metamizol je také toxický pro ledviny, kardiovaskulární a gastrointestinální systém, ale méně než nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID), kam patří třeba Ibuprofen. Stejně jako NSAID může i Metamizol vyvolat, zejména u pacientů s astmatem, bronchospasmus (zúžení průdušek bronchů) nebo anafylaxi (alergická reakce).
Mezi další závažné nežádoucí účinky Metamizolu patří:
- agranulocytóza (onemocnění krve, které je důsledkem kritického poklesu granulocytů, což je druh bílých krvinek);
- aplastická anémie (autoimunitní onemocnění, při kterém tělo nedokáže produkovat krvinky všech typů v dostatečném počtu);
- toxická epidermální nekrolýza (typ těžké kožní reakce);
- ataky porfyrie (skupina nemocí, při nichž se hromadí látky zvané porfyriny, které negativně ovlivňují kůži nebo nervový systém);
- krvácení do horní části gastrointestinálního traktu.
Pitofenon (druhá účinná látka Algifenu Neo) již tak zásadní nežádoucí účinky nemá. Může způsobit závratě a bolesti hlavy, vyrážky na kůži a svědění a také může vyvolat sucho v ústech.
Algifen Neo je skvělý jako rychlý pomocník proti náhlé bolesti, ale nehodí se pro dlouhodobé soustavné používání.
Tento zákrok pojišťovna nehradí a plně si ho hradí pacient, Cena bílé výplně je závislá na velikosti, respektive rozsahu té výplně a druhu použitého materiálu a činí v rozmezí od 1 612 Kč do 2 308 Kč.
Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?
Odbornou preparaci s pomocí caries-detectoru, což je barevný indikátor kazu umožňující dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – zubních kazů.
Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro dlouhou trvanlivost bílé plomby a její větší odolnost vůči vzniku nového kazu.
Při zhotovení bílé výplně budou použity přesně definované techniky vrstvení bílé hmoty a vytvrzení bílé výplně bude pomocí speciální LED lampy s takzvaným "pomalým startem", která minimalizuje smrštění výplňové hmoty při tuhnutí. Tímto postupem se zajišťuje lepší utěsnění bílé plomby v zubu a minimalizuje se tím také spára mezi výplní a zubem, ve které nejčastěji dochází k opakování zubního kazu.
Po zhotovení bílé plomby bude provedeno její vyleštění pomocí speciálních leštících nástrojů a past do vysokého lesku, které prodlouží trvanlivost výplně a výrazně vylepší estetický efekt.
Mám bílé skvrny na nehtech, čeho je to nedostatek?
Bílé skvrny na nehtech, odborně nazývané leukonychie, se tvoří v každém věku, v každém ročním období a u obou pohlaví. Leukonychie se hovorově někdy označuje jako bílé hřebíky nebo mléčné skvrny pod nehtem. Ty se nejčastěji nachází ve střední části nehtové ploténky. Bílé skvrny důsledkem leukonychie pomalu samy zmizí v průběhu času. Je několik příčin a názorů na jejich výskyt, které nejsou jednotné. Babičky nám často říkaly o chybějících živinách, s čímž by mohla souviset teorie o nedostatku vápníku. Známé jsou i názory o stresu a nepřiměřeném vypětí, kdy bledne růžové zbarvení a sráží se do bílé skvrny. Odborníci však tento názor odmítají a shodují se na reakci lůžka na možné zranění z minulosti. Skvrna se tedy podle nich vytváří jako následek bouchnutí či nárazu, po tom, co nehty odrostou, by měl být povrch zase krásný a zdravý.
Pokud se tyto skvrny objevují opakovaně, zvyšte pozornost. Můžete trpět onemocněním ledvin nebo jater. Stává se to zřídka, ale možnost tu je. Proto je nutné se opakovaně se objevujícími skvrnami zabývat. Většinou za bílými skvrnami na nehtech stojí nutriční problém. Ne všechny skvrny jsou škodlivé, například bílé skvrny ve tvaru měsíce jsou zcela běžné a mohou se vyskytovat od narození.
