EPLEYHO MANÉVRY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Centrum pro poruchy spánku a biorytmů (CPSB) je součástí organizační struktury Fakultní nemocnice Hradec Králové. Bylo zřízeno za účelem zajištění vysoce specializované péče o nemocné s poruchami spánku a biorytmů. Ustavení specializovaného mezioborového centra pro poruchy spánku a biorytmů vychází z požadavků daných Ministerstvem zdravotnictví České republiky, z požadavků České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je v souladu s Národním programem zdraví České republiky.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Pracoviště CPSB
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku
Odborné zaměření
Pracoviště provádějí diagnostiku různých typů poruch dýchání ve spánku u dospělých a dětí, jako je:
obstrukční, centrální a smíšený typ spánkového apnoického syndromu;
doporučení stomatochirurgického výkonu nebo ventilační léčby.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Kliniky ORL FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta do specializované poradny ORL zajistí:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového ORL lékaře se zahájením léčby zjištěných patologií;
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK.
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
úterý: 12:30–14:00 hod. – konzultace
středa: 09:00–14:00 hod. – vyšetřování nových pacientů
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Akutně vzniklé škytavky se obvykle zbavujeme tím, že zadržíme na chvilku dech nebo se napijeme doušku vody. Pomoci může také změna polohy, pohyb nebo naopak klid, odříhnutí, bolestivý podnět nebo čichání různých vůní. Pokud uvedené manévry nepomáhají, ještě můžeme zkusit dýchání do sáčku na 3–5 minut, podráždění nosohltanu nebo masáž reflektogenních zón (například tlak na oční bulvy, bloudivý nerv a podobně), která však patří spíš do rukou lékaře. Ten může v závažnějších případech škytavky indikovat i některé tablety, například diazepam, léky na epilepsii (klonazepam), či prokinetika (metoklopramid) a jiné léky. U pooperační škytavky se zavádí nasogastrická sonda. V nejnutnějších případech se nechává inhalovat kyslík a oxid uhličitý.
Arytmie v těhotenství není choroba, ale symptom. Těhotenství může vést k vyššímu výskytu poruch rytmu. Vysvětlení se nachází v hormonálních, hemodynamických a autonomních změnách, které jsou pro graviditu charakteristické. Hladina estrogenu a choriogonadotropinu se dramaticky zvyšuje. Dochází ke zvýšení cirkulujícího objemu, který vede k dvojnásobnému zvýšení srdečního výdeje, zvětšení jak systolických, tak diastolických objemů. Vysoká hladina cirkulujících katecholaminů a zvýšená senzitivita adrenergních receptorů zvyšuje sympatickou aktivaci. Všechny tyto změny mohou působit proarytmogenně. Léčba poruch rytmu v graviditě je obtížná, protože je třeba myslet na možné poškození plodu. Převážná většina arytmií v graviditě je prognosticky i hemodynamicky nezávažná a vyžaduje především uklidnění pacientky. Užívání jakýchkoliv léčiv v průběhu gravidity je často velmi problematické vzhledem k možnému negativnímu vlivu na vývoj embrya, respektive plodu. V případě supraventrikulárních i komorových extrasystol obvykle není zapotřebí žádná léčba. U paroxysmální supraventrikulární tachykardie jsou doporučovány vagové manévry, a teprve při jejich nedostatečné účinnosti je doporučováno nasazení adenosinu. U fibrilace síní je jednoznačným cílem dosažení sinusového rytmu. Symptomatická bradykardie jen ojediněle komplikuje těhotenství a její léčba je v zásadě stejná jako u zbylé populace.
V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovy trubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovy trubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovy trubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovy trubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovy trubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
