ERYTROMELANIN

Barvu kůže určují její barviva, a to melanin, karoten a hemoglobin. Melanin se tvoří ve specializovaných buňkách, melanocytech. Má červenohnědou až černou barvu. U lidí s tmavou barvou kůže vytvářejí melanocyty více melaninu, který je tmavší než u lidí se světlou barvou kůže. Melanin se vyskytuje nejen v tělech živočichů, ale i v rostlinách a u prvoků.

Zdroj: Melanin tablety

Tvorba melaninu

Co je melanin? Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, které jsou oxidovány a polymerizovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.

Melanin chrání pokožku proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Udává se, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale při nedostatku světla by zase nemohl vznikat vitamín D. Melanin pohlcuje především ultrafialové záření, čímž zabraňuje tvorbě volných radikálů a chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru melanomu.

V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována v okamžiku, když dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka, v níž vzniká melanin, se označuje melanocyt a je zodpovědná za pigment.

Melanocyt čili pigmentová buňka je typ živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky, ve vlasových folikulech, v oční živnatce, ve vnitřním uchu, mozkových plenách, kostech i v srdci. Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu. Melanocyty jsou buňky s mnoha výběžky, jimiž se napojují na přilehlé keratinocyty. V cytoplazmě melanocytů jsou zvláštní organelové struktury, takzané melanozomy. Se vzrůstající velikostí melanozomů se dá usuzovat na temnější barvu pleti. Pokud jsou pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), který podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních keratinocytů a způsobuje zde opálení.

Nadměrnou lokální činností melanocytů vznikají různé skvrny, například pihy (ephelides), kávové skvrny („café-au-lait“) či některá lentiga. Horší bývají melanocytové névy, z nichž se může vyvinout maligní melanom.

Vlasové barvivo (melanin) je uloženo převážně v kortexu a částečně v medule.

Typy melaninu:

• eumelanin (tmavý);
• feomelanin (světlý);
• erytromelanin (červený).

Zdroj: Melanin tablety