Nehet odroste zhruba za 1 až 2 měsíce, záleží na tom, jak nehty nosíte dlouhé. Navíc pokud se skvrna dostane ke konci nehtu, splyne s jeho bílým okrajem a už je téměř neviditelná.
Ztráta pigmentu na kůži není infekční onemocnění. Je to kožní choroba projevující se výpadky pigmentu. Dochází k zániku buněk tvořících pigment – melanocytů.
Příčiny
Není zcela jasné, proč buňky produkující pigment (melanocyty) přestávají v postižených oblastech kůže tvořit přirozené barvivo zvané melanin. Uvádí se však několik možných příčin vzniku tohoto onemocnění:
Autodestrukce: Jde o nedostatek biochemických ochranných mechanismů pigmentových buněk. Při tvorbě kožního pigmentu vzniká v buňce řada škodlivých metabolických látek (peroxid vodíku, oxid dusnatý, kyslíkové radikály), které jsou za normálních okolností pomocí vlastních enzymů neutralizovány a zneškodněny. U vitiliga tato ochrana chybí nebo je neúčinná. Výsledkem je poškození pigmentotvorné buňky. Některé testy ukazují, že množství enzymu katalázy, který přeměňuje peroxid vodíku v těle na neškodnou vodu, je právě v kůži postižených jedinců značně nízké.
Autoimunitní příčina: Imunitní systém vytváří protilátky proti vlastním pigmentotvorným buňkám (imunitní systém útočí na vlastní tělo). Protilátky a bílékrvinky napadají pigmentovou buňku, zničí ji a s ní zaniká i pigmentace. Pro tuto teorii mluví to, že současně s vitiligem se často vyskytují i jiné autoimunní choroby (především nemoc štítné žlázy, revmatoidní artritida, jaterní choroby, lupénka a podobně).
Dědičnost: Až 40 % pacientů má někoho v příbuzenstvu s těmito pigmentovými problémy. Často jsou spojené s chorobami štítné žlázy.
Nervové vlivy: Někteří pacienti zaznamenali vznik vitiliga po nějaké prodělané stresové situaci (těžký rozvod a jiné složité emocionální situace, prožitá autonehoda, úrazy a poranění, stres v zaměstnání, hormonální vlivy a podobně). Tvorba kožního pigmentu je totiž řízena z mozku přes nervové hormony a přes systém žláz s vnitřní sekrecí. Nervové vlivy patří mezi takzvané provokační faktory, které nejsou úplně vlastní příčinou, ale „probudí“ problém z klidového stadia. Tyto vlivy lze spojit se všemi předešlými body.
Dna je typ zánětu kloubů (artritidy) postihující asi 10 % populace České republiky. Nejčastěji jí trpí muži nad 40 let. Jedná se o metabolickou nemoc způsobenou nadměrnou koncentrací kyseliny močové. Organismus není schopen v dostatečné míře odbourávat puriny, což má za následek nadměrnou tvorbou kyseliny močové. Za vše může trávicí enzym urikáza, který oxiduje kyselinu močovou. Bez rozpuštění nebo přeměny na rozpustnou látku nemůže být tato kyselina vyloučena ven z těla. Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi způsobuje krystalizaci této látky v kloubech, částečky zde mohou uvíznout a ostrým hrotem se do kloubů zabodávat. Nejčastěji jsou postiženy malé klouby na dolních i horních končetinách. Postižen může být i ramenní kloub nebo ušní lalůček. Krystaly mohou způsobovat jak mechanické obtíže, tak působit na bílékrvinky, čímž zapříčiní vznik zánětu. Ten se potom projevuje jako velmi bolestivý dnavý záchvat.
Mezi rizikové faktory patří přílišná konzumace masa, alkoholu, špatný pitný režim, dlouhodobé užívání diuretik, nadváha a nedostatek pohybu. Ke dně mohou vést i genetické vlohy. Dalším znevýhodňujícím faktorem je pohlaví, protože dna postihuje muže až dvacetkrát častěji a také dříve než ženy. Jednotlivé příznaky se liší podle stadia onemocnění. Obvykle však nejsou žádné viditelné projevy, pouze se vyskytuje zvýšená hladina kyseliny močové v krvi.
Cílem léčby dny je odstranit akutní záchvat a předcházet jeho opakování. Při akutních záchvatech se užívají léky snižující bolest a zastavující zánět. Jedním z předepisovaných léků je i kolchicin, jehož užívání je však doprovázeno mnoha nežádoucími účinky (průjem, zvracení). K léčbě dny se tak často podávají nesteroidní protizánětlivé léky. Dlouhodobá léčba dny v klidovém období je zaměřena na snížení koncentrace kyseliny močové v krvi a na úpravu jídelníčku.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
Bílé skvrny jsou způsobeny ztrátou pigmentu – melaninu v daném místě. Mohou se na kůži objevovat z mnoha příčin. Mohou být vrozené jako u albinismu (ten ale postihuje celou kůži), nebo získané, například po poškození kůže některými chemikáliemi (peroxidem). Také po dlouhodobém chemickém dráždění může kůže nabýt jiné barvy. Proto je třeba kůži, která je takto vystavována agresivním látkám, chránit. A to nejlépe gumovými rukavicemi (i třeba při mytí podlahy, používání mycích písků a podobně). Po takovéto zátěži by měla být postižená místa namazána ochranným krémem.
Skvrny vznikají také často na místech po poraněních kůže. Pokud nebylo poranění hluboké, pigment se začne po určité době zase tvořit. Větší poranění jsou ale depigmentována trvale. O jizvy je třeba se starat, měly by být v průběhu své tvorby promazávány, masírovány, kůže v okolí by měla být v klidu, aby nedošlo ke vzniku keloidu, což je vyklenutá jizva, která může být i různě pigmentovaná.
Existuje rovněž onemocnění zvané vitiligo, při němž se z neznámé příčiny objevují na pacientově kůži různě rozsáhlá a četná ostře ohraničená ložiska depigmentací. Tato místa by měla být zvýšeně chráněna před slunečním zářením, dlouhé slunění se nedoporučuje ani po aplikaci opalovacích krémů. Je několik důvodů, proč vznikají nápadné bílé skvrny na těle během opalování. Skvrny na kůži, které se neopálí, mohou být výsledkem genetické dispozice. Melanocyty (typ kožních buněk) v těchto místech nemají schopnost produkovat melanin (pigment).
Bílé skvrny se mohou objevit i díky přítomnosti hub, které žijí na povrchu kůže. Samotné houby jsou neškodné, ale absorbují UV záření, které by jinak běžně procházelo pokožkou. Tyto houby se pak stávají viditelnými v podobě bílých skvrn vznikajících, jakmile se objeví opálení. To lze napravit užitím léků nebo topických lotionů (pouze na lékařský předpis).
Často se objevují bílé skvrny na lopatkách a nad hýžděmi, které jsou způsobeny tlakem samotného těla při ležení na tvrdém povrchu. Tlak těla ovlivňuje průtok krve přes tato místa na kůži. Krev je nositel kyslíku, který je nezbytný v procesu pigmentace, proto se tyto oblasti hůře opalují. Nepravidelné opálení mohou způsobit i některé léky, například perorální antikoncepce.
Bílé tečky na jazyku mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je známá jako afty nebo kandidóza a je způsobena plísní Candida albicans. Předtím než se objeví bílé léze na jazyku, dochází k jeho otoku a bolesti.
Bílé tečky na jazyku se vyskytují v rozmezí jednoho týdne a pak samy od sebe zmizí. Z tohoto důvodu není zapotřebí žádná léčba. Ale v některých případech je dobré navštívit lékaře, zejména pokud se puchýřky objevují příliš často nebo dochází k jejich extrémnímu zvětšení. Lékař zjistí příčinu a léčí ji odpovídajícím způsobem.
